FameLab - II. české kolo
29. 4. 2011
FameLab se na II. oblastní kolo – pro Moravu a Slezsko - vydal do Zlína. A my samozřejmě s ním, abychom i zde sledovali a zaznamenali témata a úroveň vystoupení mladých vědců – popularizátorů, kteří se do prvního ročníku českého FameLabu přihlásili. I tentokrát byl v porotě náš Michael spolu se svými dvěma kolegy.
Filip: Proslulá jednadvacítka. Baťův mrakodrap. Ano, právě z její terasy je krásný pohled na neméně proslulé Baťovy domky.
Tereza: A vůbec na celý Zlín. Tam někde je také Baťova vila.
Filip: Cíl naší dnešní cesty do Zlína.
Tereza: Právě v těchto jedinečných historických prostorách se s laskavostí Baťovy nadace konalo v neděli 10. dubna 2011 druhé oblastní kolo soutěže FameLab.
Filip: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážení hosté. Vítám vás na druhém oblastním kole historicky prvního ročníku vědecké soutěže FameLab v České republice.
Tereza: Jak už mnozí z vás víte, ve Famelabu mladí vědci předvádějí své schopnosti popularizovat svůj vědní obor.
Filip: Díky Britské radě a za přispění Nadace matematika Karla Janečka a občanského sdružení ADETO.
Tereza: V porotě zasedl profesor Kamil Wichterle z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava…
Filip: … a doplnili jej opět Martina Mašková z Českého rozhlasu a váš starý známý z PORTu – Michael Londesborough.
Tereza: Na své vystoupení mají soutěžící tento vymezený prostor a čas tří minut.
Filip: A možnost doprovodit se rekvizitami, které si pouze sami mohou přinést.
Tereza: Přichází první ze sedmi dnešních soutěžících, bakalář Martin Mikeš. Studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Filip: S Martinem se vypravíme až do afrického Kamerunu za exotickými ptáky.
Bc. Martin Mikeš: Udělali jsme takový experiment. Zjistili jsme, že ptáci, hnízdící ve fragmentované krajině, jsou velmi negativně ovlivněni vyšší mírou predace, a to především na okraji lesů. A může to mít do budoucna velmi negativní dopad na celkové populace.
Michael: Máte nějakého oblíbeného ptáka?
Bc. Martin Mikeš: Já už jsme to tedy dlouho nedělal… Ale zní to asi jako…
Tereza: Tak se v pralese ozývá Turako Bannermanův.
Filip: Nastupuje Pavel Motal, pomocný vědecký pracovník na experimentu Osqar ve švýcarském CERN. Doma je ale na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Pavel Motal: Tento experiment má za úkol nalézt hypotetické částice – axiony. Ty nám pomohou „zalátat“ některé problémy, s nimiž se potýká kvantová teorie. Ale jsou to hlavně částice, ze kterých se může skládat až 23 % celého vesmíru. Je to tzv. temná hmota. A to si myslí, že taková velká část vesmíru už stojí za pořádné prozkoumání.
Michael: Můžete mi říci, co je to ten virtuální foton? A jaké má vlastnosti?
Tereza: Soustřeďte se na nápis na zádech tohoto muže. Čtete totiž podstatu metody, o níž bude hovořit Marcel Šihor z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Tereza: … a má název Světlem k alkoholu.
Marcel Šihor: Uvažovali jsme, jak z nevyužívaného CO2 vytvořit něco užitečného a za málo peněz. Odpověď nám dala až fotokatalýza.Ta nám nabízí přeměnu látek jen za pomoci fotokatalyzátoru a světla. V našem případě dochází k přeměně v kapalné fázi na alkohol a plynné fázi na metan. Oba dva tyto produkty jsou vhodné jako alternativní paliva.
Prof. Kamil Wichterle: Kolik procent energie bychom mohli dostat…
Michael: Jak ta molekula oxidu uhličitého vlastně redukuje?
Filip: Marie Rodinová. Doufám, že to čtu správně – česky.
Tereza: Bakalářka Marie Rodinová je z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Spolu s povídáním o mitochondriích přinesla i kus hereckého nadání.
Bc. Marie Rodinová: Mitochondrie jsou buněčné organely, které vytvářejí více než 90 % energie pro naše buňky. S těmi elektrony je ale problém, pokud se rozhodnou vyjít mimo tu dráhu. Protože pak dochází ke vzniku kyslíkových radikálů. A těch se všichni bojíme, protože způsobují stárnutí buněk.
Filip: Originální nápad – dokumentovat stárnutí buněk na tváři Paris Hiltonové?
Bc. Marie Rodinová: V současné době nejsou mitochondriální onemocnění léčitelná. Vzhledem k tomu, že se vyskytují přibližně jednou za deset tisíc porodů a jsou spojována s takovými strašáky, jako je Parkinsonova choroba, měli bychom se pokusit to změnit. A proto: bavme se vědou, můžeme být užiteční!
Tereza: Zdá se, že Marie to bere ze správného konce.
Filip: Mgr. Martin Schwarzer je z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Věnuje se tam imunologii a bezmikrobním zvířatům.
Mgr. Martin Schwarzer: Okno příležitosti, probiotika a život bez bakterií. Život bez mikrobů je možný, bezmikrobní zvířata – úžasný model. Proč?
Tereza: Úlek v Martinově tváři patří stopkám, které ukončily limit tří minut. S časem zápasilo to odpoledne více soutěžících.
Michael: Takže bych poprosil o výsledky.
Filip: Porota byla shovívavá. A spolu s ostatními ovšem také zvědavá.
Mgr. Martin Schwarzer: Existuje prostě bakterie, která se podává nedonošeným dětem. A tato bakterie je schopna jednak zabránit infekcím, na které ty nedonošené děti často trpí …
Tereza: Magistra Sabína Čujová studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Fascinují ji antimikrobiální peptidy.
Mgr. Sabína Čujová: Mája, její žihadlo, resp. její jedový váček, obsahuje látky, které odborně nazýváme antimikrobiální peptidy. Jak vyplývá z názvu, působí proti mikrobům. Stejně jako antibiotika. Mohou nám tedy pomoci proti bakteriálním nemocem. Jenže kdo by se nechal dobrovolně pobodat včelou? Já tedy ne. A proto je tu naše oddělení, které tyto látky izoluje a dokonce zkouší vyrobit uměle. Takže máme novou zbraň. Ale nejen proti bakteriím, ale také virům, plísním a uvažuje i o jejím použití proti buňkám rakovinným.
Filip: Doktorka Vendula Papíková pracuje v Ústavu informatiky Akademie věd. Teď půjde o informace v medicíně.
MUDr. Vendula Papíková: Co je problém, a Cochran na to upozornil, že tento biologický pokus nestačí. Můžete udělat třeba ještě větší pokud, a pořád to není…
Tereza: Zajímavé téma, bohužel obšírně pojaté, i v tomto případě daleko přes časový limit.
Prof. Kamil Wichterle: Hodně jste přetáhla, bych řekl…
Michael: Myslím, že asi nezbude čas pro otázky.
Filip: Sedm vystoupení doznělo a porota i tentokrát musí rozhodnout, kdo postoupí do národního finále. Ze sedmi byli úspěšní čtyři. S nimi se setkáme 8. května 2011 v sále Dejvického divadla.
Autor: Vladimír Kunz