PORT

Záznam chatu z pátku 10. února 2012

Jan Keršnel: „Dobrý den, zajímalo by mě jak jste začínal s elektronikou. Děkuji moc.“

Milan Guštar: „Dobrý den. Elektronika mě lákala od dětství, nevím proč. Bavilo mě hrát si s elektrotechnickými stavebnicemi, zapojovat elektrické vláčky atd. Později jsem začal stavět složitější přístroje a vytvářet vlastní konstrukce. A už jsem u toho zůstal.“

sudoku: „Pracoval jste pro metalové umělce?“

Milan Guštar: „Na spolupráci v oblasti "tradičního" metalu si nevzpomínám. Ale pokud do metalu zahrneme i jeho odnože směřující k noisu či industriálu, pak asi ano.“

slavkov: „Jaké vyrábíte hudební nástroje?“

Milan Guštar: „Na přelomu 70. a 80. let jsem začal stavět syntetizéry, pak přibyly elektronické varhany, bicí, theremin. Také efektové "krabičky" a další přístroje pro zpracování a generování zvuku. Nyní používám pro vytváření zvuku a hudby software, žádný elektronický nástroj jsem již dlouho nepostavil. Po roce 2000 jsem se svou ženou - keramičkou vyráběl keramické bubny udu, několik jich bylo také elektrifikovaných.“

slavkov: „Co je sonifikace?“

Milan Guštar: „Sonifikace je převod dat nebo signálů na zvuk. Někdy může aloužit pro usnadnění analýzy - některé vlastnosti signálů či dat lépe vnímáme sluchem, než třeba zrakem. Já sonifikaci používám jako součást hudební kompozice.“

slavkov: „Co je organolog?“

Milan Guštar: „Organologie je nauka o hudebních nástrojích. Organolog pak člověk, který se jí zabývá.“

slavkov: „Vyrábíte vy i zvuk dveřních zvonků?“

Milan Guštar: „Dělal jsem to pouze jednou, pro sebe, před téměř dvaceti lety. Doma mám od té doby jako dveřní zvonek digitální přehrávač, který reprodukuje zvuk malého mosazného zvonku.“

slavkov: „Vydal jste nějaké CD nebo DVD se svými hudebními kompozicemi?“

Milan Guštar: „Některé nahrávky najdete na http://www.uvnitr.cz/music/music.html, kde si je můžete zdarma stáhnout. Tam lze také objednat CD, pokud byste chtěl mít číslované autorské CD jak artefakt.“

Jarka M.: „Dobrý den, není mi tak zcela jasný vztah mezi čísly a hudbou. Je to tak, že se určitému číslu přisoudí určitý tón, a pak se k dalšímu nějak vypočítanému číslu přiřadí zase jiný tón?“

Milan Guštar: „Pomocí čísel a matematiky lze popsat všelico, tedy i mnoho hudebních parametrů. Např. pokud čísly vyjádříme výšky (frekvence) tónů, pak čím menší čísla použijeme, tím libozvučněji znějí souzvuky, tedy velice zjednodušeně řečeno. V hudbě je důležitý řád, pravidelnost, různé souměrnosti, struktury, ale i neočekávané odchylky - vše lze pomocí číselných vztahů a matematických postupů popsat i vytvářet.“

Prokop U.: „Dobrý den, je možné převést na hudbu třeba Monu Lisu od Leonarda da Vinci nebo Slunečnice od Vincenta van Gogha?“

Milan Guštar: „Určitě, jen záleží na tom jak. Někdu složí krásnou skladbu ke které ho třeba pohled na tyto obrazy inspiruje. Existují programy, které převádějí obraz na zvuk. Většinou ho rozloží na jednotlivé body a podle jejich polohy a barvy ovládají vlastnosti zvuku. Někdy jsou výsledky zajímavé, někdy příliš ne. Cesta k uspokojivému výsledku leží obvykle někde mezi těmito extrémy. Najít vhodný postup nebývá snadné.“

Petr V.: „Ty algoritmické postupy jsou nějak předem dané, nebo si je můžete libovolně upravovat? Nebo se musíte řídit nějakými pravidly?“

Milan Guštar: „Jako tvůrce máte úplnou svobodu, pravidla si stanovujete sám. Můžete využít známý postup, libovolně ho upravit, vytvořit vlastní, pravidla vytvářet, měnit, dodržovat i porušovat. Pro někoho je důležitější to, pro jiného ono, pro někoho cesta, pro jiného cíl.“

Mirek Znoj: „Dobrý den. Do jaké míry je ještě člověk autorem hudby, když ji za něj vytváří svými algoritmy počítač?“

