V den svatováclavského milénia veřejnost poprvé spatřila vznešený interiér chrámu, který na svoji dostavbu čekal šest staletí (2000). Scénář a režie J. Svoboda
00:00:44 Dominantu Pražského hradu, chrám sv. Víta,
00:00:47 nechal postavit Karel IV. na důkaz nového rozmachu českého království.
00:00:53 Katedrála byla kostelem korunovačním
00:00:55 i královským pohřebištěm a schránkou ostatků
00:00:58 hlavních zemských patronů.
00:01:00 Propuknutí husitských bouří a smrt krále Václava IV.
00:01:03 budování metropolitního chrámu zastavily.
00:01:08 Ve 30. letech 19. století vstoupil do historie Svatovítské katedrály
00:01:12 kanovník Svatovítské kapituly Václav Michael Pešina
00:01:17 a začal uskutečňovat svůj vizionářský sen.
00:01:22 Díky jeho neúnavnému úsilí, za přispění
00:01:24 hraběte Františka Thun - Hohensteina,
00:01:27 byla v roce 1859 založena
00:01:30 "Jednota pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta.".
00:01:35 Z let Pešinova působení před založením Jednoty
00:01:37 se v interiéru zachovaly pouze dvě sochy.
00:01:40 Socha sv. Víta od Josefa Maxe
00:01:43 a socha sv. Ludmily od Emanuela Maxe.
00:01:47 Obě díla byla ovlivněna estetikou nazarénské malby
00:01:50 a požadavkem nové citovosti,
00:01:52 jak ji prosazovali italští sochaři kolem poloviny 19. stol.
00:01:57 Až na tyto výjimky mohl umělecký odbor Jednoty
00:02:00 vypracovat koncepci vnitřní výzdoby volně podle svých představ.
00:02:03 Jednota si totiž kladla za cíl nejen
00:02:06 opravení poškozených částí stavby
00:02:08 a provedení částí nedokončených, ale i stylové,
00:02:11 to znamená neogotické vybavení interiéru.
00:02:15 Zaměření stavby bylo zadáno architektu Josefu Krannerovi,
00:02:18 který je i autorem návrhu hlavního oltáře.
00:02:22 Jeho architekturu založil na středovém baldachýnu,
00:02:25 ukončeném fiálou.
00:02:28 Po stránkách gotického tabernáklu vznikly 3 a 3 menší arkády,
00:02:32 vyplněné domečkovými relikviáři.
00:02:35 Jejich čelní stěnu tvoří velká smaltovaná deska
00:02:37 se zpodobněním světců a výjevů z jejich života.
00:02:51 Autorem oltářní menzy s postavami starozákonných proroků
00:02:54 je sochař Ludvík Šimek.
00:03:07 Krannerovu myšlenku schodiště kolem hlavního oltáře
00:03:10 uskutečnil v pozměněné podobě jeho nástupce Josef Mocker.
00:03:14 Ten také navrhl svícny zdobené tehdy
00:03:17 velmi oblíbenou technikou emailů.
00:03:20 Nejstarší dochované barevné vitráže,
00:03:23 které byly v interiéru osazeny za Krannerova vedení huti,
00:03:26 zhotovil podle návrhů Josefa Krannera,
00:03:28 Josefa Trenkwalda a Antonína Lhoty Zachariáš Quast.
00:03:35 Kranner, který v architektuře prošel
00:03:37 školením francouzské a německé gotiky,
00:03:39 se v souvislosti s úvahami o polychromii interiéru chrámu
00:03:42 rozhodl v r. 1867 pro studijní cestu do Itálie.
00:03:48 Italská inspirace se asi uplatnila i na vitrážích.
00:03:52 Plošně kladený vzor vytváří větší plochu,
00:03:55 z níž plasticky vystupují detaily,
00:03:58 jak je vidět na vitrážích v kapli sv. Jana Nepomuckého.
