Ples upírů

Oné noci, v níž pronikal hluboko do samého srdce Transylvánie, netušil profesor Abronsius, jak blízek je cíle. V zájmu svých tajemných zkoumání cestoval už mnoho let napříč střední Evropou v doprovodu svého jediného žáka Alfréda. Učenec a vědec, jehož génia svět nedocenil, vložil své tělo i duši na oltář posvátného poslání: poznání a studia upírů. Dosud bezvýsledně. Teď však, po příjezdu do horské krčmy, jejíž stěny a trámy byly přímo ověnčeny česnekem (jak známo nejlepším to prostředkem proti upírům), se zdálo, že cíl je na dosah. Existence blízkého starého hradu tuto domněnku jen potvrdila. A profesor s Alfrédem se neohroženě vydali do boje...

Parodii na upírské horory natočil režisér Roman Polanski podle vlastního scénáře (na němž se podílel s G. Brachem) a sám si v ní s chutí zahrál roli Alfréda. Využil v ní všech atributů klasických hororů, z nichž si ovšem dokázal chytrým a kultivovaným způsobem dělat legraci. Působivou atmosféru snímku podtrhují i ostatní složky - kamera, výprava, hudba...

V době svého vzniku (druhá polovina šedesátých let) balancoval film na hranici mezi hrůzou a komedií, dnes jej již samozřejmě vnímáme spíše jako svého druhu mistrovské umělecké dílko. (Z dílny tohoto režiséra připomeňme ještě snímky, které ČT v minulých letech uvedla - Nůž ve vodě, Hnus, Slepá ulička). Roli krásné Sáry, o jejíž záchranu se naši dva hrdinové pokoušejí, hrála Sharon Tateová, pozdější Polanského manželka, která byla v r. 1969 v Hollywoodu zavražděna skupinou mladých fanatiků.