Úvod » Chat s odborníkem » Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.

Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.

matematička a historička

Fotografie

Vystudovala Matematicko-fyzikální a Filozofickou fakultu UK, nyní vyučuje matematiku a logiku na ČVUT v Praze. Zabývá se historií vědy. Již osmnáct let vede seminář Dějiny matematiky a astronomie. Věnuje se též popularizaci exaktních věd, mimo jiné vytvořila několik interaktivních výstav matematických a fyzikálních experimentů. Autorsky se podílí na vzniku Keplerova muzea v Praze. Mezinárodní astronomická unie pojmenovala na její počest planetku č. 58 682 Alenašolcová.

více v reportáži Oči astronomie: První dalekohled z cyklu PORT

Záznam chatu z 2. 9. 2009

Marek, Brno:
Je možné u nás někde studovat historii vědy? Nebo je nutné studovat určitý vědní obor zvlášť a historii zvlášť a pak si to dát dohromady?
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 18:19
Vážení čtenáři, zdravím Vas a děkuji za Vaše zajímavé otázky. Věnovat se studiu toho, jak se vyvíjelo vědecké myšlení je nádherné dobrodružství. Často nás překvapí, jak složitá byla cesta k tomu, co dnes považujeme za samozřejmost. Bohužel obor Historie vědy na univerzitách v České republice není zaveden a jsou i malé možnosti uplatnění pro absolventy takového oboru. K tomu, aby se někdo stal historikem vědy, nestačí studovat obecnou historii. Nejlepší postup je vybrat si vědní obor, který máte rád, a dobře jej ovládnout. Přitom se věnovat jeho vývoji, s tím, že si také důkladně osvojíte obecné historické metody, kupř. jak pracovat s prameny primárními, sekundárními atd. Zároveň je třeba studovat jazyky, kromě moderních jazyků i klasické podle vybraného oboru. Je také třeba připustit a smířit se s tím, že Vaši kolegové nemusí mít pro historii porozumění - budou se spíš zajímat jen o nejnovější vědecké výsledky. Přesto vše měli jsme a máme v českých zemích řadu vynikajících historiků, kupř. Quido Vetter, který dokonce patří mezi zakladatale světové společnosti pro historii vědy, a Zdeněk Horský, vynikající znalec minulosti astronomie. V jiných zemích se obor Historie vědy od 80. let 20. století velmi rozvíjí. Výpočetní technika skutečnému bádání může velice pomoci. V Praze existuje seminář SEDMA pro dějiny matematiky a astronomie (jednou za měsic). Informace najdete přes Google. Přeji Vám hodně štěstí a vytrvalosti.
Filip D.:
Jaký nejstarší dalekohled u nás máme? Máme i nějaký Keplerův dalekohled?
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 18:31
Všechny čočkové astronomické dalekohledy jsou Keplerova typu, jen mají někdy složitější soustavy čoček. Který z nich je nejstarší, to jsem zatím nezkoumala. Po konzultaci s kolegou Peterem Zamarovským se domníváme, že nejstarší bude asi Clarkův dalekohled z majetku Vojtěcha Šafaříka, který je dnes ve slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR na Ondřejově. Doporučuji Vám návštěvu muzea v Ondřejově. Starší exponáty byste mohl najít také v Národním technickém muzeu, ale to je dlouhodobě zavřeno (v rekonstrukci).
Martin Gembec:
Rád bych se zeptal, kdy zhruba prezentoval Kepler vylepšení dalekohledu za pomoci spojky jako okuláru a zda je to možné někde vidět nakreslené, podobně jako schéma prvního dalekohledu nebo dalekohled Galileův?
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 18:42
Kepler se věnoval návrhu konstrukce dalekohledu v době, kdy žil v Praze. Popis konstrukce je načrtnut v jeho druhém optickém díle, které nazval Dioptrika a vydal v roce 1611. Kepler se tím zabýval v době, kdy dostal zprávu o Galileově pozorování. Kepler svůj dalekohled nikdy nezkonstruoval, jen jej popsal a vyložil jeho funkci. Jak sám píše, měl chabý zrak, soustavně nepozoroval. Převážně se věnoval teoretickým úvahám. Mohu Vám doporučit článek kolegy Zamarovského: 400 let astronomického dalekohledu v posledním čísle časopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 2009, č. 2, str. 94 - 111.
Karel V.:
Opravdu se Kepler při přemýšlení o elipsovité dráze planet inspiroval Vlašskou kaplí?
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 19:02
Když Kepler uvažoval o dráze Marsu, vycházel z mnoha údajů o pozorování, která mnoho let sbíral Tycho Brahe se svými pomocníky. Z těchto měření, přesnějších, než bylo v té době obvyklé, odvodil malý rozdíl mezi eliptickou a před Keplerem předpokládanou kruhovou drahou. Než dospěl k elipse zkoumal také jiné nové modely, např. oválné dráhy, ale také kopernikovský či tychoniánský systém (ve středu si představme Zemi a kolem ní se otáčí Slunce, kolem něho ostatní planety). Když o tom uvažoval a připravoval dílo Astronomia nova, bydlel v koleji Krále Václava na Ovocném trhu čp. 573 na Starém Městě pražském. Tam objevil ty nejdůležitější myšlenky. Vlašská kaple v Karlově ulici je v blízkosti Keplerova pozdějšího bydliště, proto se s ním často spojuje. Ale tam již měl elipsu vymyšlenou, dílo rozšiřoval a připravoval k vydání v Heidelbergu. Dnes bychom mohli říci také, že "hledal sponzory". Samozřejmě, nemohu tu inspiraci Vlašskou kaplí vyloučit, nemohu však to opřít o nějaká data a zdá se mi to nepravděpodobné, i když procházel často Karlovou ulicí přes Kamenný most k císaři na Hrad. Je to ale hezká myšlenka.
Zbyněk, Olomouc:
Co všechno v Praze po Keplerovi zbylo? Můžeme to vidět v jeho muzeu?
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 19:21
