00:00:02 Česká televize uvádí francouzský dokument

00:00:05 Soukromí mistrovského díla Goya

00:00:19 Vybrat ve sbírkách muzea v Louvru jednoho velkého malíře.

00:00:24 Svěsit všechny jeho obrazy.

00:00:29 Vyrámovat je a postavit na stojany ve výši očí.

00:00:35 Shromáždit je v jednom sále.

00:00:40 Sezvat kurátory, historiky, restaurátory, badatele,

00:00:45 ty největší odborníky na obrazy daného malíře

00:00:49 a nechat je o samotě s jeho díly po celé tři dny.

00:00:53 Umožnit jim obrazy studovat a diskutovat o nich.

00:00:56 To je recept na to, čemu se říká "studijní dny".

00:01:08 Muzeum Louvre, únor 2013.

00:01:11 Po Rembrandtovi, Watteauovi, Rafaelovi, Leonardovi da Vinci

00:01:16 a Pussinovi jsou tentokráte studijní dny zasvěceny

00:01:20 španělskému malíři Franciscu Goyovi.

00:01:32 Goyův autoportrét v době, kdy mu bylo 40 let.

00:01:36 Narodil se v roce 1746 nedaleko Zaragozy

00:01:40 a zemřel v roce 1828 v Bordeaux.

00:01:43 Známe kouzelné žánrové obrazy z počátku jeho tvorby,

00:01:48 jako tento Slunečník, i velice silné a expresivní obrazy

00:01:53 3. května 1808 ukazující Napoleonova vojska,

00:01:57 jak drtí vzbouřené španělské obyvatelstvo.

00:02:00 Oba jsou v muzeu v Pradu.

00:02:05 Jeho jméno je ale především spojeno s grafikami.

00:02:09 "Spánek rozumu plodí příšery" je všeobecně známý.

00:02:15 Je součástí cyklu 80 grafik Los Caprichos-Rozmary.

00:02:22 Baudelaire o něm prohlásil:

00:02:24 "Goya, ta noční můra plná neznámých věcí."

00:02:34 "Pochmurnost Rozmarů", křečovité násilí cyklu "Hrůzy války"

00:02:38 a fantaskní výjevy série "Los Disparates"- Pošetilosti

00:02:44 z Goyi v našich očích udělaly revoltujícího romantika,

00:02:48 předchůdce moderního umění.

00:02:54 Pro většinu svých současníků byl ale hlavně dvorním malířem,

00:02:59 který maloval španělskou šlechtu.

00:03:01 Nejslavnější a virtuózní portrétista své doby.

00:03:07 Stejně jako u jiných studijních dnů,

00:03:11 i Goyovy obrazy sejmuli ze zdi, vyrámovali a postavili

00:03:15 na stojany "nahé", jako v ateliéru.

00:03:18 Shromáždili je ve španělském sále,

00:03:20 společně s obrazy od Zurbarana, Ribera a Murilla.

00:03:36 "Maria Rita", "Markýza de la Solana"

00:03:39 bude několik hodin dělat společnost Burgunďanovi,

00:03:43 Ferdinandu Guillemardetovi,

00:03:46 francouzskému velvyslanci v Madridu na konci 18. století.

00:03:51 Krásný a melancholický vévoda z Osuny, kterého exkluzivně

00:03:55 zapůjčilo muzeum Bonnat-Helleu v Bayonne tu bude sousedem

00:03:59 problematického obrazu

00:04:01 "Mladých dívek na balkoně" ze soukromé sbírky.

00:04:13 V předchozích týdnech byl každý z těchto obrazů

00:04:17 podroben důkladným laboratorním analýzám.

00:04:21 Nyní je vše připraveno k prostudování Goyi portrétisty.

00:04:27 Je to klíč k lepšímu pochopení celého jeho díla,

00:04:31 které je v současné době předmětem rozsáhlého přezkumu.

00:04:36 Kurátor španělských sbírek muzea Louvre, Gijom Kientz.

00:04:42 S Goyovým dílem se už po několik desetiletí zachází velice špatně.

00:04:47 To je častý jev.

00:04:49 Hlavně u malířů, jejichž dílo neustále narůstá, až nakonec,

00:04:53 když se nám začne zdát,

00:04:55 že už mu je těch artefaktů připsáno moc,

00:04:58 začneme je zpochybňovat.

00:05:01 Ale někdy se seškrtává až přespříliš.

00:05:05 Louvre má to štěstí, že vlastní sbírku šesti Goyových portrétů,

00:05:11 z nichž většina není nijak zpochybněna,

00:05:14 pokud jde o Goyovo autorství.

00:05:18 Studiem těchto obrazů se můžeme velice podrobně seznámit

00:05:23 s jeho technikou a také adekvátně prozkoumat i další díla,

00:05:28 o kterých se dnes živě diskutuje.

00:05:33 To by mohl být kdokoliv.

00:05:46 Sledujte. Tady, tady, tady, tady.

00:05:52 Mezi 30 největších odborníků na Goyu je i Manuela Mena,

00:05:56 hlavní kurátorka Goyových obrazů v Pradu,

00:06:00 které vlastní největší sbírku jeho obrazů na světě.

00:06:04 A také anglická kunsthistorička Julijet Wilson Bareau.

00:06:08 Nové posuzování Goyovi připisovaných děl,

00:06:11 které probíhá posledních 15 let, je právě jejich dílem.

00:06:15 Jsou tu i zástupci anglosaských muzeí.

00:06:18 Xavier Bray z galerie Dulwich gallery v Anglii,

00:06:22 Larry Keith z Národní galerie v Londýně

00:06:25 a Xavier Salomon z Metropolitního muzea v New Yorku.

00:06:29 Všude jsou tu vidět jasné tahy štětcem.

00:06:38 Markýza ze Solany, obraz s neposkvrněným rodokmenem,

00:06:42 až do začátku 20. století patřil markýziným potomkům.

00:06:47 Dokonalá ukázka mistrovy virtuózní techniky.

00:06:54 Ta černá je svrchu nebo zespod? Černá je svrchu.

00:06:59 Svrchu? Tak je to obráceně. Většinou je to naopak.

00:07:04 Vždycky maloval v tomto pořadí. To je pro něj typické.

