Dokument o jedné z největších bitev v poušti za II. světové války za účasti čs. vojáků. Režie T. Kaucký
00:00:02Přišli kluci a řekli, že jdou do Polska
00:00:05se připojit k armádě, která se tam tvoří,
00:00:08jak je vyzval prezident Beneš.
00:00:2114.března, když Němci zabrali Ostravu
00:00:23a Místek tam dole, tak mi otec telefonoval,
00:00:28že Němci už jsou tady.
00:00:31My jsme se vypravili na náměstí v Kroměříži, zpívala se hymna atd.
00:00:35Po okupaci naši generálové organizovali obranu národa.
00:00:39Šlo hlavně o organizaci ilegálního odchodu dobrovolníků
00:00:43do zahraničí. Prvním cílem byla Francie,
00:00:46kde vstupovali do Cizinecké legie s tím, že po vypuknutí války
00:00:50budou uvolněni ke službě v Československé armádě.
00:00:55Mě doprovázel jeden příslušník tajnej jejich
00:01:00a potom mi ukázal na takovej větší dům,
00:01:04udělal takhle a šel. Tak já jsem tam koukal
00:01:10do těch dveří a tam bylo napsáno: Čechoslovačka domovina.
00:01:14Polsko, Francie, Anglie, Střední východ.
00:01:17To byly cíle, o nichž dobrovolníci nic nevěděli.
00:01:19Chtěli však tam, kde se bojuje proti Němcům.
00:01:22Cesta většiny uprchlíků vedla přes Polsko.
00:01:28Ta hranice probíhala na beskydských kopcích.
00:01:32Tak jsem se rozhodl, že tam se pokusím někde přejít.
00:01:36A ve 12 hodin v noci někdo přišel a řekl:
00:01:40Musíš okamžitě pryč. Němci prohledávají tady ty domy.
00:01:44My jsme se domluvili, bylo to v červenci, že půjdeme.
00:01:48Nějaká paní říkala: Kluci, vy chcete utéct. Nechoďte tam.
00:01:54Včera tam zastřelili jednoho, povídala.
00:01:57No ale my jsme byli mladí, šli jsme. Neměli jsme nic.
00:02:00A najednou na nás: Halt! A jestli nevíme, že se tam nesmí.
00:02:04My že ne, že tady chodíme na houby, hledáme jestli rostou.
00:02:09Marš! A ukazoval zpátky.
00:02:11Ale my už jsme viděli obyčejnej drát nataženej tam.
00:02:15Viděli jsme ten nataženej drát na těch kolíkách.
00:02:19Tak jsme je obešli a podlezli
00:02:22a bylo shodou okolností dobře, že jsme byli v Polsku.
00:02:28V létě 1939 dosáhl v Polsku generál Prchala
00:02:31vytvoření československého legionu.
00:02:34Polsko, v září 1939 napadané Německem, Slovenskem
00:02:38a Sovětským svazem se ale zhroutilo dříve,
00:02:41než mohl být legion řádně vystrojen, vyzbrojen
00:02:44a nasazen na frontě.
00:02:52Večer jsme byli v Krakově. Vylezli jsme a šli jsme do parku.
00:02:56Kdepak budeme hledat konzulát? A v tom parku dělali šťáru.
00:03:00Tak nás zavřeli. A ráno přijel z konzulátu pro nás
00:03:06a bylo asi deset hodin, už jsme byli v těch Bronovicích
00:03:11a už jsme byli zaregistrovaní jako dobrovolníci.
00:03:15To bylo pár kilometrů, nějaký předměstí Krakowa.
00:03:19No a tam už jsme byli pohromadě
00:03:24a jeli jsme zase do nějakýho tábora na východě.
00:03:28Kyvadlo války i osudů se někdy vychýlí až do současnosti.
00:03:32Během padesáti let přeběhlo od slávy do pohany věznic
00:03:36a od zlého rozsudku k ohromenému zájmu dětí.
