00:00:05 Česká televize uvádí dokumentární cyklus

00:00:10 ŽIVOT NA POBŘEŽÍ

00:00:15 Okinawa

00:00:23 Ostrov stoletých

00:00:39 Dnes zamíříme na ostrov Okinawa,

00:00:43 kde moře svou barvou připomíná tropy.

00:00:47 Přesto se nacházíme pouhé 3 hodiny letadlem jižně od Tokia.

00:00:52 V tomto pozemském ráji najdeme největší koncentraci

00:00:56 stoletých lidí na světě.

00:00:58 Naším cílem je vyzkoumat, jaký režim lidé z Okinawy dodržují.

00:01:03 Dobrý den. Víš, tady se nepodává ruka,

00:01:08 lidé se tu uklánějí na znamení pozdravu a úcty.

00:01:12 Chtěli bychom udělat okružní cestu po ostrovech.

00:01:16 Moře je tady všude.

00:01:19 Chtěl bych vám ukázat samé krásné věci.

00:01:29 Pan Toyama není zvyklý vozit Francouze.

00:01:33 Z 5 milionů turistů, kteří každý rok na Okinawu zavítají,

00:01:36 je 90 procent Japonců.

00:01:39 Od severu k jihu měří Okinawa 120 kilometrů.

00:01:44 Před chvíli jsme byli na letišti, teď jsme na Sunset Beach.

00:01:52 Ve své nejužší části má ostrov 4 kilometry,

00:01:57 v nejširší 28 kilometrů.

00:02:00 Na pláži je, jak se zdá, hodně živo,

00:02:04 a přesto je tu teď, v březnu, poměrně málo lidí.

00:02:08 Je na to nějaké vysvětlení?

00:02:11 No jistě, je to těchto 9 mladých Japonců,

00:02:15 kteří se zasloužili o to, že je na Sunset Beach tak veselo.

00:02:34 Odskočili si z fakulty sportu v Jokohamě,

00:02:38 aby si na ostrově Okinawa užili jarních prázdnin.

00:02:42 Zůstaneme tu na Okinawě týden.

00:02:45 Je tady tepleji než u nás,

00:02:48 můžeme tu lépe trénovat a taky si trochu pročistit hlavy.

00:02:55 Díky moři nachází člověk duševní klid.

00:03:00 Lidské bytosti potřebují moře, jsem o tom pevně přesvědčený.

00:03:06 Okinawa je takový malý japonský ráj.

00:03:10 Navíc se teď v březnu stává ostrov středem zájmu celé země.

00:03:15 Na východním pobřeží se každoročně oficiálně

00:03:18 otevírá sezóna přímořských letovisek v celém Japonsku.

00:03:22 Starosta se při této příležitosti nechal poněkud unést.

00:03:27 Dobrý den, právě ke mně dolehl hlas dalekého moře.

00:03:31 Tady, na Okinawě, přeju všem lidem slunce,

00:03:35 které pálí, teplé léto, nádherně modré jižní moře,

00:03:41 oslnivě bílé pláže a klidné vlny.

00:03:46 Slavnostně prohlašuji sezónu koupání za otevřenou.

00:04:10 Při této příležitosti se tu sešli

00:04:13 zástupci všech japonských televizních kanálů.

00:04:17 Ostrov je velmi pyšný na to,

00:04:20 že může ukázat své pláže ve chvíli, kdy v Tokiu leží na ulicích sníh.

00:04:32 Teď jsme v centru města Naha,

00:04:35 které je hlavním městem prefektury Okinawa.

00:04:39 Dříve to byly 4 malé ostrovy,

00:04:41 ale dnes se z nich už stal jeden velký,

00:04:45 protože všechny už navzájem spojují mosty.

00:04:48 Až do roku 1879,

00:04:50 poté, co byla skupina ostrovů připojena k Japonsku,

00:04:54 vládla na Okinawě dynastie Rjúkjú.

00:04:56 S prosperujícími ostrovy rozvíjela čilé hospodářské styky

00:05:00 i sousední Čína.

00:05:02 Naším symbolem je drak, stejně jako je tomu u Číňanů.

00:05:06 My ale nejsme jako oni, oni jsou na kontinentu.

00:05:10 My jsme mnohem menší.

00:05:13 Abychom tedy mohli s Číňany obchodovat, navrhli jsme jim,

00:05:18 že na každé tlapě našeho draka usekneme jeden dráp.

00:05:23 A tak mají teď draka s pěti drápy, zatímco my jen se čtyřmi.

00:05:28 Právě tak se začal rozvíjet náš obchod s Čínou.

00:05:33 V hlavním městě je čilý obchod všude znát, kultura ticha,

00:05:38 Japoncům tak drahá, je skutečně velmi daleko.

00:05:42 Ale Okinawa se nechce podobat zbytku Japonska.

