PORT

Záznam chatu z pátku 10. června 2011

Bětka, Zábřeh: „Dobrý den, ten prach, který musím utírat doma na poličkách a televizi, je stejný, jako prach, který odborně chytáte v ústavu, nebo ještě něco k němu přidávám třeba ze záclon či koberců?“

Jindra Hladil: „Hezke patecni odpoledne z prazskeho Suchdola - z nove budovy Geologickeho ustavu AV CR a z blizkosti "lapacu" prachu ... :-). / Slozeni tzv. vnitrniho prachu (v mistnostech, ci uvnitr nejakych prumyslovych objektu apod.) byva vetsinou vyrazne odlisne od prachu usazujiciho se venku. Proto se i studie prachu vetsinou deli na studie o vnitrnim a vnejsim prachu. Vlakna tkanin jsou v obytnych prostorach a jejich blizkosti skutecne velmi hojna, tak jak se zminujete, ovsem napr. take lupinky keratinu odloupnute z kuze, drobne chloupky apod. - vlastne cokoliv z domacich zdroju podle situace. Vnitrni prach byva bohaty temito organickymi slozkami (a nekdy i organickym mikrosvetem, co na nich bydli), navic, okny a skvirami se casto vtahuji castice i z tesneho okoli domku ci bytu - castice ze spalovani pevnych nebo kapalnych paliv, dopravy, nebo mineralni prach z blizkych zdroju a pylova zrna, spory hub, bakterie, viry ... Vnitrni prach tedy vetsinou obsahuje podstane mene tech slozek litickych-mineralnich, prevladajicich, co do sveho vahoveho podilu, venku a patricich k tem beznym slozkam vnejsiho prachu (prirodnim, ale i tech prumyslem nebo dopravou, tj. clovekem vytvorenych v takove te vetsi civilizacni dimenzi jeho pocinani.“

Ivana: „Dobrý den, zajímalo by mě zda se dá hematit zmagnetizovat - nebo se v tomto případě jedná o jiný kámen?“

Doc. RNDr. Jindřich Hladil, DrSc. a Mgr. Leona Koptíková: „Dobrý den, děkuji za první položenou otázku. Minerál hematit patří do skupiny tzv. feromagnetických materiálů, konkrétněji mezi látky antiferomagnetické. Tyto vlastnosti jsou dány uspořádáním magnetických momentů v atomech a molekulách a v tomto případě jsou uspořádány tak, že výsledný magnetický moment je nulový, takže hematit působbením vnějšího magnetického pole příliš nezmagnetujete. Schopnost se zmagnetovat však u těchto látek stoupá s teplotou. Také záleží, jestli je hematit chemicky čistý nebo má další příměsi apod.“

Přemek, Pardubice: „Co všechno prach obsahuje? Z příspěvku jsme se dověděli, že to jsou popílky, krystaly pyroxenu, živce, pyly, křemík. Našli jste tam i něco jiného, překvapivého? Cestují s prachem také třeba drobní živočichové, jako jsou pavoučci či mušky?“

Jindra Hladil: „Ano, svedci o tom treba nalezy roztocu, dokonce nam nyni s prachem, ktery obsahoval i primes vulkanickeho popele z Grimsvotnu priletel i droboucky stripek ze schranky asi sladkovodniho mlze, skutecne je zde nepreberne kuriozit, ktere se nekdy i obtizne lusti za ucasti ruznych specialistu na tyto biologicke a organicke mikroobjekty napric republikou nebo i mezinarodne. Drobnych objektu zoo- puvodu neni sice nikdy vahove nejake obri mnozstvi, spise naopak (oproti pylu, sporam a rostlinnemu detritu) - nicmene trebas u mestskeho prachu jsou i dobre zaznamenatelne castice od domacich milacku, jako jsou pejsci apod. Je zajimave, ze prenos bakterii a viru neni vubec zanedbatelny. Casto uvadeny byva pripad, ze tzv. blednuti koralu v Karibske oblasti maji z casti take na svedomi specificky adaptovane puvodne pudni bakterie, ktere se sem dostavaji pres Atlantik spolu se saharskym ci sahelskym prachem z Afriky .. A tak dale .. Omezeni ohledne preziti takoveto slozky, pokud je ovsem transportovana ziva, zalezi nekdy na tom, v jake vysce tyto mikroobjekty putuji a jak dlouho tam pobyvaly, protoze ve vysokych vyskach (kde napr. transport tryskovymi proudy ma velky dosah) jsou, jak kazdy vi, velmi nizke teploty, silna expozice ultrafialovemu zareni, apod. Ovsem vzhledem k tomu, ze i mineralni castice vetsi a tezsi nez jsou tyto mikroorganizmy jsou schopny vydrzet v hornich vrstvach troposfery az 6-8 tydnu a obehnout tak svet i vicekrat .. tak ani sireni mikrobioty, zvlastne te odolne (napr. artospory sinic) nelze nijak podcenovat ..“