Milan Guštar: „Záleží na úhlu pohledu. Algoritmus musíte vytvořit nebo alespoň vybrat, zvolit vstupní parametry nebo je nechat vygenerovat jiným algoritmem, proces musíte spustit a prezentovat výsledek. Autorského podílu se nezbavíte...“

slavkov: „Se kterými umělci konkrétně spolupracujete v oblasti novách médií?“

Milan Guštar: „Některé známé umělce, se kterými spolupracuji, najdete např. na Wikipedii - http://cs.wikipedia.org/wiki/Milan_Gu%C5%A1tar. Učím na HAMU a FAMU, občas mívám přednášky nebo semináře na AVU, snažím se pomáhat i studentům jiných škol.“

Ruda: „Proč nám melodie čínské nebo arabské nezní příliš libozvučně?“

Milan Guštar: „Mě libozvučně znějí, cizokrajnou hudby poslouchám dlouho a rád. V různých oblastech světa jsou v hudbě důležité různé její vlastnosti. U nás je to harmonie - souzvuky tónů. Tomu se přizpůsobilo ladění a omezil se počet užívaných tónů. V arabské hudbě jsou důležité melodie, proto využívá více tónových výšek, více intervalů. My je z našíhudby neznáme, proto na nás působí nezvykle. Základem čínské hudby jsou pětitónové stupnice, drobné mikrotonální modulace tónů a heterofonie - současně znějící mělodické linky, které se drobně odlišují. To opět z naší hudby neznáme.“

konev: „Také by mě zajímalo, jaký používáte software k sonifikaci. Chápu, že se liší sonifikace obrazu nebo řady čísel, ale zajímá mě zdali existuje software využitelný tímto směrem, nebo je třeba si napsat vlastní.“

Milan Guštar: „Software píši vlastní. Mohu tak zcela libovolně ovlivňovat jeho funkci. Obvykle vytvářím algoritmy pro generování zvuku a programy pro transformaci dat. Výsledná data pak slouží jako partitura, nejčastěji pro program Csound. V něm se podle ní řídí algoritmy generující zvuk. Hotové programy pro převod obrazu, fraktálů, nebo číselných posloupností na čísla však existují.“

Veronika, Mělník: „Děláte také nějaké testy s lidmi, kteří na vyplňují dotazník, jak se jim určité akordy líbí, nebo nelíbí? Nebo tak nějak intuitivně předpokládáte, že určité melodie jsou hezké a jiné ne?“

Milan Guštar: „Podobných výzkumů se dělalo mnoho. Lidský sluch je velice složitý, o procesu slyšení stále ledaco nevíme, mnohé je velice individuální, mnohé je dané prostředím, kulturou, zkušeností. Pokud tvořím hudbu, řídím se vlastní intuicí a citem.“

konev: „dobrý den, právě jsem se dodíval na port. Bylo řečeno, že triton je nelibozvučný, avšak v moderní hudbě např. jazzu je to jeden z pilířů zvuku. Co si myslíte o hranicích lidského hudebního vkusu ?“

Milan Guštar: „Triton je zvláštní interval. Existují empirické studie, ze kterých vyplývá, že pro mnoho posluchačů zvlášť nelibozvučný není. Ve zmenšeném septakordu mi zní velice hezky. Jako Huychensův tritonus (7/5) nebo Eulerův tritonus (10/7) zní také dosti libozvučně. Ve srovnání s čistou kvartou (4/3) a kvintou (3/2), mezi nimiž leží, je však velice disonantní. Pokud máte na mysli hranice akceptovatelných uměleckých projevů, stále se posouvají. V hudbě a harmonii byly např. ve středověku tercie vnímány jako disonance, konsonantní intervaly obsahovaly ve frekvenčních poměrech pouze čísla 2 a 3. Později se akceptovalo číslo 5, tedy tercie a sexty. Harmonická septima (7/4) se v naší hudbě běžně nepoužívá doposud.“

Vinnetou: „Dobrý den, pane Guštare, rád bych doma experimentoval s podobnou tématikou, můžete mi, prosím, doporučit software (pokud možno volný), moc děkuji a přeji mnoho objevů ve vaší práci.“

Milan Guštar: „Používám operační systém Linux, tam je volný software běžný. Nejčastěji pracuji s programem Csound, je to velice mocný nástroj, práce s ním však není snadná. Je-li Vám blízké objektové programování, zkuste SuperCollider. Chcete-li grafické prostředí, pak PureData. Mnoho zajímavých programů obsahuje Planet CCRMA, je však pouze pro Fedoru a CentOS. Programy pro Windows už dlouho nesleduji, jistě jich však na webu najdete spoustu. Zkuste začít na anglické wikipedii - algorithmic composition, tam najdete další klíčová slova. Pak použijte Váš oblíbený vyhledávač. Přeji mnoho štěstí a příjemné experimentování.“

enzo: „Dobrý den, zajímal by mě co to znamená že některé nástroje jsou laděny do C a jiné do F . Jsou noty pro tyto násroje stejné ? a jaká je závislost frekvence . děkuji“

