PORT

Záznam chatu ze středy 20. května 2009

Eliška öregnová: „Dobrý den , chtěla jsem se zeptat jak se dá tato metoda využít u domácích mazlíčků. Děkuji“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Dobrý den všem na tomto chatu se zájmem o klíšťata a vědu všeobecně!!! V současné době testujeme využití vakcinace klíštěcím proteinem Ferritin 2 u psů, koček, koní a krav. První výsledky jsou nadějné, vakcína brání klíšťatům v sání. Dále budeme zkoušet inhibovat přenos patogenů, hlavně borelií, z klíšťat na zvířata. Kdyby vše fungovalo, vakcinovaní "mazlíčci" by byli od nemocí ochráněni.“

Jirka: „Jak dlouho vydrží klíště bez potravy?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Životní cyklus našeho klíštěte, Ixodes ricinus (klíště obecné) trvá v naší přírodě od jednoho do dvou let, záleží na dostupnosti hostitelů, na kterých klíšťata sají. Nejlépe adaptované na hlad jsou samičky, které vydrží i rok. Samci nesají vůbec, stačí jim "zásoby" z doby, kdy sály jako nymfy. Jiná klíšťata, např. africká, jsou schopna nesát i několik let (deset).“

Party Men Stredni Becva: „Dobrý den, myslíte si, že nasazení Vaši vakcíny ve větším světovém měřítku může mít vliv na populaci klíšťat popř. jejich vyhubení?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Zdravím na Střední Bečvu! Doufáme, že použití naší vakcíny v Jižní Americe by mohlo výrazně snížit počty klíšťat na pastvinách dobytka. Tyto zvířata, převážně krávy, jsou napadány klíšťaty Boophilus microplus (dnes Riphicephalus microplus), která sají pouze na nich. Tudíž ochrana hostitelů by mohla vést k drastickému snížení počtu klíšťat a nemocí přenášených těmito klíšťaty (hlavně babésií - plasmodiím-podobných prvoků).“

Marie: „Za jak dlouho (přibližně) by se mohl feritin 2 používat jako vakcína a kolik by to asi stálo?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Kdyby vše šlo dobře, u zvířat by se mohla vakcína začít používat do několika (3) let. U lidí by potenciální použití trvalo samozřejmě déle (5 a víc let) a bylo by i mnohem více finančně náročné. Přesná čísla Vám bohužel neřeknu, ani si netipnu odhadnout. Záleží na mnoha věcech.“

Martin: „Je pravda, že nejaký druh krvi idú kliešťari viac obľubujú?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Myslím, že ne. Spíše záleží na tom, jak klíštěti na procházce lesem "voníte".“

Marie: „Jak mám zlikvidovat napité klíště, které už samo odpadlo a sedělo na něm druhé maličké?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „To maličké černé přikousnuté zespodu na samičku je sameček, který právě oplodnil samičku. Doporučuju oba spláchnout!“

Hana Metylovice: „Píšete o testování vakcíny v Jižní Americe. Proč se testace nemůže uskutenit i v naší zemi?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „U nás nejsou krávy tak často a masivně napadány, klíšťata na dobytku nejsou až takový problém jako v Jižní Americe. V Mexiku máme kolegy, kteří mají s testováním vakcín na kravách dlouholeté zkušenosti.“

Koubová: „Nebojíte se infikování klíštětem, když s nimi stále pracujete? Jste nějak zvlášt očkován?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Jsme očkováni proti klíšťové encefalitidě, proti borelióze vakcína zatím není dostupná. Používáme dobré repelenty a po každém sběru klíšťat v terénu se dobře prohlížíme, zda jsme si nepřinesli něco, co jsme nechtěli. V laboratoři je to jednodušší, dají se použít ochranné prostředky.“

Zdeněk, Praha 3: „Jak vás napadlo zaměřit se zrovna na železo? Jsou u klíšťat i další odlišnosti, které by mohly vést k jejich zahubení?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Železo je samo o sobě velmi nebezpečný prvek, která na jedné straně umožňuje procesy jako je dýchací cyklus v mitochondrii, na druhé straně když s ním není dobře naloženo, je toxické a vyvolává tvorbu nebezpečných radikálů. My se zpracování železa u klíštěte snažíme narušit našimi vakcínami, aby "volné" železo klíštěti ublížilo.“

Roman Hrabec: „Dobrý den, říká se, že Isaac Newton přišel na svou teorii o gravitaci díky padajícímu jablku, když rozjímal pod jabloní. Potkala Vás při zkoumání na klíšťatech nějaká "náhoda", nebo vnuknutí?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Ahoj Romane (Gazo), spousta objevů vznikne náhodou, nebo jako boční produkt při nějakém výzkumu. Jde o to, aby byl člověk schopen tento nápad zachytit a použít. Pak už to jde samo...“

