PORT

Záznam chatu ze středy 10. října 2007

roman: „Dobry den, mohl bych se zeptat v kolika zoologickych zahradach se dari pandy mnozit a ve ktery je moznost je videt?? Dekuji“

Mgr. Jan Robovský: „Pěkný podvečer, bude-li to v mých silách, pokusím se vám všem odpovědět. V lidské péči je nyní cca. 200 pand, přičemž 180 v Číně (zoologické zahrady, odchovná centra), zbylých 20 pand je mimo Čínu. V Americe má pandy pět zoo (San Diego, Washington, Zoo Atlanta, Memphis, Chapultepec v Mexico City), v Asii vyjma Číny jedna zoo v Thajsku, jeden zábavní park v Hongkongu, v Japonsku jsou ve třech zoo či zábavných centrech, v Austrálii v jedné zoo (Adelaide) a v Evropě ve třech zoo (Berlín, Vídeň, nově v Madridu). S množením není vesměs problém, ale jen díky umělému oplodňování (ať v Číně, tak v San Diegu). Narození panděte ve Vídni je unikátní, protože jde o jediné přirozené narození mláďěte (tedy bez lidské pomoci).“

Radka: „Dobry den, zajimalo by me jak doslo k tomu, ze medved zacna zrat bambus?A zijou pandy jeste nekde jinde nez v Cine?“

Mgr. Jan Robovský: „Popravdě, těžko říci. Ale asi svůj vliv mělo značné rozšíření bambusu v minulosti. Představme si nějaká větší dlouhodobějí sucha a za této situace byl k dispozici ve větší míře třeba jen bambus. A pandy ho začaly žrát a kdo žral, ten přežil a mohla začít cesta ke specializacím a novotám. V Číně žijí pandy dvě formy, jedna v Sečuánu, druhá v tzv. pohoří Qinling v provincii Shaanxi. Čína zřídila poměrně hodně rezervací, kromě toho je odchovává v odchovných centrech v blízkosti některých rezervací a pak v klasických zoo.“

Hanna: „Udivila mne informace, že kaola má téměř 2 m dlouhé slepé střevo. Opravdu to souvisí s tím, že má na jídelníčku jen eukalyptus? A jakou funkci slepé střevo v této souvislosti vykonává?“

Mgr. Jan Robovský: „Opravdu, buď mají býložravci zvětšený a členěný žaludek (třeba přežvýkaví sudokopytníci na bachor, čepec, kniha, sléz), nebo zvětšují slepá střeva. Ostatně takto fungují i koně, nosorožci, tapíři, sloni, damani, sirény a třeba koaly. Problém těchto zvířat s větším slepým střevem (tzv. zadní trávení, přední trávení je třeba u těch přežvýkavců) je, že sice jsou schopni zpracovat méně kvalitní potravu, ale pomaleji rostou. Ve slepém střevě jsou baktérie, takže tam rozládají celulózu a umožnují získat energii z rostlinných buněk.“

Tereza: „Jak mohou koaly uniknout před svými nepřáteli, když se pohybují tak pomalu? Nebo umí vyvinout mimořádně větší energii a dokonce i běžet?“

Mgr. Jan Robovský: „Třeba tak, že žijí na stromech (takže ho neuloví pozemní dravé formy - dříve vakovlk, dnes třeba dingo). Pak třeba tak, že škrábou a koušou. Většina lidí vnímá koaly jako milá zvířata, ale můžete si od nich odnést velké šrámy. Občas mohou přeskočit z jedné větve na druhou, s během na tom nejsou dobře (to pak právě drápou), i když mohou lézt po zemi.“

Vašek: „V příspěvku bylo popsáno, jak složitý je chov pand i koal. Je to podobné i u jiných druhů ohrožených zvířat?“

Mgr. Jan Robovský: „Ano, je to obrovská dřina a všem ošetřovatelům v zoologických zahradách by měla patřit naše velká poklona. Znám mnohé a osud zvířat jim leží na srdci, ale svěřenci jim to nezřídka nezlehčují. Pokud zvládnete v chovu výživu a vhodnost ubikací a výběhu, pak se klidně stane, že si chovný pár "nesedne" atd.“

Hanna: „Udivila mne informace, že kaola má téměř 2 m dlouhé slepé střevo. Opravdu to souvisí s tím, že má na jídelníčku jen eukalyptus? A jakou funkci slepé střevo v této souvislosti vykonává?“

Mgr. Jan Robovský: „Ano. Býložravci buď potravu tráví v členěném žaludku (u přežvýkavých sudokopytníků na bachor, čepec, knihu, sléž) nebo ve slepém střevu, které je dlouhé a často i členěné. V něm jsou také baktérie, které rozkládají buněčné stěny rostlin. Toto, tzv. zadní trávení mají třeba lichokopytníci (koně, nosorožci, tapíři), koala, sloni, damani apod. Umožňuje jim to trávit horší potravu, ale pomaleji rostou.“