00:05:47 Místní lidé se mezi turisty nemísí.

00:05:51 Bojí se slunce a skrývají se.

00:05:55 Je velmi těžké s nimi natočit rozhovor,

00:05:58 protože senioři odmítají setkat se se zástupci televizí,

00:06:02 kteří přijíždějí na ostrov.

00:06:06 My ale máme trumf: našeho řidiče taxíku, pana Toyamu.

00:06:12 Dobrý den, tohle jsou Francouzi.

00:06:16 Přijeli sem, aby poznali tajemství dlohověkosti obyvatel Okinawy.

00:06:22 Vám je kolik let? 95.

00:06:26 A mně je 65 let.

00:06:33 A tomu pánovi?

00:06:36 To je náš strýc. Je mu 85 let.

00:06:44 Jak to, že jste pořád tak ve formě?

00:06:48 Řekni jim, že jíš vepřové, zeleninu, tofu.

00:06:51 A taky nudle!

00:06:54 Proto jsi pořád ve formě.

00:06:57 Jím hodně mořských ryb, a tak jsem pořád od rány.

00:07:01 Taky chodím na kliniku, kde mi vždycky pročistí srdce.

00:07:05 Moc dobře se tam o mě starají, jsem jim za to vděčná.

00:07:12 Ukaž jim, jak jsi ve formě. No tak, ukaž!

00:07:22 Sakra! Ty blázne, ty chudáku, co si o mně myslíš?!

00:07:25 Chceš si to rozdat? No tak pojď!

00:07:29 Nikdy se nenechám předehnat mladými! Tak pojď, jen pojď!

00:07:35 Máš pravdu, to je dobře, mami.

00:07:45 Můj strýc se dožil 103 let. Pil saké z Okinawy.

00:07:51 Vždycky byl ve formě.

00:07:57 Jdu do restaurace, pracovat. Uvidíme se později.

00:08:08 V 95 letech je paní Matsumotová stále svěží a čilá.

00:08:13 Dříve bývala profesorkou tance.

00:08:18 Dobrý lékař a cvičení, to je její tajemství.

00:08:39 Znovu jsme vyrazili na cestu kolem ostrova.

00:08:47 Tak už jste viděli paní Matsumotovou

00:08:51 a teď vás zavezu k lidem,

00:08:55 kterým je mezi 60 a 80 lety a všichni hrají kroket.

00:09:00 Tušili jsme, že dřív než se rozloučíme,

00:09:04 překvapí nás náš řidič taxíku něčím neobvyklým.

00:09:08 Ukážu vám někoho, kdo kroket velmi dobře zná, pana Kakazu.

00:09:17 Tihle lidé přijeli z Francie, jsou z televize.

00:09:22 Dobrý den, jsem z okinawské asociace a ukážu vám hru.

00:09:32 Všechny tamty dámy hrají kroket.

00:09:37 Nebudete tomu věřit, ale těmto dvěma dámám je 79 a 73 let.

00:09:42 Podívejte tamhle, právě se začalo hrát.

00:09:47 Vysvětlím vám, jak se to hraje. Teď hraje číslo 10.

00:09:52 A desítka se netrefila, pokoušela se strefit, ale nepovedlo se.

00:09:58 A podívejte, zase vedle! Takže pro 10 tentokrát nic.

00:10:05 Chce se schovat, stydí se.

00:10:08 Pane čestný předsedo, povězte nám, kolik je vám let?

00:10:12 Je mi 84. 84!

00:10:15 Chodím si sem zahrát, protože to prospívá mému zdraví.

00:10:20 Člověk si tady udělá přátele, protože je to týmový sport.

00:10:24 Hraje se v pěti.

00:10:26 Je třeba si promyslet taktiku,

00:10:29 takže musíme stále zaměstnávat mozek.

00:10:33 A taky 4 hodiny denně chodím.

00:10:36 Navíc ještě dělám soudce,

00:10:38 takže jsem hodně na nohou, hodně se pohybuju.

00:10:42 Co nám už číslo 10 neřekne je, že všem hráčům pomáhá malý počítač,

00:10:46 který sčítá body a ukazuje čas, který ještě zbývá do konce hry.

00:10:51 Sport je na Okinawě umění žít. Karate tu dokonce vzniklo.

00:10:56 Vymysleli si je ostrované jako odpověď na zákaz zbraní,

00:11:01 protože v 15. století se tu neválčilo, nýbrž obchodovalo.

00:11:06 Tento muž se jmenuje Sensé Hokama. "Sensé" znamená "mistr".

00:11:11 Už dávno překonal desátý dan v karate.

00:11:18 Trénuje své svěřence na břehu moře.

00:11:22 K tomu, aby je naučil čistotě gest, potřebuje čisté linie moře.

00:11:27 Tohle se jmenuje "eiki".

