00:00:20 Vážení přátelé, dovolte,
00:00:22 abych vás upozornil na jednu technickou věc.
00:00:26 Až se rozsvítí tahleta žárovka, jsme ve vysílání.
00:00:33 Vítejte v dalším díle Retra.
00:00:35 I tentokrát se vrátíme v čase zpátky, a to do roku 1954.
00:00:40 A jako vždy si připomeneme tři události,
00:00:43 které se zapsaly do našich dějin, tři momenty,
00:00:46 které rozhodně stojí zato připomenout. A tady jsou.
00:00:49 Nejprve připomeneme, proč vznikl rozhlas po drátě.
00:00:55 Rozhlas po drátě byl kvalitativně na vyšší úrovni,
00:00:58 protože nedocházelo k rušení a nedocházelo k šumům.
00:01:01 Pak s Karlem Weinlichem zavzpomínáme na atmosféru
00:01:06 v rozhlase 50. let.
00:01:08 Občas nás zkritizovali za to, že se nesmělo říkat
00:01:11 v pohádkách pozdrav pánbůh, to škrtali.
00:01:13 Vydáme se i do kina na pohádku.
00:01:17 Pohádka Byl jednou jeden král je z těch komediálních pohádek
00:01:21 nejvíc vtipná, nejvíc komediální.
00:01:28 Rok 1954 znamená pro Československo
00:01:31 začátek nové éry rozhlasu.
00:01:34 Ten totiž začíná vysílat i po kabelu.
00:01:37 Startuje rozhlas po drátě, takzvaný dráťák.
00:01:41 Nejdříve dřevěné, později plastové krabičky
00:01:44 s jedním jediným ovladačem. První síť pro vysílání
00:01:47 rozhlasu po drátě začala fungovat právě v roce 1954
00:01:50 na Kladensku a v Praze Na Zelené lišce.
00:01:54 Klasický rozhlas se šíří vzduchem pomocí rádiových vln,
00:02:02 ale rozhlas po drátě šíří tu informaci po vedení,
00:02:05 po metalickém vedení klasickém.
00:02:07 Má to svoje výhody i nevýhody.
00:02:09 Mezi ty výhody patří,
00:02:11 a hlavně kvůli tomu byl ten rozhlas budován, to,
00:02:14 že ten rozhlas se nedá rušit ani zvnějšku ovlivnit.
00:02:19 Funguje i v případě, když vám nejde doma proud,
00:02:21 tak rozhlas po drátě fungoval.
00:02:23 Důvodů, proč rozhlas po drátě vznikl, bylo několik.
00:02:29 V prvém případě do byl vzácný sovětský vzor,
00:02:32 protože v Sovětském svazu začal rozhlas po drátě vysílat
00:02:35 už v roce 1925, a dosáhl tam relativně velkých úspěchů.
00:02:38 Potom když dobová propaganda zdůrazňovala,
00:02:41 proč tedy používat rozhlas po drátě,
00:02:44 tak používala následující argumenty.
00:02:48 Rozhlas po drátě byl kvalitativně na vyšší úrovni,
00:02:52 protože nedocházelo k rušení a nedocházelo k šumům,
00:02:56 protože se velmi často stávalo, že vysílače v exilu
00:03:00 měly podobné kmitočty jako československé stanice.
00:03:05 Právě z toho důvodu rozhlas po drátě měl být tím prostředkem,
00:03:10 který by toto eliminoval.
00:03:13 Je hlas, který neutichá.
00:03:18 V éteru promlouvá prostřednictvím 104 vysílaček v 41 jazycích
00:03:23 ve dne v noci.
00:03:26 Ještě ani na vteřinu nezmlkl od okamžiku,
00:03:29 kdy se uvedl přitažlivým slibem. Budeme vám říkat pravdu.
00:03:34 Rozhlasové programy z Washingtonu už pravdu neproklamují.
00:03:40 Pře sto vysílaček je ve dne v noci v plné permanenci.
00:03:50 Bez ustání vypouštějí do éteru akustické narkotikum.
00:04:02 V polovině 50. let, kdy televize byla v podstatě v plenkách,
00:04:05 kdy se vysílalo pár hodin denně a počet televizorů v domácnostech
00:04:11 byl v podstatě mizivý, tak rozhlas a rozhlasové stanice
00:04:16 byly hlavním médiem, díky kterému obyvatelé
00:04:20 Československa získávali informace o tom, co se děje.
