PORT

Záznam chatu ze středy 26. května 2010

Helena K.: „Dobrý den. Kam směřuje současná psychiatrie? Pomáhájí spíše léky nebo spíš různá sezení?“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Dobrý den, děkuji za skvělý dotaz. Jednoznačně lze říci, že současná psychoterapie směřuje k propojení biologických metod léčby (např. léky) a psychoterapie (Vámi zmiňovaná „sezení“). Jde o to, že se zjistilo, že oba přístupy v případě, že fungují vedou ke stejným změnám v mozku. Tzn. dichotomie mezi biologickým a psychoterapeutickým přístupem již patří minulosti, naštěstí :-).“

Alena, Živohošť: „Dobrý den, musí pacient s elektrošoky souhlasit? Existuje nějaká okolnost, za které by se mu mohly aplikovat i bez jeho souhlasu?“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Dobrý den, Jde o zásadní dotaz, odpověď pak platí také pro všechny další léčebné postupy. Pacient samozřejmě musí s výkonem souhlasit. Bez tohoto svolení lze aplikovat pouze za zákonem jasně stanovených podmínek /např. nesvéprávnost/.“

Věnek, Benešov: „Do jaké míry je farmakologická léčba depresí účinná? Vyvíjejí se nové léky? Bude i v budoucnu nutná nějaká forma elektrokonvulzí nebo rTMS?“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Dobrý den, léčba deprese je dnes velmi účinná a většinou se začíná jedním antidepresívem. Léčebnou odpověď pak lze očekávat u cca 60-70% léčených, nedostaví-li se cca do 1,5 měsíce, léčba pokračuje odlišným typem terapie /třeba jiné antidepresívum/. S elektrokonvulzemi čekáme až na skutečně nedostatečnou odpověď. Dále potvrzuji, že výzkum nových antidepresív intenzivně pokračuje a nové léky jsou průběžně zaváděny do praxe. Nicméně pro všechny léky platí, že fungují až po nějaké době, tzn. elektrokonvulze se aplikují také v případě, že potřebujeme využít jejich rychlý nástup efektu.Ten je s výhodou hrozí-li například vysoké riziko sebevraždy a podobně. V těchto případe elektrokonvulze jednoznačně zachraňují životy.“

Iva: „Dobrý den, k reportáži elektrokonvulze a rTMS znám, sice ne z vlastní zkušenosti, ale o třetí metodě zmiňované v reportáži jsem ještě neslyšela. Jinak vím, že si lidé po konvulzích stěžují i na mírné změny nálad.“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Dobrý den, jistě, lidé mohou mít po různých typech léčby nejrůznější prožitky, nicméně přímý negativní efekt elektrokonvulzí ve smyslu změněné emotivity (po vyléčení toho, co bylo léčeno) nebyl studiemi prokázán. Víte, ono jde asi i o to, že tyto pocity mohou být třeba také součástí odeznívajícího problému, který byl vlastně elektrokonvulzemi léčen. Moc děkuji za dotaz.“

Tomáš: „Dobry den, chtěl jsem se zeptat jestli se touto metodou dá otevřít místa v mozku, která byly uzavřena nebo zakrnělá. A pokud na toto tema existuje nějaká jiná metoda mohl byste ji prosím jmenovat ?“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Děkuji za dotaz, oblasti psychiky, které jsou nám nepřístupné nelze "otevřít" žádnou instrumentální metodou jako je rTMS apod. Jde to jen soustavnou prací na sobě (relaxace, meditace) a případně také pomocí psychoterapie.“

Michal, Praha 3: „Dobrý den. Viděl jsem dokument, kde se pomocí funkční magnetické reozonance určovalo, zde zkoumaný člověk člověk lže. Probíhají podobné výzkumy také u nás?“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Nevím o tom a spíše je to nepravděpodobné.“

