Chat

Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.
Vede biochemickou laboratoř zabývající se úlohou proteáz v regulaci biologických procesů v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a přednáší biochemii a molekulární biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Je členem Učené společnosti ČR, bylo mu uděleno mnoho stipendií a cen. Zaměřuje se převážně na viry, které představují jedno z největších nebezpečí 21. století.
„Ještě když jsem studoval, nebylo na viry takřka nic,“ říká. „Zatímco antibiotik a chemoterapeutik, která zneškodňují bakterie, přibývalo, léky blokující životní procesy virů neexistovaly. Virus totiž není živý, potřebuje hostitele. A tak jako počítačové viry zneužívají pro své množení programového vybavení počítače a odlišit virus od vlastního programu je natolik obtížné, že často musíte všechno z počítače smazat, chovají se i viry v našem těle: je obtížné odlišit je od buněk a zabít, aniž byste zabili buňky.“
Více v reportáži Sůl v lidském těle z cyklu PORT
Záznam chatu ze soboty 28. března 2009
Petr K.: „Dobrý den. Někde jsem četl, že existují viry, které mají schopnost ničit jiné viry. Mohly by se tyto zvláštní viry použít k léčbě určitých virových infekčních onemocnění?“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Dobré odpoledne, děkuju za dotaz. Viry, které by přímo likvidovaly jiné viry, neexistují (alespoň pokud já vím). Na druhou stranu, existují viry, které tím, že nakazí buňku, nedovolí vstup jiného viru do téže buňky (tzv. superinfekce). Také se přemýšlí o možnosti vytvořit umělé, "inženýrované" viry, které by nesly "zabiječské" geny, likvidující třeba nádorové buňky, nebo i buňky napadené HIV. Tyto výzkumy jsou však jenom v začátcích.“
Zdeněk, Praha 2: „Jak jste daleko se svým výzkumem látek proti HIV?“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „V naší laboratoři jsme (ve spolupráci se skvělými chemiky z VŠChT a Ústavu anorganické chemie v Řeži) našli velmi zajímavé látky, které účinně blokují virovou proteázu ve zkumavce. Látka je patentovaná a teď hledáme farmaceutickou firmu, která bude investovat stovky milionů dolarů, nezbytné pro další vývoj a testování až do případného léku, použitelného v klinice.“
Marcela O.: „Dobrý den. Na hledání léku proti nejrůznějším virům pracují týmy vědců už po desítky let. Proč je to tak těžké?“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Virus (na rozdíl od bakterie) vstoupí do nakažené buňky a zneužívá její aparát k vlastnímu množení. Je proto velmi těžké najít látku, která ylikviduje virus, a přitom neublíží vlastním buňkám organismu.“
Věra: „Dobrý den. Když srovnáváte výsledky, které obdržíte pomocí počítačových simulací, s výsledky, kterých dosáhnete ve skutečných laboratořích, jak moc se liší? Co když v počítačovém modelu opomenete vliv nějakého důležitého faktoru? Za jak dlouho to zjistíte?“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Počítačové simulace zatím fungují jen ve velmi zjednodušených modelech pro jednoduché systémy. Naši kolegové teoretičtí chemici jsou na samém začátku, a skutečně složité systémy živých organismů zatím modelovat nedokážou. Ale lepší se každým rokem !!! Rozpor mezi modelováním a praktickými experimentálními výsledky bohužel vidíme každou chvíli. Zatím si pořád myslíme, že pravdu má ten experiment...:-))“
Jindra: „Dobrý den. Mohl byste prosím vysvětlit, co je to proteáza? Na internetu jsem vysvětlení nenašel.“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Proteáza je enzym, který dokáže rozštěpit protein (bílkovinu) na menší "kousky", peptidy nebo aminokyseliny. Jsou to takové molekulární nůžky. Některé ksou důležité pro trávení (pepsin nebo trypsin), jiné však mají regulační úlohu, třeba při krevním srážení nebo právě v životě virů.“
Radek: „Dobrý den pane Doktore, možná otázka mimo mísu, ale myslíte si, že může mít mořská sůl blahodárný vliv na nehty a vůbec o "čistotu a očistu"nohou? Děkuji za odpověď“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Netuším!!“
