Za hořkosladkým osudem české operní hvězdy Emy Destinnové (2008). Režie A. Vomáčka

Emilie Pavlína Věnceslava Kittlová, známá ve světě pod pseudonymem Emmy Destinn, (1878–1930) byla proslulá česká operní pěvkyně a všestranně vzdělaná osobnost. Ve svých 20 letech byla sice odmítnuta v pražském Národním divadle, kariéru však úspěšně zahájila v témže roce v Berlíně. Po deseti letech získala angažmá v newyorské Metropolitní opeře, kde účinkovala například po boku tenoristy Enrica Carusa.

Roku 1914 zakoupil zpěvaččin přítel, arabský barytonista Dinh Gilly, za její peníze zámek ve Stráži nad Nežárkou, který se pak stal útočištěm Destinnové až do konce života. Strávila zde i pohnuté období, kdy jí byl kvůli spolupráci se zahraničním československým odbojem zabaven pas a její světová kariéra tím předčasně skončila. V posledním roce první světové války se velká sopranistka opět vrátila na české scény, v pražském Národním divadle zpívala pětkrát Smetanovu Libuši. Na konci svých koncertů v různých koutech naší vlasti zpravidla zpívala Škroupovu píseň „Kde domov můj“. Ta se pak snad i jejím přičiněním stala se vznikem nové Československé republiky národní hymnou. Nabytí samostatnosti ovšem národem milované divě příliš životního štěstí nepřineslo.

Stopáž13 minut
Rok výroby 2008
 ZJ AD HD
ŽánrDokument