00:03:40Ty ze základní školy v Truhlářské ulici v Praze
00:03:43natočily o Janu Perlovi vlastní filmový dokument.
00:03:49On na nás působil velmi pozitivně.
00:03:51Byl takovej veselej. Právě proto jsme si ho vybrali.
00:03:55Z toho natáčení, kdy pan Perl se tak jako víc rozpovídal,
00:03:58jsem se dozvídala víc informací.
00:04:04Bylo vidět, že na začátku je to opravdu pole neorané,
00:04:07že pro ně je Tobruk jako Stalingrad jako bitva na Marně, úplně cokoliv.
00:04:12Je to prostě látka z učebnice, kterou se musí naučit,
00:04:15odříkají ji a zapomenou.
00:04:19Ta válka se týkala všech zemí. To nešlo mimo nás.
00:04:22Pro nás to určitě taky něco znamenalo.
00:04:24Sice ne třeba tolik jako pro Francii nebo pro takový ty země,
00:04:27který tam byly blíž, ale určitě pro nás to bylo taky důležitý.
00:04:31Přes konkrétní osud jednoho člověka,
00:04:34navíc člověka, který do té války šel jenom o trošku starší,
00:04:38než jsou oni teď, tak najednou vidí,
00:04:41že ta válka opravdu není jenom nějaká statistika,
00:04:47že se to týká skutečných lidí.
00:04:50Já myslím, že to se dá brát jako hrdina, protože i vzhledem k tomu,
00:04:55co zažil, tak se s tím moc nevychloubá.
00:04:57A dokáže přiznat, že měl strach.
00:05:05Přijeli jsme do Hluboček a tam dělali nálety.
00:05:11A přiletěli... Kluci říkali, to jsou slovenský letadla.
00:05:14A já byl v takovým tom baráku hliněným a tam byl doktor.
00:05:20Já jsem vylezl ven, on také a koukali jsme na ty letadla.
00:05:25A já nevím, jestli říkal on: Ono to má slovenský znaky.
00:05:31A jak to začalo hvízdat,
00:05:34tak jedna ta bomba padla za ten barák do zahrady.
00:05:40A ten tlak vzduchu, jak jsme stáli venku,
00:05:44vrazil do těch dveří, ty dveře byly přivřený
00:05:49a ty dveře padly na nás a my jsme jako padali k zemi.
00:05:53A šli jsme se podívat, na těch stromech nebyl ani lístek.
00:05:58Ten tlak vzduchu je roztrhal. Jablka tam byly celý.
00:06:02To jsem viděl ponejprv, co to udělá.
00:06:06Vyčíhli si nádraží a my jsme se tam motali,
00:06:10takže jsme tam měli první oběti taky.
00:06:16Já jsem viděl umírat kamaráda metr a půl ode mě.
00:06:22A já jsem přišel na tu ošetřovnu, když ho tam přinesli.
00:06:27A vím, že tam byli kapacity doktoři.
00:06:31Ale oni neměli nic.
00:06:37My jsme jako šli, ustupovali na východ.
00:06:42Tam jsme narazili konečně na ruské tanky,
00:06:47takže nás víceméně zajali.
00:06:51Měli jsme jít pěšky víc než týden v bahně v říjnu.
00:06:58Mezi frontami od západu i od východu
00:07:00se část legionu dostala přes Rumunsko do Francie.
00:07:03Většina, včetně podplukovníka Svobody byla zajata Rudou armádou
00:07:07a internována v Sovětském svazu.
00:07:09My jsme byli hlídaní. Tavarišči tam chodili.
00:07:12Byl jsem hlídaní. A když jsme chtěli jít ven,
00:07:18tak vždycky sorok. To je čtyřicet, že?
00:07:21Tak nás vždycky odpočítali a zase jsme tak museli přijít zpátky.
00:07:24Dostali jsme klacky, s kterými jsme cvičili
00:07:27k noze zbraň, na rámě zbraň.
