Dokumentární cyklus o skvostech české architektury (2001)
00:00:56 Kostel Jména Panny Marie na Lomci
00:00:59 je dominantou stejnojmenného zalesněného kopce
00:01:02 na půli cesty z Vodňan do Netolic.
00:01:06 Je prvním z trojice pozoruhodných poutních architektur na panstvích,
00:01:10 která v letech 1620-1945 patřila šlechtickému rodu Boquoyů.
00:01:23 Základem půdorysu je čtverec prolomený čtyřmi výsečemi kruhu.
00:01:48 Interiér je zaklenut kupolovou klenbou s lunetami,
00:01:51 pokrytou malbami z poloviny 18. století.
00:02:12 Ze stejné doby pocházejí i dva vedlejší iluzivní oltáře.
00:02:17 Unikátem je ale dřevěný, bohatě řezaný a zlacený
00:02:20 baldachýnový oltář, varianta Berniniho díla
00:02:24 ze svatopetrské baziliky v Římě.
00:02:29 Ačkoli svými rozměry zcela zaplňuje vnitřní prostor,
00:02:32 vytváří s architekturou malebný a harmonizující celek.
00:02:38 Architektura kaple tvoří vnější obal, jakousi hmotnou skořápku,
00:02:42 tvarově opisující centrální oltář.
00:02:49 Na čtyřech spirálovitě zatočených sloupech
00:02:51 je do prostoru zavěšen tabernákl,
00:02:54 ve kterém je umístěna malá kopie
00:02:56 milostné sošky Panny Marie z belgického poutního místa
00:03:00 Foy-Notre-Dame, kterou měl u sebe Karel Filip Buquoy
00:03:03 při plavbě rozbouřeným mořem.
00:03:07 Tehdy slíbil, že pokud přežije, postaví pro tuto sošku
00:03:10 mariánskou svatyni.
00:03:13 Slib uskutečnil až jeho syn Filip Emanuel.
00:03:18 Základní kámen byl položen roku 1692,
00:03:22 stavělo se pravděpodobně až v letech 1699-1701
00:03:27 a kostel byl vysvěcen roku 1704.
00:03:36 Nevelký kostel s později přistavěnou
00:03:39 sakristií a chodišťovou vížkou
00:03:41 je ojedinělý především bizarně rozčísnutou
00:03:44 cibulovitou bání s lucernou.
00:03:52 Ústředním problémem je otázka, kdo byl autorem stavby.
00:03:57 Zápis ve farní pamětnici, který uvádí
00:03:59 samotného hraběte Filipa Emanuela, je asi nutno brát s rezervou.
00:04:04 Podobně nepotvrzenou zůstává lákavá hypotéza,
00:04:08 že by kostel Jména Panny Marie na Lomci
00:04:11 mohl být raným díle proslulého architekta
00:04:14 Jana Blažeje Santiniho-Aichla.
00:04:18 Každopádně zde políři Matyáš Tischer a Jiří Habelsreuther
00:04:22 vytvořili osobité dílo pozoruhodně zakomponované
00:04:25 do líbezné jihočeské krajiny.
00:04:49 Poutní místa vznikala jako přirozený projev
00:04:51 lidové zbožnosti během 17. a 18. století
00:04:54 po celé rekatolizované zemi.
00:05:00 Navazovala zejména na severoitalské a bavorské typologické příklady
00:05:04 a rozvíjela je v řadě originálních variací.
00:05:09 Jednu z nich představuje i poutní kostel
00:05:12 Nejsvětější Trojice, situovaný na táhlém návrší
00:05:15 nedaleko studánky se zázračnou vodou u městečka Trhové Sviny.
00:05:29 Kostel byl vybudován v letech 1705-1709.
00:05:34 Ani v tomto případě neznáme jeho architekta.
00:05:37 Prameny hovoří pouze o provádějícím místním staviteli Matěji Pilzovi.
00:05:45 V souladu se zasvěcením se v rozvrhu
00:05:47 výrazným způsobem uplatnila symbolika čísla tři:
00:05:51 K 6-bokému ústřednímu prostoru se střídavě napojují
00:05:54 3 půlkruhové a 3 pravoúhlé apsidy
00:05:58 střídají se trojice trojúhelníkových a kruhových oken
00:06:02 a stavbu završuje trojice kupolových bání
00:06:05 a trojice atikových štítů.
00:06:28 Centrální prostor je sklenut kupolí s polygonální lucernou.
00:06:32 Původní mobiliář se bohužel nedochoval.
00:06:36 Hlavní oltář a kazatelna byly dílem vynikajícího sochaře
00:06:40 vrcholného baroka Matěje Václava Jackela.
00:06:52 Kostel je obklopen 6-bokým ambitem se třemi hranolovými věžemi,
00:06:57 který podtrhuje jeho promyšlené zakomponování
00:07:00 do konkrétního přírodního prostředí.
00:07:04 Přes důmyslnou členitost vyzařuje stavba
00:07:07 ve své prostotě jímavý půvab lidové zbožnosti.
00:07:40 Vysoko nad okolní krajinou na severním svahu
00:07:43 Novohradských hor stojí kostel Panny Marie Dobré Rady.
00:07:48 Okolní osada Dobrá Voda byla známá již ve 13. století
00:07:52 v souvislosti s výskytem léčivých pramenů.