00:04:24 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:04:30 -Hraje vám rádio?
-Rádio?
00:04:33 Mluvím jasně. Funguje vám dráťák?
00:04:40 No funguje.
00:04:41 REPORTÁŽ ZE SPORTOVNÍHO PŘENOSU
00:04:44 Já to... Nemůžeš...
00:04:48 Jak...
00:04:53 Nahraj to tam!
00:04:55 -Fotbal? A já myslela...
-Ticho!
00:04:58 Rozhlas po drátě patřil pod Správu spojů,
00:05:03 pod kterou patřila pošta a telekomunikace.
00:05:06 Byly na to vyčleněny speciální týmy lidí,
00:05:09 které se o ně staraly.
00:05:11 Většinou zesilovací stanice byly umístěny
00:05:13 taky na poštách nebo na telefonních ústřednách.
00:05:15 Na konci 50. let se uvádí, že rozhlas po drátě
00:05:19 vlastnilo zhruba 185 000 posluchačů.
00:05:23 Když v roce 1964 vyšel zákon o Československém rozhlasu,
00:05:28 který právě také analyzoval rozhlas po drátě
00:05:32 a považoval rozhlas po drátě za jednu z priorit,
00:05:36 tak v podstatě v polovině 60. let rozhlas po drátě vedl
00:05:40 zhruba do 730 míst v celém Československu,
00:05:44 což není zase tak velké množství.
00:05:48 Dráťáky byly vyzbrojeny jediným funkčním knoflíkem.
00:05:51 Co se na nich vlastně dalo poslouchat?
00:05:54 Bezdrátové vysílání bylo samozřejmě variabilnější.
00:05:57 Posluchač chytil více stanic.
00:06:00 Kdežto rozhlas po drátě byl omezen na jednu stanici.
00:06:05 V podstatě většinou v českých zemích se vysílal
00:06:10 program rozhlasu Praha.
00:06:12 Na Slovensku se vysílal program rozhlasu Bratislava.
00:06:15 Rozhlas po drátě asi svou nejvýznamnější dějinnou roli
00:06:21 potom sehrál v roce 1968. Když v noci z 20. na 21. srpna
00:06:26 Československo okupovala vojska Varšavské smlouvy,
00:06:31 tak právě když Vladimír Fišer se chystal přečíst
00:06:35 prohlášení ÚV KSČ, tak bezdrátové vysílání
00:06:39 Československého rozhlasu bylo vypnuto a právě v rozhlasu po drátě
00:06:44 se ve dvě hodiny ráno objevilo toto prohlášení v plné podobě.
00:06:49 A byla to jediná možnost, jak občany informovat o tom,
00:06:53 co se v Československu děje.
00:06:56 Vážení posluchači, vysíláme zvláštní provolání předsednictva
00:07:01 Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
00:07:08 Ještě je taková zajímavost.
00:07:10 Koncem 80. let se u nás vyvíjel rozhlas po drátě,
00:07:14 který by umožňoval příjem až tří stanic rozhlasových,
00:07:18 ale jeho vývoj bohužel byl ukončen a už se nedostal do výroby.
00:07:22 Asi by to ten rozhlas po drátě ani nezachránilo.
00:07:27 Vysílání po drátě sice přežilo rok 1989,
00:07:31 ale jeho význam rychle ustupoval
00:07:34 a rok 1998 znamenal pro dráťák definitivní konec.
00:07:42 Pane Weinlichu, vy jste do Československého rozhlasu
00:07:46 přišel na konci 40. let. Nicméně jaká od té doby
00:07:50 i v těch 50. letech tam byla atmosféra?
00:07:53 Já nevím, jestli jsem ten pravý, který by na to měl odpovídat,
00:08:00 protože já jsem přišel v těch letech do rozhlasu
00:08:03 jako absolutně nepopsaný kus papíru.
00:08:05 Já jsem nevěděl o kultuře, o rádiu, o umění absolutně nic.
00:08:10 Teď jsem vstoupil do budovy, o které jsem měl představu,
00:08:15 ano, to je státní instituce a to je něco,
00:08:20 čemu se má věřit, odtamtud se hovoří jenom pravda.