Zdenek, Opava: „Do jaké míry u nás přibývá pacientů s depresí? Je jich po roce 1989 více nebo méně? A umíme je lépe léčit?“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Děkuji za hned dva dotazy. 1) ot. o počtu depresí. Je to zajímavé, ale počet "pravých" depresí, tedy třeba těch, které léčíme rTMS nebo elektrokonvulzemi asi nepřibývá a jejich počet moc nezávisí na politické a ekonomické úrovni společnosti. Rovněž je zdokumentováno, že tyto deprese byly také vždy v minulosti. Přibývá však a) depresí, které jsou rozpoznány/diagnostikovány (lepší úroveň povědomí mezi lidmi a praktickými lékaři) a b) přibývá jiných typů psychických potíží,hlavně neuróz. 2) lepší terapie? Ano, současné léčebné postupy jsou nesrovnatelné s tím, co jsme měli třeba i před 20 lety, léčba je lepší hlavně z hlediska menšího výskytu nežádoucích účinků.“

Klárka, Nové Město: „Dobrý den. Myslíte, že se postoj k elektrošokům nyní změní, když přece jen přináší dobré výsledky?“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Skutečně dobrý dotaz, doufám, že ano. Snaha o lepší přiblížení problematiky je také důvod proč nyní sedím u PC :-). Rovněž doufám, že se ještě zlepší povědomí i o jiných aspektech psychiatrie. Hlavně je potřeba, aby lidé vůbec věděli, jaké potíže existují, že je (nebo jejich blízké) mohou potkat a PŘEDEVŠÍM, že se tato trápení dají efektivně léčit.“

Marcela: „Dobrý den,už delší dobu mi bývalo zle u doktorky mi nic nezjistili a to jsem byla na různých vyšetřeních.Po návštěvě psychiatra mi byla zjištěna panická úzkost a agorafobie.Mám dotaz,zda se tyto stavy dají úplně vyléčit,či nikoli.Strašně mě to omezuje v životě,děkuji za odpověd.“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Je mi líto, že máte problémy. Agorafobie s panicku poruchou představují velmi dobře a plně (!!!) léčitelné potíže. Důležité však je se nespoléhat jen na efekt léků, nemusí stačit. Optimální je léčbu doplnit o psychoterapii (především tzv. KBT, na internetu se podívejte na detaily). Držím Vám place.“

Iva: „Měla bych dotaz ještě k léčbě afektivních poruch, slyšla jsem, že v PCP probíhá výzkum reakce pacienta na určitý typ antidepresiv a podle prvotní medikace spojené se zobrazovací metodou bude pak snazší najít přesnější skupinu a nebude se tak muset zkoušet, které léky zaberou??“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Ano, je to tak!. Daří se nám s vysokou pravděpodobností poznat (podle zvláštní varianty analýzy EEG), zda bude lék fungovat a to již po 1 týdnu.Informovaná jste skvěle :-).“

Pavel K: „dobry den, mam před státnicema, lze "elektrošoky" využít pro podporu paměti, studium a vylepšit (vytunit) mozek a paměť? Díky a hodně úspěchů při léčbách“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Lituji, žádnou z metod bohužel nezle využít pro zlepšení studijního výkonu protože v této indikaci nefungují (škoda, souhlasím s Vámi). Tak nám nezbývá nežli si to odedřít... :-). Hodně štěstí i Vám a nejen u státnice.“