00:11:30 Slouží to k pádlování,

00:11:32 je to velké přibližně jako člověk a takhle široké.

00:11:37 Na jedné straně je pádlo ploché, na druhé straně zkosené.

00:11:41 K boji se používá tahle část, neboli rukojeť,

00:11:44 důležitou úlohu hraje odstředivá síla.

00:11:47 Hned vám to předvedu.

00:11:49 Stará bojová umění na Okinawě

00:11:52 používala předměty každodenního života.

00:11:55 Za normálních okolností je to pádlo.

00:11:58 Jenže na Okinawě, kde je práce s dřevem na vysoké úrovni,

00:12:02 se z něj stala zbraň pro karate.

00:12:06 Stejně tak se k účelům bojových her používaly rybářské

00:12:09 a zemědělské nástroje.

00:12:11 V prvním poschodí domu, který obývá Hokama,

00:12:14 se nachází jediné muzeum karate na Okinawě.

00:12:17 Tohle jsou okinawské činky. Jak sami vidíte, jsou z kamene,

00:12:21 zatímco dnes se pochopitelně vyrábějí z kovu.

00:12:25 V té době byl totiž ostrov chudý.

00:12:29 Vítěz soutěže ve zdvihání činek tehdy dostával vejce a maso,

00:12:33 dnes se věci pochopitelně zcela změnily.

00:12:39 Karate a staré bojové umění

00:12:42 se řídí jistými pevně stanovenými pravidly.

00:12:47 Podle mistra Miyaguiho, a to je také napsáno zde,

00:12:51 je třeba dbát následujícího:

00:12:55 nenech se bít od ostatních a sám nikoho nebij.

00:12:59 Lidé, kteří se věnují karate, jsou nenásilného založení:

00:13:03 musí tato pravidla respektovat a ovládat

00:13:07 se, aby nedošlo k problémům.

00:13:19 Tohle dělám každý den.

00:13:22 Hokama se ke karate dostal přes svého dědečka.

00:13:26 Dnes má za sebou 55 let bojů.

00:13:28 Mistr zná všechny skuliny lidského těla.

00:13:32 I to se ostatně může stát smrtelnou zbraní.

00:13:36 Tak třeba, když mě někdo odstrkuje rukama,

00:13:38 zmáčknu ho v tomto místě, udělám tohle. A je konec.

00:14:06 Tvářili jsme se zřejmě trochu nevěřícně, a mistr si toho všiml.

00:14:13 Sedni si a zvedni nohu, tak, zvedni nohu!

00:14:18 Dej mi ji.

00:14:31 Omlouvám se. Tak tohle je karate z Okinawy.

00:14:39 Tohle nebylo žádné divadlo.

00:14:43 Při karate se hodně hýbe rukama,

00:14:47 aby člověk dosáhl nejrůznějších úhlů uchopení.

00:14:51 I v domovech důchodců dělají staří lidé cviky rukama,

00:14:56 aby si posílili mozek a zlepšili krevní oběh.

00:15:05 Být stále v pohybu, takové je tedy tajemství dlouhověkosti.

00:15:10 Ale nejen to, je třeba také dobře jíst.

00:15:13 Vydáváme se tedy na rybí trh.

00:15:16 Pan Ishikawa je úspěšný obchodník.

00:15:19 Když si dáte na Okinawě sushi, je to také tak trochu díky němu.

00:15:24 Kdo se s ním ale chce setkat, musí si přivstat.

00:15:28 Jsou čtyři hodiny.

00:15:30 Svůj pracovní den začínám vždycky u píchaček.

00:15:34 Končit budu tak ve 3 ve 4 odpoledne.

00:15:39 Jsou tu moc pěkné ryby. Opravdu?

00:15:42 Pan Ishikawa si musí prohlédnout čerstvou zásilku ryb.

00:15:47 Ještě než začne dražba, dělá si poznámky o rybách.

00:15:51 Maso tuňáka nesmí být příliš červené, to totiž znamená,

00:15:54 že již bylo napadeno bakteriemi.

00:15:58 Tuňák musí být co nejčerstvější,

00:16:01 protože nejlepší kousky se zmrazí a odešlou na kontinent.

00:16:05 Japonci "sashimi" milují.

00:16:08 Existuje ale dobrý a také špatný tuňák.

00:16:11 Člověk si ho musí pečlivě prohlédnout a ohmatat,

00:16:14 aby věděl, co vlastně kupuje.

00:16:17 Obchodníci nemají rádi měkké ryby.

00:16:20 Každou rybu proto nadzdvihnou za ocas, aby se přesvědčili,

00:16:24 že je dostatečně tvrdá.

00:16:27 Jen stěží si dokážeme představit,

00:16:30 že v Evropě je nyní zakázáno lovit ryby této velikosti.