00:07:32Po porážce Polska měli uprchlíci složitější cestu přes Slovensko
00:07:35a Maďarsko do Jugoslávie, odkud pokračovali přes Řecko,
00:07:39Turecko, Sýrii a libanonský Bejrút do Francie.
00:07:42Po jejím pádu několik desítek československých uprchlíků
00:07:45z francouzského území v Sýrii a Libanonu přešlo
00:07:48do Brity spravované Palestiny,
00:07:51kde položili základ našim jednotkám na Středním východě.
00:07:54Další posily přišly z internace v Sovětském svazu.
00:08:00A tam prostě byl nějakej konzul Kyselka,
00:08:05kterej měl vždycky seznam toho transportu.
00:08:07Ten to automaticky předával Němcům,
00:08:11a tím pádem okamžitě byly ty rodiny zavřený.
00:08:18Moje matka a dvě sestry byly zavřený ve Svatobořicích.
00:08:24My jsme byli tam v takovém táboře vojenském,
00:08:29kde nás začali prověřovat. Chvilku se se mnou hádali,
00:08:34protože já jsem si jako památku vzal toho...
00:08:38My jsme tam neměli žádné jiné možnosti.
00:08:40To, co nám rozdali, byly dějiny VKSB v ruštině.
00:08:45A já jsem si to vezl s sebou.
00:08:48Do tý době prakticky Anglie stála sama ve válce ještě pořád.
00:08:53Tam potřebovali každýho vojáka.
00:08:56Už jsme byli jako ucelená jednotka a byli jsme už vyzbrojený potom.
00:09:03Tak nás použili i v tý Západní poušti v Egyptě.
00:09:07Československý pěší prapor, tak byl v květnu 1941
00:09:11bojově nasazen v Západní poušti v Egyptě.
00:09:15V západní poušti, to bylo blízko Ras El Medauur.
00:09:20Jeli jsme pár hodin vlakem
00:09:25a pak jsme s plnou polní šli několik hodin pěšky
00:09:31v pravý poledne,
00:09:33padesát stupňů nebo pětačtyřicet stupňů horka.
00:09:40Já jsem myslel, že umřu. Nebyl jsem jedinej, ale zvládli jsme to.
00:09:45To byly hranice libyjsko-egyptské. Tam jsme se směli zakopat.
00:09:50Čekali jsme na vodu. Vodní cisterna najela na minu,
00:09:58tak voda nepřišla. Dozvěděli se to Australané,
00:10:02to byli naši spolubojovníci. Byli pár kilometrů od nás.
00:10:06Tak nám poslali nákladní auto
00:10:09plný australskýho osmnáctistupňovýho piva.
00:10:16Tam existovaly stany pro jednoho, pro jednu osobu.
00:10:22My jsme si vyhloubili díru a ten stan postavili na tu díru,
00:10:28kdyby něco střílelo, abychom byli trochu chráněný.
00:10:33Britům přibyl v dubnu 1941 další nepřítel na východě.
00:10:38V Iráku se chopila moci skupina zlatého čtverce.
00:10:41Přerušila ropovod do Hajfy a požádala Německo o vojenskou pomoc.
00:10:46Ti neměli letadla s tak dlouhým doletem.
00:10:48Požádali proto francouzskou vládu ve Vichy
00:10:51ke svolení s mezipřistáním svých letadel v Sýrii a Libanonu.
00:10:54Britské velení nemohlo riskovat,
00:10:56že se Němci v Sýrii a Libanonu uchytí.
00:11:01Tam infiltrovali německé špiony a diverzanty
00:11:08do té francouzské části, a proto také Angličané se rozhodli,
00:11:13že to budou okupovat.
00:11:19V dnešní době si to asi málokdo z nás dokáže představit,
00:11:23že by v šestnácti letech narukoval do armády.
00:11:29Opustil přátele, opustil rodinu a rodnou zem
00:11:33a šel do ciziny, neznajíce třeba ani jazyk té země,
00:11:38bojovat na frontu.
00:11:40Já bych se asi bál, že mě tam zabijou hned první den.
