Úvod » Ve stopách doby » 1983

V Praze proběhlo Světové shromáždění za mír a život, proti jaderné válce

(1983)

Boj za mír hrál v propagandě režimu desítku let doslova klíčovou roli. Kampaně za mír stíhaly jedna druhou a leckdy zakrývaly různé válečné plány a přípravy. Počátek osmdesátých let se nesl ve znamení zvyšování napětí v rozděleném světě a skutečnými závody ve zbrojení. Americký prezident Ronald Reagan po svém zvolení zahájil několik ambiciózních programů, které měly zajistit Spojeným státům jednoznačnou vojenskou převahou a Sovětský svaz se snažil nezůstávat pozadu. Na obou stranách železné opony v Evropě bylo zahájeno rozmisťování nových raket s jadernými náložemi, a tak se boj proti nebezpečí jaderného konfliktu jevil mnohým západoevropským občanským aktivistům aktuální jako nikdy předtím. Právě toho se Sovětský svaz a jeho satelity snažily využít k vyvolání občanského tlaku v západní Evropě a v dalších státech, aby se zbrzdilo tamější tempo zbrojení. Východní blok se přitom snažil vystupovat jako jediný pravý ochránce světového míru. Jasně to mělo ilustrovat i Světové shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, které se konalo v červnu v Praze. Československý režim si chtěl jeho uspořádáním také zvýšit mezinárodní prestiž a před vlastním obyvatelstvem se prezentovat jako respektovaný člen celosvětového společenství. Jednalo se přitom o jakousi náhražkovou světovost, která měla zakrýt neúprosný úpadek Prahy i celého Československa do guberniální provinciálnosti. Jednání Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce se mělo účastnit asi 3000 lidí z celého světa, především mírových aktivistů. Akci poslal zdravici i tehdejší generální tajemník OSN Jávier Pérez de Cuellar a jejími hlavními hvězdami byli předseda Světové rady míru Ind Rómeš Čandra nebo předsedkyně Mezinárodní ženské ligy za mír a svobodu Edith Ballantyneová. Nechyběl ani třeba slavný řecký skladatel a politik Mikis Theodorakis. Mezi zahraničními účastníky jednoznačně dominovali prokomunisticky či prosovětsky orientovaní aktivisté a telegramem zasedání pozdravil i irácký prezident Sadám Hussejn. Ke shromáždění byla zorganizována mohutná manifestace na Staroměstském náměstí a především pro mladé návštěvníky vznikla Mírová městečka a velkolepý doprovodný kulturní program včetně mohutného koncertu pod širým nebem. Z jednání vyplynula Výzva za mír a život, proti jaderné válce, kterou účastníci přijali na závěrečném zasedání. Jak název napovídá, soustředila se zejména na požadavek likvidace jaderných zbraní. Ale její praktický význam byl minimální – hlavice přibývaly na obou stranách hranice bez jakéhokoliv přerušení.Kronika našeho života 1983; ČST