00:16:33 Nicméně i Japonsku hrozí něco podobného.

00:16:37 A teď přichází chvíle, kdy se ukáže,

00:16:41 kdo bude se svou tabulkou nejrychlejší,

00:16:44 tak to totiž při dražbách chodí.

00:16:46 Rybu získá ten, kdo nabídne nejvíc.

00:16:50 Cena 200kilového tuňáka se může vyšplhat až na 10.000 eur.

00:16:54 Jeden tuňák byl právě zakoupen za 3.300 eur.

00:17:00 Nekupují se tu ale pouze tuňáci, nýbrž celá řada tropických ryb,

00:17:06 které lze najít pouze na Okinawě.

00:17:31 Je mi 70 let.

00:17:33 Žijeme tak dlouho proto,

00:17:35 že jíme ryby, po kterých je člověk navíc chytrý!

00:17:39 Já budu pracovat až do smrti, protože jsem pořád ve formě.

00:17:44 Občas si uříznu kousek "sashimi", když pracuju.

00:17:49 Dost možná se dožiju i 99 let!

00:18:00 Po dražbě se pan Ishikawa vrací do svého obchodu.

00:18:05 Mezi jeho nejvěrnější zákazníky patří i syn 95leté dámy,

00:18:10 který po ní převzal restauraci.

00:18:14 Každé ráno si k panu Ishikawovi chodí pro ryby.

00:18:20 Vezmu si tuhle.

00:18:30 A nesmí se zapomenout na zeleninu,

00:18:34 další nezbytnou součást vyváženého jídelníčku.

00:18:42 Pan Matsumoto se s námi snad podělí o tajemství,

00:18:46 která mu prozradila jeho matka.

00:18:50 Já budu žít do 100 let!

00:18:53 Přijeli sem, aby pochopili,

00:18:56 co všechno přispívá ke zdravé výživě a k dlouhověkosti.

00:19:00 Třeba jako tyhle malé rybky, bohaté na kalcium.

00:19:05 Nakládané šalotky.

00:19:10 Tohle je okinawská "goya", je to velice zdravé, plné vitaminů.

00:19:16 Lidé po tom žijí dlouho. Zdejší obyvatelé toho jedí opravdu hodně.

00:19:23 Musíte se snažit toho zkonzumovat co nejvíc, je to jasné?

00:19:30 Tohle jsou okinawské řasy, mají dost zvláštní chuť,

00:19:35 ale jsou plné minerálů a také zdraví velice prospěšné.

00:19:40 Obyvatelé Okinawy tohle všechno milují a proto žijí tak dlouho,

00:19:45 někdy až do 120 let.

00:20:04 Okinawa je oklopená mořem.

00:20:06 Když se nás někdo zeptá, k jakému etniku patříme,

00:20:10 odpovídáme, že k etniku oceánu.

00:20:14 Není to mastné, není tam žádný olej.

00:20:18 Je to moc dobré. Chceš ochutnat? Dáš si?

00:20:26 Taková zeleninová polévka.

00:20:30 V tomhle jídle je rybí želatina, která posiluje svaly.

00:20:35 Jedí to hlavně staří lidé, aspoň dvakrát do týdne.

00:20:39 Nedávno se zjistilo,

00:20:41 že v očích téhle ryby jsou látky, které bystří mozek.

00:20:46 Kdysi byly oči zadarmo, teď se už ale prodávají.

00:20:52 Moc dobré! Ochutnáš?

00:20:55 Je to skutečně lahodné, zkus to, uvidíš, bude ti to chutnat.

00:21:01 Nakonec jsme se přece jen odvážili, ale nebylo to snadné.

00:21:07 Dost obtížně se to dostává ven. Podívej.

00:21:13 To mám jako sníst, rozkousat?

00:21:18 Vezmi si k tomu trochu polévky. Tak co, chutná?

00:21:22 Ještě lžíci. Tak, a ještě poslední.

00:21:26 Je to hodně zvláštní, velice jemné,

00:21:29 vlastně to chutná tak trochu jako zelenina.

00:21:33 Samo to klouže do krku. Je to vynikající!

00:21:38 To je tajemství zdravého života.

00:21:42 Večer se lidé chodí bavit nikoli se členy rodiny,

00:21:46 ale s kolegy z kanceláře.

00:21:50 U Matsumotových je saké vždy dostatek.

00:21:54 Ostatně, to dobře vědí všichni okolo,

00:21:58 protože tu bývá hodně veselo, někdy až příliš.

00:22:11 Na Okinawě je v televizi hodně kulinářských pořadů.

00:22:15 Dokonce je tam i jeden francouzský moderátor.

00:22:18 Podívejte se!

00:22:23 Jak bych to řekl,

00:22:26 ten koláč je drobivý a dost tvrdý, řekl bych.