00:08:25 V 50. letech, když jsem přišel do rozhlasu,
00:08:27 a je to zajímavé, protože to byly vlastně
00:08:31 doby největšího temna a nástupu té první totality,
00:08:35 ale mě se to nijak nedotklo, to šlo mimo mě.
00:08:38 Vaše jméno je tedy celoživotně spjato s Československým,
00:08:42 později Českým rozhlasem a tvorbou pro děti a pro mládež.
00:08:47 Jakým způsobem vlastně i tím, co se oficiálně dělo,
00:08:52 byla v 50. letech ovlivňována tato redakce?
00:08:57 Do jaké míry jste měli volné ruce a do jaké míry ne?
00:09:00 Tam je nutno říci to, že Hlavní redakce pro děti a mládež
00:09:05 ty oficiality, to vedení tehdejší, komunistické vedení rozhlasu,
00:09:10 příliš nezajímala.
00:09:12 Oni to brali jako skutečně hlásnou troubu komunismu,
00:09:17 socialismu a my jsme takzvaně dělali jenom pro děti.
00:09:22 Takže nějaká tvorba pro děti, to zkrátka nebylo...
00:09:27 Nebylo to důležité.
00:09:30 My jsme nikdy nedostávali žádné metály,
00:09:34 žádná vyznamenání za naši produkci,
00:09:38 protože si to rozebírali ti, kteří vysílali o tom,
00:09:42 jak rudí září nad Kladnem,
00:09:44 jak daleko od Moskvy se žije lépe než tady,
00:09:48 jak buduje český národ, a to, jestli Pešek leze na vrbu
00:09:52 nebo jestli Karkulku sežral vlk nebo vlk Karkulku,
00:09:56 to ty soudruhy nezajímalo.
00:09:58 Zaplať pánbůh za to. Pravda zajímalo to třeba HSTD,
00:10:02 což byla Hlavní správa tiskového dozoru,
00:10:05 která zřejmě poslouchala i ty pohádky.
00:10:08 Občas nás zkritizovali za to, že se nesmělo říkat
00:10:12 v pohádkách pozdrav pánbůh, to škrtali.
00:10:15 Nebo odněkud někam nesměly letět divoké husy
00:10:19 v čele s husákem, to taky škrtali.
00:10:22 A mně se několikrát stalo, třeba v Andersenových pohádkách,
00:10:26 když princezna na cimbuří hleděla na západ
00:10:30 na své osvoboditele, tak to se muselo škrtnout.
00:10:34 Na východ to taky nebylo vždycky dobře.
00:10:37 To se taky škrtalo.
00:10:39 Tak jsme ji nechali koukat na sever, tam to nikomu nevadilo.
00:10:43 V roce 1954 také vznikl takový nový fenomén,
00:10:47 a to rozhlas po drátě.
00:10:50 Měl jste nějaký takový přístroj doma nebo vůbec zaznamenali jste to
00:10:55 vy v dětské redakci v tom vašem vlastním světě?
00:10:59 My jsme to zaznamenali z jednoho jednoduchého důvodu,
00:11:03 protože v dětské redakci byl taky školský rozhlas.
00:11:07 Takže když byl rozhlas po drátě, tak se začal vysílat
00:11:10 školský rozhlas i do jednotřídek v tom Podkrkonoší, řekněme.
00:11:14 A my jsme skutečně s Věruškou Kovaříkovou,
00:11:17 protože jsme dělali tyto pořady režijně,
00:11:20 tak jsme měli za povinnost ráno, kdy ten rozhlas začal vysílat
00:11:25 pro školy, třeba od osmi hodin, být v Poniklé v Krkonoších.
00:11:31 Čili jsme tam jezdili ve čtyři hodiny v noci, ne auty.
00:11:35 To nám nedávali žádné služební vozy,
00:11:39 ale hezky jsme si našli v jízdním řádu,
00:11:42 kdy tam jede nějaký vlak nebo autobus nebo něco.
00:11:45 Mnohdy jsme se ve sněhu brodili,
00:11:48 abychom se do té školy dostali a abychom si poslechli to,
00:11:52 co vlastně vysíláme a jakou to má odezvu pro posluchače.
00:12:01 Z rozhlasového studia se teď přeneseme na filmová plátna.
