Úvod » Ve stopách doby » 1983

Velkým úspěchem československých závodníků skončilo I. mistrovství světa v lehké atletice, které se konalo v Helsinkách

(1983)

Na letních olympijských hrách v roce 1980 nedokázal získat zlatou medaili žádný ze zúčastněných českých ani slovenských lehkých atletů. O tři roky později na I. mistrovství světa v lehké atletice v Helsinkách už situace vypadala naprosto odlišně a vlajka Československa vystoupala na nejvyšší vrchol dokonce hned čtyřikrát. O dvě zlata se zasloužila fenomenální běžkyně Jarmila Kratochvílová, která vyhrála závody žen na 400 i 800 metrů. V běhu na 400 metrů, který Jarmila Kratochvílová zaběhla ve světovém rekordu, navíc na druhou příčku dosáhla další česká závodnice Taťána Kocembová. Další dvě první místa vybojovali diskař Imrich Bugár a koulařka Helena Fibingerová. V celkovém hodnocení patřilo Československu neuvěřitelně lichotivé čtvrté místo za vítěznou Německou demokratickou republikou, stříbrným Sovětským svazem a bronzem USA. V současné době však úspěchy v Helsinkách budí určité rozpaky. K obrovskému vzestupu výkonu českých a slovenských lehkých atletů došlo totiž v době, kterou třeba německá publicistika označuje jednoznačně jako Éru anabolik. Používání dopingu, především na bázi anabolik, bylo v té době naprosto běžné a nejvíce se jím „proslavili“ sportovci z Německé demokratické republiky, kteří také získali v Helsinkách nejvíc zlatých medailí. Samozřejmě lze předpokládat, že prakticky všechny tehdejší lehkoatletické hvězdy se dopingu (vědomě či nevědomě) nevyhnuly, a tak si mohou i dnes nárokovat svoje místa. Jen by třeba nevyhrávaly takovými výkony a v časech světových rekordů. Dvořákovi samozřejmě do zákulisí vrcholového sportu neviděli, a tak jen nadšeně fandili a těšili se ze získaných zlatých medailí. Konečně byla nějaká oblast, kde Československo prokazatelně vítězilo v celosvětové konkurenci!Kronika našeho života 1983; ČST