Zemská metropole a její křivolaké dějiny. Město bankéřů, jeptišek a úředníků, centrum architektů i krasobruslařů, kaváren a návštěv panovníků. A také Slezanů a nejstaršího muzea a největšího obchodního domu

Opava byla v dějinách centrem Opavského knížectví a později bezmála 190 let hlavním městem Rakouského, resp. Československého Slezska. Sídlila tu zemská vláda, zemský sněm, zemský soud i další zemské orgány, úplně stejné jako v Praze nebo v Brně. Slezská metropole měla většinou v dějinách mnohem blíž k Vídni než ku Praze. Zažila značný rozkvět jako kulturní a obchodní centrum měšťanských a šlechtických vrstev, ale také prožila vzestup slezských idejí a sounáležitosti a nástup české střední třídy. Pak ovšem přišla především druhá světová válka a náraz na jejím konci. Město zůstalo rozbořeno, museli odejít Němci a následně poúnorový režim utlumil i činnost slezských organizací a původní architekturu se pokusil nahradit nebo dokonce přebít ne vždy šťastnými nápady. A jednoznačným politickým centrem oblasti se stala Ostrava. A dnešní Opava? Zbylo v ní něco z ducha hlavního zemského města a ze Slezanství a z genia loci kulturního centra?

Stopáž52 minut
Rok výroby 2020
 P ST HD