00:12:05 11. února roku 1954 vstupuje do kin legendární pohádka
00:12:10 Byl jednou jeden král. Znamená nejen setkání
00:12:15 Jana Wericha a Vlasty Buriana na filmovém plátně,
00:12:19 ale také mnoho odkazů na stávající režim,
00:12:22 které lákají do kin nejen děti, ale i jejich rodiče.
00:12:28 Důvod obliby pohádky Byl jednou jeden král
00:12:36 už se vlastně ukázal v době premiérového nasazení,
00:12:40 protože ve velmi krátké době, v takové první vlně promítání
00:12:45 v našich kinech, navštívilo tuto pohádku šest milionů diváků.
00:12:50 To je v hierarchii návštěvnosti druhé místo,
00:12:55 naprosto nepřekonatelné.
00:12:58 Naše pohádky jsou dílem poetické pochopitelně,
00:13:03 ale v porovnání se zahraničím daleko více komediálnější.
00:13:08 V podstatě pohádka Byl jednou jeden král je
00:13:13 z komediálních pohádek nejvíc vtipná, nejvíc komediální.
00:13:19 Ono už je to dáno takovou taktikou režiséra Bořivoje Zemana,
00:13:24 který vedle Jana Wericha dal do toho tandemu
00:13:28 sice už postaršího, nemocného, Werich dokonce říkal,
00:13:32 že v té době už to byl starý, nemocný klaun,
00:13:36 ale krále komiků Vlastu Buriana,
00:13:40 který se po boku Wericha ještě vzchopil
00:13:45 k velkému komediálnímu výkonu.
00:13:51 S prominutím. Tak namlouvat, namlouvat.
00:13:54 Princezny jsou na zahradě jakoby náhodou
00:13:57 a vy je tam máte jakoby náhodou potkat.
00:13:59 Tak rychle, alou, namlouvat, ucházet, koketovat.
00:14:04 Rychle!
00:14:06 Která se vám bude nejvíc líbit, je vaše.
00:14:09 A co tohle? Při svatební hostině se dojíte.
00:14:13 Už když se realizovala Pyšná princezna
00:14:16 a pak se promítala v kinech, tak tvůrci byli zaskočeni tím,
00:14:20 že diváci se baví na jiných místech,
00:14:24 hlavně dospělí diváci, a i trošku jinak, než byl záměr.
00:14:29 Tam třeba při scéně, kdy švec skáče přes hranici,
00:14:34 aby si mohl v zemi krále Miroslava svobodně zazpívat,
00:14:38 tak to bylo myšleno, že to je kritika imperialistického západu,
00:14:43 ale diváci to v kině brali přesně obráceně,
00:14:47 že ten švec skáče do svobodné západní země od nás.
00:14:58 Narodil se mladej švec, starej pro něj dělal klec.
00:15:02 Ten švec, lidi, to jsem já, pořád volám do světa.
00:15:09 Pusťte mě z té klece ven, budu zpívat celej den.
00:15:21 Budiž chvalořečen Jan Werich, který měl určitou pozici,
00:15:24 že si mohl přece jenom leccos dovolit
00:15:28 i vůči tomu vládnoucímu režimu
00:15:31 a že toho využil i v pohádce Byl jednou jeden král,
00:15:35 takže už hned z počátku motiv třeba závory na hranici
00:15:40 dospělým divákům připomínal tu smutnou zkušenost,
00:15:45 jak my jsme tady vlastně zašperglovaní,
00:15:49 jak se nemůže vůbec cestovat.
00:15:52 Proto pak i další poznámky Jana Wericha,
00:15:55 který když si nechá jako král říci, kolik přes tu hranici
00:16:00 od rána přešlo poutníků, a pak takhle pokývá moudře hlavou
00:16:04 a řekne, docela čilý turistický ruch,
00:16:08 tak to samozřejmě ti dospělí lidé vykřikli smíchem.
00:16:13 Ty tam, už jsou princové na naší půdě?
00:16:16 Od rána překročili hranici jeden sklenkář,
00:16:19 jeden pláteník a jedna babka.
00:16:22 Docela čilý cizinecký ruch.
00:16:26 Avšak princové by tady už měli být, protože se ohlásili. Joj!