Šárka: „Kdyby se vakcína osvědčila, za jak dlouho se na ni můžeme těšit u našich veterinářů? Bude cenově dostupná pro každého? Budeme ji moci podat i naší kólii, která má genetickou vadu MDR1 a může se otrávit z běžných prostředků proti klíšťatům (hlavně z těch, které obrahují IVERMECTIN) ?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Na první část Vaší otázky jsem již odpověděl. U vakcín se jedná o vpravení bílkoviny do hostitele, která vede k tvorbě protilátek, které budou fungovat zpětně při sání klíšťat. Nejedná se tedy o žádné chemické látky, které by mohly vadit vašemu psovi s MDR1 mutací.“

Petr Holý: „Prý jsou klíšťata, které se přisají pouze na zvířata a na lidi ne. Je to prosím pravda?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Je to možné, záleží především na biologii hostitele a jeho ekologickém chování. V ČR naše Klíště obecné nemá preferenci mezi obratlovčími hostiteli, larvy a nymfy sají většinou na hlodavcích (ale i na ještěrkách či žábách), dospělá stádia na vyšších obratlovcích, např. na srnčí zvěři.“

BUBU: „maji klistata v prirode nejakou uzitecnou funkci?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Samozřejmě, udržují ekologickou rovnováhu, stejně jako ostatní paraziti.“

Ivana: „Můžu se zeptat co jsou to dobré repelenty?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Dobrý repelent by měl mít vysoký obsah DEET, aktivní látky. S výběrem repelentu pro domácí zvířata Vám určitě poradí veterinář lépe než já.“

Šárka: „Ještě bych se chtěla zeptat, zda je účinný přípravek Levandulový odpuzovač klíšťat cdVet Abwehr Konzentrat mild, obshující pouze 100% oleje z rostlin : Kakost luční, Levandule lékařská, Balmín košťatý a aplikuje se psovi do ucha, kde se vstřebává do mízního oběhu a mění pach psa, zda je tento způsob ochrany skutečně účinný?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „S tímto přípravkem nemám bohužel zkušenost.“

Marek: „Dobrý den, mají klíštěta nějakého nepřítele v přírodě?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Co já vím, tak vyloženého nepřítele ne. Jsou extrémně citlivá na vlhkost, na suchých místech se nevyskytují. Často dochází k napadení klíšťat různými houbami nebo bakteriemi.“

Roman Hrabec: „Vakcína proti klíšťatům je jistě významný a velmi užitečný objev. Ale předpokládám, že po dokončení výzkumu, který bude určitě ještě nějakou dobu trvat, jakožto vědec půjdete dál. Jaké máte, řekněme, "sny objevitele", co Vás láká?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Vývoj vakcín proti klíšťatům je částečně již aplikovaný výzkum. Já bych se chtěl do budoucna věnovat samotné biologii klíštěte, jeho imunitnímu systému, trávení krve, přenosu patogenů, atd.. Klíšťata jsou extrémně zajímavé organismy s unikátní biologií.“

Ondřej: „Je pravda, že nymfy klíšťat dávají přednosti studenokrevným živočichům před teplokrevnými?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Larvy a nymfy klíšťat jsou schopny sát jak na studenokrevných tak na teplokrevných hostitelích. Jestli je zde nějaká preference, tak je ekologická, záleží na dostupnosti hostitele.“

Martin: „Jsou klistata odolna proti boreliim nebo jim take skodi?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Jsou schopny s boreliemi účinně bojovat. Toto je právě nyní jedním z okruhů našich zájmů. Snažíme se podpořit klíště v přirozené obraně proti boreliím.“

BUBU: „A pokud by tedy byla klistata vyhubena, nevzniknul by nejaky novy problem? (napr. premnozeni nejake jine potvory). Ma kliste nejakeho prirozeneho nepritele?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Samozřejmě, to je pravda. Je pravděpodobné, že by této vzniklé "ekologické díry (niky)" po klíšťatech a hlavně po nemocech jimi přenášených, využil jiný parazit. Naše snahy vedou hlavně ke snížení počtu klíšťat, ne k jejich kompletnímu vyhubení.“

Věra O.: „Dobrý den, kolik klíšťat máte ve své laboratoři? Už vám nějaké uteklo?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „V našich chovech máme tisícovky klíšťat. Samozřejmě se stane, že se nám při práci nějaké ztratí, ale v suchých podmínkách jako je laboratorní místnost stejně dlouho klíště nepřežije. Jsou extrémně náročná na vlhkost.“

