00:00:44Dominantu Pražského hradu, chrám sv. Víta,

00:00:47nechal postavit Karel IV. na důkaz nového rozmachu českého království.

00:00:53Katedrála byla kostelem korunovačním

00:00:55i královským pohřebištěm a schránkou ostatků

00:00:58hlavních zemských patronů.

00:01:00Propuknutí husitských bouří a smrt krále Václava IV.

00:01:03budování metropolitního chrámu zastavily.

00:01:08Ve 30. letech 19. století vstoupil do historie Svatovítské katedrály

00:01:12kanovník Svatovítské kapituly Václav Michael Pešina

00:01:17a začal uskutečňovat svůj vizionářský sen.

00:01:22Díky jeho neúnavnému úsilí, za přispění

00:01:24hraběte Františka Thun - Hohensteina,

00:01:27byla v roce 1859 založena

00:01:30"Jednota pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta.".

00:01:35Z let Pešinova působení před založením Jednoty

00:01:37se v interiéru zachovaly pouze dvě sochy.

00:01:40Socha sv. Víta od Josefa Maxe

00:01:43a socha sv. Ludmily od Emanuela Maxe.

00:01:47Obě díla byla ovlivněna estetikou nazarénské malby

00:01:50a požadavkem nové citovosti,

00:01:52jak ji prosazovali italští sochaři kolem poloviny 19. stol.

00:01:57Až na tyto výjimky mohl umělecký odbor Jednoty

00:02:00vypracovat koncepci vnitřní výzdoby volně podle svých představ.

00:02:03Jednota si totiž kladla za cíl nejen

00:02:06opravení poškozených částí stavby

00:02:08a provedení částí nedokončených, ale i stylové,

00:02:11to znamená neogotické vybavení interiéru.

00:02:15Zaměření stavby bylo zadáno architektu Josefu Krannerovi,

00:02:18který je i autorem návrhu hlavního oltáře.

00:02:22Jeho architekturu založil na středovém baldachýnu,

00:02:25ukončeném fiálou.

00:02:28Po stránkách gotického tabernáklu vznikly 3 a 3 menší arkády,

00:02:32vyplněné domečkovými relikviáři.

00:02:35Jejich čelní stěnu tvoří velká smaltovaná deska

00:02:37se zpodobněním světců a výjevů z jejich života.

00:02:51Autorem oltářní menzy s postavami starozákonných proroků

00:02:54je sochař Ludvík Šimek.

00:03:07Krannerovu myšlenku schodiště kolem hlavního oltáře

00:03:10uskutečnil v pozměněné podobě jeho nástupce Josef Mocker.

00:03:14Ten také navrhl svícny zdobené tehdy

00:03:17velmi oblíbenou technikou emailů.

00:03:20Nejstarší dochované barevné vitráže,

00:03:23které byly v interiéru osazeny za Krannerova vedení huti,

00:03:26zhotovil podle návrhů Josefa Krannera,

00:03:28Josefa Trenkwalda a Antonína Lhoty Zachariáš Quast.

00:03:35Kranner, který v architektuře prošel

00:03:37školením francouzské a německé gotiky,

00:03:39se v souvislosti s úvahami o polychromii interiéru chrámu

00:03:42rozhodl v r. 1867 pro studijní cestu do Itálie.

00:03:48Italská inspirace se asi uplatnila i na vitrážích.

00:03:52Plošně kladený vzor vytváří větší plochu,

00:03:55z níž plasticky vystupují detaily,

00:03:58jak je vidět na vitrážích v kapli sv. Jana Nepomuckého.

00:04:11Při restaurování okenních kružeb se středovou rozetou

00:04:14a padajícími plaménky po stranách vyšel Kranner ze schématu,

00:04:18které se dochovalo v některých oknech vysokého chóru,

00:04:22a které poznal i při opravách slepých kružeb

00:04:25na pilířích opěrného systému.

00:04:37Po smrti Josefa Krannera se v březnu 1872

00:04:40stal jeho nástupcem Josef Mocker.

00:04:43Od počátku pracoval na nové podobě západní části,

00:04:46která se měla stát působivým protějškem chóru.

00:04:50Navrhl dostavbu bazilikálního trojlodí

00:04:52s kaplemi po stranách a dvouvěžovým průčelím.

00:04:56Součástí plánu bylo nahrazení barokní helmice

00:04:58na parléřovské věži neogotickou kružbovou špicí.

00:05:04Odborná komise konstatovala, že věž má příliš úzkou základnu.

00:05:08Tento posudek podpořil Mockerovy rozsáhlé úpravy základů

00:05:12a přízemí věže, při kterých zanikly všechny gotické detaily.