00:11:44Asi bych zůstal radši doma.
00:11:46Teď je to vybavení jako že už lepší a těch tanků je přece jenom víc.
00:11:52Podle mě teď je ta válka mnohem jakože horší.
00:12:02To bylo ošklivé místo - Aleppo.
00:12:07Tam bylo plno malárie.
00:12:11Tam ti vichisti dovolili přistávat německým letadlům,
00:12:17které potom přelétávaly až do Iráku.
00:12:21Po levé straně tam je to pohoří,
00:12:24které se jmenuje podle té hlavní hory Herbon.
00:12:27U této hory, u toho kopce byly právě ty první přestřelky.
00:12:32Tam jsme měli první ztráty.
00:12:35No ale my jsme se celkem dost tam odtud dostali lehce
00:12:39zase zpátky, ale jedna skupina, která tam byla n průzkumu,
00:12:45tak ti měli velké problémy,
00:12:47poněvadž oni měli ještě pořád zbraně.
00:12:50Tam byla většinou cizinecká legie.
00:12:52Československý prapor byl v Libanonu nasazen na konci června.
00:12:56Po kapitulaci vichistů byl nasazen
00:12:59na syrsko-tureckých hranicích u Aleppa.
00:13:02V Libyi zůstala Britům pouze 9.australská divize,
00:13:05obklíčení v přístavu Tobruk.
00:13:07Já jsem předtím prodělal malárii
00:13:11a vedle mě, kterej ležel na tý ozdravovně,
00:13:14tak říkal: Vraž do sebe flašku koňaku,
00:13:19třeba ti to pomůže.
00:13:22Tak jsem to udělal, jenže už jsem na tu ozdravovnu nedošel.
00:13:26Australané dokázali udržet obklíčený přístav šest měsíců,
00:13:30ale i je bylo na podzim 1941 nutné vystřídat.
00:13:35Do obležené pevnosti se po nebezpečné plavbě
00:13:37na palubách torpédoborců v říjnu 1941
00:13:41přesunul také československý pěší prapor 11.východní.
00:13:46Pamatuju si na jedno italský letadlo,
00:13:48to bylo nějaký průzkumný, tak to shodilo bomby jen tak,
00:13:52aby si odlehčilo, a zmizelo.
00:13:55Tak jsme říkali: To je špatný.
00:13:59Tam bude hláška a v noci budou bombardovat naše vylodění.
00:14:04Tam byla výborná anglická snídaně. Tam byli všichni.
00:14:09Na oběd už nás bylo pár
00:14:11a na večeři už jsme byli asi čtyři nebo pět.
00:14:14A já jsem tam byl s jedním mým kamarádem
00:14:17a když jsme přišli z té večeře, tak on najednou vytáhl sardinky.
00:14:22Jemu nic nebylo, ale pro mě to bylo takový,
00:14:25že já jsem musel nakrmit rybičky.
00:14:29Zpočátku to šlo hezky, všecko bylo v pořádku,
00:14:35ovšem asi za hodinu, za dvě moře se začalo tak trošku nepokojně vlnit
00:14:39a osazenstvo začala zachvacovat mořská nemoc.
00:14:44Ale nejenom ty naše vojáky, ty pěšáčky,
00:14:48ale i obsluha těch vrhačů torpéd, a to byli australští námořníci.
00:14:54I ty jsem viděl blinkat.
00:14:57Velitelem jednotky v Tobruku byl podplukovník Karel Klapálek,
00:15:00legionář a patrně nejlepší polní velitel
00:15:04Československé armády druhého odboje.
00:15:06Bylo to zlý, poněvadž na tom moři a teď to bombardování
00:15:10a ta střelba u toho, takže to člověk si myslel:
00:15:16Kdyby náhodou do toho bouchlo něco pořádnýho,
00:15:20to tolik tý vody by ani nebylo dobrý.
00:15:25Po odplutí většiny Australanů byl československý prapor
00:15:28zařazen do polské brigády
00:15:31a zaujal postavení na západní části obranné linie Tobruku.