00:04:11 Při restaurování okenních kružeb se středovou rozetou
00:04:14 a padajícími plaménky po stranách vyšel Kranner ze schématu,
00:04:18 které se dochovalo v některých oknech vysokého chóru,
00:04:22 a které poznal i při opravách slepých kružeb
00:04:25 na pilířích opěrného systému.
00:04:37 Po smrti Josefa Krannera se v březnu 1872
00:04:40 stal jeho nástupcem Josef Mocker.
00:04:43 Od počátku pracoval na nové podobě západní části,
00:04:46 která se měla stát působivým protějškem chóru.
00:04:50 Navrhl dostavbu bazilikálního trojlodí
00:04:52 s kaplemi po stranách a dvouvěžovým průčelím.
00:04:56 Součástí plánu bylo nahrazení barokní helmice
00:04:58 na parléřovské věži neogotickou kružbovou špicí.
00:05:04 Odborná komise konstatovala, že věž má příliš úzkou základnu.
00:05:08 Tento posudek podpořil Mockerovy rozsáhlé úpravy základů
00:05:12 a přízemí věže, při kterých zanikly všechny gotické detaily.
00:05:18 Na plochu stěny, za níž se ukrývá pokladnice s korunovačními klenoty,
00:05:22 je osazena mozaika s námětem Posledního soudu.
00:05:25 Pro její restauraci pořídil Mocker
00:05:28 barevný karton se zakreslením všech kamenů.
00:05:30 Mozaika pak byla roku 1890 sejmuta.
00:05:33 Hlavní pozornost se přesunula na ideově
00:05:36 ústřední část katedrály - Svatováclavskou kapli.
00:05:40 Mocker navrhoval odstranění nárožního pilíře
00:05:42 a dostavbu nové neogotické kaple,
00:05:45 jež by tvořila ke kapli Svatováclavské protějšek.
00:05:50 Tento návrh se mu však nepodařilo
00:05:52 u Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni prosadit.
00:05:56 Po opravách na jižní straně katedrály
00:05:59 byly osazeny křížové kytky na vrcholech obou západních věží
00:06:02 a dále byly kamenickou hutí osazovány desítky fiál,
00:06:05 baldachýny, kružbové zábradlí, chrliče a další dekorativní prvky.
00:06:15 První Mockerovou realizací v interiéru
00:06:17 se stala v r. 1875 vitráž pro kapli sv. Zikmunda.
00:06:22 Na návrhu spolupracoval s malířem Františkem Sequensem.
00:06:26 Mockerův přínos je patrný především ve složité stavbě baldachýnů
00:06:30 a prokomponování gotických kružbových arkád,
00:06:33 do nichž jsou zasazeny postavy sv. Václava, Wolfganga a Johanny.
00:06:45 Na vitráži v kapli sv. Ostatků vytvořil Mocker
00:06:48 architektonickou kompozici k Sequensovým figurám.
00:06:52 Středověké okno ztratilo svou příznačnou vertikalitu
00:06:55 ve prospěch šířkově pojaté scény
00:06:58 Panny Marie s děckem a klečícími anděly.
00:07:05 V Arcibiskupské kapli je příkon k italským vzorům ještě patrnější.
00:07:09 Vitráže se liší od ostatních především
00:07:11 pojetím zobrazeného interiéru, který není
00:07:14 součástí chrámové architektury, nýbrž pokojem
00:07:16 s průhledem do zahrady.
00:07:18 Italský vliv je zřejmý i v koncepci oltáře v kapli sv. Anny.
00:07:23 Mocker posunul motiv čtyřlistu ze soklu na mnezu,
00:07:26 aby si vytvořil prostor pro arkády,
00:07:29 které rámují ranně gotický relikviář z r. 1266,
00:07:32 vložený do spodní části nového oltáře.
00:07:37 Pilíře svou barevností připomínají architekturu
00:07:39 italské protorenesance.
