PORT

Záznam chatu z pátku 20. ledna 2012

slavkov: „Byl jste členem Svazarmu?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Ano.“

slavkov: „Kdy se stanete profesorem?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Nikdy.“

slavkov: „Je někde na webu Váš odborný CV?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Na stránkách ČVUT FEL.“

slavkov: „Byl jste hodně pod dozorem komunistů před r. 89 - kvůli tomu abyste třeba nebyl prozápadní špion - kvůli svému oboru radioelektronice?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Asi ano.“

Karel Winter: „Otázka trochu mimo: nemáte příbuzné v Solnici v okrese Rychnov n.Kněžnou?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Můj tatínek pocházel z Lukavice.“

slain: „Nemate pribuzneho - pana Skalickeho - je to mlady politicky aktivista?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Ne nebo o tom nevím.“

Žaneta, Jesenice: „Za jak dlouho by se mohl začít v počítačích využívat grafen?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Přestože grafén je předmětem rozsáhlých výzkumů, tak bych to netipoval dříve než za 10 let.“

Vojtěch: „Dobrý den, od kolika let se tomuto oboru věnujete? A jaké jsou požadavky být radiotechnik. Děkuji moc.“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „O radiotechniku se zajímám od 11 let, kdy jsem začal chodit do kroužku svazarmu. Za základní požadavek bych považoval zájem o danou problematiku. Znám několik dobrých radiotechniků, kteří snad neměli ani střední školu, ale měli zájem o elektrotechniku, četli časopisy a knížky. Pro budoucnost je určitě vhodné nějakou střední nebo vysokou školu vystudovat.“

Tomáš B.: „Myslíte, že by jednou počítač mohl být zabudovaný člověka a tvořit jeho součást?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Záleží jak to myslíte. Vývoj v oblasti odstranění postižení člověka, např. po úrazech, se v dohledné době bez specializovaných senzorů a mikroprocesorů neobejde.“

assassinPN: „Ja vidite budoucnost x86 procesoru?Nevistridaji je risc procesory ARM?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „V řadě x86 neočekávám nic převratného. Bude se zvětšovat počet jader na procesoru, bude se vylepšovat technoligie jejich výroby. Intenzivně probíhá vývoj softwaru pro mnoha jádrové procesory. Uvnitř dnešních procesorů x86 se již nachází jádro RISC, které zpracovává standardní instrukce procesoru rozložené do jednoduchých mikroinstrukcí pro jádro RISC. Procesory ARM se opravdu výrazně prosazují do mnoha oblastí a cenová politika výrobců tomu výrazně napomáhá. Nepředpokládám, že by došlo k náhradě x86. Možná vznikne paralelní větev.“

Zdena, Přelouč: „Dobrý den. Jak vidíte budoucnost počítačů? Co všechny by mohly už třeba za deset let umět navíc oproti tomu, co umí dnes?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Hezká otázka. Předpokládám, že máte na mysli osobní počítače. Vycházím z toho, na čem se pracuje, nebo s čím se v dílčích aplikacích můžeme dnes setkat. Určitě budou vybaveny hlasovým vstupem, takže texty nebudeme muset psát na klávesnici. Mohly by poznat, kam ukazujete prstem nebo kam se díváte. Byla zmínka o výzkumu přenosu myšlenek pro ovládání počítače. Jednočipové a specializované procesory se budou stále častěji uplatňovat v lékařství jak v oblasti monitoringu stárnoucí populace, dílčí diagnostice, tak i pomoci různě postiženým lidem. Z toho co se dnes umí, nemuselo by auto mít volant.“

Karel H., Olomouc: „Dobrý den, zabýváte se u vás také spintronikou? Má tento obor nějakou perspektivu?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „To je síš dotaz na katedru mikroelektroniky ČVUT FEL.“

Jenda J.: „Dobrý den, pracuje se u nás také na výzkumu počítačů využívajících fotony?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Nevím o takovém pracovišti. Možná na akademii věd.“

Martin: „Dobrý večer, rád bych položil doplňující otázku k tématu "počítač jako součást člověka": Jaké jsou technické možnosti integrace elektronického paměťového úložiště s lidským mozkem a v jakém stavu se v současné době nachází výzkum a vývoj v tomto směru, popř. jaká je poptávka po zavedení podobného zařízení do praxe? Jak hodnotíte phase change memory, její potenciál a šance na úspěch? A o jakých časových horizonte se podle Vás v obou případech bavíme? Děkuji“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „K první části otázky Vám toho mnoho neřeknu. Pokud vím, IBM vytváří obvody, které mají simulovat schopnosti mozku vnímat, poznávat a jednat. Teprve dalším vývojovým krokem bude snaha realizovat Vámi zmiňovanou integraci. Časově bych to viděl na desitky let. Paměť phase change memory funguje na principu rozdílného odporu materiálu v krystalické a amorfní fázi. Krystalická fáze má nízkou hodnotu odporu oproti amorfní fázi. Mřížkové uspořádání uvnitř materiálu může měnit mezi amorfní a krystalickou strukturou pomocí řízené tepelné energie uvnitř paměťové buňky. Paměť je výrobně jednodušší a má nejmenší plochu paměťové buňky. Oproti NOR/NAND dochází k minimálnímu ovlivňování jednotlivých buněk a proto je spolehlivější. Před programováním je potřeba paměť smazat po blocích. Doba zápisu bytu i stránky je 3us. Doba vybavení pro čtení 100ns a garantovaný počet zápisů je > 100000. Předpokládá se jako náhrada pamětí Flash NAND a NOR. První vzorky uvedla firma Samsung okolo roku 2010.“

Tomáš: „Dobrý den, pracuje se na počítaři takovém který má místo obvodů tok vody?“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Pochybuji, že by se dnes ve vývoji někdo vydal takovým směrem. Na konci padesátých let (1949) již byl vytvořen analogový počítač MONIAC, který odpovídá Vašemu dotazu.“

Martin: „Dobrý večer, rád bych položil doplňující otázku k tématu "počítač jako součást člověka": Jaké jsou technické možnosti integrace elektronického paměťového úložiště s lidským mozkem a v jakém stavu se v současné době nachází výzkum a vývoj v tomto směru, popř. jaká je poptávka po zavedení podobného zařízení do praxe? Jak hodnotíte phase change memory, její potenciál a šance na úspěch? A o jakých časových horizonte se podle Vás v obou případech bavíme? Děkuji“

Doc. Ing. Petr Skalický, CSc.: „Na tuto otázku jsem již odpovídal. Doplnil bych, že obvody vytvářené firmou IBM umožní vznik robotů s možností samovolného přemýšlení a rozhodování na základě získávaných a analyzovaných dat. Děkuji Vám za otázky a přeji příjemný zbytek dne.“