00:05:18Na plochu stěny, za níž se ukrývá pokladnice s korunovačními klenoty,

00:05:22je osazena mozaika s námětem Posledního soudu.

00:05:25Pro její restauraci pořídil Mocker

00:05:28barevný karton se zakreslením všech kamenů.

00:05:30Mozaika pak byla roku 1890 sejmuta.

00:05:33Hlavní pozornost se přesunula na ideově

00:05:36ústřední část katedrály - Svatováclavskou kapli.

00:05:40Mocker navrhoval odstranění nárožního pilíře

00:05:42a dostavbu nové neogotické kaple,

00:05:45jež by tvořila ke kapli Svatováclavské protějšek.

00:05:50Tento návrh se mu však nepodařilo

00:05:52u Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni prosadit.

00:05:56Po opravách na jižní straně katedrály

00:05:59byly osazeny křížové kytky na vrcholech obou západních věží

00:06:02a dále byly kamenickou hutí osazovány desítky fiál,

00:06:05baldachýny, kružbové zábradlí, chrliče a další dekorativní prvky.

00:06:15První Mockerovou realizací v interiéru

00:06:17se stala v r. 1875 vitráž pro kapli sv. Zikmunda.

00:06:22Na návrhu spolupracoval s malířem Františkem Sequensem.

00:06:26Mockerův přínos je patrný především ve složité stavbě baldachýnů

00:06:30a prokomponování gotických kružbových arkád,

00:06:33do nichž jsou zasazeny postavy sv. Václava, Wolfganga a Johanny.

00:06:45Na vitráži v kapli sv. Ostatků vytvořil Mocker

00:06:48architektonickou kompozici k Sequensovým figurám.

00:06:52Středověké okno ztratilo svou příznačnou vertikalitu

00:06:55ve prospěch šířkově pojaté scény

00:06:58Panny Marie s děckem a klečícími anděly.

00:07:05V Arcibiskupské kapli je příkon k italským vzorům ještě patrnější.

00:07:09Vitráže se liší od ostatních především

00:07:11pojetím zobrazeného interiéru, který není

00:07:14součástí chrámové architektury, nýbrž pokojem

00:07:16s průhledem do zahrady.

00:07:18Italský vliv je zřejmý i v koncepci oltáře v kapli sv. Anny.

00:07:23Mocker posunul motiv čtyřlistu ze soklu na mnezu,

00:07:26aby si vytvořil prostor pro arkády,

00:07:29které rámují ranně gotický relikviář z r. 1266,

00:07:32vložený do spodní části nového oltáře.

00:07:37Pilíře svou barevností připomínají architekturu

00:07:39italské protorenesance.

00:07:47S tímto pojetím koresponduje Swertsova výzdoba kaple,

00:07:51která ve vitráži hýří jiskřivou barevností,

00:07:54připomínající autorovo školení belgickým kolorismem

00:07:57i inspirativní vliv českých iluminovaných rukopisů.

00:08:03Výzdoba stěn Martinické kaple je rozdělená do 3 pásů.

00:08:08Nejníže je ornamentální pás tzv. kobercového vzoru,

00:08:11nad ním jsou po stranách renesančního epitafu

00:08:15namalovány postavy světců v iluzivní

00:08:17architektonické kulise.

00:08:20Nejvýše jsou malby scén z legendy o sv. Ondřejovi

00:08:23rámované iluzivně, ale s odkazem na skutečný architektonický rám

00:08:28renesančního epitafu.

00:08:46Námětem Nejsvětější trojice ve středním okně kaple Panny Marie

00:08:50vytvořili Mocker a Sequens motivickou paralelu ke krucifixu

00:08:54z počátku 17. století, umístěnému na břevnu v čelním oblouku kaple.

00:09:02V pojetí obou posledních neogotických oltářů

00:09:05se projevil Mockerův ústup od architektonické koncepce

00:09:09kamenicky zpracovaných oltářů

00:09:11a příklon k dřevěným pozdně gotickým křídlovým oltářům.

00:09:18V lednu 1899 Josef Mocker zemřel.

00:09:22Na jeho místo byl jmenován absolvent

00:09:24Akademie výtvarných umění ve Vídni, Kamil Hilbert.

00:09:28Jeho postoj významně ovlivnil osud

00:09:30renesanční kruchty Bonifáce Wohlmuta,

00:09:33která na západní straně uzavírala gotické torzo.

00:09:37Hilbertovou zásluhou se prosadila koncepce

00:09:39spojení staré a nové části katedrály

00:09:42a začlenění umělecky velmi cenného díla do novostavby.

00:09:47Podle Hilbertových návrhů byla do severního

00:09:49a jižního ramene příčné lodi vsazena velká okna.