Jiří: „Dobrý den pane profesore, otázka ze zajímavosti: dá se pomocí působení elektřiny např.vymazat část paměti, řekněme nějaký čas zpět či některé vědomostii/zážitky? Do jaké míry je toto ovladatelné? Je vyzkoumána nějaká hranice, která je pro mozek kritická? Dokážete pacientovi říci, o co může "přijít" např. při léčbě, kterou jste ukazovali v pořadu? Co vědomosti, které mozek má řekněme zažitéodmala? Můžou se léčbou ničit? A poslední dotaz :) : Co probíhá v neuronech při průchodu větším proudem než při normálním vzruchu? "Přetrhne" se spojení s okolními? Jak byste srovnal ničení mozk.buňěk působením alkoholu a při průchodu proudu? Děkuji za osvětlení :)“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Dobrý den, složité dotazy, ale zcela zásadní. Víte, mozek ukládá informace dvěma způsoby:1) krátkodobým (funkčním) posílením přenosu mezi neurony a 2) morfologickou změnou propojení mezi neurony, tedy novými spoji (synapsemi). První zmíněný způsob je zodpovědný za krátkodobou (sec. a min.) paměť a druhý pro paměť střednědobou a dlouhodobou (včetně celoživotní). Aplikace elekrokonzulze změní elektrickou aktivitu a jednoznačně ruší bezprostřední krátkodobou paměť, konkrétně se jedná o několik minut kolem vlastní aplikace (pacenti jsou o tom informováni a celkem to nevadí). Paměť dlouhodobá narušena není (důvodem je to, že je dána morfologicky, tedy synapsemi). Jinak, po elektrokonvulzích dochází ke zvýšení počtu synapsí, což je vlastním podkladem jejich antidepresivního působení, situace u alkoholu je situace přesně opačná. Bohužel stíhám jen stručně, ale podstata věci je popsaná. Klidný večer.“

Petr: „Dobrý den. Zjišťují se příčiny depresí konkrétního pacienta? Nebo se automaticky jen nasadí antidepresivum a vysolí řada obecných doporučení a pouček, které stejně při neodstranění příčin jsou k ničemu? A jak tedy se vyhnout depresím? Vlivů je přece spousty a každého uvádí do depresí něco jiného. A k té metodě léčby elektrošoky - je bezpečná pro všechny typy pacientů? Nebo jsou nějaká omezení (např. pro kardiaky, děti, důchodce...)?“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Děkuji za dotaz. Víte, deprese je jednou z možností jak může naše duše reagovat na nepříznivé životní události (vnější faktory). Ve hře je pak i individuální dispozice k této reakci, která je u každého jiná (větší nebo menší „tendence“ k depresi a odpovídá "vnitřním faktorům"). Úkolem psychiatra je a) odhalit roli a interakci faktorů vnějších a vnitřních, tedy zjistit proč deprese vznikla, b) léčebně ovlivnit faktory psychogenní (vnější). To děláme pomocí psychoterapie. Konečně také c) ovlivnit vnitřní faktory (dané biologicky) pomocí farmak nebo jiných metod. Jakýkoliv jiný přístup je špatně. Jinak elektokonvulze jsou kupodivu poměrně bezpečné a dávají se často v případě, že nelze podat léky (tedy k ovlivnění ad "c" výše). V některých situacích mohou být léky pro pacienta rizikové. Omezení elektrokonvulzí jsou pak dána hlavně riziky celkové anestézie /tedy podobně jako u chirurgických výkonů/. Jinak elektorkonvulze mají také řadu nevýhod.....zmiňoval jsem je na kameru, ale nevím zda to v dokumentu zůstalo, neb jsem ho ještě neviděl :-)“

Michal: „Dobrý den. Rád bych se zeptal co si myslíte o působení mobilních telefonů přímo na mozek. Děkuji“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Skvělý dotaz, bohužel nejsem úplně expert v té oblasti. Nicméně, co jsem četl v odborných periodicích, tak se nakonec ukázalo, že tento efekt je minimální nebo žádný, naštěstí pro nás :-)“

