Nejslavnější ze stovek rolí velkého herce, jenž nás opustil před 10 lety. Vzpomínají příbuzní, L. Skořepová, M. Vančurová, F. Filip, F. Laurin, A. Lustig, D. Prachař, R. Krajčo, L. Špaček a další (2008). Režie V. Kučera

Když se na konci sezony 2007 klaněl na scéně Národního divadla, už věděl, že tito Naši furianti byli jeho posledním představením. Možná mu hlavou proběhly vzpomínky na všechny herecké štace od Divadla satiry a Divadla V+W přes Realistické až po divadlo Národní. Televizní diváci si jej mohou připomenout prostřednictvím repríz inscenací, seriálů, ale i filmů, ve kterých předvedl neuvěřitelnou šíři lidských charakterů. Každá jeho figura měla svůj typický projev, počínaje držením těla, přes výraz v obličeji, gesta i práci s hlasem. Ti, kteří měli příležitost vidět jej na divadelní scéně, si vybavují celou řadu dalších typických rysů jeho hereckého projevu. Jakoby to byla pokaždé jiná bytost zcela odlišného charakteru, ale vždy vystavěná na podkladě schopnosti proniknout do jejího myšlení a vykreslit ji i na základě určitého typického detailu v mimice či pohybu. Jeho kolegové, režiséři, přátelé i příbuzní hovoří o poctivosti v přípravě, o jeho postojích, osobních i profesních prohrách a samotářství.

Obraz vynikajícího herce, milovníka výtvarného umění i vnitřně složitého člověka, který nás opustil před 10 lety, ve svých výpovědích skládají A. Vinklář, M. Hlavica, D. Prachař, F. Filip, F. Laurin, V. Just, A. Lustig, J. Devátý, M. Vančurová, V. Zavřel, M. Krobot, V. Polesný, L. Špaček, L. Skořepová, R. Krajčo aj.

* 10. 11. 1930

† 18. 9. 2007


Stopáž52 minut
Rok výroby 2008
 ST AD 4:3
ŽánrDokument