00:00:44 Dominantu Pražského hradu, chrám sv. Víta,

00:00:47 nechal postavit Karel IV. na důkaz nového rozmachu českého království.

00:00:53 Katedrála byla kostelem korunovačním

00:00:55 i královským pohřebištěm a schránkou ostatků

00:00:58 hlavních zemských patronů.

00:01:00 Propuknutí husitských bouří a smrt krále Václava IV.

00:01:03 budování metropolitního chrámu zastavily.

00:01:08 Ve 30. letech 19. století vstoupil do historie Svatovítské katedrály

00:01:12 kanovník Svatovítské kapituly Václav Michael Pešina

00:01:17 a začal uskutečňovat svůj vizionářský sen.

00:01:22 Díky jeho neúnavnému úsilí, za přispění

00:01:24 hraběte Františka Thun - Hohensteina,

00:01:27 byla v roce 1859 založena

00:01:30 "Jednota pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta.".

00:01:35 Z let Pešinova působení před založením Jednoty

00:01:37 se v interiéru zachovaly pouze dvě sochy.

00:01:40 Socha sv. Víta od Josefa Maxe

00:01:43 a socha sv. Ludmily od Emanuela Maxe.

00:01:47 Obě díla byla ovlivněna estetikou nazarénské malby

00:01:50 a požadavkem nové citovosti,

00:01:52 jak ji prosazovali italští sochaři kolem poloviny 19. stol.

00:01:57 Až na tyto výjimky mohl umělecký odbor Jednoty

00:02:00 vypracovat koncepci vnitřní výzdoby volně podle svých představ.

00:02:03 Jednota si totiž kladla za cíl nejen

00:02:06 opravení poškozených částí stavby

00:02:08 a provedení částí nedokončených, ale i stylové,

00:02:11 to znamená neogotické vybavení interiéru.

00:02:15 Zaměření stavby bylo zadáno architektu Josefu Krannerovi,

00:02:18 který je i autorem návrhu hlavního oltáře.

00:02:22 Jeho architekturu založil na středovém baldachýnu,

00:02:25 ukončeném fiálou.

00:02:28 Po stránkách gotického tabernáklu vznikly 3 a 3 menší arkády,

00:02:32 vyplněné domečkovými relikviáři.

00:02:35 Jejich čelní stěnu tvoří velká smaltovaná deska

00:02:37 se zpodobněním světců a výjevů z jejich života.

00:02:51 Autorem oltářní menzy s postavami starozákonných proroků

00:02:54 je sochař Ludvík Šimek.

00:03:07 Krannerovu myšlenku schodiště kolem hlavního oltáře

00:03:10 uskutečnil v pozměněné podobě jeho nástupce Josef Mocker.

00:03:14 Ten také navrhl svícny zdobené tehdy

00:03:17 velmi oblíbenou technikou emailů.

00:03:20 Nejstarší dochované barevné vitráže,

00:03:23 které byly v interiéru osazeny za Krannerova vedení huti,

00:03:26 zhotovil podle návrhů Josefa Krannera,

00:03:28 Josefa Trenkwalda a Antonína Lhoty Zachariáš Quast.

00:03:35 Kranner, který v architektuře prošel

00:03:37 školením francouzské a německé gotiky,

00:03:39 se v souvislosti s úvahami o polychromii interiéru chrámu

00:03:42 rozhodl v r. 1867 pro studijní cestu do Itálie.

00:03:48 Italská inspirace se asi uplatnila i na vitrážích.

00:03:52 Plošně kladený vzor vytváří větší plochu,

00:03:55 z níž plasticky vystupují detaily,

00:03:58 jak je vidět na vitrážích v kapli sv. Jana Nepomuckého.

00:04:11 Při restaurování okenních kružeb se středovou rozetou

00:04:14 a padajícími plaménky po stranách vyšel Kranner ze schématu,

00:04:18 které se dochovalo v některých oknech vysokého chóru,

00:04:22 a které poznal i při opravách slepých kružeb

00:04:25 na pilířích opěrného systému.

00:04:37 Po smrti Josefa Krannera se v březnu 1872

00:04:40 stal jeho nástupcem Josef Mocker.

00:04:43 Od počátku pracoval na nové podobě západní části,

00:04:46 která se měla stát působivým protějškem chóru.

00:04:50 Navrhl dostavbu bazilikálního trojlodí

00:04:52 s kaplemi po stranách a dvouvěžovým průčelím.

00:04:56 Součástí plánu bylo nahrazení barokní helmice

00:04:58 na parléřovské věži neogotickou kružbovou špicí.

00:05:04 Odborná komise konstatovala, že věž má příliš úzkou základnu.

00:05:08 Tento posudek podpořil Mockerovy rozsáhlé úpravy základů

00:05:12 a přízemí věže, při kterých zanikly všechny gotické detaily.