00:16:29 Pak je tam taková jeho větší scéna, vlastně výstup, monolog,
00:16:36 kdy on mluví k obrazu své nebožky manželky a radí se s ní,
00:16:42 které z tří dcer má předat království.
00:16:46 To se zase ti dospělí diváci bavili,
00:16:50 protože všeobecně se vědělo, že takto se s žijící manželkou
00:16:54 velmi často radí nechvalně proslulý ministr informací
00:16:59 a potažmo i kultury Václav Kopecký.
00:17:04 Já vím, já vím.
00:17:07 Nemůžu nic najít, protože neumím hledat.
00:17:10 Myslím jenom na sebe a nevím, co chci.
00:17:13 Jako kdybych tě, Mařenko, slyšel.
00:17:17 Ale já ještě potřebuju hermelínový plášť.
00:17:22 Protože já provdávám dceru, Mařenko.
00:17:27 A to není práce pro mužského.
00:17:33 Dohlížecí martyrium nad vznikajícími filmy
00:17:36 bylo strašlivé.
00:17:38 V podstatě každá z těch verzí už v té scenáristické přípravě
00:17:44 toho projektu procházela tvrdým schvalovacím systémem.
00:17:51 Všechno bylo neuvěřitelně koncentrováno
00:17:56 právě do rukou těch dohlížitelů,
00:18:00 kteří s filmem neměli nic společného,
00:18:03 ale byli to vlastně zástupci ideologie a vůbec výkonné moci,
00:18:08 takže ono stačilo dosadit z Ústředního výboru KSČ
00:18:13 na Barrandov do jedné kanceláře nějakého pěkného vola,
00:18:17 s prominutím, ke kterému samozřejmě
00:18:21 všechny ty scénáře v těch postupných podobách směřovaly,
00:18:26 aby v podstatě tu ideologickou čistotu ovlivnil.
00:18:31 Takže pořád se čistilo, hledalo se,
00:18:35 jestli tam není něco závadného, nepřátelského dokonce proti režimu,
00:18:40 až se to v těch filmech vyčistilo tak,
00:18:44 že v podstatě ta produkce klesla na dvanáct nebo třináct filmů.
00:18:49 I ty, co se natočily, tak byly naprosto jalové.
00:18:54 Ovšem samozřejmě že v té době, kdy ještě nebyla rozběhnuta
00:19:00 televize a lidé byli odkázáni v podstatě jenom na rozhlas,
00:19:05 co se týče zábav a rozptýlení, tak na ty české filmy
00:19:10 se chodilo bez ohledu, jaké jsou.
00:19:16 Tak počkej, počkej! Tak ještě jednou.
00:19:20 Ustlala mně, pak říkala, že je jí dobře.
00:19:25 Nezačínej nanovo, nebo tě to popadne jako v noci.
00:19:28 Dej si lázeň, to ti uleví.
00:19:32 Pohádali jsme se o sůl a já jsem jí řekl...
00:19:36 To je to. Kdybych já věděl, co jsem jí řekl.
00:19:40 Mně jsi řekl, že jsem tajtrlík, ale už jsem ti to odpustil.
00:19:46 Ty mně nemáš co odpouštět.
00:19:48 To je to, co ona řekla mně, že jí nemám co odpouštět.
00:19:52 Stydne ti to.
00:19:53 O tom, jak spolupráce Jana Wericha s Vlastou Burianem
00:19:57 velmi dobře fungovala, jak oni se výborně doplňovali
00:20:01 a byli naladěni na stejnou notu i při té improvizaci,
00:20:06 svědčí fakt, že když se natáčela ta technicky, technologicky
00:20:11 velmi složitá scéna, kdy oni se společně snaží
00:20:16 něco uvařit a přiměřeně, přiměřeně, tak režisér Bořivoj Zeman
00:20:21 mně říkal s nadšením, že tahle scéna se podařila
00:20:25 natočit na takzvanou první a hned dobrou klapku,
00:20:29 což bylo naprosto něco ojedinělého.
00:20:33 Když natáčení této scény skončilo, tak přihlížející štáb
00:20:38 včetně ostatních herců aplaudoval oběma hvězdám.
00:20:45 Teď budou křupat lívance. Teď tam dáme mléčko.
00:20:50 -Moment! Je vlažné?