00:22:31 Ať začnete jíst z kterékoli strany, vždycky se dostanete k jahodě.

00:22:36 Zkuste to taky. Tak zase příští týden.

00:22:42 Vy jste Francouz? Jsem Švýcar a rodiče jsou Španělé.

00:22:48 Už dlouho tu v japonské televizi moderujete pořady o vaření?

00:22:52 Už tři roky.

00:22:54 Je to složité, pracovat s Japonci?

00:22:56 Zpočátku ano, ale pak si zvyknete.

00:22:59 Jen se pořád musíte učit.

00:23:01 A co jste se konkrétně naučil? Třeba zásady společenského chování.

00:23:07 Když někdo chce podávat ruku. To se zpočátku dělat nesmí.

00:23:11 Nebo, že lidi si tady nikdy neskáčou do řeči,

00:23:15 protože sloveso se nachází až na konci věty,

00:23:19 podobně jako v němčině.

00:23:21 Něco se člověk naučí snadno,

00:23:23 jiné jsou mnohem složitější. Co jste sem přijeli natáčet?

00:23:26 Dokument o tom, jak obyvatelé Okinawy žijí v symbióze s mořem.

00:23:30 Mám trochu času, můžu vás provézt, abyste si prohlédli ostrov.

00:23:34 Děkujeme. Tak dobře, můžeme vyjet.

00:23:59 Daniel opustil perspektivní zaměstnání ve Švýcarsku

00:24:04 a usadil se na Okinawě.

00:24:08 Tomuhle se tu říká azurová modř. Tak tady lidé říkají téhle modři.

00:24:14 Začínal s prodejem fotografií jako pohlednic a přitom se učil jazyk.

00:24:19 Vůbec nelituje, že opustil Evropu.

00:24:22 Je to malý ostrov.

00:24:25 Ve skutečnosti je to vlastně ideální místo,

00:24:29 když chceš získat ode všeho odstup, ponořit se sám do sebe.

00:24:34 Myslím, že bych tady docela klidně dokázal žít,

00:24:38 v těchhle malých okinawských domcích,

00:24:41 kterým se říká "akagawara".

00:24:43 Na Korishimě člověk najde tu nostalgickou Okinawu,

00:24:48 která je mi velice blízká, kterou mám tolik rád.

00:24:51 Je to místo nabité emocemi.

00:24:54 Když přijedeš na Okinawu poprvé, čeká tě město Naha.

00:24:59 Řekneš si, to se mi líbí,

00:25:01 to se mi nelíbí, podle toho, to záleží na vkusu.

00:25:05 Pak pokračuješ podél pobřeží.

00:25:07 Vidíš základny, budovy a napadne tě:

00:25:10 Tohle ale není to, co mi o Okinawě říkali.

00:25:13 Ale jestli jsi zvědavý,

00:25:15 dojdeš až na různá odlehlá místa, jako je třeba tahle stezka.

00:25:20 Pokračuješ v cestě a říkáš si:

00:25:22 Možná najdu sympatické místo,

00:25:25 možná taky ne, a jdeš dál. A pak tě čeká objev překvapení.

00:25:30 Chtěli jste vědět, co pro mě znamená Okinawa.

00:25:34 Tak třeba zrovna tohle.

00:25:36 Podívejte, na obzoru korálová bariéra a nádherná laguna,

00:25:40 to vše se vám rozprostírá před očima.

00:25:44 Je to nádherné, ale zároveň nesmírně křehké.

00:25:47 S tím, jak se otepluje klima, ztrácejí koráli barvu.

00:25:51 Rod od roku je to patrnější.

00:26:02 Dobrý den, tihle lidé přijeli z Francie, z Evropy.

00:26:07 Tak z Evropy!! Co tady děláte?

00:26:12 Jsme tu na výletě, míříme na Korishimu.

00:26:16 A to tam jdete pěšky? Ano.

00:26:20 To je skvělé. Chodíte často s dětmi na Korishimu?

00:26:25 Jednou za rok.

00:26:27 Děti mají sportovní výchovu včetně nácviku chůze.

00:26:31 Jejím cílem je připravit je na výlet na Korishimu,

00:26:35 na konci školního roku.

00:26:45 Tak jdeme k moři. Ano, všichni směr moře.

00:26:49 Vy ale rychle běháte! To je nádhera!

00:26:52 Skutečně překrásné!

00:27:00 Teď nám něco zazpívají. Bude to píseň o mořské želvě.

00:27:16 "Píseň" vypráví o tom,

00:27:18 jak děti během školního roku pečovaly o želví vejce,

00:27:22 než se vylíhly malé želvičky. Tak ať se vám výlet vydaří, děti!

00:27:39 Pokračujeme v cestě po severozápadním pobřeží.

00:27:43 Na každé pláži jsme vždy stejně okouzleni.

