Balónem po stopách prapradědečka. Co se za sto let změnilo? Vlastivědný cyklus pro mládež. Připravili J. Škápíková a J. Novák

Tentokrát František podle pradědečkova deníku přistane v Jihlavě. Dozví se tady pověst o tom, jak Jihlava vznikla. Jihlava byla kdysi nejstarší hornické město u nás, stříbro tu začali kutat už v polovině 13. století. Nastala tu hotová stříbrná horečka, sjížděli se sem horníci, řemeslníci a obchodníci z celé Evropy. Jednoho dávného horníka tady František potká. Za pomocí dětí potom najde místa, která praděda nafotil do svého deníku, i když někde najde už jen panelové sídliště.

Jihlava leží na hranici Čech a Moravy, proto měla od svého založení také vojenský význam. Byla důkladně opevněna vysokou hradební zdí a hlubokým příkopem. Do města se vcházelo pěti branami, ale zbyla z nich už jen jedna, které se říká brána Matky Boží. I tohle si děda v deníku poznamenal. Krásné starobylé domečky na Masarykově náměstí byly také zbourány. Ale rodiče dětí, které Františka provázejí, si je ještě pamatují.

V jihlavském podzemí se klikatí labyrint chodeb, který měří celkem pětadvacet kilometrů. Tyto chodby jsou proraženy ve skále, ty nejhlubší až čtrnáct metrů pod povrchem, a mají několik pater. K čemu asi sloužily?

Městské divadlo sídlilo v budově někdejšího kapucínského kostela a zde poprvé vystoupil slavný rodák z tohoto kraje, hudební skladatel Gustav Mahler. Bylo mu tehdy pouhých devět let. Dům, kde Gustav Mahler žil, František také najde. Dokonce potká i samotného skladatele, o kterém praděda tvrdí, že s ním mnohokrát poseděl v kavárničkách ve Vídni.

Další Františkovou zastávkou je obec Polná. Žila tu Božena Němcová, narodila se jí zde dcera Theodora. Ale pradědeček si u tohoto městečka poznamenal cosi o Hilsneriádě. Co se tady stalo, se František dozví v Muzeu židovské kultury.

Stopáž15 minut
Rok výroby 2009
 ST