Vasek M: „Pekny vecer muzu se zeptat proc jsou pandy zrovna cernobily a ne hnedy jako vsichni medvedi?? Jsou taky nejak specialne prizpusobeny na konzumaci bambusu a kolik ho tak musi za den sezrat? Mnohakrat dekuji za odpovedi“

Mgr. Jan Robovský: „Toť otázka. Nevím... říká se, že se stává neviditelnou, když je třeba v lese, kde se mění stínná a osvětlená místa. Mají tzv. šestý prst (nepravý palec) k uchopování bambusových stébel, pak mají speciálně uzpůsobený trávicí trakt, mohutnou žvýkací svalovinu. Denně sežerou tak 9-13 kg bambusu.“

Jana: „Jak se koaly a pandy zivi? Je mozne jim podat nahradni stravu nebo je nutne dovazet? Kolik "jidla" zkonzumuji? Bylo by mozne chovat koaly v Praze?“

Mgr. Jan Robovský: „Náhradní strava jim nevyhovuje, proto je jejich chov obtížný (musíte mít spoustu bambusu či eukalyptů a to není žádná sranda). Viděl jsem pandu velkou žroucí loupák a jabka, ale to je jen pamlsek. Koala sešere denně cca. půl kila eukalyptů, panda 9-13 kg bambusu. V Praze? V zásadě proč ne, ale zoo musí zvážit, jestli má tolik prostředků na eukalypty. Mimojiné, koaly jsou docela nudná zvířata (většinu dne prospí), takže i to by muselo vedení zoo zvážit. Jestli koaly přítahnou o tolik více návštěvníků, aby se jim chov vyplatil. Zvláště, když ZOO Praha má spousty jiných unikátů...“

Jarda S: „Dobry vecer mohu se zeptat kdo nejblizsi pribuzny pandy velke? Pripadne proc vypada panda cervena uplne jinak ? A co panda cervena zere??Taky bambus? Moc dekuju“

Mgr. Jan Robovský: „Panda velká je medvěd (sesterský všem ostatním), panda červená je sesterká linie skupinám skunci + medvídkovité šelmy + kunovité šelmy). Vzájemně si nejsou příbuzné. Protože si jsou hodně nepříbuzné, může panda velká vypadat jak medvěd a panda červená jak mýval... Panda červené také žere hodně bambusu, byť žere více jiné potravy než panda velká (i ta občas nepohrdne zdechlinou, vajíčkem ptáka či nějakým plodem).“

Zdeněk: „Informují se navzájem zoologické zahrady v rámci Evropy i světa o svých úspěších a poznatcích, jak chovají a množí ohrožená zvířata, aby z toho mohli poučit i ti ostatní? Nebo svůj know-how žárlivě střeží?“

Mgr. Jan Robovský: „Zoo, která si know-how žárlivě střeží je špatná zoo. Základěm úspěchu zoo je spolupráce, spolupráce a zase spolupráce. Samozřejmě za tím je sposta úžasných lidí, i když se také občas najde blbec a o něm schopní lidě vědí a většinou ho časem vyhodí. Základem životaschonosti chovů je výměna zvířat (co nejméně příbuzných). Jen díky tomu má chov v lidské péči obrovský význam pro zachování spousty druhů.“

Šárka: „Co způsobuje, že se koaly množí tak obtížně? Spočívá to v jejich fyziologiie nebo v tom, že přesně neznáme způsob jejich "námluv"?“

Mgr. Jan Robovský: „Nevím přesně, může jít o špatnou kompatibilu jedinců. Ale koaly se snad v lidské péči i množí, pandy jsou větší oříšek. I tam by to šlo asi přirozeně (viz Vídeň), většina chovatelů chce reprodukci asi urychlit, aby ukázal návštěvníkům mláďata.“

Honza: „Mohou si koaly požitím většího množství halucinogenních toxinů obsažených v eukalyptu přivodit euforii? Nebo jinak: Kdy poznají, že už mají dost?“

Mgr. Jan Robovský: „Když vidíte koaly, tak se nemůžete zbavit dojmu, že jsou přiotrávené (výraz opilce). Mají ale odborávací mechanizmy, ale to, že dost času prosbí je asi stav přiotrávení (euforie ani moc ne, spíše to vypadá, že jim je "těžko".“

Jana: „Jak se dari male pande ve Vidni? Jak dlouha je brezost koal?“

Mgr. Jan Robovský: „Snad dobře, koala je březí 35 dnů, rodí se jako malé škvrně, které pak musí k mámě do vaku, kde pije mléko a stává se z ní opravdu poznatelná malá koala. Jinak všem čtenářům: občas odpovídám úsečně, je to dáno počtem dotazů a omezeným časem, nikoli o neochotě věc více probrat.“