Marie A., Brno: „Pane docente, jak si stojí naší vědci, zabývající se výzkumem virů, ve srovnání s vyspělým zahraničím? Přispěla Česká republika do celkového vědění nečím mimořádným?“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Rozhodně ano, tady se nemáme zač stydět. Prof. Jan Svoboda z ÚMG AV ČR v Praze je ve skutečnosti spoluobjevitelem retrovirů (kam patří třeba HIV), Nobelova cena mu unikla nejspíš jen vinou normalizace. Prof. Antonín Holý, chemik z UOCHB AV ČR, je objevitelem několika účinných protivirových látek, z nichž tenofovir (Viread) je nyní vůbec neužívanějším lékem proti AIDS, jaký na této planetě existuje, používají ho desítky milionů lidí a zachránil miliony a miliony životů. Považuji to za vůbec největší úspěch české vědy v jejích dlouhých dějinách.“
Anička: „Není nebezpečné pracovat s viry? Nenakazil jste se někdy "pracovně"?“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Tady v Praze (zatím) neexistuje laboratoř biologické bezpečnosti P3, ve které by šlo s viry jako HIV pracovat. Zatím naše látky testujeme v Heidelberku nebo v Utrechtu. Celosvětově je známo jen několik málo případů toho, kdy se vědci nebo lékaři nakazili HIV. Když si dáváte pozor, nemělo by se nic stát.“
David: „Dobrý den. Mě by zajímalo, proč nelze na onen enzym řídící replikaci virové RNA použít nějakou vysoce specifickou protilátku? Je snad problém v tom, že je vir obalený a látka musí účinkovat přímo v buňce?“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Přesně tak. Virová proteáza štěpí virové proteiny do konečného stavu, aby mohly vytvořit funkční, infekční virovou částici. Dělá to uvnitř buňky, případně právě v okamžiku, kdy se virová částice "odlepuje" od nakažené buňky. Tam se protilátka nedostane.“
Jan a Jana, Ostrava: „Co nejvíc při výzkumu postrádáte? Peníze, přístrojové vybavení, nebo chytré lidi?“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Lidi!!! Peníze nakonec dokážeme sehnat (EU, americké farmaceutické firmy), přístroje za ně koupíme, ale zaplatit a hlavně motivovat chytré lidi, kteří mohou pracovat na Harvardu nebo v Cambridge, to je vůbec nejtěžší.“
barbora: „Dobrý den pane docente, zajímalo by mě, jestli probíhá vývoj vakcíny proti viru HIV a jak vědci v této oblasti pokročili. Děkuji Vám za odp.“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Je to průšvih a velké zklamání. Přes všechny investované peníze, doslova miliardy dolarů, jsou imunologové pořád na začátku. Poslední velké testy firmy Merck v Africe skončily tak, že očkovaní dobrovolníci nakonec byli ve větším nebezpečí, že dostanou AIDS, než neočkovaní. Bude to trvat ještě mnoho let, než se vakcína objeví - pokud vůbec.“
David: „Tato otázka bude možná trošku fantaskní, ale - nebylo by tedy možné nějakou řízenou genetickou manipulací vytvořit buňky, které by produkovaly "antivir", který by pronikal do buněk nesouce inhibitor virové proteázy? Nebo nějakým podobným způsobem umožnit přístup protilátce do buňky.“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Teoreticky to možné je, dokonce se na tom pracuje. Problém je v tom, že všechny tyto methody jsou zatím riskantní a nesmírně drahé. AIDS zabíjí hlavně v chudých zemích subsaharské Afriky, v jižní Asii a ve východní Evropě - to jsou země, které se takovou molekulární medicínu nemohou a dlouho nebudou moci dovolit. Potřebujeme vakcínu, nebo jednoduchý levný lék!! Jak jsem uvedl níže, pár léků už máme - dalším problémem je však vznik resistence, proto vývoj mují pokračovat.“
Honza: „mnel bych par otazecek“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Tak se ptejte. Posíláte mi každou větu zvlášť - pozor na to!“
Honza: „za jak dlouho myslite ze pujdou lecit jine onemocneni na ktere nebyli nalezene leky a jine antiviri“
Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.: „Panu Honzovi se nepodařilo otázku dokončit, ale obávám se, že bych na ni stejně neuměl odpovědět. Na rozdíl od různých brilantních ekonomů budoucnost odhalovat neumím. Nevýhoda budoucnosti je v tom, že k ní teprve dojde. Děkuju všem za zajímavé otázky, někdy příště na shledanou.“