00:15:35Tam bylo shromáždiště, takové větší místo, kde jsme zůstali
00:15:40a ti Australani tam měli polní kuchyni a vařili nám čaj.
00:15:45No a samozřejmě po tom všem a po tom, co se mi stalo,
00:15:49tak já měl žízeň, tak s tou miskou, s tím esšálkem jsem šel,
00:15:54dostal jsem plnou misku čaje
00:15:57a okamžitě horkého čaje jsem se napil.
00:16:00A okamžitě jsem to vyplivnul, protože to bylo slaný.
00:16:04A byli to Australani, kteří měli příští noc odjet
00:16:12a oni nám měli předat jejich zbraně.
00:16:15Tak přišel Australan a teď mi dal ten samopal.
00:16:21Já na něj tak koukám, do hlavně nebylo vidět.
00:16:26A on říkal: Ale to nic není. Nasadil tam zásobník,
00:16:31vystřílel to a řekl: A máš to vyčištěný.
00:16:37Když jsme střídali ty Australany,
00:16:40těch odtamtud vylezlo možná pětadvacet.
00:16:43A nás tam šlo čtrnáct nebo třináct jenom do toho bunkru.
00:16:49No a ráno jsme se rozhlíželi a už jsme byli na frontě.
00:16:55Jenomže bylo to tak, že my jsme byli obklíčeni.
00:16:59Stůj při mně, Bože, v temné, chladné noci, tak dlouhá je.
00:17:07Mne nenech bez pomoci, když plamínek mé odvahy skoro zhas.
00:17:10Buď se mnou, Bože, dej mi sílu zas.
00:17:14To opevnění bylo zabudované do skály
00:17:17nad takovým údolím,
00:17:19které bylo tak 15-20 metrů hluboké.
00:17:23Betonový bunkr, takových osm metrů hluboký.
00:17:27Tam se lezlo takovým poklopem svrchu.
00:17:30Dole byl prostor, bych řekl,
00:17:33asi takových osm až deset čtverečních metrů volných.
00:17:38Tam jsme spali, tam jsme žili.
00:17:40A z toho prostoru byla střílna směrem do toho údolí.
00:17:46A ještě takovej komín, schody, vybetonovanej, žebřík.
00:17:53A tam vždycky po tom žebříku lezl polskej důstojník
00:17:57a byla tam pozorovatelna dělostřelecká.
00:18:01A tam se mi stalo také jednou, to mě možná zachránil ten oficír,
00:18:06poněvadž já byl pod palbou kulometu,
00:18:09to jsem šel pro vodu, a to bylo...
00:18:13Prostě najednou jsem slyšel,
00:18:16jako to přede mnou padalo do písku, tak jsem lehl.
00:18:19A slyšel jsem, jak ten Polák říká: Proše pana, dva počešsky
00:18:24na kote 69. A už to bylo slyšet. Chššš!
00:18:30Dělostřeleckej granát. Tak když tam poslal toto,
00:18:34tak jsem se zvedl a už bylo po střílení.
00:18:36My jsme se pohybovali většinou, zejména tam nahoře
00:18:41tím způsobem, že jsme šli po všech čtyřech.
00:18:44Rukou jsme ohmatali to místo jedno a tam jsme dali koleno.
00:18:49A tak jsme postupovali. Takže třeba ten kousek
00:18:5350 - 60 metrů trval i hodinu a půl, než jsme ho prošli.
00:18:59Protože tam byly takzvané nášlapné miny,
00:19:03které byly v zemi. A já jsem zakopl o ten drát.
00:19:07Zaslechl jsem syčení,
00:19:09to byla ta zápalka, ale ono to nevybuchlo.
00:19:15Zásobování bylo mizerný. Voda - to bylo mizerný.
00:19:20Dokonce i toho water tanku, jak bylo u toho velitelství,
00:19:26tam musela být stráž, aby tu vodu nekradli.
