Vzduchoplavec Kráčmera

Praděda a pravnuk Kráčmerovi, vzduchoplavci

V roce 1876 se v česko-německém městečku Duchcov narodil Franz Kratschmera. Jako mladíkovi se mu ve snech zdálo, že umí létat. Nadšeně sledoval pokusy bratří Kašparů o první let letadlem. Rozhodl se, že chce také jednou přeplachtit českou zemi a poznat její krásy přímo ze vzduchu. Když si ale ozkoušel pilotní kabinu letadla, zjistil, že je krajně nepohodlná a že výhled z ní je velmi omezen. Proto se rozhodl, že za svůj létající prostředek zvolí balón.

Ve svých osmnácti letech Franz odešel do Vídně, kde si chtěl vydělat peníze na svůj první balón. Zde pracoval v závodech Schnell a Rychlý na výrobu uniforem pro rakousko-uherské vojáky. Jednou se stalo, že císař pohrozil nepříteli válkou a továrna musela velmi rychle vyrobit 60 000 uniforem, stanů a spacáků určených pro nasazení ve větrném a chladném prostředí. Císař ale svá slova vzal brzy zpět a válka se nekonala. Co si však počít s takovým množstvím ušitého materiálu? I napadlo Franze Kráčmeru, že by se z něj mohly vyrobit hlídkovací balóny, které by dohlížely nad celou monarchií. Císař byl jeho nápadem natolik nadšen, že ho ihned učinil hlavním generálem balónové letky a povýšil do šlechtického stavu. Franz rozpáral všech 60 000 kusů a navrhnul a sešil speciální balón, který umožňoval pohodlný průzkum terénu ze vzduchu. Také navrhl speciální koš, tedy spíše gondolu, členěnou na ložnici, pracovnu a ostatní komory, do kterého zabudoval i malá okénka, aby mohl za letu sledovat krajinu i od svého psacího stolu.

A tak se stalo, že se Franz stal v roce 1901 prvním balónovým vzduchoplavcem z povolání. Jeho hlavním úkolem bylo sepsat strategická místa v království, navrhnout ochranu měst a obcí proti útoku z cizích balónů a pomocí speciálního fotoaparátu zmapovat reliéf monarchie, tedy i Čech, Moravy a Slezska. A tak se stalo, že v letech 1901 až 1910 brázdil Franz nebe nad českou zemí, mapoval, zapisoval, fotografoval, kreslil a i jinak zaznamenával naši vlast. Z jeho devítiletého letu se zachoval unikátní deník plný záznamů, fotografií a kreseb. Ze svých výletů také posílal své ženě Viktorii mnoho pohlednic a dopisů, které Viktorka doma pečlivě schovávala.

Když se po první válce vrátil domů z balónové ochrany Rakouska – Uherska, měl velmi prokřehlé zdraví. Z neustálého větru, vlhkosti a zimy chytil revma, a tak byl v roce 1914 penzionován. Jeho hlavní zábavou pak bylo předčítání z deníku a vyprávění o životě v oblacích. Svůj deník také doplnil o všechny pohledy a dopisy, které během devíti let naposílal domů. Pokud mohl, doplňoval i deník pozdějšími událostmi, která se míst, kde byl, dotýkaly. Zbytek svého života Franz prožil ve Vídni, kde v roce 1946 zemřel.

Jeho deník pak dlouhá léta ležel nepovšimnut a zaprášen v knihovně. Až ho nedávno objevil pravnuk František Kráčmera. Čtením v tomto deníku byl František natolik uchvácen, že se rozhodl uskutečnit podobný let dnes. Velmi ho zajímalo, jak nyní vypadají místa, která navštívil jeho praděd. Mladý František vyrůstal odmalička v Československu, ale o své domovině toho příliš nevěděl. Ale protože byl dostatečně velký dobrodruh, také si pořídil balón a rozhodl se Českou republiku poznat stejně jako jeho pradědeček. A tak se v roce 2010 vydal na cestu balónem, který koupil v bazaru. Deník ovšem nebyl po takové době zcela kompletní, někde chyběly záznamy, fotografie i stránky. František tedy musí mnohé informace zjistit od místních lidí a do knihy je doplnit. Po pradědečkovi mu ještě zůstal rádce mladého balonisty, v němž se Franz snažil předat své praktické zkušenosti z létání balónem.