Jana, Olomouc: „Dobrý den, je donášení prachu na naše území z jiných oblastí rovnoměrné, nebo je v některých obdobích silnější a jindy slabší?“

Doc. RNDr. Jindřich Hladil, DrSc. a Mgr. Leona Koptíková: „Faktorů, které ovlivňují přínos a pak depozici prachu z atmosféry je mnoho. Pokud máte v otázce na mysli prach ze vzdálenějších míst, který se dostal nad naše území a poté na zem, tak je nejdůležitější souhra jevů, které dokáží dostat prach do vyšších částí atmosféry, pak ho přepravit třeba i na velké vzdálenosti a ještě nakonec uložit, tedy ho dostat z atmosféry na zem. Prach se do vyšších částí atmosféry může dostat např. při silné bouři na africkým kontinentem, nad Saharou, při vhodné konstelaci je uchopen výškovými větry (tzv. jetstreamy) a podle konkrétních meteorologických podmínek může být transportován např. až k nám. Obecně opravdu záleží zejména na meterologickcýh podmínkách a situaci v nižších i vyšších vrstvách atmosféry.“

Štěpán, Benešov: „Dobrý den, z jaké nejvzdálenější země k nám prach doputoval?“

Doc. RNDr. Jindřich Hladil, DrSc. a Mgr. Leona Koptíková: „Pokud mohu mluvit za náš tým a vycházet z výsledků našeho "lovu" na prach, tak zatím asi nejvzdálenější místo, odkud k nám prach doputoval a který jsme zachytili, byl prach z aljašské sopky Mt. Redoubt z erupce v roce 2009. Podařilo se nám zachytit i prach z ukrajinské oblasti Kherson v roce 2007 a v loňském roce např. také prach z islandské sopky Eyjafjallajökull.“

Jan, Č.Budějovice: „Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na věc, která možná úplně nesouvisí s Vaším výzkumem, přesto by mě zajímala. V reportáži bylo uvedeno, že částečky prachu tvořící atmosférický prach (zejména ty průmyslového původu) jsou potencionálně nebezpečné pro lidské zdraví. Přináší podobné nebo vyšší zdravotní riziko i prach původem "domácí" - tvořený převážně částicemi organického původu? Dotaz číslo 2 : Jak až historicky vzdálené období lze mapovat prostřednictvím výzkumu nečistot v horninách?“

Jindra Hladil: „I kdyz vetsina prachove zateze (zvlaste s prevahou prirodniho vnejsiho prachu) neni nijak mimoradne nebezpecna - je to vlastne normalni jev, s nimz se lide setkavali odjakziva (snad jen s vyjimkou vulkanickeho popele a blizko vulkanu, napr. F, S .., ja vime ..) - tak rada typu prachu s podstatnejsi primesi prumysloveho prachu (nebo z mestskych aglomeracich, z hald po tezbe a tak pod.) uz s sebou potencialni riziko nese, a je vhodne monitorovat obsahy toxickych latek, nezridka i mikrobialni obsah a tak dale ... K druhe otazce: V geologickem zaznamu zhruba plati, ze dobre dochovane (zejmena tedy horotvornymi pochody nepremenene) horniny (a i ty nase vapence) jsou "smerem do hloubky casu" stale vzacnejsi .. Nicmene jsou na svete mista, kde se podrobny zaznam meniciho se slozeni a mnozstvi prachu da asi celkem slusne studovat i v tak davnych dobach a jejich horninach jako v extremu dejme tomu 2.5 milardy let, ale celkem bezne uz v tzv. fanerozoiku, tj. od doby pred neco vice jako 0.5 miliardou let - nakonec i stari tech nasich vapencu z barrandienu je okolo (pred a po) datu okolo 0.4 miliardy let pred dneskem, ze ...“