Rudolf Mališ: „Dobrý den pane doktore, Je pravda, nebo pouze mýtus, že klíště se má vytáčet po směru hodinových ručiček? S bratrem se o to dlouho přeme. Děkujeme za odpověď, Přemysl a Rudolf Mališovi, Metylovice.“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Zdravím do Metylovic. Správně by se mělo klíště vyviklat. Jeho otrněné rostrum (přichycovací orgán zasunutý v kůži) připomíná spíše smrkovou šišku než šroub, vytáčení proti nebo po směru hodinových ručiček zde tudíž nehraje žádnou roli.“

Zuzanka: „Jak douho setrvají klíšťata v jednotlivých fázích vývoje? Můžou třeba nymfy zahynout, když nedostanou krev včas?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Samozřejmě, každý organismus bez potravy zahyne. Klíšťata se živí pouze krví, z prostředí si berou pouze vodu (speciální gelová hmota ve slinných žlázách, která je schopna absorbovat vzdušnou vlhkost v době, kdy klíště nesaje). Ovšem klíšťata jsou extrémně odolná a bez potravy vydrží až rok.“

Jirka, Trutnov 3: „Jak se zjišťuje, zda jsou klíšťata schopna v určité oblasti přenášet nemoci na člověka, jak se sama nakazí, a jak získají nákazu kterou potom přenáší a zda se mohou nakazit mezi sebou. Děkuji.“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Rutinně se zjišťuje v jednotlivých krajích v ČR, zda jsou klíšťata nakažena (hlavně boreliemi a virem klíšťové encefalitidy) a kolik procent je jich nakaženo v dané lokalitě. Pak se v jednotlivých krajích sledují počty nakažených osob. Z těchto dvou údajů se stanovuje riziko nákaz.“

Jana, Olomouc: „Hezký víkend. Jak svá klíšťate krmíte? Dáváte jim někdy dokonce vlastní krev?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Klíšťata v našich chovech se necháváme nasávat na morčatech nebo králících. Vlastní krev jim nedáváme :) Nově zkoušíme umělé sání na membráně v krmítku ponořeném např. do kravské krve, které je dostatek.“

Eva Ivanová: „Dobrý den, nevím jestli mohu položit otázku i na jiné parazity, než jsou klíšťata. Ale zkusím to. Můj syn cestuje po jižní Americe a je nakažen parazitem UTA. Nyní je v Peru, kde se léčí. Parazita chytil údajně v Kolumbii a nyní mu píchají nějaké injekce, pravidelně každý den po dobu 20 dnů. Zajímalo by mne, co toto léčení obnáší a jestli nemohou být nějaké následky. Děkuji za odpověď .“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Dobrý den, pod názvem UTA se zřejmě skrývá parazit způsobující kožní leishmaniózu (prvok). Detaily o léčbě Vám doporučuji konzultovat s odborným lékařem.“

Roman Hrabec: „Kdo, nebo co ve Vás vyvolalo zájem o přírodu, že jste se po gymnáziu rozhodl studovat biologii?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „K biologii jsem se dostal na Gymnáziu ve Frýdlantě nad Ostravicí, hlavně díky paní Ing. Vaškové, která mi hodně pomohla a připravila k dalšímu studiu. Tímto jí moc děkuji a děkuji i Vám všem za pěkné dotazy. Pěkný den a na brzkou shledanou!!!“

Jirka Kolín: „Dobrý den, prý pomáhá proti klíšťatům užívání vitamínu B?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Dobrý den, vítám Vás u pokračování chatu. Zajímavá otázka, přemíra vitamínu B by mohla maximálně způsobit to, že klíštěti nebudete "vonět". Ovšem nevybavuji si žádnou studii, která by se tímto tématem podrobněji zabývala. Po zakousnutí už klíště nemá volbu, buď se nasaje, což trvá u dospělé samice oněch 7-9 dní, nebo zaschne a zemře.“

Gita: „Dobrý den , čím jste chtěl být jako dítě a jak jste se dostal k parazitologii.“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Samozřejmě, jako malý jsem o parazitologii vůbec nevěděl. Na gymnáziu jsem se začal zabývat biologií, a po ukončení bakalářského stupně na tehdejší Biologické fakultě JČU v Českých Budějovicích jsem se rozhodoval, co studovat dále. A volba nějak padla na parazitologii. Vůbec toho nelituji, je to velice zajímavý obor s množstvím praktických aplikací.“

Petr: „Přenáší boreliózu a encefalitídu všechna stádia klíšťat?“

RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.: „Virus klíšťové encefalitídy se na rozdíl od bakterie způsobující boreliózu může přenést skrz klíštěcí vajíčka do další generace larev. To znamená, že encefalitídou se můžete nakazit při sání všech stádií (u larev je riziko ale menší), boreliózou se teoreticky nakazíte pouze při sání nymf (které se předtím ve stádiu larvy nakazily sáním na infikovaném hostiteli, většinou hlodavci). Děkuji za otázky, pěkný zbytek dne.“