00:00:45 V letech 1862 - 83 postupně
vyrostla
00:00:50 na pravém vltavském břehu
velkolepá budova Národního divadla.
00:00:56 Málokdo dnes ví, že je složena
za 3 objektů.
00:01:00 K obytnému domu Dr. Poláka
bylo v r. 1862
00:01:04 přistavěno Prozatímní divadlo
a vedle něj
00:01:08 o 12 let později
Národní divadlo.
00:01:13 Nejdřív se uvažovalo o stavbě
divadla
00:01:15 ve spodní části
Václavského náměstí.
00:01:23 V r. 1852 byl zakoupen stísněný
a nesouměrný pozemek
00:01:27 u Řetězového mostu, na kterém stála
doposud stará solnice.
00:01:36 V 1. architektonické soutěži
v roce 1854
00:01:40 byl nejvíce oceněn návrh
Františka Frôhlicha,
00:01:43 který navrhl budovu v duchu
ranné italské renesanci.
00:01:49 Ostatní návrhy v soutěži
byly převážně
00:01:52 v historizujícím romantickém
pojetí.
00:01:58 V r. 1862 byl arch. Ulmann
pověřen
00:02:01 Sborem pro postavení ND
realizovat
00:02:05 alespoň divadlo "prozatímní".
00:02:08 Nedostatek finančních prostředků
se odrazil
00:02:11 v technickém i dispozičním
vybavení budovy.
00:02:15 Hlavní vchod byl od Vltavy
a pod divadlem
00:02:18 vedly tunely k řece,
které musely být respektovány.
00:02:22 Tvar staveniště po výstavbě
Prozatímního divadla byl změněn.
00:02:27 Do nové užší soutěže vedle
architekta Josefa Zítka
00:02:31 byli vyzváni architekti
Ignác Ulmann a Josef Niklas.
00:02:38 Zítkova monumentální koncepce
divadelní budovy
00:02:41 ve stylu pozdní severoitalské
renesance zvítězila.
00:02:55 16. září 1868 se začala bourat
stará solnice,
00:03:01 aby uvolnila místo nové budově
divadla.
00:03:05 Základní kameny byly dovezeny
z různých míst
00:03:08 a měly odkazovat k významným
událostem z českých dějin.
00:03:30 Kladení základního kamene bylo
spojeno s celonárodními oslavami.
00:03:43 Výpůjčku vysoké kupole s plochým
temenem
00:03:46 zprostředkovalo Zítkovi dílo
jeho učitelů
00:03:49 Siccardsburga a van der Nulla,
autorů vídeňské Dvorní opery.
00:03:54 Členění hmoty,
které by respektovalo
00:03:57 skladbu vnitřních prostorů,
jak to prosazoval
00:04:00 architekt Gottfried Semper,
nemohl Zítek
00:04:03 na stísněném staveništi
použít.
00:04:06 Rozvinutím výškové dimenze
však vyřešil
00:04:09 nejen problém kapacity
hlediště,
00:04:12 ale pojistil národnímu monumentu
také patřičné místo
00:04:16 v městském panoramatu.
00:04:32 Západní fasáda je zdůrazněna
bohatými
00:04:35 sochařskými kompozicemi
Zpěvohry a Činohry.
00:04:39 Podnět k řešení portálu původního
hereckého vchodu
00:04:42 s Myslbekovými sochami poskytla
Michelangelova
00:04:46 Medicejská kaple ve Florencii.
00:04:53 Na východě do ulice Divadelní
zakomponoval Zítek
00:04:56 efektní průhled arkádovou
chodbou,
00:04:59 která odstraňovala stísněný dojem
příliš úzkého uličního koridoru.
00:05:11 Největší úsilí věnoval Josef Zítek
severnímu
00:05:14 a hlavnímu vstupnímu
průčelí.
00:05:24 Tísněn v sousedství vysokými
Kaurovými domy
00:05:28 předsunul do Národní třídy rizalit
hlavního vstupu
00:05:32 s vnějším schodištěm a masivním
podstavcem vestibulu.
00:05:38 Nad vestibulem vypnul pětiosou
lodžií s korintskými sloupy.
00:05:55 Prostor uzavírá balustráda
s 10 Schnirchovými sochami
00:05:59 Apollóna a Múz.
00:06:13 Přes prostorovou omezenost parcely
se podařilo Zítkovi
00:06:16 dosáhnout vysoké architektonické
úrovně v řešení interiéru.
00:06:46 Slavnostní ráz v bohatě malířsky
pojednaném foyer 1. patra
00:06:50 je zdůrazněn speciálně navrženými
lustry.
