Dokumentární cyklus o českých stavebních skvostech (1999). Režie J. Jireš

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

V prehistorii Zbraslavi nalezneme keltské osídlení – naproti na hřbetu nad Vltavou bylo keltské oppidum. Na vrchu Havlíně byl postaven románský kostelík sv. Havla, první svědectví o křesťanském osídlení. Své jméno dal Zbraslavi Kazin pravnuk – stejnojmenný vladyka. Zbraslavský klášter cisterciáků zbudoval pak Václav II., v roce 1292 obdaroval královskou listinou klášter úrodnými statky. Výjev založení kláštera zobrazovala i nástropní freska Václava Vavřince Reinera. Základní kámen Mariánského chrámu nese datum Anno Domini 1297 3. juni. Do dnešních dob se nedochoval, nepřežil dobu husitskou. Kostel sv. Jakuba pod barokní přestavbou skrývá prvky gotické a renesanční architektury. V období protireformace nastala obroda kláštera – opat Lochner povolal Giovanniho Santiniho, který uskutečnil rozsáhlou přestavbu kláštera. Hlavní frontu rozvinul Santini směrem k Berounce, průčelí dominuje štít na němž stojí socha zakladatele kláštera Václava II. Monumentální Santiniho dílo dokončil později F. M. Kaňka. Z kláštera se za vlády Josefa II. stal cukrovar a do původní podoby, nikoliv však k původnímu účelu, jej vrátili až knížata Kraft Oetinden-Walersteinové a po nich současní majitelé Bartoňové-Dobenínové, kteří na dostavbu kláštera – nyní zámku povolali arch. Dušana Jurkoviče. Od 40. let sloužila Zbraslav jako důstojný prostor Národní galerie.

Stopáž15 minut
Rok výroby 1999
 ST 4:3
ŽánrDokument