00:07:10 Všichni ostatní umělci malovali bílou navrch,

00:07:14 ve stejném směru, jako ve skutečnosti.

00:07:17 Ale Goya to prováděl naopak. Měl svou vlastní jasnou představu.

00:07:25 Goya je naturalistický malíř, skutečnost zobrazuje tak,

00:07:29 jak ji vidí, přesnou a konkrétní.

00:07:33 Je jasně vidět, co chtěl ukázat.

00:07:36 Ať už jde o nějaký materiál, hedvábí, výšivku, vlnu.

00:07:40 O tom, co maluje, nemůžete pochybovat.

00:07:48 Stejné je to i u Mrtvých z 3. května.

00:07:52 Krev a hlava rozdrcená kulkou působí velmi realisticky.

00:07:56 Přesto se od ostatních malířů liší.

00:07:59 Stačí mu minimum výrazových prostředků,

00:08:02 aby dosáhl zamýšleného výsledku.

00:08:06 A někdy použije přesně opačné postupy,

00:08:09 než byste čekali.

00:08:13 Goya při práci využíval svou mistrovskou techniku.

00:08:19 Obraz v podstatě tvoří jednotlivé vrstvy překrývajících se barev.

00:08:25 První vrstva se nazývá přípravná, po ní následují vrstvy malby,

00:08:29 které se většinou vzájemně překrývají.

00:08:33 Goya s oblibou nechával tyto jednotlivé vrstvy

00:08:37 pohledově vyniknout, někdy i vrstvu podkladovou.

00:08:41 Dosáhl tak až neskutečné jemnosti a vytvářel neuvěřitelné efekty.

00:08:53 Na Goyovi je nesmírně zajímavé, že máte dojem... nemáte dojem,

00:08:59 je to jasně vidět, že už od první přípravné vrstvy věděl,

00:09:04 jak bude vypadat ta poslední vrstva.

00:09:07 Obraz nemůžeme chápat dvourozměrně.

00:09:10 Je to množství překrývajících se vrstev malby,

00:09:13 dokonalý trojrozměrný objekt.

00:09:16 A Goya pracoval podobně jako Velasquez,

00:09:19 který byl mimochodem jeho vzorem.

00:09:22 Od počátku věděl, jak bude postupovat,

00:09:25 aby nakonec vytvořil zamýšlenou kompozici

00:09:28 a s pomocí jemných barevných valérů

00:09:31 dosáhl skutečně neuvěřitelné jemnosti výrazu.

00:09:39 Goya je známý právě tímto způsobem práce,

00:09:43 kdy promyšleně vrstvil barvy, používal lehké tahy,

00:09:47 žádné velké nánosy barev.

00:09:50 To se dá jen těžko napodobit. Žena s vějířem, mladá neznámá.

00:09:59 Určitě se shodneme, že ty vlasy vypadají velice přirozeně.

00:10:04 Ten drobný pramínek jí rámuje obličej.

00:10:09 Působí neuvěřitelně přirozeně.

00:10:12 Skoro až nedbale.

00:10:13 Přesně tak. I ten odstín pleti.

00:10:16 Velice jemný. Škoda, že nevím, jaký k ní měl vztah.

00:10:23 Tohle jsou taky krásné věci. Ano, tento efekt.

00:10:27 Opravdu nádhera.

00:10:30 Dokonale namalovaný spodní ret

00:10:33 a kontrast s tím světelným odleskem.

00:10:37 Ty tóny červené dodávají objem. Neuvěřitelné nuance.

00:10:43 Jako u Rubense. Ta červená tady, to je jako u Rubense.

00:10:48 Moc krásné. Tohle taky není špatné.

00:10:55 Tvář mladé ženy ukazuje další Goyovu specialitu.

00:10:59 Nechával na obrazech patrnou "přípravnou kresbu",

00:11:03 tedy původní kresbu určující kontury obrazu.

00:11:09 U většiny malířů se tyto přípravné kresby

00:11:12 zcela schovají pod nánosem barev.

00:11:16 Goya je však úmyslně nechával na určitých místech vyniknout.

00:11:22 Dojem, že vedle vás stojí skutečný člověk,

00:11:25 byl tak ještě silnější.

00:11:28 Na portrétu dámy s vějířem

00:11:31 jsou tyto přípravné kresby jasně patrné u uší, u rtů,

00:11:34 u nosních dírek a kolem očí.

00:11:48 Způsob malování očí je ještě o něco překvapivější.

00:11:56 Když namaloval duhovku i odraz v oku, otočil štětec

00:12:00 a použil jeho opačný konec, aby trochu barvy odštípl.

00:12:05 Jakoby tímto sochařským gestem dodal oku ještě větší jiskru.

00:12:18 Opět přípravné kresby,

00:12:20 patrné na rtech a na obrysech obličeje mladého muže.

00:12:25 Dlouho se myslelo,

00:12:27 že jde o portrét malíře Pereze de Castro.

00:12:31 Důvodem bylo tvrzení malířova vnuka, který si byl jistý,

00:12:35 že svého dědečka poznal.

00:12:38 Dnes se tomuto obrazu říká Kreslíř. Nevíme, kdo to je.

00:12:43 Prostě tajemný muž! Na nás je, abychom ho odhalili!

00:12:51 Nevíme ani to, co představují kresby, které drží v ruce.

00:12:56 Goya nám některé věci úmyslně nechtěl odhalit.

00:13:01 To ale není jediné tajemství tohoto neznámého kreslíře.

00:13:08 Na radiografii se ukázalo,

00:13:11 že se původně tváří opíral o pravou ruku.

00:13:15 Goya však nakonec změnil názor a vybral si jinou pózu.

00:13:19 Tomu se říká autorská přemalba.

00:13:27 Změna v postavení ruky je podle mě nesmírně důležitá,

00:13:31 protože se tím mění celé vyznění obrazu.

00:13:35 Je to dokonalý příklad změny pózy,

00:13:38 kterou dosáhnete úplně odlišného dojmu.

00:13:44 Takhle je to méně melancholické?

00:13:48 Melancholie té první verze

00:13:51 úplně zmizela právě díky změně v pozici ruky.

00:13:55 Podle mě je jasné, že v tom byl úmysl.

00:14:03 Říkala jsem si, jestli v té první póze to byla i stejná osoba.