00:07:02 Neobvykle prostorné foyer na úrovni
galerie
00:07:06 je zajímavé svým denním
osvětlením.
00:07:24 Obzvlášť bohaté je vybavení
3 místností,
00:07:27 přiléhajících ke královské
lóži.
00:07:30 Stěny předsíně, salónu, i budoáru
byly pokryty
00:07:34 hedvábnými tapetami a figurální
malbou.
00:07:51 Obrazové vlisy v pánském salónku
od Václava Brožíka
00:07:55 alegoricky uvádějí panovnické rody
Přemyslovců,
00:07:59 Lucemburků a Habsburků.
00:08:27 Dne 11. června 1881 bylo téměř
dokončené divadlo otevřeno
00:08:32 na počest návštěvy
korunního prince Rudolfa II.
00:08:37 slavnostním představením
Smetanovy opery Libuše.
00:08:59 Původní Ženíškova opona s motivem
génia obráceného k publiku
00:09:03 však byla svědkem jenom
12 představení.
00:09:08 Požár, který se vznítil
v divadle, zničil nejen oponu,
00:09:12 ale i celé vnitřní zařízení,
včetně jeviště,
00:09:16 hlediště a střechy divadla.
00:09:25 Z trosek roztaveného plynového
lustru
00:09:28 navrhl Bohuslav Schnirch
pamětní medaile,
00:09:30 které se pak prodávaly ve prospěch
obnovy Národního divadla.
00:09:35 Lid uspořádal celonárodní sbírku,
kterou Hynais zvěčnil
00:09:38 i na nové oponě.
00:09:48 Všechny postavy obrazu:
letící génius,
00:09:51 lid sbírající peníze
na Národní divadlo -
00:09:54 korespondují se základní ideou
zlatého nápisu nad oponou.
00:10:07 18. listopadu 1883 bylo divadlo
podruhé
00:10:11 a tentokrát definitivně
otevřeno.
00:10:17 Rekonstrukcí po požáru byl pověřen
arch. Schulz,
00:10:21 který plně respektoval Zítkovu
architekturu
00:10:24 a budovu Národního divadla spojil
s divadlem Prozatimním
00:10:28 a nově postaveným
tzv. Schulzovým domem.
00:10:33 Měděná středa na dřevěném bednění
byla nahrazena
00:10:36 ocelovou konstrukcí
a břidlicí.
00:10:38 Původní Schnirchovy modely trig
byly po požáru
00:10:42 také nahrazeny novými,
již se vymykajícími
00:10:46 renesanční koncepci Zítkovy
stavby.
00:10:49 Jejich dynamičtější pojetí bylo
provedeno
00:10:52 až po Schnirchově smrti
Halmanem, Rousem a Šalounem.
00:10:56 Osazeny byly až v r. 1911.
00:11:12 Plynové lampy byly po požáru
nahrazeny elektrickým osvětlením.
00:11:16 Historie uvádí, že v divadle
bylo instalováno
00:11:19 2 166 bílých a 856 barevných
Edisonových lampiček.
00:11:33 Neustále se zvyšující technické
požadavky
00:11:35 na provoz moderního divadla
si k 100. výročí
00:11:38 původního otevření divadla vyžádalo
výstavbu nových objektů
00:11:42 spojenou s celkovou rekonstrukcí
a restaurováním
00:11:45 všech uměleckých děl.
00:12:06 Malířská výzdoba divadla odráží
tvorbu
00:12:09 několika generací českých
malířů.
00:12:12 Charakterizuje ji střet
klasicizujícího řešení
00:12:16 reprezentovaného Františkem
Ženíškem a Mikulášem Alešem
00:12:20 s barokně laděným realismem
Vojtěcha Hynaise.
00:12:27 Jeho obraz Zimy v dámském budoáru
ohlašuje již nástup secese.
00:12:33 V roce 1959 byly v II. foyer
instalovány obrazy Vincence Beneše.
00:12:41 Kromě výtvarných děl byly
při obnově budovy
00:12:44 kompletně restaurovány všechny
interiéry i exteriér budovy.
00:13:06 Pro diváky byly zřízeny centrální
šatny v 1. suterénu
00:13:09 a řada prostorů se dočkala zcela
nového řešení
00:13:13 a technického vylepšení.
00:13:25 18. listopadu 1983 opět zazněla
nesmrtelná Libuše
00:13:31 v nově zrekonstruované budově.
00:13:50 Komplex nových budov zaručuje
Národnímu divadlu
00:13:53 důstojné technické i provozní
prostory.
00:14:01 Zlatá kaplička, jak se často
Národnímu divadlu říká,
00:14:05 znamená pro český národ rozhodně
víc
00:14:08 než jenom architektonický
skvost.