Kepler opustil Prahu v roce 1612. Odvezl své dvě děti do Kunštátu na Moravě a odjel do svého dalšího působiště hornorakouského města Lince, kde se stal zemským matematikem. V Praze můžeme najít Keplerova díla, zvláště v Národní knihovně a knihovně Strahovského kláštera. Nedávno jsem je mnohá pročítala, stojí to za to. Kepler velmi dbal na typografickou úpravu. Jsou převážně v latině. V rekonstruovaném Národním technickém muzeu je umístěn tzv. Buergiho sextant, který pravděpodobně Kepler používal k pozorování. Pak najdeme v Praze nekolik pamětních desek, např. u vstupu do Gymnázia Jana Keplera nebo na Ovocném trhu čp. 573 v průchodu. Takze bychom mohli procházet Prahou po Keplerovych stopách. Poslední Keplerova návštěva v Praze v roce 1628 je spojena s výzdobou astronomické chodby, předpokládá se, že ji inspiroval, ale na ni se dnes dívají při práci úředníci ministerstva kultury či senátu. Keplerovo muzeum je malá místnost uprostřed turistické zóny, z těchto a bezpečnostních důvodů jsme tam nezařadili vzácné historické památky ze 17. století. Přesto v něm najdete mnoho zajímavého, kupř. zrychlený růst sněhové vločky, obrázek supernovy z roku 1604 a jiné zajímavosti. Keplerovo muzeum si klade za cíl přiblížit návštěvníkům Keplerovo dílo a jeho originální způsob uvažování.
Martin Gembec:
Děkuji Vám za odpověď, ještě mně napadá - dokážete uvést přibližné parametry galileova dalekohledu? Průměr, délka, zvětšení apod?
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 19:31
Galileo postavil více dalekohledů. Ten první zvětšoval jen třikrát a byl zhotoven z olověné trubky. Měl plankonvexní spojku a plankonkávní rozptylku (jedna strana čočky je plochá). Později používal dřevěný tubus nebo z navinutého vyztuženého papíru. Lepší kousky polepil kůží se zlatým zdobením. Průměry objektivů byly: 51 mm, 26 mm, 37 mm a 58 mm. Kvůli optickým vadám čočky zaclonil na asi polovinu průměru. Další dalekohledy zvěšovaly 14x, 20x, 34x. Ohnisková vzdálenost objektivů 1327 mm, 956 mm, 1689 mm. Zorné pole bylo velmi úzké - cca 1/4 stupně, tj. polovina Měsíčního kotouče, čili 3 1/2 u okuláru. Další podrobnosti viz zmíněný článek kolegy Zamarovského. Do repliky Galileova dalekohledu jsem se již víckrát, nehodí se k pozorování, není divu, že Kepler hledal lepší řešení.
Irena a Petr:
Jaký je to pocit, mít po sobě pojmenovanou planetku? Kolik Čechů má podobnou čest?
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 19:46
Opravdu moc krásný pocit, nejen proto, že se někde pohybuji ve vesmíru, až tu nebudu, tak tu snad ještě budu, ale také proto, že si někdo váží toho, co dělám. Ještě jsem ji neviděla. Seznam českých jmen udělených planetkám najdete, když dáte do hledače "planetky", jak doufám. Najdete je tam především díky Janě Tiché a Miloši Tichému z českobudějovické observatoře na Kleti, kteří mnoho planetek také objevili. Jméno planetce může navrhnout objevitel, když jsou bezpečně zjištěny určité parametry tělesa (zase ten Kepler), ale jméno schvaluje nebo přiděluje speciální komise Mezinárodní astronomické unie. V Čechách jsou nejméně dva týmy, které objevují planetky, proto v seznamu planetek najdete jmen českého původu celkem dost. Ovšem planetky se nepojmenovávají jen po lidech. Např. Vltava má také planetku.
Věra:
Jak je možné, že za Rudolfa II., který byl okouzlen alchymií a astrologií, vzkvétala i věda? Byla to vůbec věda?
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 20:09
Kruh kolem Rudolfa II. se snažil objevovat něco nového. Všichni byli na cestě za poznáním. Vývoj vědy není přímočarý, některé cesty dnes považujeme za slepé. I ty neúspěšné snahy však mohou přinášet něco nového, např. to, že tudy cesta nevede nebo mohou být inspirací pro další generace. Např. dnešní jaderní fyzikové naplnili cíle alchymistů, co se týče transmutace prvků. Nejde snad v posledním století o pokročilou alchymii? Rudolf II. sliboval prostředky, to motivovalo učence k bádání, k naději, že za to budou také odměněni. Také ke studiu získali časový prostor, nemuseli např. pro obživu obdělávat pole. Na příkladu Johanna Keplera je však vidět, že to byly převážně sliby. Přesto atmosféra rudolfinského dvora vedla k rozvinutí intelektuálního prostředí, které přineslo výsledky, z nichž některé patří do oblasti, které říkáme věda. Pro tehdejší badatele to nebyl problém, co je vědecké a co není. Rozhodně ale dnes považujeme např. řadu Keplerových výsledků a dalších z té doby za vědecké, i když cesta k nim by dnešní požadavky na vědeckost nesplnila. Jiné postupy naopak Kepler objevil a používají se ve vědě dodnes.
Martin Gembec:
Skvělé. Používám jako primitivní ukázku jeho dalekohledu čočku 50 mm s ohniskem asi 200 mm a zvětšuje asi 4x a zorné pole je asi 2°. Pohled do něj je však názorný, je to jak do klíčové dírky. Když pak vyměním okulár za klasický astronomický f25, všichni vidí velký přínos Keplerova typu. Vaše odkazy a údaje velmi vítám. Děkuji a přeji dobor polojasnou noc.
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 20:11
To je výborné prirovnání s tou klíčovou dírkou, zdravím.
Běla M., Vizovice:
Existuje nějaká stálá interaktivní výstava, která mapuje historii vědy u nás?
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.: 20:25
Taková výstava, to je můj další sen. Před 15 lety jsem vybudovala výstavu nazvanou Experimentem k poznání. Byly tam převážně experimenty z mechaniky, optiky a matematiky moderní i s historickým pozadím. Podobné výstavy rostou ve světě jako houby po dešti. U nás pořád málo prší. Vidím, že jste z dálky, ale budete-li mít cestu, navštivte IQ Park v Liberci v tzv. Babylonu. Tam jsem viděla nedávno více pěkně připravených úloh funkčně, technicky a výtvarně s přiměřeným výkladem. Oceňuji tamější tým. Nevěnují se ale histori vědy systematicky. To je asi hudba budoucnosti a dobry napad. Děkuji za inspiraci a zajimave otazky a preji Vam dobrou noc.