00:14:08 A byl to stejný člověk? Ano.

00:14:14 Je to taková změna!

00:14:16 Vlastně se změnil z prostého člověka v umělce.

00:14:20 Ano.

00:14:23 Goya dal před tradiční melancholickou pózou přednost

00:14:27 mnohem modernějšímu pojetí.

00:14:30 Modernější pojetí je patrné i na tom, s jakou lehkostí

00:14:34 Goya "usekl" svému modelu loket.

00:14:37 Celá kompozice je tak mnohem dynamičtější.

00:14:41 Goya to u svých obrazů prováděl často. Nevymaloval celé tělo.

00:14:46 To ho nezajímalo.

00:14:48 Jsou vidět například boty, ale noha vidět není.

00:14:56 Velký portrét 10. vévody z Osuny, zapůjčený Muzeem Bonnat v Bayonne.

00:15:02 Tady nechybí část vévodova lokte.

00:15:05 Ořezaný tu byl celý obraz, čímž se změnilo celé jeho vyznění.

00:15:09 Nevíme, kdy k této operaci došlo. Jisté je jedno:

00:15:13 stalo se to nejdříve ve 2. polovině 19. století.

00:15:17 Dokládá to tato stará fotografie, na které je obraz

00:15:20 ještě nedotčený ve svém původním formátu.

00:15:24 Umístili ho do středu.

00:15:27 Nudné umístění do středu, ačkoliv předtím byl na straně.

00:15:33 Pár centimetrů dole i nahoře.

00:15:36 To je hrozně moc! To ano. Je to docela patrné.

00:15:42 Původně stál víc na jedné straně, byly tam ještě skály,

00:15:47 víc vynikla jeho osamělost. To je neuvěřitelné.

00:15:52 Museli jsme přijít asi tak o osm centimetrů!

00:15:56 To nejméně!

00:16:00 Takové změny formátu byly časté.

00:16:03 Mohl se k tomu rozhodnout sám autor v průběhu práce na obraze.

00:16:10 Nejčastěji ale rozměry obrazu měnil jeho majitel,

00:16:14 který ho chtěl přizpůsobit nějakému pěknému rámu nebo místu,

00:16:20 na které ho chtěl pověsit.

00:16:29 Změny formátu se dělaly také proto, aby měl stejnou velikost,

00:16:34 jako jiný obraz, ke kterému ho chtěli připojit

00:16:38 a vytvořit tak nepravý pár.

00:16:42 Nebo aby se hodil do řady v galerii portrétů.

00:16:54 Kdo ořezal vévodu z Osuny a proč, to nevíme.

00:16:58 Možným podezřelým je sběratel Bonnat,

00:17:01 jehož sbírka tvoří srdce muzea v Bayonne.

00:17:05 Ředitelka muzea se ale staví na jeho obranu.

00:17:10 Dost by mě překvapilo, kdyby chtěl měnit formát u obrazu

00:17:14 španělského mistra, kterého bezmezně obdivoval.

00:17:18 A ještě navíc u Goyi. To se mi nezdá.

00:17:21 Mohl to být jedině on! Někdy to dělají i sami umělci.

00:17:25 A co po jeho smrti?

00:17:27 Bonnat by to u své sbírky nikdy neudělal. Opravdu ne.

00:17:31 Právě proto tomu nerozumím.

00:17:34 A po jeho smrti?

00:17:36 Po Bonnatově smrti se obraz hned v roce 1922 dostal do Bayonne.

00:17:42 Součástí sbírky se vlastně stal ještě dřív.

00:17:46 Dostal jedno z prvních čísel, byl tam už na konci 19. století.

00:17:52 Francouzský velvyslanec ve Španělsku,

00:17:56 Ferdinand Guillemardet.

00:17:58 Za povšimnutí stojí především jeho tak trochu pokroucený postoj.

00:18:04 Mám otázku na jeho postoj, na tu zjevnou torzi.

00:18:09 Jako by byl ve spirále. Proč použil takový postoj u velvyslance?

00:18:19 Je to francouzský velvyslanec, podívejte na tu modrou,

00:18:24 bílou a červenou barvu.

00:18:26 Podle mě to má co dělat s dynamismem mladé republiky,

00:18:30 který chtěl Goya do té jeho sebejisté pozice dostat.

00:18:36 Nesmíme zapomínat, že se aktivně účastnil politického života,

00:18:41 možná to má být vyjádření revolučního ducha.

00:18:47 A pak je tu ještě něco, co odtud není moc dobře patrné.

00:18:51 Španělské židle

00:18:53 jsou poměrně o dost menší než židle francouzské.

00:18:57 Když uvážíme poměr stolu k židli,

00:19:00 tak se ta postava bude vždycky zdát trochu...

00:19:03 Jde zkrátka o to, že u španělského nábytku jsou židle o něco nižší.

00:19:07 A Guillemardet byl dost malý. To je pravda.

00:19:15 Připadá mi, že tu něco neladí.

00:19:19 Nesedí tu opěradlo židle, nohy židle.

00:19:23 Myslím, že kdybychom namalovali židli podle tohoto vzoru,

00:19:27 tak by to z hlediska perspektivy nedávalo vůbec žádný smysl.

00:19:32 A přesto to tady dokonale funguje. Ty linie...

00:19:36 To ano.

00:19:37 ... jsou to přesně ty linie, které jsou u toho obrazu potřeba.

00:19:42 Na výsledném dojmu má velký podíl i světlo.

00:19:49 Každý barevný efekt má za cíl zachytit světlo tak,

00:19:53 aby to co nejvíc posloužilo kompozici obrazu.

00:19:58 Snaží se zobrazit různé náměty a hraje si přitom se světlem.

00:20:03 Například každý knoflík má svůj vlastní odlesk

00:20:07 v závislosti na místě, kde se nachází.

00:20:11 Můžeme to pozorovat nejen u knoflíků,

00:20:15 které jakoby tvořily světelnou cestu vedoucí až k hlavě,

00:20:19 ale také například u černé barvy saka.

00:20:23 Není po celé ploše stejná.

00:20:26 Goya dokázal se světlem dokonale pracovat na celé ploše obrazu.