00:07:47 S tímto pojetím koresponduje Swertsova výzdoba kaple,
00:07:51 která ve vitráži hýří jiskřivou barevností,
00:07:54 připomínající autorovo školení belgickým kolorismem
00:07:57 i inspirativní vliv českých iluminovaných rukopisů.
00:08:03 Výzdoba stěn Martinické kaple je rozdělená do 3 pásů.
00:08:08 Nejníže je ornamentální pás tzv. kobercového vzoru,
00:08:11 nad ním jsou po stranách renesančního epitafu
00:08:15 namalovány postavy světců v iluzivní
00:08:17 architektonické kulise.
00:08:20 Nejvýše jsou malby scén z legendy o sv. Ondřejovi
00:08:23 rámované iluzivně, ale s odkazem na skutečný architektonický rám
00:08:28 renesančního epitafu.
00:08:46 Námětem Nejsvětější trojice ve středním okně kaple Panny Marie
00:08:50 vytvořili Mocker a Sequens motivickou paralelu ke krucifixu
00:08:54 z počátku 17. století, umístěnému na břevnu v čelním oblouku kaple.
00:09:02 V pojetí obou posledních neogotických oltářů
00:09:05 se projevil Mockerův ústup od architektonické koncepce
00:09:09 kamenicky zpracovaných oltářů
00:09:11 a příklon k dřevěným pozdně gotickým křídlovým oltářům.
00:09:18 V lednu 1899 Josef Mocker zemřel.
00:09:22 Na jeho místo byl jmenován absolvent
00:09:24 Akademie výtvarných umění ve Vídni, Kamil Hilbert.
00:09:28 Jeho postoj významně ovlivnil osud
00:09:30 renesanční kruchty Bonifáce Wohlmuta,
00:09:33 která na západní straně uzavírala gotické torzo.
00:09:37 Hilbertovou zásluhou se prosadila koncepce
00:09:39 spojení staré a nové části katedrály
00:09:42 a začlenění umělecky velmi cenného díla do novostavby.
00:09:47 Podle Hilbertových návrhů byla do severního
00:09:49 a jižního ramene příčné lodi vsazena velká okna.
00:09:52 Protínáním prvků v kružbě dosáhl stavitel
00:09:54 dynamiky blízké parléřovské gotice.
00:09:58 Za ústřední motiv kružby jižního tzv. korunovačního okna
00:10:01 zvolil mandorlu se svatováclavskou korunou.
00:10:06 Program výzdoby vycházel ze středověké tradice,
00:10:08 podle níž jižním portálem vstupovaly do katedrály
00:10:12 korunovační i pohřební průvody českých králů.
00:10:16 K ní se vztahoval i námět Posledního soudu na vitráži
00:10:18 podle návrhu Maxe Švabinského.
00:10:24 Mimořádný význam měla Hilbertova výtvarná koncepce
00:10:27 výzdoby ústřední svatyně, Svatováclavské kaple.
00:10:30 Nespokojil se s imitací starších slohů.
00:10:34 Sloučil prvky románské či gotické s pozdně secesními.
00:10:38 V duchu představ svých předchůdců nechal interiér
00:10:41 zářit leskem drahých kamenů, zlata a barev.
00:10:46 Obnovenou a doplněnou kamennou gotickou tumbu,
00:10:50 k níž připojil menzu, dal Hilbert inkrustovat polodrahokamy.
00:10:53 Leštěné destičky a čočkovce byly zhotoveny z valounů,
00:10:57 zachovaných ve svatovítské huti ještě z doby Karla IV.
00:11:01 Vsazení kamenů do spár ze zlaceného štuku
00:11:05 komponoval v secesním stylu Vojtěch Sucharda.
00:11:08 Výzdobou středního okna v závěru vysokého chóru
00:11:11 provedl podle ikonografického rozvrhu Josefa Cibulky
00:11:13 Max Švabinský.
