Století českých atentátů

Bouřlivý průběh minulého století se ani v naší kotlině neobešel bez atentátů a úkladných vražd politických osobností. V komponovaném pořadu, jenž čerpá z archivu České televize, budou představeny nejzásadnější i nejkontroverznější útoky, které několikrát ovlivnily celý příští osud naší země.

Aloise Rašína, ministra financí a tvůrce měnové soustavy první republiky, zastřelil v roce 1923 na ulici mladý levicový anarchista jako představitele třídně nepřátelského velkokapitálu. Těsně před úmrtím na nemocničním lůžku přenechal Rašín národu své poselství.

Reinharda Heydricha, říšského protektora protektorátu Čechy a Morava, generála policie a jednotek SS, roku 1942 smrtelně zranili bombou ve známé zatáčce v Libni parašutisté československé exilové armády Kubiš a Gabčík na podnět prezidenta Beneše a na rozkaz zpravodajského důstojníka Moravce. Atentát měl i přes řadu dalších obětí kvůli následující perzekuci velký mezinárodní ohlas a na jeho základě zrušily velmoci tzv. Mnichovskou dohodu.

Atentát na ministry Zenkla, Masaryka a Drtinu (září 1947) patří naštěstí mezi ty neúspěšné. Nálože poslané poštou v krabicích na doutníky byly včas odhaleny ministerským aparátem. Následným vyšetřováním bylo zjištěno, že stopy vedou k místní komunistické organizaci v obci Krčmaň a odtud na OV KSČ. Po únorovém převratu 1948 bylo pátrání pochopitelně zastaveno a hlavní vyšetřovatel případu byl umučen StB.

Smrt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka v březnu 1948 byla dlouhá léta považována za sebevraždu skokem z okna Černínského paláce. Tvrdila to nejen komunistická Bezpečnost, ale i někteří jeho spolupracovníci. Ovšem velké pochybnosti existovaly už tehdy v březnu. V roce 1968 byly navíc nalezeny v důkazech rozpory, ale po 21. srpnu byly rychle odloženy ad acta. Až po roce 1989 se případu ujal přední český kriminalista a profesor Policejní akademie PhDr. Jiří Straus, který po mnoha rekonstrukcích dokázal, že Jan Masaryk byl z okna vyhozen, a že tedy opravdu je řeč o atentátu.

Obětí posledního, nejméně známého atentátu v roce 1949, byl Augustin Schram, politický komisař za 2. světové války v SSSR, agent NKVD vycvičený ke zpravodajské a zřejmě i teroristické činnosti, později vysoký činitel ÚV KSČ. Jeho činnost pravděpodobně souvisí se smrtí Jana Masaryka. Ještě v březnu 1948 zjistily západní zpravodajské služby i náš protikomunistický odboj, že v noci, kdy zemřel Masaryk, pohybovala se u Černínského paláce skupina rusky mluvících osob, vedená právě Schramem. Tato informace se dostala k členu odbojové protikomunistické skupiny studentu Chocovi, který následně Schrama zastřelil. Komunistická propaganda vylíčila agenta NKVD a StB jako nevinnou oběť imperialistických rozvědek.