00:20:31 Velice jemně, téměř z ničeho, pouze různými dotyky štětce,

00:20:37 vytvořil neuvěřitelnou a zdrženlivou hru světel.

00:20:47 Ta aureola kolem něj je velmi zajímavá.

00:20:51 Hned to upoutá.

00:20:53 Možná by bylo zajímavé prohlédnout si podkladový nátěr

00:20:57 a způsob, jak ho použil.

00:20:59 Portrét Luise Marii de Cistué ve věku dvou a půl let.

00:21:04 Líbí se mi, jak si vyhrál se světlem u toho vodítka.

00:21:08 Tady se třpytí a najednou je všechno jinak. Dokonalé!

00:21:12 Vede to pohled. Ano.

00:21:18 Určitě je tu důležité to zvíře na vodítku.

00:21:22 To, že dítě ovládá svého zvířecího společníka,

00:21:25 má určitě své opodstatnění.

00:21:28 Ale ono to vlastně není vodítko.

00:21:31 Ale ano, je, mělo by to tak být.

00:21:34 Je to docela tenoučká šňůrka.

00:21:37 Je skoro průhledná. A není zavázaná.

00:21:42 Jemné nanášení barev a delikátní práce

00:21:45 se světlem ovšem také znamenají nesmírnou křehkost těchto obrazů.

00:21:51 Ve 30. letech byl tento portrét ve špatném stavu,

00:21:55 což dokládá tato dobová fotografie.

00:21:58 Tehdy prodělal takzvanou "rentoaláž", náročnou operaci

00:22:03 spočívající v posílení původního poškozeného plátna plátnem novým,

00:22:07 které se přilepí ze zadní strany.

00:22:10 Aby se vše spojilo v jeden celek,

00:22:13 přejela se zadní strana horkou žehličkou.

00:22:16 Výsledkem bylo často zploštění jednotlivých barevných vrstev,

00:22:20 setření kontrastů a naopak zvýraznění zrnitosti nového plátna,

00:22:24 které pod tenkou vrstvou barev prosvítá.

00:22:37 Obraz Krásky na balkóně byl pro tuto výjimečnou příležitost

00:22:41 zapůjčen soukromým sběratelem.

00:22:44 Podobné finesy na něm nenajdete.

00:22:48 Podívejte se na tloušťku toho plátna.

00:22:52 Není tam žádný podkladový nátěr.

00:22:55 To si nedělal malíř ručně, to je strojová práce.

00:22:59 Tady v té části není vůbec žádný podklad.

00:23:03 Ale podívejte se na ty jasně viditelné praskliny.

00:23:07 To u Goyi nevídáme.

00:23:09 A to nadměrné množství barvy. Je to opravdu zvláštní,

00:23:12 ty praskliny jsou vidět jen na tomhle místě.

00:23:15 Jako kdyby někdo tuhle část nahřál,

00:23:17 aby vytvořil dojem starého plátna.

00:23:21 Je tam taky nejvíc olovnaté běloby.

00:23:24 Tady a tady.

00:23:26 Neřekla bys, že to někdo prostě strčil do trouby?

00:23:31 Možná proto tam byly na radiografii patrné ty rozdíly.

00:23:35 Protože je to prostě odlišný styl.

00:23:39 Podle mě je to nějaká dílenská kopie, hotová za půl dne.

00:23:45 Prostě rychle sfouknutá.

00:23:48 Je to umělé, uděláme ruku tady a ruku tady a ruku tady.

00:23:56 Druhá verze obrazu se nachází v Metropolitním muzeu v New Yorku.

00:24:02 I když je kvalitněji namalovaná, ani tady nemáme jistotu.

00:24:07 Už ji neoznačují jako Goyovo dílo, ale pouze jako Goyovi připsáno.

00:24:15 Ještě pozoruhodnější je případ slavného obrazu Kolos,

00:24:19 který byl dlouho považován za španělskou národní ikonu.

00:24:23 Dnes je však označen za dílo Goyova epigona.

00:24:26 Dá se říct, že je to prozatím

00:24:28 nejslavnější oběť práce

00:24:31 započaté Manuelou Mena a Juliet Wilson Bareaue.

00:24:41 Vždycky je to velmi obtížné. Především z politického hlediska.

00:24:47 Jde přece o uznávaného umělce,

00:24:50 o důležitou postavu španělské malby.

00:24:53 Dost velké množství jeho děl

00:24:55 je dodnes ve veřejných i v soukromých sbírkách.

00:24:58 A to nejenom ve Španělsku.

00:25:02 Proto je to tak nesnadný, těžký a zodpovědný úkol.

00:25:07 Nemůžeme samozřejmě znát nějakého malíře úplně dokonale,

00:25:12 ale tady je navíc ještě velké množství překážek,

00:25:20 které nám vstupují do cesty

00:25:23 a znesnadňují nám dovést naši práci ke zdárnému konci.

00:25:28 Osobní útoky, útoky ze strany tisku.

00:25:31 To jsou všechno nepříjemné věci, které narušují klid a nezaujatost,

00:25:36 pro takovou práci naprosto nezbytné.

00:25:40 Abychom odhalili pravdu, musíme mít klid a čas na práci.

00:25:46 Jiný příklad:

00:25:48 tento typicky španělský obraz patří Metropolitnímu muzeu.

00:25:52 Dnes se označuje pouze jako "Goyovi připsáno".

00:25:56 Jiný žánr, Goya a jeho fantaskní obrazy.

00:26:00 Pevnost, také z Metropolitního muzea,

00:26:03 dnes pouze jako "v Goyově stylu".

00:26:05 Létající postavy přitom

00:26:07 zjevně kopírují grafiky z cyklu Pošetilosti.

00:26:12 Napodobeniny ale mohou dopadnout ještě mnohem hůř.

00:26:16 V Louvru máme i typický příklad

00:26:19 takových velmi těžkopádných napodobenin,

00:26:22 které na počátku 19. století zaplavily trh.

00:26:26 Je na nich, jak vidíte, jeden rozmar,

00:26:29 podle Goyových grafik je to číslo 29.

00:26:32 Zajímavé je, když se podíváte na zadní stranu.

00:26:36 Najdete tu nalepenou reprodukci Goyovy grafiky.

00:26:39 Úmysl je samozřejmě jasný.