Přehled chatů

Ing. Dana Sephtonová

Fotografie

22. 6. 2012

chemik

Ing. Petr Ondráček, CSc.

Fotografie

15. 6. 2012

námořní kapitán

Martin Řezníček

Fotografie

8. 6. 2012

student

Ing. Vít Syrový

Fotografie

1. 6. 2012

potravinář

Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc.

Fotografie

25. 5. 2012

fyzikální chemik

Ing. Dana Sephtonová

Fotografie

18. 5. 2012

chemik

David Obdržálek

Fotografie

11. 5. 2012

robotik

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.

Fotografie

4. 5. 2012

kulturolog

Mgr. Michal Švanda, Ph. D.

Fotografie

27. 4. 2012

astronom

Ing. Ludmila Kazdová, CSc.

Fotografie

20. 4. 2012

odbornice na inzulinovou rezistenci

Dr. Ing. Petr Vítek

Fotografie

13. 4. 2012

Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.

Fotografie

6. 4. 2012

molekulární biolog a genetik

Jarmila Ondráčková

Fotografie

30. 3. 2012

jachtařka

RNDr. Ladislav Metelka

Fotografie

23. 3. 2012

klimatolog

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC

Fotografie

16. 3. 2012

kardiolog

první | předchozí | 1 2 3 4 5 | další | poslední (15)