Milan Guštar: „Základní ladění je C, pak nástroj zní, jak je zapsán v notách. Transponující nástroje znějí o příslušný interval výše nebo níže. Na nástroji v F při notě (hmatu) C zní tón F, při hmatu (notě) D zní G atd. Noty vypadají stejně, tóny znějí o příslušný interval posunuté. Interval je poměr frekvencí, např. posun o kvintu znamená vynásobení frekvence hodnotou 3/2=1,5. Má-li tón A frekvenci 440 Hz, tón E o kvintu vyšší má frekvenci 440*1,5=660 Hz.“

Laďka: „Kde se dá pořídit program na převádění obrazu do zvuku? Jde to i naopak? děkuji“

Milan Guštar: „Hotové programy pro tento účel nepoužívám, píši si programy vlastní. Na webu však jistě vhodný program najdete, na YouTube jsou i ukázky dosažených výsledků. Přímý převod grafické patritury na zvuk prováděl např. syntetizér ANS (podrobnosti a další podobné nástroje naleznete např. v mé knize Elektrofony), existuje jeho softwarová verze. Nejobvyklejší formou převodu zvuku na obraz je zobrazení jeho časového průběhu, to umí snad každý program pro zpracování zvuku. Další běžnou formou zobrazení je spektrogram, opět ho najdete ve většině zvukových editorů. Zajímavé výsledky může poskytnout analýza MIDI souborů. Ty obsahují hrané noty, nikoli zvuk, lze proto snadno vizualizovat výskyty intervalů, srovnávat fragmenty melodií apod.“

Dan: „Proč více evropanů vyhledává bubnování na šamanské bubny, rytmické nástroje a pod? Má to něco společného s přijímáním Hz v jiné podobě, než jsme zvyklí?“

Milan Guštar: „Evropská hudba, zvláště vážná, se po staletí rytmu příliš nevěnovala. Asi i proto máme potřebu si tento chybějící aspekt hudby doplnit. Tempo - frekvence pravidelného rytmického proudu na nás bezpochyby silně působí a může silně ovlivnit naše vnímání a prožívání. V hudbe se někdy pro tyto jevy používá pojem transcendentní čas.“

Laďka: „Nejsem hudebně vzdělaná, však před třemi lety jsem pochopila, jak se dá zkomponovat hudba, která léčí jedince pomocí čísly. Nejenom, jak člověk zní, ale co ho může uzdravovat. Tuto metodu jsem nazvala melodie čísel. Vím ale, že tohle vymyslel někdo před několika tisíci lety. Chtěla jsem se zeptat, jak používáte tuto metodu v běžném životě. Díky za odpověď. Krásný zbytek dne. Laďka :)“

Milan Guštar: „V naší kultuře tradice čísel v hudbě sahá přinejmenším k Pythagorejcům, do období před dvěma a půl tisíci lety. Hudba - musica byla v té době především naukou o harmonii světa, vesmíru i člověka. V naší civilizaci je tento proud stále přítomný, jen není příliš viditelný. Pokud si však symbolický i praktický význam čísel uvědomíte, i v běžném životě budete číselné vztahy nacházet "na každém kroku".“

Jiří Císař: „Dobrý den, pane Guštare, jak se díváte na fenomen Náhody, Synchronicity? Dokázal byste zhudebnit výraz Globální Retranslační Interakční Anteon? A je toho mnohem víc... také spousta algoritmů, z těchto souvislostí vyplývajících. Tvary i barvy, jen s těmi tóny si doposud nevím rady. Čirou náhodou jsem přišel dříve domů a proti všem svým zvyklostem zapnul televizi. S pozdravem cisar.gloria@seznam.cz“

Milan Guštar: „Co je to náhoda? Jsou náhodná čísla, která jsme získali, stále náhodná? Dokážeme něco dělat opravdu náhodně? Leckdo tvrdí, že náhodný výběr může dělat pouze Bůh. Je to rozsáhlé téma, v krátkosti neumím odpovědět. Zhudebnit nebo převést na zvuk lze cokoli, dokonce nekonečně mnoha způsoby. Pokud víte, jak naložit s tvary a barvami, jistě najdete i svou vlastní cestu k tónům.“

Laďka: „Ještě by mne zajímalo, jestli pracujete i se zvukem lidského hlasu. Přemýšlel jste někdy o tom, že každý člověk má nějakou frekvenci hlasu a dokáží ho léčit podobné vibrace? :)“

Milan Guštar: „Se zvukem lidského hlasu pracuji jen občas. V některých skladbách ho upravuji a transformuji, zkoušel jsem také hlas generovat synteticky (ukázku najdete zde: http://www.uvnitr.cz/mg/flex/flex17.html). Vím, že někdo vytváří "léčivé zvuky" na základě analýzy hlasu. Hlas, jeho zabarvení, frekvenční průběh, melodie řeči a další vlastnosti, o nás bezpochyby hodně vypovídá. Myslím však, že jednoduché, mechanické postupy a návody málokdy obecně fungují. Kdyby to tak bylo, byly bychom již dávno všichni zdraví, krásní a šťastní. Na individuální a symbolické úrovni jsou ale mnohdy ty nejjednodušší vztahy nejúčinnější.“