00:26:41 Převzít jednu z grafik z toho cyklu a vyvolat dojem,

00:26:45 že tahle destička je vlastně přípravná kresba,

00:26:48 kterou Goya při práci na svých grafikách použil.

00:26:51 Existuje dokonce množství nedůvěryhodné literatury,

00:26:54 která měla jediný cíl, určit Goyovo autorství

00:26:58 u některých problematických děl.

00:27:01 Proto se vypráví, že Goya maloval i bez štětců, prstenem, špachtlí,

00:27:05 nožem, to vše mělo pouze potvrdit,

00:27:08 že tyto velmi nepovedené napodobeniny jsou jeho dílem.

00:27:12 Právě kvůli takovým pochybným tvrzením je v té době

00:27:16 skutečně pokládali za jeho výtvory.

00:27:19 U některých děl se Goyovo autorství vyloučí snadno.

00:27:23 Dvě známá díla ale přinejmenším vyvolávají otázky.

00:27:26 Je to případ Mlékařky z Bordeaux z muzea v Pradu,

00:27:30 a také slavných Černých maleb.

00:27:33 Muzeum v Pradu považuje těchto 14 obrazů,

00:27:37 které Goya namaloval na stěny svého domu,

00:27:40 a které byly na konci 19. století

00:27:43 přeneseny z omítky na plátno, za pravé.

00:27:46 Někteří to ovšem zpochybňují.

00:27:49 Ale jen pouhý fakt, že bychom mohli pochybovat o dílech,

00:27:54 která byla zcela zásadní pro naši dnešní představu o Goyovi,

00:27:58 ukazuje obtížnost nového posuzování Goyova autorství.

00:28:03 Nádherné je, že pokaždé, když s jistotou a ve shodě

00:28:07 s ostatními vyloučíte nějaké dílo, které Goya nenamaloval,

00:28:12 umělec si vydechne a vyroste.

00:28:16 Je to pochopitelné.

00:28:18 Jako by na sobě nesl vrstvy špatného oblečení.

00:28:23 Pokaždé z toho vyjde ještě krásnější.

00:28:27 To je hlavní cíl Manueliny i mé práce.

00:28:31 Lidé si možná myslí, že jsme nějak hrdé na to,

00:28:35 když rozhodneme "tenhle ano, tenhle ne".

00:28:40 Ale oni si neuvědomují, jak moc musíme pracovat,

00:28:45 abychom mohly pochopit, co maloval.

00:28:49 Když to pochopíte, a uvidíte to pak

00:28:52 očištěné od těch zbytečných nánosů, je to úžasné.

00:28:58 Jako umělec i jako člověk pak postoupí ještě výš.

00:29:03 Byl to velikán.

00:29:07 A tady je náš muž. Tedy skoro.

00:29:11 Autoportrét, který zapůjčilo muzeum v Bayonne,

00:29:14 otevírá druhý den studijních dní zasvěcených velkému Španělovi.

00:29:21 Je to ale skutečně autoportrét?

00:29:25 Nebo pouhý portrét velkého mistra, namalovaný jiným umělcem?

00:29:29 Odpověď není jednoznačná.

00:29:32 Zástupci muzea v Pradu jsou trochu skeptičtí.

00:29:36 Tady, tady. Není to přesná linka.

00:29:39 Tady na rtech. Tady by měla být vidět linie mezi oběma rty.

00:29:48 Ústa jsou moc jemná a rovná. Všechno je takové malé.

00:29:54 Malý nosánek, jako u Brigitte Bardot. A tak dále.

00:29:59 A aby to vyvážili, udělali mu velké a chladné oči, černé, pronikavé.

00:30:04 Snažili se napodobit hloubku pohledu, která je patrná

00:30:09 na původním portrétu.

00:30:14 Výjimečná událost, druhý autoportrét či portrét

00:30:18 zapůjčilo muzeum v Castres.

00:30:21 Je to poprvé, kdy se oba obrazy setkaly.

00:30:26 Laboratoře využily příležitosti a pokusily se o detailní

00:30:30 srovnání obrazu z Castres vlevo, s obrazem z Bayonne vpravo.

00:30:36 Goya z Castres vychází ze srovnání jako hutnější,

00:30:39 s větším nánosem barev než ten z Bayonne.

00:30:43 Ať už jde o pojetí očí, nosu či úst.

00:30:51 Vždycky jsme si mysleli, že obraz z Bayonne

00:30:55 je jen chabým odrazem obrazu z Castres.

00:30:58 Ale když jsme je viděli vedle sebe, bylo všechno naopak.

00:31:02 Ukázalo se, že obraz z Bayonne je daleko bližší Goyovu stylu

00:31:06 a jeho způsobu práce.

00:31:08 Pokud ho nenamaloval on sám, a to ještě s určitostí nevíme,

00:31:12 je to v každém případě velice kvalitní obraz.

00:31:16 Možná by se mohlo jednat o dílenskou práci, nevím.

00:31:23 V každém případě ale Bayonne Castres jednoznačně porazil.

00:31:30 Obraz z Castres mi přijde poměrně neklidný,

00:31:33 příliš dělaný na odiv, je to takový pozdní, post romantický styl.

00:31:42 Srovnání obrazů ale vedlo ještě k jednomu odhalení.

00:31:47 Oba obrazy mají naprosto stejné proporce, a ty dokonale odpovídají

00:31:51 proporcím skutečného malířova autoportrétu,

00:31:55 který můžeme vidět v zadním plánu

00:31:58 portrétu rodiny Karla IV. z muzea v Pradu.

00:32:08 Všechno napovídá tomu, že portréty z Bayonne i z Castres

00:32:12 byly kopiemi tohoto originálu.

00:32:20 O Goyovi se poměrně brzy začaly vyprávět různé legendy a pověsti.

00:32:25 Jako třeba ta, že neměl dílnu. Génius pracující sám a po svém.

00:32:31 Ale malíři vždycky měli své dílny, není důvod věřit,

00:32:34 že by tomu u Goyi mělo být jinak.

00:32:37 Produkce napodobenin jeho děl naopak potvrzuje,

00:32:41 že svou dílnu měl.

00:32:44 Proto se již několik desetiletí objevují různé verze.

00:32:48 Například obraz Krásky na balkoně z Metropolitního muzea.