-Samo sebou, přece umím vařit.
00:20:57 -Vrazils tam kvasnice?
-Co jsem?
00:21:00 -Jestli jsi tam vrazil kvasnice?
-Nevrazil.
00:21:02 Tak je tam vraž! Vraž je tam, já je vrazím sem.
00:21:05 Přiměřeně.
00:21:06 Přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně.
00:21:11 -A teď...
-A teď sůl.
00:21:14 Ne sůl! Koření!
00:21:20 Dnešním posledním tématem roku 1954 je číslice,
00:21:24 a to poslední číslice v našem rodném čísle.
00:21:28 Právě od roku 1954 je totiž nosíme všichni.
00:21:36 Člověk se narodí a už je očíslován.
00:21:41 Může si zakřičet po libosti, může se mu to znelíbit.
00:21:45 Nic nenadělá.
00:21:47 Jednou je tady a už se nám nesmí ztratit,
00:21:50 neboť pro stát s tak malým přírůstkem obyvatelstva
00:21:53 je každá radostná událost radostí kolektivní,
00:21:56 větší, než si mnohý z nás myslí.
00:21:59 Rok 1954 je pro rodné číslo jako takové dost významný,
00:22:06 protože osoby narozené v roce 1954 dostaly desetimístné rodné číslo.
00:22:12 V roce 1946 vyšla vyhláška ministerstva sociální péče,
00:22:17 kde se říkalo, že každý, kdo má pracovní průkaz,
00:22:21 protože v té době ještě nebyly občanské průkazy,
00:22:25 tak v tom pracovním průkaze bude mít osobní číslo.
00:22:29 To bylo zkonstruováno jako devítimístné číslo s tím,
00:22:32 že prvních šest míst vycházelo z data narození.
00:22:36 A další tři místa, ta koncovka, tam v té době měla ten význam,
00:22:40 že tam se rozlišovalo místo narození podle země.
00:22:43 To znamená čísla nula až tři sta devadesát devět
00:22:46 byla pro narozené v Čechách, čtyři sta jedna
00:22:49 až šest set devadesát devět pro narozené
00:22:51 na Moravě a ve Slezsku
00:22:54 a čísla od sedm set jedna výše byla pro narozené na Slovensku.
00:22:57 Takhle to fungovalo až do konce 60. let.
00:23:02 Hlavní úkol statistiky v tomto období je příprava
00:23:05 a provedení sčítání obyvatelstva, domů a bytů.
00:23:08 Je to ústřední akce, která se dělá jednou za deset let.
00:23:11 Dělá se ve světovém měřítku, čili prakticky všechny země
00:23:14 světa k tomuto období dělají soupisy.
00:23:17 Má význam nejenom proto, abychom si ověřili
00:23:20 správnost stavu obyvatelstva v jednotlivých obcích,
00:23:23 okresech, krajích a celém území, ale abychom zejména zjistili to,
00:23:27 co nemůžeme nikdy zjistit z jednotlivých hlášení
00:23:30 o narozených nebo zemřelých, to znamená vztah k bytu,
00:23:34 vztah k domu, k okolí, abychom také znali vybavení domácností
00:23:38 a abychom také současně se podívali na celkový životní styl
00:23:43 a životní úroveň. To znamená,
00:23:45 že my provedeme dvouprocentní výběr domácností,
00:23:48 které budou nahodilým způsobem vybrány,
00:23:51 aby nám daly údaje o svých příjmech,
00:23:53 a potom podle důchodových příjmových pásem budeme porovnávat
00:23:57 vybavenost domácností i také očekávanou spotřebu
00:23:59 a další údaje, to znamená, že sčítání lidu není,
00:24:03 jak se kdysi myslelo, jenom soupis obyvatel,
00:24:06 ale má veliký národohospodářský význam,
00:24:09 protože umožní prosvítit základní ekonomické jednotky,
00:24:12 to znamená domácnost, rodinu ze všech stran.
00:24:14 Statistický úřad připravoval sčítání lidu,
00:24:17 které proběhlo pak v roce 1970,
00:24:20 a v té souvislosti chtěl založit statistický registr obyvatel.
00:24:25 Každý registr musí mít nějaké identifikátory,
00:24:28 takže se zvažovalo, jaký identifikátor se použije.