Vašek, Tábor: „Dobrý den, prach při svém putování evidentně nijak nerespektuje státní hranice. Spolupracujete při jeho sledování i s geology v jiných zemích?“

Doc. RNDr. Jindřich Hladil, DrSc. a Mgr. Leona Koptíková: „Spolupráce s kolegy v zahraničí je velice důležitá a nelze se bez ní obejít. Naše práce spočívá spíše ve zkoumání prachu jako geologického materiálu, tedy z pohledu geologa, nemonitorujeme pohyb prachu v atmosféře. Využíváme existujících sítí a družicových dat, předpovědních modelů a kolegy v zahraničí kontaktujeme zejména kvůli získání tzv. srovnávacího materiálu, tedy materiálu, který pochází z možné zdrojové oblasti a který nám může pomoci odhalit původ prachu, který jsme u nás zachytili.“

Blanka, Liberec: „Dobrý den. Dostal se k nám prach i od Kaspického moře, které postupně vysychá a zanechává solné pláně?“

Jindra Hladil: „Prach od Kaspickeho more je soucasti neceho, cemu pracovne rikame skytsky prach. Zda se, ze jeho mala cast byla obsazena i v tom ukrajinskem prachu z r. 2007. Skytsky zdroj prachu, jak i primesi pochazejici ze stredni Asie byly spise dlouhodobe podcenovany, nebo nebyly dosud rozlisovany (co se tyce evropskych prachovych depozic). Nyni se vsak ukazuje, ze jsou take docela podstatne pro Evropu, i kdyz africke a iberske nebo blizkovychodni zdroje nejspise hraji prim. Dlouhodobe se podcenovaly take zdroje z chladnych klimatickych pasem, tzv. spras nizsich zemepisnych sirek .. take dokaze prispivat, apod.“

Standa, Bílina: „Abyste mohli vymezit oblast, ze které prach pochází, musíte znát jeho složení na celé zeměkouli? Existují nějaké mapy chemického složení písků, půd i vulkanického prachu na jednotlivých kontinentech?“

Jindra Hladil: „Dobre zmapovani charakteriskik (receno "fingerprintu", po strance chemismu, mineralogie, doprovodnych slozek, charakteristickych castic a jejich tvaru ...) je jeste hodne ve vyvoji a bude to spise beh na dlouhou trat. I kdyz existuje o "kvalite" zemskeho povrchu mnoho udaju, vetsinou jejich podrobnost neni takova, aby byla prefektnim dukazem pro puvod prachu. Zatim jsme spise ve stadiu, ze je vzdy dobre mit srovnavaci vzorky prachu primo z okoli, kde byly pomoci druzicovych technik zjisteny nejsilnejsi emise prachu tykajici se nejake zkoumane udalosti .. Vzorky prachu z celeho sveta se pomalicku hromadi v nasi hmotne databazi ..“

Olda, Zlín: „Dobrý den, škodí našemu zdraví také prach ze sopek, pouští a spraší obdobně, jako prach z průmyslu?“

Jindra Hladil: „Odpovim trosku filosoficky nebo zertovne, plati zkratka "vseho s mirou", to jeko s vodou nebo ohnem ... :-) U nas zatim, myslim, momentalne zadne skutecne a prukazne skodlive zdravotni vlivy ze vzdaleneho a dosti maleho prinosu obecnych sprasi nemame, alespon doufam. Preji vsem ucastnikum chatu a jeho ctenarum pekne dny a balanci se vsudypritomnym prachem okolo, zanedbavat by se nemel ..“