00:32:52 A to není jediný případ,

00:32:54 kdy je zpochybněno Goyovo autorství.

00:32:57 V soukromé sbírce je další obraz, u kterého panuje shoda v tom,

00:33:02 že to Goya opravdu je.

00:33:04 A další obraz ze soukromé sbírky v Paříži, u kterého se naopak

00:33:08 všichni shodli, že to Goya není.

00:33:11 Takže tu máme tři obrazy, které jsou v určitém vztahu,

00:33:15 ale u kterých nedokážeme říct, jestli je namaloval jeden umělec.

00:33:19 A to by opět podpořilo tezi o dílně.

00:33:26 Možná jsou Krásky ze soukromé sbírky v Paříži

00:33:29 a z Metropolitního muzea jen obrazy z Goyovy dílny.

00:33:33 I když oba kopírovaly stejný originál, jedna otázka zůstává.

00:33:38 Věděl to Goya? Nebo ho kopírovali bez jeho vědomí? Těžko říct.

00:33:44 Produkce falešných Goyů je natolik zahalená tajemstvím,

00:33:48 že se v souvislosti s ní mluví o dílně duchů.

00:33:55 Ne snad, že by obrazy malovali duchové.

00:33:58 Ale proto, že už 2 staletí ji obklopuje tolik záhad

00:34:02 a tajemství, že se lze jen stěží dobrat pravdy.

00:34:08 O "dílně duchů" mluvíme hlavně proto,

00:34:11 že její existence se vždycky popírala.

00:34:15 Velkou otázkou zůstává proč.

00:34:19 Protože bylo potřeba potvrdit, že Goya byl geniální umělec,

00:34:23 který všechno maloval sám?

00:34:26 Nebo proto, že chtěli zamaskovat skutečnost,

00:34:30 že v dílně vznikaly obrazy, které pak za Goyova díla vydávali,

00:34:34 a samozřejmě za odpovídající cenu prodávali?

00:34:37 A nebo proto, aby zakryli existenci padělků,

00:34:41 falešných obrazů, napodobenin,

00:34:43 které chtěli za Goyovy obrazy vydávat.

00:34:47 V každém případě ty důvody musely být nečestné.

00:34:50 Díky tomu, že se o té dílně nemluvilo,

00:34:53 mohli obrazy prodávat za dobré ceny.

00:34:58 Tyhle tahy štětcem my připomínají Lucase.

00:35:02 Podle mě je to Lucas. Ale velmi mladý.

00:35:07 Přesně tak. Řekněme tak 50. léta. Ta křídla jsou hrozně plochá.

00:35:15 Kristus na hoře Olivetské, dílo zabavené celníky,

00:35:19 které skončilo v Louvru.

00:35:22 Opět sporný obraz, který se zdá mnohem slabší,

00:35:25 než jiný Goyův obraz se stejným námětem,

00:35:28 který visí v Madridu.

00:35:35 Máte pocit, jakoby tam přidělal ruce neexistující postavě.

00:35:39 Pod tou tunikou není vidět žádné tělo.

00:35:43 Tohle opravdu vypadá spíš, jako když si někdo hraje na Goyu.

00:35:48 Kristus z Louvru však přece jen našel jednoho zastánce.

00:35:52 Je jím Xavier Bray, kurátor galerie v Dulwich,

00:35:56 specialista na Goyovy obrazy s náboženskou tematikou.

00:36:00 Označil analogie mezi obrazem z Louvru a jinými obrazy

00:36:04 považovanými za autentické.

00:36:07 Kristova tvář mi hodně připomíná malbu,

00:36:10 kterou vytvořil pro sakristii katedrály v Seville.

00:36:14 Jsou na ní Svatá Justa a Rufina. Mají podobně pojatý nos a obočí.

00:36:19 To jako by vytvářelo spojnici s místem, kde mají být oči.

00:36:24 Stylisticky je to podle mě blízké.

00:36:27 U Goyova obrazu z roku 1816, 1817, to docela dobře fungovalo.

00:36:35 Chápu, co tím chceš říct. Jde taky o to světlo. A ruce, to je pravda.

00:36:42 Viděli jste ty ruce, to nemůže být Goya.

00:36:46 Ale tohle je Goya.

00:36:58 Ta ruka vypadá velmi podobně.

00:37:00 Zdá se, že rozbor přesvědčil Xaviera Salomona

00:37:04 z Metropolitního muzea v New Yorku.

00:37:07 Je to trochu jiná kompozice, ale představte si to opačně.

00:37:12 Jsou to podobně tlusté prsty. Myslím, že Xavier má pravdu.

00:37:17 Tak myslíte, že to je Goya?

00:37:19 Myslím. Porovnání s tou druhou malbou je do očí bijící.

00:37:24 Nejspíš má pravdu.

00:37:27 Ale podívejte se na tu ruku!

00:37:32 Já vím. Jistě, nebude to jeho největší dílo.

00:37:36 Možná ho odbyl, aby se mohl věnovat něčemu jinému, nevím.

00:37:41 Je to jen malý náboženský obrázek, který mohl mít hotový za den.

00:37:45 Pokud obraz z Louvru není od Goyi, otázkou zůstává, kdo ho namaloval?

00:37:52 Byl to snad jeho žák, který pracoval s ním v dílně,

00:37:55 nebo je to jen napodobenina vyrobená na prodej?

00:37:59 Podle mého názoru, ale je to jen můj názor,

00:38:02 by se náboženský obrázek a la Goya jen těžko prodával.

00:38:06 Naopak velký obraz, jako třeba Goyův autoportrét,

00:38:10 to je mnohem zajímavější.

00:38:13 Takový obraz by chtěl mít skoro každý,

00:38:15 na to by se jistě kupci našli.

00:38:18 Proto bychom se měli ptát: o co u toho obrazu jde?

00:38:22 Nový objev, který vyšel najevo při laboratorních testech,

00:38:26 dává diskusi nový směr.

00:38:29 Kristus na hoře Olivetské má totiž zvláštní vazbu

00:38:32 na Společenství ze San José, obraz připsaný Goyovi,

00:38:36 zapůjčený muzeem v Bayonne.

00:38:41 Obrazy mají stejný formát, oba jsou namalované

00:38:45 na ořechové desce.

