Úvod » Ve stopách doby » 1998

Zemědělci blokovali hlavní silniční tahy na protest proti dumpingovým dovozům z Evropské unie

(1998)

České zemědělství neprožívalo nejjednodušší období. Ze svých problémů obviňovalo především dumpingové dovozy ze zahraničí, tedy především ze západní Evropy a z Polska. Zemědělci varovali, že zahraniční producenti je naprosto převálcují a získají tak dominantní postavení na trhu. Kilo masa tak podle nich mohlo stát v českých zemích nikoliv kolem sta korun, ale třeba až pěti- či šestinásobek. Zemědělci však nebyli jednotní, což souviselo i s přetrvávajícími rozpory mezi soukromými farmáři a zemědělskými společnostmi vzniklými transformacemi dřívějších jednotných zemědělských družstev. S organizovanými demonstracemi se musela vyrovnat již nová vláda sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana, která se pochopitelně snažila zabránit především ohlášeným blokádám hlavních silničních tahů a také celních přechodů. Zemědělci nejprve chtěli bránit v provozu mj. i za pomoci vypuštěných prasat. Policie ovšem vyhrožovala, že prasata odchytí a odveze na porážku a premiér Zeman ironicky prohlašoval, že má rád jitrnice a tlačenku, a proto rád prasata zestátní. Protesty se opakovaně odsunovaly i vzhledem k poměrně razantnímu vystupování policie. Nejprve se počítalo s říjnovým termínem, později se měly blokády konat v pátek třináctého listopadu. I ty však byly těsně před začátkem odvolány, protože hrozila bezprostřední konfrontace s policií. Nakonec akce proběhly až v závěru listopadu. Spíše než na blokádu dálnic či hraničních přechodů se pozornost koncentrovaly na víceméně symbolickou blokádu ministerstev a dalších orgánů za pomoci hnoje a balíků slámy. Přesto představitelé Agrární komory zdůrazňovali, že nejsou primárně zaměření proti stávající vládě. V každém případě však jejich akce inspirované podobnými formami protestů v zahraničí neměly prakticky žádný význam. Česká republika ve snaze o co nejrychlejší vstup do Evropské unie nepřipustila žádné omezení dovozů zemědělských produktů ze zahraničí, zejména když se i jejich prostřednictvím držela cena potravin v českých obchodech na snesitelné úrovni. Zemědělci se nadále museli vyrovnat s konkurencí vlastními prostředky a ani dohodnutá pravidla při pozdějším vstupu země do Evropské unie pro ně neznamenaly nějakou zvláštní výhru. Teprve podstatně později se rentabilita zemědělského podnikání zvedla v souvislosti s postupně rostoucími cenami potravin. Události, U-1998-11-27; ČT