00:27:48 A přece se tudy každý rok přežene nejméně jeden tajfun.

00:27:52 Ó, podívej, vidíš tu bouřku? Malé tornádo.

00:27:58 Písek, odvátý větrem, odkrývá poklady.

00:28:02 Dobrý den, copak tady hledáte?

00:28:05 Hledáme tu, jak bych to řekla, hledáme mušle pro štěstí.

00:28:11 Chcete je vidět?

00:28:13 Samozřejmě, jakpak vypadají?

00:28:21 Tady. Je moc hezká.

00:28:26 Když ji má člověk pořád u sebe, přinese mu štěstí.

00:28:31 Máte nějaké vzpomínky z dětství na moře?

00:28:35 Když mi bylo 12, jela jsem se školou poprvé k moři.

00:28:41 Nasbírala jsem si mušličky, které mám dodnes schované.

00:28:46 Teď je sbírám na každé pláži, kam přijdu, na památku.

00:28:51 Tak vlastně všude sbírám štěstí!

00:29:04 Zeptali jsme se Daniela,

00:29:08 jestli ty kamenné stavby na pobřeží jsou skutečné hroby.

00:29:13 Hroby na Okinawě vypadají jinak, mají jiný tvar.

00:29:17 Podobají se spíš hrobům, jak je známe z Číny.

00:29:21 Když si je prohlédnete zblízka zjistíte,

00:29:25 že jejich tvar připomíná mateřské lůno, dělohu.

00:29:28 Právě tam se ukládá urna s popelem.

00:29:32 Na Okinawě je hrob místem,

00:29:34 kde se lidé scházejí u příležitosti svátku "Shimi",

00:29:37 protože obyvatelé vyznávají kult předků.

00:29:40 Je to příležitost, jak se setkat se členy rodiny,

00:29:43 které třeba už dlouho neviděli.

00:29:46 Lidé sem přicestují ze všech koutů Japonska i z ciziny.

00:29:51 Tady jsou jména rodiny.

00:29:53 Tento kult předků je skutečně velmi zvláštní,

00:29:57 slaví se dokonce několikrát v roce.

00:30:02 "Obonn" je něco jako náš svátek Všech svatých.

00:30:07 Jenže tady trvá 3 dny.

00:30:09 První den se předkové vracejí,

00:30:12 druhý den tu pobudou se svými potomky,

00:30:15 a třetí den zase odcházejí.

00:30:17 Jelikož mrtví přicházejí převážně z moře a do moře se zase navracejí,

00:30:23 po dobu tohoto svátku lidé ani rybáři nevstupují do moře.

00:30:28 Je to totiž velice nebezpečné, protože místní pověra praví,

00:30:32 že duchové by tě mohli vzít s sebou do záhrobí.

00:30:37 Pobřeží Okinawy je očividně místem, kam se chodí vzpomínat.

00:30:41 U Památníku míru

00:30:43 se v tichém rozjímání zastaví snad každý japonský turista.

00:30:48 Náhrobní kameny originálních tvarů připomínají,

00:30:52 že Okinawa se stala dějištěm

00:30:55 největší obojživelné operace během války v Pacifiku.

00:30:59 Od března do června 1945 trvající boje o Okinawu

00:31:03 znamenaly ohromné ztráty na obou stranách.

00:31:06 Byla to bolestná rána,

00:31:08 která předcházela atomové tragédii v Hirošimě a Nagasaki.

00:31:13 Podívejte se tamhle na ty zídky,

00:31:16 kde jsou napsána jména mrtvých vojáků.

00:31:19 Jsou postavené do tvaru vějíře.

00:31:22 Je to poselství míru, s nímž se Okinawa obrací ke světu.

00:31:25 Jako věčná vlna míru.

00:31:27 Pan Shiga má už jen týden do důchodu.

00:31:31 Pak opustí fakultu, kde už 40 let vyučuje dějiny.

00:31:35 Každý rok sem přichází uctít památku několika členů své rodiny,

00:31:40 jejichž popel je tu uložen.

00:31:43 Proč se vlastněAmeričané vylodili na Okinawě?

00:31:47 Protože to byla poslední obranná hráz Japonska, místo,

00:31:51 kde bylo soustředěno největší množství bojových jednotek,

00:31:56 které se měly střetnout s Američany.

00:32:02 23. června 1945 pak boje ustaly v důsledku tzv. ocelového tajfunu.

00:32:11 V té době tu bylo tolik válečných lodí,

00:32:15 že zcela zakryly obzor na moři.

00:32:18 A ty lodě bez ustání bombardovaly pobřeží.

00:32:27 Lidé na Okinawě se nikdy tak úplně necítili být Japonci.

00:32:32 Nemohou zapomenout,

00:32:34 že jak se sem blížily americké oddíly,

00:32:37 japonští vojáci nutili ostrovany spáchat sebevraždu.