00:38:46 Laboratorní analýzy ukázaly,

00:38:50 že letokruhy na zadní straně Společenství

00:38:53 se přesně shodují s letokruhy na zadní straně Krista.

00:38:57 Odhalila to radiografie.

00:39:00 Obrazy, které až dosud nic nespojovalo,

00:39:03 jsou namalované na stejné dřevěné desce,

00:39:06 rozdělené na dvě části.

00:39:08 S Goyovým souhlasem nebo bez jeho vědomí? Proč? Kým?

00:39:12 Příliš mnoho otázek bez odpovědi.

00:39:15 Je to ale další důkaz o tom, že se v Goyově blízkosti

00:39:19 nacházelo několik neviditelných rukou,

00:39:21 které dokázaly malovat v jeho stylu.

00:39:27 V případě Zátiší s ovčí hlavou

00:39:30 žádné pochybnosti o osobě autora nepanují.

00:39:34 Výjimečně tu můžeme najít malířovu signaturu,

00:39:37 nepatrný detail ukrytý v kapce krve.

00:39:43 Jsou tu ale drobná černá zrníčka, kterými je obraz posetý.

00:39:48 Jednou možností je nehoda v dílně.

00:39:51 Manuela Mena se ale domnívá, že jde o projev malířovy odvahy.

00:39:57 My si obě myslíme, že to udělal on sám.

00:40:00 A jak to udělal?

00:40:02 Prostě foukl uhelný prášek přes trubičku.

00:40:05 Sešla jsem se s jedním španělským malířem,

00:40:08 jak se jmenuje, velmi známý... Barceló?

00:40:12 Přesně tak, Barceló. Často jsme spolu procházeli Prado.

00:40:17 A on mi vysvětlil, že by si vzal noviny,

00:40:21 trochu země, a třel by je o sebe.

00:40:24 To by byl jeho postup.

00:40:26 Foukací trubičky jsme jako děti znali všichni,

00:40:29 na tom není nic zvláštního.

00:40:32 Podle mě to udělal nějak takhle.

00:40:35 To by vysvětlovalo, že jich je jen málo?

00:40:37 Jistě! Opadaly. To je jedno.

00:40:40 Šlo mu o tenhle dost neuvěřitelný efekt. Opravdu zvláštní.

00:40:47 Když se podíváte pořádně, zjistíte, že je to dokonalé.

00:40:53 Je to přesně jako... kost?

00:40:58 A navíc barva toho masa. To je určitě jehněčí. Určitě.

00:41:05 Když to porovnáte s hovězím, je mezi nimi rozdíl.

00:41:15 Nezpochybnitelné mistrovské dílo, které se do sbírek muzea v Louvru

00:41:21 dostalo v roce 1937, ale dodnes není doceněno.

00:41:26 Necenili si ho, protože je to syrové, nelíbivé.

00:41:31 Kapky krve, kusy skopového.

00:41:34 Nevypadá to jako hezky naaranžované zátiší

00:41:38 holandských nebo i francouzských mistrů.

00:41:43 Chardin je přece půvabný. Goya není půvabný.

00:41:48 Ale je neuvěřitelně pravdivý a jeho malba je tak krásná

00:41:53 a věrná předloze.

00:41:56 Je to zkrátka umělecké dílo.

00:42:00 Pro Goyu je typické to, že zobrazuje náměty

00:42:03 v jejich přirozenosti a s jasně vyjádřenými emocemi.

00:42:09 A to se promítá právě do kvality malby.

00:42:16 Třetí den studijních dní hostí Muzeum krásných umění v Lille.

00:42:21 Před námi je jiné mistrovské dílo, Stařeny, někdy taky nazývané Čas.

00:42:35 Včera jsme se bavili o zátiší a o kusech skopového

00:42:38 a podívejte se na tohle.

00:42:41 To je prostě on. Vůbec si nedělá hlavu s tím, jak ta těla namalovat.

00:42:46 Jako by doslova byla cítit staroba.

00:42:49 Tedy to, co z ní ještě zbylo.

00:42:52 Díky hrudníku a rukám víme, že je to kostra, je to smrt.

00:43:07 Při radiografii obrazu se překvapivě objevil

00:43:11 ještě jeden příběh.

00:43:13 Alegorie času je namalovaná přes jeden starší obraz

00:43:17 s náboženským motivem, který Goya nenamaloval.

00:43:26 Tomu se říká "opětovné použití".

00:43:30 Malíř použije staré plátno, které má někde v rohu svého ateliéru.

00:43:35 Buď z ekonomických důvodů, nebo prostě proto,

00:43:38 že nemá nic jiného po ruce.

00:43:42 Původní malba se pak objeví až při radiografii.

00:43:48 U Goyi je to poměrně časté.

00:43:51 Hned na začátku studijních dní v Louvru jsme mohli objevit

00:43:54 pod tváří krásné neznámé jinou neznámou tvář,

00:43:57 i když ne tak přívětivou.

00:44:00 A pod krásnými knoflíky velvyslance Guillemardetta

00:44:04 se také zjevil původní obyvatel téhož plátna.

00:44:09 U Stařen ale stojí za pozornost to,

00:44:12 že původní malba je viditelná pouhým okem.

00:44:16 Může za to opotřebení obrazu. To ale není všechno.

00:44:22 Při analýzách se také ukázalo, že obraz byl zvětšený.

00:44:28 Tady je jasně vidět, jak je prodloužená spodní část šatů.

00:44:33 Na všech stranách to vypadá stejně.

00:44:54 V té první menší verzi měly ty ženy opravdu zásadní roli.

00:44:59 Byla to jednoduše alegorie.

00:45:02 Zatímco když se obraz zvětšil, daleko větší roli začal hrát čas.

00:45:12 Mně se ale ten výraz ve tváři líbí.

00:45:17 Stařeny byly zvětšené proto, aby formátem odpovídaly

00:45:21 jinému Goyovu obrazu, Mladé ženy. Došlo k tomu v 19. století

00:45:28 a cílem bylo vyvolat dojem, že obrazy byly namalovány tak,

00:45:32 aby byly vystaveny spolu. Říká se tomu "nepravý pandán".

00:45:38 Dodnes se tak vystavují,

00:45:41 i když ve skutečnosti spolu nic společného neměly.

