Úvod » Ve stopách doby » 1993

Česká vláda schválila dostavbu prvních dvou bloků jaderné elektrárny v Temelíně

(1993)

Po předlistopadovém režimu zůstalo mj. i několik nedokončených projektů, často s problematickým dopadem na životní prostředí. Jedním z těch nejvýznamnějších byla stavba jaderné elektrárny v jihočeském Temelín. Její počátky spadaly již do konce sedmdesátých let, i když samotné budování provozních objektů bylo zahájeno až v únoru 1987. Jen o rok později pak byla dokončena první chladicí věž. Pochopitelně se v této době počítalo s technologiemi z jaderných elektráren ze Sovětského svazu. I když se katastrofa v ukrajinském Černobylu z dubna 1986 jevila jako obzvlášť varovné memento, ani v éře přestavby se československá vláda neuchylovala od politiky těsné hospodářské svázanosti s velkým východním partnerem. Samozřejmě listopad 1989 znamenal v tomto ohledu výrazný mezník a celý projekt byl zpochybňován. Již v roce 1990 o něm československá vláda opakovaně jednala – už v lednu 1990 došlo k zastavení výstavby třetího a čtvrtého bloku, ale o dva měsíce později padlo rozhodnutí, že první a druhý blok bude dokončen. S tím však byly spojeny nejenom nemalé investiční náklady, ale i technické obtíže. Otázka možného zastavení projektu se tak vracela i v následujících letech. Oživovali ji přitom také představitelé ekologického hnutí, kteří poukazovali na nepotřebnost a zároveň rizikovost nové elektrárny. Varovali také před přílišnou finanční náročností projektu. Upozorňovali rovněž na skutečnost, že se v Československu trvale mohutně plýtvá energií, a tak by bylo na místě soustředit se zejména na úspory a snížení neúnosné energetické náročnosti výrobků českého průmyslu. Další jednání české vlády o jaderné elektrárně Temelín proběhlo v roce 1993, výsledkem ovšem bylo jen potvrzení původního rozhodnutí dokončit výstavbu ve zredukované podobě. Jenže řešit se musel problém technologie – po rozpadu Sovětského svazu se ukazovalo stále jasněji, že v této oblasti nejde pokračovat podle původních plánů. Navíc se veřejnost obávala opakování černobylského neštěstí, i když se jednalo o elektrárnu jiného typu. Nakonec po dlouhých a složitých jednáních, do nichž vedle technických parametrů zasahovaly i mezinárodněpolitické aspekty, bylo rozhodnuto, že jaderná elektrárna Temelín bude vybavena technologiemi americké firmy Westinghouse. Kombinaci sovětské a americké technologie ale zejména část ekologů považovala za nadměrně nebezpečnou. Stavba se i nadále vlekla a náklady narůstaly. O dokončení se definitivně jednalo ještě na sklonku devadesátých let, nicméně potvrzeno bylo původní rozhodnutí a jaderná elektrárna tak skutečně zahájila svoji činnost. Události, komentáře, UK-1993-03-10; Deník Plus, DP-1993-03-10; ČST