00:11:17 Monumentální akt Krista spočívá v náručí Boha Otce,
00:11:20 jehož obličej není vypalovaný, jako u ostatních postav,
00:11:24 ale vystavěný z mnoha sklíček.
00:11:30 K poněkud nečekaným návratům k secesnímu stylu
00:11:33 patří okno Alfonse Muchy z r. 1931 v Horově kapli.
00:11:37 Do střední části umístil Bořivojův křest
00:11:40 a svatou Ludmilu s Václavem, zatímco po stranách
00:11:42 se odvíjí cyrilometodějská legenda.
00:11:46 Vitráž je pozoruhodná secesním koloritem
00:11:49 i neobvyklou technikou olejomalby na skle.
00:11:56 V r. 1913 začalo být podle Hilbertových návrhů
00:11:58 osazováno velké kruhové okno v západním průčelí.
00:12:04 V propojení sférických čtverců rozety
00:12:06 je zdůrazněna nepřetržitě se vinoucí linie blízká secesi,
00:12:10 která se na přelomu století stala posledním útočištěm neogotiky.
00:12:16 Sklomalby v růžici, zpodobňující jednotlivé dny stvoření světa,
00:12:19 provedl podle návrhu Františka Kysely Josef Vlasák.
00:12:25 Při dokončení výzdoby katedrály měl vzniknout
00:12:28 pod baldachýny opěrného systému a věží
00:12:31 cyklus postav českých panovníků.
00:12:35 Nakonec byly z původního záměru realizovány
00:12:37 jen socha Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic.
00:12:42 Bronzové dveře jsou dílem sochaře Otakara Španiela
00:12:45 a kreslíře Vratislava Hugo Brunnera.
00:12:47 V supraportách středních dveří jsou reliéfy,
00:12:49 vztahující se k historii ostatků sv. Víta.
00:12:52 Zatímco gotické katedrály bývaly uzavřeny
00:12:55 jednoduchými dubovými dveřmi,
00:12:57 dala Jednota pro dostavění katedrály sv. Víta
00:13:00 přednost renesanční formě chrámových vrat,
00:13:03 která poskytovala výjimečnou příležitost sochařům.
00:13:08 Boční dveře jsou věnovány vyobrazení klíčových událostí
00:13:11 ze života sv. Vojtěcha a sv. Václava.
00:13:15 Zdůrazňuje se tím téma zemských světců,
00:13:17 které se ve výzdobě katedrály vrací v mnoha obměnách.
00:13:34 Sen o dokončení katedrály se po několika staletích splnil.
00:13:39 12. května 1929 byla slavnostně vysvěcena
00:13:42 a Svatováclavskou mší 28. září téhož roku
00:13:46 otevřena pro veřejnost.
00:13:49 Zachovala si význam historického místa
00:13:52 i symbolu české státnosti a duchovní
00:13:54 i náboženské svrchovanosti.
00:13:57 Odpočívají v ní ostatky zemských světců
00:13:59 i českých knížat a králů a dále v ní žije
00:14:02 odkaz těch, kteří ji stavěli.
Sen o dokončení monumentálního torza gotického chrámu, které bylo vždy dominantou Pražského hradu, snily české generace napříč staletími. Prvním architektem dostavby, která začala probíhat v 19. století, byl Josef Kranner. Jeho úkolem bylo opravit poškozené a zničené části a ve svém návrhu předpokládal dostavbu jediné věže. Restaurátorské práce byly zahájeny v r. 1862. Krannerovým nástupcem se stal Josef Mocker. Ten navrhl dostavbu bazikálního trojlodí s kaplemi po stranách a dvouvěžovým průčelím. Posledním architektem se stal Karel Hilbert. Pod jeho vedením byly osazovány věže západního průčelí a opěrný systém nově postavené lodi. Dostavba byla dokončena 12. května 1929 a katedrála ve stejný den vysvěcena. Pro veřejnost byl chrám zpřístupněn 28. září jako hlavní událost velkolepých oslav svatováclavského milénia.
