Úvod » Ve stopách doby » 1991

Začala probíhat tzv. malá privatizace

(1991)

Jedním ze základních prvků ekonomické transformace se měla stát co nejrychlejší privatizace dosud státního majetku. Určitou část této problematiky řešil restituční zákon, který počítal s návratem například nemalé části činžovních domů do rukou původních vlastníků nebo jejich rodin. Obchody a menší provozovny měly získat nové soukromé vlastníky na základě zákonů o tzv. malé privatizaci. Ty počítaly obecně s prodejem jednotek na základě aukcí, vnímaných jako nejspravedlivější a zároveň nejtransparentnější forma soutěže jednotlivých soukromých subjektů. V řadě případů však nepřecházela do rukou vydražitele nemovitost, v níž byla provozovna umístěna, ale vlastně se dražilo jen právo na uzavření dvouletého nájmu se stávajícím vlastníkem, respektive správcem objektu. To platilo zejména v případě, že se jednalo o prodej obchodu či provozovny služeb umístěné v činžovním domě s nájemními byty. Naopak i s nemovitostmi byly draženy především samostatně vybudované prodejny, například sídlištní samoobsluhy. Malá privatizace byla prakticky první příležitostí k podnikatelským investicím a s velkým napětím se očekávalo, jaký potenciál bude schopná mobilizovat. Výsledky vůbec prvních dražeb překonal všechna očekávání – prakticky všechny nabízené položky byly vydraženy za sumy mnohonásobně překračující vyvolávací cenu, v několika případech byla překonána i magická hranice jednoho miliónu korun. V některých případech však bylo evidentní, že vydražená cena výrazně převyšovala reálnou hodnotu získaného majetku. Zdálo se ale, že řada občanů disponuje obrovskými úsporami, které dosud nemohli nijak rozumně zhodnotit. Mezi účastníky aukcí hráli velkou úlohu lidé pohybující se před listopadem 1989 v oblasti šedé ekonomiky a disponující často až šokujícím množstvím peněz. Zároveň však mnoha dražitelům vycházely výrazně vstříc banky, které poměrně ochotně poskytovaly úvěry. Následující aukce ovšem původní nadšení přece jen trochu zkrotily – i když někdy byly stále dosahovány někdy překvapivě vysoké ceny, přibývalo naopak případů, že nabídky vůbec neodpovídaly původním očekáváním. Samozřejmě se také vyskytly různé nekalé praktiky při aukcích, které vedly k manipulacím s výsledky. Poměrně často se také stávalo, že vítěz dražby nakonec cenu nezaplatil. Svého účelu však nepochybně malá privatizace dosáhla – vznikla rozsáhlá síť soukromých provozoven služeb a obchodů, i když ne ve všech případech se podařilo udržet původní strukturu. Zároveň se stát dostal k nezanedbatelné části dosud tezaurovaných peněz pocházejících z šedé ekonomiky. Samozřejmě se nabízí otázka, zda se bývalým vekslákům apod. malou privatizací příliš neusnadnil přechod k počestnému obchodování, ale na druhou stranu je třeba říct, že jiné cesty by asi tak rychlou transformaci obchodu a služeb neumožnily. Deník ČST, D-1991-01-26; ČST