00:07:57 Pověst o jejich zázračných účincích
00:08:00 podnítila rozvoj lázní a inspirovala roku 1706
00:08:04 hraběte Alberta Karla Buquoye k vybudování
00:08:08 nového poutního chrámu na místě starší kaple.
00:08:14 Velkolepá stavba ve vrcholně barokním slohu
00:08:17 byla vysvěcena roku 1715.
00:08:20 Její dispozice je podřízena terénní modelaci.
00:08:24 Byla orientována rovnoběžně s horským hřebenem
00:08:28 a situována na umělé terase s dalekým výhledem
00:08:31 po celém novohradském panství.
00:08:35 Půdorysné řešení bylo inspirováno
00:08:37 římským kostelem San Carlo al Quatro Fontane
00:08:40 architekta Franceska Borrominiho.
00:08:48 K severnímu dvouvěžovém průčelí přiléhá
00:08:51 monumentální dvouramenné schodiště.
00:08:54 Pod ním je umístěna otevřená trojdílná kaple.
00:08:59 Uvnitř se poblíž sousoší Piety
00:09:01 nachází žulová nádrž s vodou, která je odváděna před kapli.
00:09:07 Odedávna se věřilo v léčivou moc pramene,
00:09:10 zejména při onemocnění zraku.
00:09:15 Boční portál je komponován jako hlavní průčelní osa kostela.
00:09:38 Interiér rytmizují 4 dvojice mohutných polosloupů
00:09:41 v diagonálních rozích.
00:09:44 Stěny jsou dramaticky členěny výraznými zalamovanými římsami
00:09:48 a výklenky s pozlacenými sochami církevních otců.
00:09:54 Střed kostela je zaklenut plochou kupolí,
00:09:57 která je zakončena dřevěnou 8-stěnnou lucernou.
00:10:03 Původní barokní fresky byly bohužel v 19. stol. výrazně přemalovány.
00:10:16 Bohatě zlacený původní mobiliář představuje
00:10:19 charakteristickou ukázku jednotně řešeného
00:10:22 vrcholně barokního interiéru.
00:10:26 Jeho dominantou je zejména hlavní oltář
00:10:29 s množstvím ornamentů a figur obklopujících
00:10:32 novodobou kopii mariánského obrazu ze Štýrského Hradce.
00:10:48 Rakouský řezbář Wacher, původem z Lince,
00:10:51 vytvořil i obdobně komponované boční oltáře
00:10:54 s figurami zemských patronů a řádových světců.
00:11:01 Ikonograficky mimořádně zajímavá je výzdoba kazatelny s postavami
00:11:05 Víry, Naděje a Lásky, s reliéfy z Kristova života
00:11:09 a s alegorickými sochami Času a Věčnosti.
00:11:16 Zlacenými řezbami jsou bohatě zdobeny i zpovědnice.
00:11:48 Skříň varhan na kůru je završena sochou
00:11:51 krále Davida hrajícího na harfu.
00:12:24 Za kostelem se ukrývá do svahu vestavěný trojkřídlý ambit
00:12:28 zaklenutý křížovými klenbami a opatřený nárožními kaplemi.
00:12:44 Do dnešní doby se dochovala naproti kostelu stojící fara z roku 1719
00:12:49 s bohatě tvarovaným štítem a sochařskou výzdobou.
00:12:54 Už o rok dříve postavili Buquoyové v sousedství
00:12:57 budovu lázní a letní rezidence, kterou po 100 letech
00:13:00 užívání darovali obci. V roce 1963 byla bohužel zbořena.
00:13:09 Ani v případě kostela v Dobré Vodě
00:13:11 neznáme jméno tvůrce tohoto architektonického klenotu
00:13:15 Novohradských hor, ale pouze jméno provádějícího stavitele
00:13:18 Johanna Jormeho.
00:13:22 Všechny 3 kostely, které vznikly v krátkém časovém období
00:13:25 z iniciativy rodu Buquoyů, potomků vítězů bělohorské bitvy,
00:13:30 spojuje akcent na originální půdorysný obrazec,
00:13:33 malebnou siluetu a působivé zasazení do krajiny.
00:13:40 3 uvedené příklady reprezentují jednu z poloh
00:13:42 široké škály osobitých variací poutních míst
00:13:46 a charakterizují významnou polohu české barokní architektury,
00:13:50 která natrvalo spojila obyvatele této země s přírodou.
Poutní místa vznikala jako výraz ideologického působení vítězné katolické církve na přelomu 17. a 18. století. Kostel Jména Panny Marie na Lomci je dominantou zalesněného kopce u osady Libějovice na Strakonicku. Je prvním z trojice pozoruhodných poutních architektur na panstvích, která v letech 1620–1945 patřila původně francouzskému rodu Buquoyů. U městečka Trhové Sviny stojí na návrší kostel Nejsvětější Trojice. Vysoko nad okolní krajinou na severním úbočí Novohradských hor stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Bohužel neznáme jméno tvůrce tohoto poutního klenotu Novohradských hor. Stejně jako neznámí předchůdci ze staveb iniciovaných šlechtickým rodem Buquoyů na Lomci a v Trhových Svinech, neklade hlavní důraz na formální stránku díla, ale na působivost celkového zasazení do krajiny. Snad právě proto všem třem poutním kostelům patří čestné místo v českém baroku, které natrvalo spojilo architekturu a její obyvatele s přírodou.