00:19:29Ať si nikdo nemyslí, že Afrika je jenom slunce a horko.
00:19:37Taky se stalo,
00:19:39že jsem si na noční hlídku vzal kabát.
00:19:44A vrátili jsme se promrzlí.
00:19:52Já nechápu, jak se k tomu vůbec mohli odvážit.
00:19:57Pro mě to je jako nepochopitelný, že někdo o tři roky starší než já
00:20:00mohl bránit město obklopený Němci, chodit večer na hlídky,
00:20:04přestřelky v noci a takhle. Já si to nedokážu představit vůbec.
00:20:14Já jsem byl odvolanej na velitelství.
00:20:17Začalo lejt, tak se čekalo,
00:20:20a za chvilku tekly proudy jako obrovský vodopád.
00:20:25To bylo už večer, noc, byla tma.
00:20:31Blesk, hrom. Já jsem stál venku před jeskyní
00:20:35toho velitelství ještě s nějakým vojákem,
00:20:39kterej tam byl, a najednou přes ten rachot,
00:20:45kterej to dělalo, jsem slyšel lidský hlas, výkřik.
00:20:49A vtom byl blesk a já jsem viděl na tom konci toho spádu
00:20:56nějakou postavu. A bylo po bojování.
00:21:00Už nemohli dělat ofenzivu.
00:21:03Bylo vidět, že přes ty dráty,
00:21:08jak měli natažený Taliáni ty kulatý dráty,
00:21:12tak dávali deky a sušili to všechno.
00:21:16O život tam šlo vždycky. Stačilo být venku, vylézt ven
00:21:22a přišla dělostřelecká nebo minometná palba
00:21:27a když se tam zrovna strefili, tak lítaly střepiny a...
00:21:35Pak živote, v němž štěstí řídký host,
00:21:38přec chci tě žít. To není zbabělost.
00:21:41Tak těžko loučíme se já i moji milí,
00:21:44ó, velký neznámý, dej srdci více síly.
00:21:50Někdy mistr čas umožní získat prožitek starý desetiletí.
00:21:54Podařilo se to některým členům klubů vojenské historie,
00:21:57jinak statistům hraného filmu Tobruk.
00:22:00My jsme všudypřítomně obklopeni pohodlím,
00:22:07no a právě když člověk vycestuje takhle do té pouště
00:22:12a žije tam, tak je to veliký rozdíl.
00:22:16My když jsme tam byli, tak jsme měli dostatek vody a jídla.
00:22:20Když tam byli tenkrát ti chlapi, tak to byl určitě větší rozdíl.
00:22:23Takže je těžko porovnat, jak dlouho by tam člověk vydržel,
00:22:26protože to samozřejmě musela být hodně náročná služba i psychicky.
00:22:34Písek máte všude.
00:22:36V uších, v nosu, v očích. To polykáte ten písek.
00:22:43Všude za krkem a tuhle.
00:22:46Zvlášť když přijdou chamsiny, ty pouštní větry.
00:22:50Když byly ty salvy, tak v tý poušti jako když se to rozsvítí.
00:22:58Tak jsem najednou v drátěných překážkách kus od toho vchodu
00:23:04doleva jsem viděl takovej nějakej tmavej bod.
00:23:09A on tam ležel v těch drátech.
00:23:12Tak jsem ho z toho kabátu vysoukal ven a táhnul jsem ho.
00:23:18A do toho ty salvy a ty dopady střel.
00:23:22Jenom jsem vždycky slyšel ty střepiny, jak dělají chsrrr.
00:23:25Lítalo to okolo nás.
00:23:28A to musel přes takovej kopeček jako přejít
00:23:32a to jsme byli moc viditelní těm Němcům.
00:23:35Když jsme šli tam, tak se nic nedělo, ale když jsme šli zpátky,
00:23:39tak spustili takovou minometnou palbu do toho,
00:23:42že já jsem tam byl tak trochu raněnej,
00:23:46jedna ta střepina v kyčli.