00:09:52Protínáním prvků v kružbě dosáhl stavitel

00:09:54dynamiky blízké parléřovské gotice.

00:09:58Za ústřední motiv kružby jižního tzv. korunovačního okna

00:10:01zvolil mandorlu se svatováclavskou korunou.

00:10:06Program výzdoby vycházel ze středověké tradice,

00:10:08podle níž jižním portálem vstupovaly do katedrály

00:10:12korunovační i pohřební průvody českých králů.

00:10:16K ní se vztahoval i námět Posledního soudu na vitráži

00:10:18podle návrhu Maxe Švabinského.

00:10:24Mimořádný význam měla Hilbertova výtvarná koncepce

00:10:27výzdoby ústřední svatyně, Svatováclavské kaple.

00:10:30Nespokojil se s imitací starších slohů.

00:10:34Sloučil prvky románské či gotické s pozdně secesními.

00:10:38V duchu představ svých předchůdců nechal interiér

00:10:41zářit leskem drahých kamenů, zlata a barev.

00:10:46Obnovenou a doplněnou kamennou gotickou tumbu,

00:10:50k níž připojil menzu, dal Hilbert inkrustovat polodrahokamy.

00:10:53Leštěné destičky a čočkovce byly zhotoveny z valounů,

00:10:57zachovaných ve svatovítské huti ještě z doby Karla IV.

00:11:01Vsazení kamenů do spár ze zlaceného štuku

00:11:05komponoval v secesním stylu Vojtěch Sucharda.

00:11:08Výzdobou středního okna v závěru vysokého chóru

00:11:11provedl podle ikonografického rozvrhu Josefa Cibulky

00:11:13Max Švabinský.

00:11:17Monumentální akt Krista spočívá v náručí Boha Otce,

00:11:20jehož obličej není vypalovaný, jako u ostatních postav,

00:11:24ale vystavěný z mnoha sklíček.

00:11:30K poněkud nečekaným návratům k secesnímu stylu

00:11:33patří okno Alfonse Muchy z r. 1931 v Horově kapli.

00:11:37Do střední části umístil Bořivojův křest

00:11:40a svatou Ludmilu s Václavem, zatímco po stranách

00:11:42se odvíjí cyrilometodějská legenda.

00:11:46Vitráž je pozoruhodná secesním koloritem

00:11:49i neobvyklou technikou olejomalby na skle.

00:11:56V r. 1913 začalo být podle Hilbertových návrhů

00:11:58osazováno velké kruhové okno v západním průčelí.

00:12:04V propojení sférických čtverců rozety

00:12:06je zdůrazněna nepřetržitě se vinoucí linie blízká secesi,

00:12:10která se na přelomu století stala posledním útočištěm neogotiky.

00:12:16Sklomalby v růžici, zpodobňující jednotlivé dny stvoření světa,

00:12:19provedl podle návrhu Františka Kysely Josef Vlasák.

00:12:25Při dokončení výzdoby katedrály měl vzniknout

00:12:28pod baldachýny opěrného systému a věží

00:12:31cyklus postav českých panovníků.

00:12:35Nakonec byly z původního záměru realizovány

00:12:37jen socha Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

00:12:42Bronzové dveře jsou dílem sochaře Otakara Španiela

00:12:45a kreslíře Vratislava Hugo Brunnera.

00:12:47V supraportách středních dveří jsou reliéfy,

00:12:49vztahující se k historii ostatků sv. Víta.

00:12:52Zatímco gotické katedrály bývaly uzavřeny

00:12:55jednoduchými dubovými dveřmi,

00:12:57dala Jednota pro dostavění katedrály sv. Víta

00:13:00přednost renesanční formě chrámových vrat,

00:13:03která poskytovala výjimečnou příležitost sochařům.

00:13:08Boční dveře jsou věnovány vyobrazení klíčových událostí

00:13:11ze života sv. Vojtěcha a sv. Václava.

00:13:15Zdůrazňuje se tím téma zemských světců,

00:13:17které se ve výzdobě katedrály vrací v mnoha obměnách.

00:13:34Sen o dokončení katedrály se po několika staletích splnil.

00:13:3912. května 1929 byla slavnostně vysvěcena

00:13:42a Svatováclavskou mší 28. září téhož roku

00:13:46otevřena pro veřejnost.

00:13:49Zachovala si význam historického místa

00:13:52i symbolu české státnosti a duchovní

00:13:54i náboženské svrchovanosti.

00:13:57Odpočívají v ní ostatky zemských světců

00:13:59i českých knížat a králů a dále v ní žije

00:14:02odkaz těch, kteří ji stavěli.