00:32:40 Buď se měli vyhodit do vzduchu granáty, které jim dali,

00:32:44 nebo měli skočit z útesů.

00:32:51 Američané využili toho,

00:32:54 že místní obyvatelé Japoncům nedůvěřovali, a usadili se tu.

00:32:59 Od roku 1945 až do roku 1972 byla Okinawa od Japonska oddělena.

00:33:08 Během té doby tu americká armáda

00:33:11 brutálně srovnala buldozery se zemí celé vesnice

00:33:15 a postavila na jejich místě své základny.

00:33:19 Protestovali jsme, ale nikdy se nám nepodařilo tomu zabránit.

00:33:24 Americké základny se neustále rozšiřovaly.

00:33:28 Když chtěli mladí lidé odjet studovat do Tokia,

00:33:31 potřebovali jako obyvatelé Okinawy pas,

00:33:34 který jim vystavila americká vláda.

00:33:36 Dnes se asi 11 procent území ostrova podobá

00:33:39 obrovské vojenské základně,

00:33:42 kde jsou rozmístěny 3/4 všech amerických ozbrojených sil

00:33:45 v Tichém oceánu.

00:33:47 Japonský stát by rád Okinawě od části těchto sil odpomohl,

00:33:51 ale žádná jiná provincie v Japonsku Američany nechce.

00:33:54 "Yankees" lze identifikovat

00:33:56 podle písmene "Y" na poznávací značce vozidel.

00:33:59 Nejen to: vliv Strýčka Sama je patrný i na četných billboardech

00:34:03 lemujících silnice a nezapře ho ani životní styl mladých.

00:34:18 Horší už je, že mnoho mladých lidí konzumuje výrobky,

00:34:22 které se zdravou stravou stoletých obyvatel Okinawy

00:34:26 nemají věru nic společné.

00:34:29 Koči, Miyabi, Tsuhako, Daté a Kinžo jsou studenti designu.

00:34:33 Letos přijíždějí k moři poprvé, aby se trochu odreagovali.

00:34:53 V Japonsku se říká "itadakimasu", než se začne jíst.

00:34:59 Tohle jídlo se jmenuje "tako rýže",

00:35:03 jsou to ingredience mexického "tako" na rýži.

00:35:07 Vymysleli to lidé tady, na Okinawě. Mám to moc rád.

00:35:10 Tohle jsou sušené nudle a rýžové chipsy

00:35:14 s příchutí kalamárů a krevet.

00:35:18 Myslím, že ideální by bylo,

00:35:20 kdybychom jedli jako naši dědečkové a babičky,

00:35:24 každý den ve stejný čas.

00:35:26 Pro nás je to ale samozřejmě nemožné.

00:35:29 Já žiju naplno celých 24 hodin.

00:35:32 Kupuju si hotová jídla, přestože vím, že to není zrovna moc zdravé.

00:35:37 Ale nemám čas vařit, dá to příliš moc práce.

00:35:40 Zatím mi to docela vyhovuje.

00:35:44 Nedávno mi v lékárně řekli, že mám nedostatek proteinů,

00:35:49 proto mám problémy s pletí.

00:35:53 Na tváři těchto mladých lidí je patrný stres.

00:35:58 Spolu s nimi jsme nastoupili do zcela nového vlaku

00:36:02 jezdícího po jednokolejné visuté trati do Nahy.

00:36:05 Pozvali nás do svého virtuálního světa.

00:36:09 Sem utíkají, aby unikli honbě za úspěchem a tlaku,

00:36:13 který na ně vyvíjejí profesoři a rodiče.

00:36:17 Při hraní se uvolňují, dávají průchod svým pudům

00:36:20 a na chvíli zapomínají na všechny zákazy,

00:36:23 které jsou jim vnucovány.

00:36:27 V zemi technologie nám nabídli,

00:36:30 abychom naše setkání zachytili na věčnou památku.

00:36:34 A tak jsme se s nimi zavřeli do kabinky

00:36:36 fotoautomatu poslední generace.

00:36:39 Rádi chodíme do Pellikuly,

00:36:41 protože na fotkách vypadáme líp než ve skutečnosti.

00:36:45 Poslední model má blesk, který zjemňuje pleť.

00:36:49 Můžeme si fotku nalepit na zadní stranu mobilu.

00:36:52 Je to milé.

00:37:04 Přestože vypadají na první pohled bezstarostně,

00:37:08 jejich slova nedokáží zamaskovat jistý pesimismus.

00:37:13 Japonsko je pravděpodobně opravdu velmi zvláštní země.

00:37:17 Lidé tu pořád jen vyměňují výrobky za ještě modernější.

00:37:22 A to proto,

00:37:24 že žijeme ve společnosti, kde je všeho dost.