00:23:49Tam jsem strašně moc poletoval.
00:23:54Věděli jsme, že se udržet musíme. Zajetí pro nás stejně neexistovalo.
00:23:58A pomoz mi, až smrt se bude blížit,
00:24:06bych úsměv svůj moh s jejím šklebem zkřížit.
00:24:08A skončím-li z Tvé vůle v bezejmenném hrobě,
00:24:11mou duši vítěznou pak zdvihni z prachu k sobě.
00:24:16Jednou tam byl nějakej náš s kulometem.
00:24:23On si zrychtoval kulomet protiletadlovej.
00:24:27On si tam zrychtoval na to pás a říkal:
00:24:31Když to přiletí, tak budu střílet.
00:24:34No a on přiletěl ten Němec a ten náš tam taky kroužil okolo.
00:24:38No a on střílel, střílel a najednou to letadlo slítlo dolů,
00:24:47přistálo a normálně vytáhl kolt, byl to Angličan
00:24:52a chodil a hledal, kdo ho střelil do té zadní,
00:24:58jak má to kolečko vzadu, do toho. Tak my jsme mu říkali:
00:25:01Člověče, kdyby tě chytil, tak tě odstřelil.
00:25:06Já jsem totiž viděl tenkrát ještě v Alexandrii,
00:25:11když ta loď přijížděla se zraněnejma
00:25:15a německá ponorka ji torpédovala. A tak jsme si říkali:
00:25:18Ježišmarjá, celej ten personál,
00:25:22ty sestřičky a tohle všechno šlo ke dnu.
00:25:27Tak v nás byl takovej vztek v tom momentě,
00:25:32že v tom momentě jsme se bavili,
00:25:35že bychom určitě třeba i ty německý zajatce zastřelili.
00:25:40Když myslíte takhle zpátky na celý to období,
00:25:45tak to ovzduší toho Tobruku,
00:25:50ta skutečnost, že člověk byl vlastně uzavřený,
00:25:54když jsem viděl tam i tu povodeň a to všechno,
00:25:58tak to byl takovej dost tísnivej pocit.
00:26:01Po porážce německých a italských vojsk odpluli v létě 1943
00:26:06lodí Mauretania do Velké Británie, kde byli zařazeni
00:26:09do Československé samostatné obrněné brigády.
00:26:13Tím se zastavilo ono středovýchodní válečné kyvadlo.
00:26:19Když je člověk mladej, tak o tom nepřemýšlí.
00:26:22Neví, co to je válka.
00:26:24Jestli to má nějakou historii, nebo ne,
00:26:28tak já jsem šel hlavně za tu zem, za tu vlast.
00:26:35Chodili jsme potom na Olšany a vždycky jsme položili květy,
00:26:40zazpívali jsme tu jeho písničku Travičku zelenou,
00:26:46kde se zpívá na konec, že zůstaneme kamarádi až do smrti.
00:26:54Takže tu jsme mu zazpívali jako, no.
00:26:58Na co jsem nejvíc vzpomínal?
00:27:03Na písek. Ty duny a ty písečný závěje,
00:27:08ty přesypy, to má něco do sebe.
00:27:11Dneska když si na to vzpomenu,
00:27:14jak se ten písek převaloval a tohleto....
00:27:38Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2009
Dokument o jedné z největších bitev v poušti za II. světové války, které se účastnili čs. vojáci. Československý prapor byl v létě roku 1941 nasazen na syrsko-tureckých hranicích u Allepa. Mezitím však Němci a Italové stanuli na egyptských hranicích. V Libyi zůstala Britům pouze 9. australská divize obklíčená v přístavu Tobruk. Australané drželi přístav šest měsíců, ale i je bylo nutno na podzim 1941 vystřídat. Do obležené pevnosti se po nebezpečné plavbě na palubách torpédoborců přesunul československý pěší prapor pod vedením podplukovníka Karla Klapálka.
Pozoruhodný dokument o bitvě, která se stala legendou.
