Aktivní bezpečnost
7. 1. 2011
Výrobci automobilů v minulých desetiletích zavedli bezpečnostní pásy, deformační zóny a airbagy, aby zajistili bezpečnost lidí při haváriích. Výzkum a vývoj se nyní ale posunuje do fáze před nárazem. Aktivní bezpečnostní systém má řidičům pomoci odvrátit nehody.
Zajistit bezpečnost lidí při haváriích – to bylo cílem výrobců aut v posledních šedesáti letech. Zavedli bezpečnostní pásy, deformační zóny, airbagy. Ještě ale zbývá mnoho práce. Odborníci proto upínají svoji pozornost na výzkum. Evropská unie nyní podporuje analýzy chování řidičů, které by měly snížit počet nehod.
Trent Victor, bezpečnostní analytik, Chalmersova univerzita: Výzkum a vývoj se musí posunout do fáze před nárazem, nehodám musíme předcházet.
John-Frederick Groenvall, bezpečnostní technik, Volvo: Normální řidiči nedělají to, co si myslíme, že mají dělat, dělají si, co chtějí. Svačí, telefonují, nadávají.
Jedním z cílů výzkumu je proto zjistit, co se řidičům vlastně honí hlavou. V 90 % případů, nebo i více, za nehodu může právě řidič. Ve Švédsku nyní angažovali tisícovku lidí, kteří budou ověřovat nejnovější generaci „aktivního bezpečnostního systému“. Toto hi-tech zařízení bude pomáhat odvracet nehody. Dobrovolníci jsou při řízení vždy monitorováni.
Veškeré děje uvnitř vozidla se zaznamenávají. Z každého vozu se nahraje zhruba 700 megabytů za hodinu. Většina dobrovolníků má instalováno několik různých systémů aktivní bezpečnosti. Údaje pak analyzují technici.
John-Frederick Groenvall, bezpečnostní technik, Volvo: V tomto autě máme systém s automatickým brzděním, který varuje před střetem, takže pokud se auto příliš přiblíží, radar vydá signál. Máme systém na udržení v jízdním pruhu, ale také varovný systém, který reaguje, pokud je řidič ospalý nebo nepozorný. Máme systém, který ukazuje auta ve slepém bodě, detekční systém slepého bodu a také systém na udržení bezpečné vzdálenosti.
Další silnice a další test nového aktivního bezpečnostního systému ve skutečném životě. Technici z Cách v Německu vyvíjejí nový prototyp technologie, který varuje před rychlým vjezdem do zatáčky.
Christophe Arndt, technik, Ford: Vidíme varování na přístrojové desce, které říká, že před námi se nachází pravotočivá zatáčka, kterou zatím nevidíme. Systém udává, že správná rychlost vjezdu do zatáčky je 40 km/h.
Systém spojuje informace z map, GPS a dokonce i údaje z předpovědí počasí. Technici především potřebují zjistit, jak přesné jsou mapy, aby věděli, jak upravit algoritmy a měřítka. Také ověřují, jak reagovat na různý povrch silnic.
Tisíc dobrovolníků, kteří se účastní projektu, projezdí až milión kilometrů. Údaje o tom, jak vycházejí s aktivním bezpečnostním systémem, se dostanou do Výzkumného centra Chalmersovy univerzity v Gothenburgu.
Trent Victor, bezpečnostní analytik, Chalmersova univerzita: V dopravním provozu se dějí podivné věci a jako inženýr je nikdy nemůžete odhadnout a naplánovat. Je opravdu zajímavé vidět, jak naše systémy reagují na naprosto nečekané situace.
Tým vyhledá okamžiky, kdy se aktivní bezpečnostní systém spustil, a pak zjistí, zda řidičovi pomohl v nesnázích. Řidičům zjevně vadí, když jim systém zasahuje do řízení, pokud ho nehodlali použít. Musí tedy být navržen tak, aby ho měli rádi. To bude důležitá zpětná vazba studie.
V roce 2008 na silnicích Evropské unie zemřelo na třicet tisíc lidí. Toto číslo nyní pomalu klesá. Cílem projektu je dokázat, že aktivní bezpečnostní systém výrazně pomůže. K nehodě totiž vůbec nedojde. Crash testy budou pokračovat, ale nová technologie může takovým karambolům zcela zabránit.
Autor: Šárka Speváková