00:37:28 Vývoj nových přístrojů je tak rychlý, že cítím vinu,

00:37:32 když jsem neustále popoháněn ke konzumaci.

00:37:35 Vadí mi, že nutnost se stala normou.

00:37:38 Zdá se mi, že kráčíme k něčemu strašlivému.

00:37:41 Já mám z blízké budoucnosti opravdu strach.

00:37:45 Sama sebe se ptám, jestli je opravdu dobré takhle žít.

00:37:56 Odpověď na existenciální otázku studentů jsme,

00:38:00 alespoň podle našeho názoru,

00:38:02 našli s Danielem během našeho okinawského putování.

00:38:07 Tady jsme skutečně hodně daleko od konzumní společnosti.

00:38:10 Viděli jste tu zídku?

00:38:12 Jsme na malém ostrově, v malé vesničce,

00:38:16 na jedné straně rybářská chatka, naproti ní moře.

00:38:19 A pak sem někdo dal tyhle barevné splávky.

00:38:22 Podle mě je to neuvědomělé umění.

00:38:24 Takže když jsi náhodou fotograf a přijdeš na něco podobného,

00:38:28 musíš z toho mít obrovskou radost.

00:38:31 A tady tohle se jmenuje "moujinten", "mu" znamená "ne",

00:38:34 "žin" je "člověk, osoba", a "ten" znamená obchod,

00:38:37 tedy obchod, kde nikdo není.

00:38:39 Princip je jednoduchý. Tady v tom jsou potraviny.

00:38:43 Už jich tu moc nezbývá, ředkvičky, zelí, salát a rajčata.

00:38:47 Tak co, koupíme si rajčata? Určitě jsou čerstvá.

00:38:50 Nemáš u sebe 100 jenů? Díky.

00:38:53 Takže sem, do téhle krabičky, dám 100 jenů a vezmeme si rajčata.

00:39:02 To je neuvěřitelné,

00:39:04 těsně vedle tradiční chatky tu stojí nejmodernější automat.

00:39:10 To je ten pověstný rozpor mezi moderním a starým Japonskem.

00:39:16 Vedle stojí automat na nápoje,

00:39:19 jakých jsou všude v Japonsku tisíce.

00:39:22 A jen o kousek dál je vchod do toho kouzelného domku.

00:39:29 Dobrý den. Za chvíli se půjdu potápět.

00:39:34 Cože, opravdu? Vy se potápíte? Můžeme jít s vámi?

00:39:41 A co vlastně lovíte? Chobotnice.

00:39:46 Kolik je vám let? 80.

00:39:50 Osmdesát!

00:39:52 A jak dlouho už takhle lovíte chobotnice?

00:39:57 Už když jsem byl malý kluk jsem je lovil.

00:40:01 Tak to už je hodně dávno. Ano, 70 let.

00:40:07 A budete lovit ještě až vám bude 100?

00:40:10 Jistě.

00:40:11 Co děláte, abyste byl pořád ve formě?

00:40:16 Jím věci z přírody, které si sám vařím.

00:40:22 A co přesně jíte?

00:40:26 Zeleninu, kterou si vypěstuju, a jen málokdy maso.

00:40:30 A plody moře? Ty samozřejmě také.

00:40:43 V téhle odlehlé části ostrova

00:40:47 je člověk víceméně nucen být s přírodou zadobře.

00:40:51 Pro tohoto rybáře je život jednoduchý,

00:40:54 protože má po ruce vše, co potřebuje.

00:40:57 Používám tyhle listy, protože obsahují olej,

00:41:00 kterým leštím skla potápěčských brýlí.

00:41:04 Jsou to listy smldince. Používají se také v lékařství.

00:41:07 To je vaše zelenina?

00:41:09 Ta rajčata byla moc dobrá, před chvílí jsem je ochutnal.

00:41:13 Moc pěkná zídka. To jste tu pověsil vy?Ano.

00:41:27 Já jdu hodně daleko, tam vy nemůžete.

00:41:30 Ve 2 odpoledne je odliv. Aha!

00:41:34 Všichni rybáři chodí na tohle místo, když nadejde příliv.

00:41:39 Radím vám, abyste natáčeli spíš na druhé straně.

00:41:43 Ke druhé vám odliv ještě umožní dostat se o kus dál.

00:41:49 Děkuju a nashledanou. Pěkně to natočte, ale zůstaňte tady.

00:41:58 Slibujeme, místečka, kam chodíte lovit,

00:42:02 zůstanou tedy tajná.

00:42:05 Starý pán je živoucím důkazem toho,

00:42:09 jak okinawský životní styl udržuje lidi ve formě

00:42:13 až do vysokého věku.

00:42:14 Asi bychom se také měli naučit jíst rybí oči,

00:42:18 a pilně trénovat karate.

00:42:46 Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2009