00:24:31 Vzhledem k tomu, že všichni občané
00:24:34 starší patnácti let měli už rodné číslo, tak bylo řečeno,
00:24:38 že se použije rodné číslo, nicméně bylo potřeba,
00:24:41 aby se osobám, které to rodné číslo nemají,
00:24:44 což byly v té době děti do patnácti let,
00:24:47 to rodné číslo přidělilo.
00:24:50 Mezi tím ovšem ještě vznikl požadavek na to,
00:24:54 aby to rodné číslo, kde v podstatě nebyla
00:24:57 žádná kontrola na tu jeho konstrukci,
00:25:00 bylo nějakým způsobem kontrolované, takže se přistoupilo k tomu,
00:25:04 že k tomu devítimístnému číslu se přidala ještě jedna pozice,
00:25:08 desáté, takzvané kontrolní číslo, které způsobilo to,
00:25:11 že když si rodné číslo vydělíte jedenácti,
00:25:13 tak vám to vyjde beze zbytku.
00:25:14 Soudruhu předsedo, proč se u vás s oblibou říká,
00:25:18 že statistika se týká každého jednotlivce?
00:25:21 Ono se také skutečně každého jednotlivce týká.
00:25:24 Týká se ho prakticky od narození až do smrti.
00:25:27 Jednak podle vývoje počtu dětí se plánují nebo mají plánovat
00:25:30 jesle, školky i školní budovy, nakonec i v období,
00:25:34 kdy už odcházejí lidé z pracovního procesu,
00:25:37 to znamená v období důchodového věku,
00:25:40 je také potřeba daleko předem plánovat, stavět domovy důchodců,
00:25:44 budovat všechna zařízení. Je například málo známo,
00:25:47 že u nás v současné době populace takzvaně stárne.
00:25:50 Například v hlavním městě je téměř 25 procent lidí
00:25:53 ve věku důchodců, i když někteří ještě pracují.
00:25:56 Statistika v 50. letech v oblasti statistiky obyvatelstva
00:26:01 v podstatě přenáší obdobné údaje nebo stejné údaje
00:26:06 jako v současné době.
00:26:08 Rozdíly možná jsou trošku v tom rozsahu.
00:26:12 Přece jenom některé údaje nebo spíš výsledky zpracování
00:26:16 z poslední doby jsou podrobnější, nicméně základní údaje
00:26:21 ze statistiky obyvatelstva máme v dlouhodobých časových řadách,
00:26:26 jsou i z 50. let, takže tam se nedá říci,
00:26:29 že by tam byly nějaké výrazné tlaky.
00:26:32 Jediné, co by se asi dalo říci, že některé výstupy
00:26:36 v 50. letech byly občas pozdrženy, publikovány až později.
00:26:41 Někdy to bylo i o několik let později.
00:26:49 V kulturním domě U Kaštanu v Praze 6,
00:26:52 který se významně zapsal do historie počátků
00:26:55 dělnického hnutí, převzali patnáctiletí občanské průkazy.
00:27:00 V přítomnosti zástupců Komunistické strany Československa,
00:27:04 rodičů, Socialistického svazu mládeže,
00:27:07 poslanců i zástupců Veřejné bezpečnosti
00:27:10 se děvčata a chlapci dozvěděli o právech a povinnostech,
00:27:14 které jim dává náš stát, ústava a zákony.
00:27:29 Z dnešního Retra už je to vše a já se s vámi loučím
00:27:33 nejen pro dnešek, ale i na delší dobu.
00:27:36 Příště, tedy v roce 1955, už se můžete těšit
00:27:40 na kolegyni Martinu Vrbovou. Tak se mějte krásně.
00:27:43 Tak a já jdu rodit.
00:28:03 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2013
Technická novinka jakou byl rozhlas po drátě, zavádění rodných čísel nebo filmová pohádka Byl jednou jeden král. I takovými událostmi žili lidé v komunistickém Československu v roce 1954
I v dalším Retru se vrátíme v čase zpátky, a to do roku 1954. Nejprve připomeneme, proč vznikl rozhlas po drátě. Pak s Karlem Weinlichem zavzpomínáme na atmosféru v rozhlase 50. let. A vydáme se i do kina na pohádku Byl jednou jeden král.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 12