Elisa: „Cvičí se i některá jiná zvířata, aby si zvykla na lékařské procedury, stejně jako pandy?“

Mgr. Jan Robovský: „Určitě, je to nutná součást chovu zvířat v lidské péči. Třeba ve Dvoře Králové takto s úspěchem zacvičují nosorožce, podobně i v Ústí nad Labem. Člověk může jen žasnout, ale platí to pro řadu dalších chovanců a většinu zoo.“

Lukáš: „Někde jsem četl, že se uvažuje o tom, že by se vakovlk mohl naklonovat pomocí DNA, která by se získala z buněk vycpaných jedinců. Pokročilo se v této věci, nebo je to stále jen sci-fi?“

Mgr. Jan Robovský: „Sci-fi, tohle neumíme a asi dlouho ne. Navíc z alkoholových preparátů se nepodařilo získat kompletní DNA vakovlka, je zlámaná, neuplná.“

Jana: „Dobry den. Minule jsem nejak pozapomnela pozdravit, za coz se omlouvam a napravuji. Jeste by me zajimalo, jake je teritorium (m2) koal/pand?“

Mgr. Jan Robovský: „Omlouvám se, nevím. U koal je to asi hodně zkreslené, protože jsou mnohde hodně přemnožené. U pand velkých se to určitě bude vědět, jen to nevím já... tipuji, že to bude psát třeba G. B. Schaller v knize Poslední panda.“

Jana: „A jeste do tretice: Jake jsou pandy chovanim? Jsou nervozni, pratelske nebo spise samotarske bez zajmu o kontakt s kymkoliv mimo pareni? Prekvapilo me, ze koaly lze snadno znervoznit rychlejsim pohybem, zvukem apod. Jsou takove i v prirode? Adaptuji se pri castem kontaktu s chovatelem na chovatele, pripadne jakmile se adaptuji na pritomnost cloveka a, zvuky, dotyky, budou je snaset bez problemu od jinych osob? Mozna, ze v Austalii je v korunach stromu relativni klid. Nikdy jsem tam nebyla, ale slysela jsem, ze se vyskytuji i na rusnych mistech. Proc by je mely zvuky, pohyby,... tedy nadmerne znervoznovat? Je na internetu dostupna literatury o koalach a pandach? Muze byt odborna i popularni i v anglictine, pripadne i v jinych jazycich.“

Mgr. Jan Robovský: „U pand velkých se myslelo, že samotáři, relativně nevraživé vůči jiným. Nové výzkumy ukazují (sledování obojkovaných jedinců, takže se určitě bude vědět velikost teritoria), že se stýkají více, než jsme si mysleli. Takže žádní takřka úplní samotáři. Znervoznění: no to víte, je-li v polospánku, pak se spíše vyruší. Myslím, že se časem adaptují, je otázkou, zda obecně na kontakt nebo konkrétní osobu (to by nám řekla spíše paní ošetřovatelka). Je to otázka tzv. habituace, lecjaké zvíře se časem přizpůsobí i hluku a různým do té doby nezvyklým zvukům. Zrovna na zvuk se habituace děje běžně. Je to tzv. otupění (když někam přijdete, může váum tam něco smrdět a po chvilce pobytu už o tom nevíte...). Internet: určitě, spousty. Problém je v kvalitě. Doporučuji anglickou verzi encyklopedia WIKIPEIA (hesla koala a giant panda).“

Hanna: „Udivila mne informace, že kaola má téměř 2 m dlouhé slepé střevo. Opravdu to souvisí s tím, že má na jídelníčku jen eukalyptus? A jakou funkci slepé střevo v této souvislosti vykonává?“

Mgr. Jan Robovský: „Snad jsem už odpověděl. Je to trávicí orgán s baktériemi. Podobně to mají řešeno lichopytníci, sloni, damani, koaly apod. Umožňuje jim to žrát horší potravu, ale pomaleji rostou.“

Anna: „Dobrý večer. tak mi konečněn chat naskočil :-) Možná, že jde o příliš specifický dotaz, ale zajímalo by mě, zda se cca ví, kolik koal žije ve volné přírodě a případně v ZOO? Žijí po celé Austrálii nebo jen v určitých oblastech? Lze s¨e s nimi ještě někde jinde setkat? Množství spotřebované potravy denně je opravdu úctyhodné. Kolika let se dožívá panda/koala? Děkuji“

Mgr. Jan Robovský: „Koaly žijí jen ve východní části Austrálie. Odhady se liší: určitě jde o tisíce či spíše desetitisíce. Ve volné přírodě by neměl být problém je viděn, jen si musíte zjistit, "kam na ně". Jsou chovány asi v 7 evropských zoo, radě amerických a pak ještě porůznu jinde. Jsou pochopitelně chovány v řadě australských zoo. Koala možná až 15 let (to se ví z chovu v zoo, v přírodě se neví), panda 20-30 let (také logicky z chovu v zoo).“