Iva: „V reportáži zaznělo, že rTMS se využívá k léčbě deprese vyšší frekvencí a k léčbě obsesí nižší. jaký je zde princip? a lze využít rTMS i k léčbě jiných neurór?“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Obecně platí, že frekvence nad jeden Hz stimuluje kůru mozku a pod jeden Hz jí tlumí. Z toho vychází strategie, kdy stavy a potíže spojené s vysokou aktivitou léčíme spíše inhibičně (1 Hz) a naopak nedostatečnou aktivitu stimulujeme vyšší frekvencí. To odpovídá strategii léčby u deprese (třeba 10 Hz) a OCD (inhibice 1 Hz). Léčebně to docela vychází. Další parametr je potom oblast mozku, která má být léčena, tedy pozice cívky.Mnoho věcí v této oblasti je ještě potřeba prozkoumat, ale vývoj pokračuje.... Klidný večer a děkuji za dotaz.“

MIŠKO: „Chci se Vás zeptat jestli mám nárok na bezplatné lázně?, má nemoc je torticolis od roku 2000, od roku 2004 jezdím do FN Olomouc-Neurologická klinika na Botox.“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Tento dotaz bohužel musíte položit spíše neurologovi, já jsem psychiatr.“

Iva: „Děkuji za odpověd;-) Jak se dnešní psychiatrie staví k problémům s kvalitou života pacienta, jeho návrat do práce, do společnosti... Co by podle Vás napomohlo k destigmatizaci oboru? Slyšela jsem, že lidí s duševní poruchou, a to jakoukoli, je u nás mnoho, že by se měli spojit a probořit hráz a bojovat za svá práva "propagaci" psychicky nemocných???“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Milá Ivo, zachování nebo obnovení kvality života našich klientů je náplň naší (psychiatrů) práce a často i našich životů...tzn. stavíme se k tomu jako k samozřejmému cíli našeho snažení. Destigmatizaci by nejvíce pomohla správná (!) informovanost, řada osvětových aktivit se může míjet účinkem prostě proto, že není zdůrazněn jeden zásadní fakt. Duševní nemoc není něco, co by měli "oni" a "my" nikoliv. Psychické potíže a možnost jejich nabytí je prostě součástí nejen úplně každého z nás, ale je implicitně obsažena v samotném uspořádání nervového systému. Jinak práva lidí s psychickou poruchou jsou úplně stejná jako všech ostatních. Problémem jsou spíše postoje některých neinformovaných lidí (a institucí)....Rád bych to ještě rozvedl,ale čekají na mne další dotazy a musím pokračovat ve své snaze o zlepšení "informovanosti" v tomto poli. Díky za príma dotazy.“

Libor R.: „V reportáži bylo uvedeno, že těhotné ženy místo farmak podstupují léčbu proudem. Zajímalo by mě jak dlouho vydrží účinky této léčby. Mám schizoafektivní poruchu a nebaví mě bráz stále léky a docházet na depot,mohla by Vaše léčba být substitucí i pro neakútní pacienty.“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Pokračovací (půl roku) nebo udržovací (déle) elektrokonvulze je indikována u lidí, kteří dobře reagovali na akutní léčbu elektrokonvulzemi, mají-li časté relapsy a jsou-li farmakorezistentni. Varianty frekvence podávání jsou různé, od 1x týdně až do 1x měsičně, je nezbytné postupovat individuálně. Nicméně, v praxi se k dlouhodobé léčbě moc často nepřistupuje, on je nakonec možná pohodlnější ten depotní přípravek. Nicméně jak jsem řekl, možné to je. Držím Vám palce a přeji ať jde Vaše léčba co nejlépe.“

Honza: „V reportáži mě zaujalo, že za pomoci RTMS se léčí OCD. Mám kamaráda, který se s OCD léta potýká a klasická léčba (farmaka, terapie) v zásadě selhávájí. Jaké kroky by měl podniknout, aby mohl tuto metodu vyzkoušet? Děkuji!“

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.: „Ošetřující psychiatr by o možnosti rTMS měl být informován a měl by zvážit event. odeslání Vašeho kamaráda na pracoviště, které využívá rTMS. Nicméně pozor, u těžké OCD rTMS také nemusí být účinná, kombinace natidepresív a KBT (!!!) psychoterapie je stále zlatým standardem léčby.“