00:45:51 Srovnání je velice těžké.

00:45:54 Mladé ženy byly dlouho považovány

00:45:56 za jeden z nejzásadnějších Goyových obrazů.

00:46:00 Byly reprodukované v mnoha knihách a na mnoha pohlednicích.

00:46:05 Pro celé generace ztělesňovaly Goyovo pokrokářství,

00:46:10 jeho tvůrčí odvahu. Dnes se o nich vedou spory.

00:46:17 Diskutuje se o technice, zkoumá se,

00:46:20 jestli použil svou obvyklou techniku postupného vrstvení

00:46:24 nebo jestli je vše jen na povrchu,

00:46:28 jakoby se někdo snažil napodobit styl velkého mistra.

00:46:32 Modrá je na červené, a ta červená je taky na něčem?

00:46:37 Tady ta část vypadá trochu skicovitě.

00:46:41 Ale pod tím je vidět červená. Jste si tím jistý?

00:46:46 Podle mě je to tenká vrstva modré barvy.

00:46:51 Ano, taky to vidím. Ano, je tam modrá. Modrá na červené.

00:46:57 Světle modrá na červené. Nedává to smysl!

00:47:02 Podle mě je to obraz, který prostě nedokončil.

00:47:06 Skoro to vypadá, jako by se někdo snažil napodobit přípravu plátna.

00:47:11 Přesně tak. Taky se mi zdá.

00:47:17 Podkladový nátěr je šedý.

00:47:24 Dělá to takový dojem, ale nevychází to zevnitř.

00:47:29 Je to úplně ploché.

00:47:32 Jsou vidět tahy štětcem, ale nemá to hlubší smysl.

00:47:37 Je pravda, a to je třeba uznat, že technika obrazu z Lill je jiná,

00:47:42 než na co jsme u Goyi zvyklí.

00:47:44 Odlesky rudé jsou pouze na povrchu,

00:47:47 není tam žádná příprava, samotná malba nám připadá jiná,

00:47:52 než to, co vídáme na jiných jeho obrazech.

00:47:55 Přesto bychom měli být velice opatrní.

00:47:58 Naši předchůdci nebyli méně znalí,

00:48:01 méně vzdělaní ani hloupější než my.

00:48:04 A považovali za mistrovská díla obrazy,

00:48:07 které se nám dnes jeví jako sporné.

00:48:09 Myslím, že bychom se měli spíš soustředit na to,

00:48:12 abychom poznali jejich případný omyl,

00:48:14 než vytvářet nové soupisy děl.

00:48:17 Každý historik umění je pochopitelně zhýčkaný

00:48:21 obrazovými vjemy, má svou vlastní kulturu pohledu,

00:48:23 své vlastní zvyklosti.

00:48:26 Například generace, která vyrostla v době uctívání avantgardy,

00:48:31 bude možná na diskuse kolem Goyi citlivější.

00:48:34 Bude zdůrazňovat, že Goya tvořil velmi svobodně,

00:48:38 že dokázal malovat vším možným.

00:48:41 A to, co nám dnes připadá jako slabina,

00:48:44 jim bude připadat jako důkaz jeho odvahy a svobody tvorby.

00:48:48 Proto je potřeba se od zažitého pohledu oprostit.

00:48:51 Nedívat se na Goyu prostřednictvím děl Maneta.

00:48:54 Svobodu, která se nám líbí u Maneta,

00:48:57 pak máme tendenci hledat u Goyi.

00:49:00 Musíme si ale uvědomit, že i Manet si vytvářel

00:49:03 svou vizuální kulturu tím, že se díval na Goyovy obrazy,

00:49:06 které se dnes zpochybňují.

00:49:08 A pak maloval jako Manet. Nezůstal na úrovni napodobeniny.

00:49:11 Dospět do tohoto bodu je velmi těžké, někdy i bolestné.

00:49:15 Je to práce bez konce.

00:49:18 Neustále přicházejí nové objevy i nové otázky.

00:49:22 Tentýž den byl v depozitáři Muzea Louvre Lens předložen

00:49:26 k důkladnému prozkoumání portrét markýzy de Santa Cruz

00:49:30 a jeho malá kopie.

00:49:32 Ta se do Francie dostala v zavazadle našeho starého známého,

00:49:36 velvyslance Ferdinanda Guillemardeta.

00:49:40 Markýza vyvolává otázky.

00:49:43 Má nezvyklý formát, je menší, než oficiální portréty bývají.

00:49:48 Možná byla určená k vystavení v soukromí.

00:49:50 Ve tváři, na šatech i v krajině jsou vidět určité nedokonalosti,

00:49:55 jako celek působí nesourodě.

00:50:02 Pozornost se soustřeďuje

00:50:04 především na poněkud chaoticky pojatou oblohu, když najednou...

00:50:09 Je tam strom! Skutečně je tam strom!

00:50:12 ... v přímém přenosu se objevil velký strom,

00:50:18 který se po dvě staletí skrýval pod oblohou.

00:50:24 Je to vidět. Sledujte tu žlutou. Žlutou použil na větev. Vede tudy.

00:50:29 A tady je kmen.

00:50:31 Tady to opravil. Rozhodně to přemaloval.

00:50:35 Původně to byla krajina, kterou přeměnil na portrét.

00:50:39 Zřejmě ano. Tím by se vysvětlil i ten formát.

00:50:43 Původně to bylo spíš panorama se stromem, ale nakonec se rozhodl

00:50:48 z toho udělat portrét.

00:50:50 Proto je tady všude ta černá. Přesně tak. Podívejte.

00:50:54 Stejně jako ostatní objevy,

00:50:56 které vzešly z těchto studijních dní,

00:51:00 i toto je pouze začátek.

00:51:02 Otevírají se nové perspektivy, přicházejí nové hypotézy.

00:51:06 Za pár let přijdou další objevy, a znovu vyvolají vášnivé diskuse.

00:51:10 Naše znalosti se zase posunou o kousek dál.

00:51:13 Všechna tajemství

00:51:15 skrývající se za úsměvem krásné markýzy

00:51:18 ale neodhalíme nikdy.

00:51:20 Některé věci je lepší nechat, tak jak jsou.

00:51:46 Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2015