00:05:18 Na plochu stěny, za níž se ukrývá pokladnice s korunovačními klenoty,

00:05:22 je osazena mozaika s námětem Posledního soudu.

00:05:25 Pro její restauraci pořídil Mocker

00:05:28 barevný karton se zakreslením všech kamenů.

00:05:30 Mozaika pak byla roku 1890 sejmuta.

00:05:33 Hlavní pozornost se přesunula na ideově

00:05:36 ústřední část katedrály - Svatováclavskou kapli.

00:05:40 Mocker navrhoval odstranění nárožního pilíře

00:05:42 a dostavbu nové neogotické kaple,

00:05:45 jež by tvořila ke kapli Svatováclavské protějšek.

00:05:50 Tento návrh se mu však nepodařilo

00:05:52 u Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni prosadit.

00:05:56 Po opravách na jižní straně katedrály

00:05:59 byly osazeny křížové kytky na vrcholech obou západních věží

00:06:02 a dále byly kamenickou hutí osazovány desítky fiál,

00:06:05 baldachýny, kružbové zábradlí, chrliče a další dekorativní prvky.

00:06:15 První Mockerovou realizací v interiéru

00:06:17 se stala v r. 1875 vitráž pro kapli sv. Zikmunda.

00:06:22 Na návrhu spolupracoval s malířem Františkem Sequensem.

00:06:26 Mockerův přínos je patrný především ve složité stavbě baldachýnů

00:06:30 a prokomponování gotických kružbových arkád,

00:06:33 do nichž jsou zasazeny postavy sv. Václava, Wolfganga a Johanny.

00:06:45 Na vitráži v kapli sv. Ostatků vytvořil Mocker

00:06:48 architektonickou kompozici k Sequensovým figurám.

00:06:52 Středověké okno ztratilo svou příznačnou vertikalitu

00:06:55 ve prospěch šířkově pojaté scény

00:06:58 Panny Marie s děckem a klečícími anděly.

00:07:05 V Arcibiskupské kapli je příkon k italským vzorům ještě patrnější.

00:07:09 Vitráže se liší od ostatních především

00:07:11 pojetím zobrazeného interiéru, který není

00:07:14 součástí chrámové architektury, nýbrž pokojem

00:07:16 s průhledem do zahrady.

00:07:18 Italský vliv je zřejmý i v koncepci oltáře v kapli sv. Anny.

00:07:23 Mocker posunul motiv čtyřlistu ze soklu na mnezu,

00:07:26 aby si vytvořil prostor pro arkády,

00:07:29 které rámují ranně gotický relikviář z r. 1266,

00:07:32 vložený do spodní části nového oltáře.

00:07:37 Pilíře svou barevností připomínají architekturu

00:07:39 italské protorenesance.

00:07:47 S tímto pojetím koresponduje Swertsova výzdoba kaple,

00:07:51 která ve vitráži hýří jiskřivou barevností,

00:07:54 připomínající autorovo školení belgickým kolorismem

00:07:57 i inspirativní vliv českých iluminovaných rukopisů.

00:08:03 Výzdoba stěn Martinické kaple je rozdělená do 3 pásů.

00:08:08 Nejníže je ornamentální pás tzv. kobercového vzoru,

00:08:11 nad ním jsou po stranách renesančního epitafu

00:08:15 namalovány postavy světců v iluzivní

00:08:17 architektonické kulise.

00:08:20 Nejvýše jsou malby scén z legendy o sv. Ondřejovi

00:08:23 rámované iluzivně, ale s odkazem na skutečný architektonický rám

00:08:28 renesančního epitafu.

00:08:46 Námětem Nejsvětější trojice ve středním okně kaple Panny Marie

00:08:50 vytvořili Mocker a Sequens motivickou paralelu ke krucifixu

00:08:54 z počátku 17. století, umístěnému na břevnu v čelním oblouku kaple.

00:09:02 V pojetí obou posledních neogotických oltářů

00:09:05 se projevil Mockerův ústup od architektonické koncepce

00:09:09 kamenicky zpracovaných oltářů

00:09:11 a příklon k dřevěným pozdně gotickým křídlovým oltářům.

00:09:18 V lednu 1899 Josef Mocker zemřel.

00:09:22 Na jeho místo byl jmenován absolvent

00:09:24 Akademie výtvarných umění ve Vídni, Kamil Hilbert.

00:09:28 Jeho postoj významně ovlivnil osud

00:09:30 renesanční kruchty Bonifáce Wohlmuta,

00:09:33 která na západní straně uzavírala gotické torzo.

00:09:37 Hilbertovou zásluhou se prosadila koncepce

00:09:39 spojení staré a nové části katedrály

00:09:42 a začlenění umělecky velmi cenného díla do novostavby.

00:09:47 Podle Hilbertových návrhů byla do severního

00:09:49 a jižního ramene příčné lodi vsazena velká okna.

