Úvod » Ve stopách doby » 1979

Na přelomu let 1978 a 1979 došlo k prudkému ochlazení, které vyvolalo velkou energetickou krizi

(1979)

Rok 1978 se loučil vlídným, takřka jarním počasím. Jenže v průběhu silvestrovské noci se od západu šířila republikou pronikavá změna. Jestliže ještě na Silvestra se teploty leckdy pohybovali kolem + 15°C, do Nového roku poklesly až k –15°C a na velmi nízké úrovni se udržovaly i v následujících dnech. Dopady byly doslova katastrofální. V mnoha místech se zhroutil systém centrálního vytápění, uhlí zamrzalo ve vagónech a docházelo i k četným výpadkům v dodávkách elektřiny. Na školách museli vyhlásit uhelné prázdniny, s velkými obtížemi se potýkala i řada podniků a dalších institucí. Mnohá divadla přestala hrát, zavřena zůstala třeba i většina výstavních síní. Od 6. ledna bylo omezeno i vysílání Československé televize. Stát byl nucen přijmout řadu úsporných opatření mezi něž patřilo mimo jiné omezení veřejného osvětlení nebo přesunutí začátku pracovní doby až na osmou hodinu ranní. Energetická krize na začátku roku se stala také podnětem pro zavedení letního času od 1. dubna. Jestliže dobový vtip říkal, že největšími nepřáteli socialismu jsou jaro, léto, podzim, zima, právě ten poslední nepřítel se ukázal v roce 1979 jako obzvlášť houževnatý a neúprosný. Nepřesvědčili se o tom jenom v Československu, ale i v sousedních zemích, například v Německé demokratické republice či Polsku. Problémy s tuhými mrazy se nepochybně dotkly i Dvořákových. Nejenom, že jim zmrzly všechny potraviny odložené na Silvestra na balkon, ale dost možná patřily mezi ty rodiny, které přivítaly nový rok studenými radiátory.ČSFT 1979/10 FT; Kronika našeho života 1979; Krátký film; ČST