00:09:52 Protínáním prvků v kružbě dosáhl stavitel

00:09:54 dynamiky blízké parléřovské gotice.

00:09:58 Za ústřední motiv kružby jižního tzv. korunovačního okna

00:10:01 zvolil mandorlu se svatováclavskou korunou.

00:10:06 Program výzdoby vycházel ze středověké tradice,

00:10:08 podle níž jižním portálem vstupovaly do katedrály

00:10:12 korunovační i pohřební průvody českých králů.

00:10:16 K ní se vztahoval i námět Posledního soudu na vitráži

00:10:18 podle návrhu Maxe Švabinského.

00:10:24 Mimořádný význam měla Hilbertova výtvarná koncepce

00:10:27 výzdoby ústřední svatyně, Svatováclavské kaple.

00:10:30 Nespokojil se s imitací starších slohů.

00:10:34 Sloučil prvky románské či gotické s pozdně secesními.

00:10:38 V duchu představ svých předchůdců nechal interiér

00:10:41 zářit leskem drahých kamenů, zlata a barev.

00:10:46 Obnovenou a doplněnou kamennou gotickou tumbu,

00:10:50 k níž připojil menzu, dal Hilbert inkrustovat polodrahokamy.

00:10:53 Leštěné destičky a čočkovce byly zhotoveny z valounů,

00:10:57 zachovaných ve svatovítské huti ještě z doby Karla IV.

00:11:01 Vsazení kamenů do spár ze zlaceného štuku

00:11:05 komponoval v secesním stylu Vojtěch Sucharda.

00:11:08 Výzdobou středního okna v závěru vysokého chóru

00:11:11 provedl podle ikonografického rozvrhu Josefa Cibulky

00:11:13 Max Švabinský.

00:11:17 Monumentální akt Krista spočívá v náručí Boha Otce,

00:11:20 jehož obličej není vypalovaný, jako u ostatních postav,

00:11:24 ale vystavěný z mnoha sklíček.

00:11:30 K poněkud nečekaným návratům k secesnímu stylu

00:11:33 patří okno Alfonse Muchy z r. 1931 v Horově kapli.

00:11:37 Do střední části umístil Bořivojův křest

00:11:40 a svatou Ludmilu s Václavem, zatímco po stranách

00:11:42 se odvíjí cyrilometodějská legenda.

00:11:46 Vitráž je pozoruhodná secesním koloritem

00:11:49 i neobvyklou technikou olejomalby na skle.

00:11:56 V r. 1913 začalo být podle Hilbertových návrhů

00:11:58 osazováno velké kruhové okno v západním průčelí.

00:12:04 V propojení sférických čtverců rozety

00:12:06 je zdůrazněna nepřetržitě se vinoucí linie blízká secesi,

00:12:10 která se na přelomu století stala posledním útočištěm neogotiky.

00:12:16 Sklomalby v růžici, zpodobňující jednotlivé dny stvoření světa,

00:12:19 provedl podle návrhu Františka Kysely Josef Vlasák.

00:12:25 Při dokončení výzdoby katedrály měl vzniknout

00:12:28 pod baldachýny opěrného systému a věží

00:12:31 cyklus postav českých panovníků.

00:12:35 Nakonec byly z původního záměru realizovány

00:12:37 jen socha Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

00:12:42 Bronzové dveře jsou dílem sochaře Otakara Španiela

00:12:45 a kreslíře Vratislava Hugo Brunnera.

00:12:47 V supraportách středních dveří jsou reliéfy,

00:12:49 vztahující se k historii ostatků sv. Víta.

00:12:52 Zatímco gotické katedrály bývaly uzavřeny

00:12:55 jednoduchými dubovými dveřmi,

00:12:57 dala Jednota pro dostavění katedrály sv. Víta

00:13:00 přednost renesanční formě chrámových vrat,

00:13:03 která poskytovala výjimečnou příležitost sochařům.

00:13:08 Boční dveře jsou věnovány vyobrazení klíčových událostí

00:13:11 ze života sv. Vojtěcha a sv. Václava.

00:13:15 Zdůrazňuje se tím téma zemských světců,

00:13:17 které se ve výzdobě katedrály vrací v mnoha obměnách.

00:13:34 Sen o dokončení katedrály se po několika staletích splnil.

00:13:39 12. května 1929 byla slavnostně vysvěcena

00:13:42 a Svatováclavskou mší 28. září téhož roku

00:13:46 otevřena pro veřejnost.

00:13:49 Zachovala si význam historického místa

00:13:52 i symbolu české státnosti a duchovní

00:13:54 i náboženské svrchovanosti.

00:13:57 Odpočívají v ní ostatky zemských světců

00:13:59 i českých knížat a králů a dále v ní žije

00:14:02 odkaz těch, kteří ji stavěli.