PORT

Záznam chatu ze středy 15. prosince 2010

Pavel: „kolik jste našlel vykopávek“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Dobrý den, zdravím vás i všechny posluchače. Pracuju jako archeolog už asi 27 let, takže terénních výzkumů (vykopávek) mám za sebou dost. Těžko se to dá spočítat, ale bude to několik desítek větších terénních akcí. Pohřebišť jsem zkoumal celkem šest.“

Vasek: „Dobry den. Mna by zaujimalo ze v akej hlbke v zemi sa vecsinou nachadzaju archeologicke nalezy (zo stredoveku) a ci to je vidiet v terene. Pripadne ako najdete nalezisko? Nahodou? Podla historickych nalezov?“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Pozice archeologických nálezů vychází do značné míry z celkového kontextu. Naleziště v Netolicích bylo objeveno už v 19. století, ale kde byl kostel, že dlouho nevědělo. Je to věcí vyhledávání, chce to vědět jak. Pozice vlastních archeologických nálezů je různá. Mohou být na povrchu nebo také v několikametrové hloubce. netolické pohřebiště patří k tzv. etážovým hřbitovům, kde jsou nejstarší hroby až v dvoumetrové hloubce.“

z Netolic: „Moje rodina z otcovy strany pochází z Netolic - jeho matka - moje babička - byla rodilá Netoličanka a její celá rodina tam "odjakživa" žila. Mohu se přihlásit do Vašeho projektu, nebo zkoumáte pouze ty občany, kteří tam měli otce a dědečky (:-)) Případně se ptám, proč tomu tak je? Přeji hodně úspěchů a děkuji za odpověď. rodina Touškova“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Samozřejmě budeme rádi, když se přihlásíte. Záleží na tom, zda vaši předci po ženské nebo mužské linii pocházejí z Netolic nebo v okruhu do 5 kilometrů. Jako kontrolní vzorek však bereme i dárce DNA z větší vzdálenosti. A proč tomu tak je? Je známo, že muži jsou "prostorově stabilnější": byli držiteli majetku a nepříliš se stěhovali, kdežto ženy se vdávaly i do vzdálenějších koutů země. Mateřské linie jsou však kardinálně důležité tím, že ženy předávají tuto genetickou výbavu jak dcerám, tak synům. Výzkum obou pohlaví je ale stejně důležitý. My potřebujeme do projektu co nejvíce vzorků, takže neváhejte.“

Vaněk Praha: „Krásné jihočeské městečko Netolice vzbudilo nedávno pozornost i velkým nalezištěm tzv. vltavínů, které někteří nenechavci nezákonně dolují ze země. Jak se v tomto místě vltavíny objevily, jaký je tam jejich původ? Děkuji“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Já na tuto problematiku nejsem specialista, já se zabývám bioarcheologií. Ale od kolegů geologů vím, že na Netolicku se vltavíny objevují v mimořádné koncentraci. jejich nelegální dolování je velmi neblahé. Ničí se při tom i archeologická naleziště.“

Vasek: „Je situacia pre archeologov v CR priazniva? Je tato oblast podporovana a je priestor pre terenne objavovanie novych nalezisk, alebo sa skumaju uz len zname nalezy a nahodne objavy pri vykopovych pracach? Je nejaky systematicky postup?“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Situace v České republice je pro archeologický výzkum celkem příznivá. Náš obor má poměrně vysoký kredit, který kupodivu nesnižuje ani přemíra komerčních výzkumů, tedy takových archeologických akcí, které nevyvolali archeologové, ale stavební činnost. V posledních deseti letech do výzkumu výrazně pronikají biologické vědy, což přináší skvělou příležitost nahlížení do oblastí, které nám byly doposud utajeny.“

Sychrovi: „Vážený pane doktore, určitě bude zajímavé také sledovat výsledky Vaší zajímavé práce a závěr výzkumu. Těšíme se, že je ČT spolu s Vámi bude i nadále sledovat a zveřejní je v některém z dalších výborných Portů. Zlomte vaz! A hezký rok 2011.“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Jejde, to potěší! Moc díky. Budeme se snažit o co nejlepší výsledky. Netolický projekt se stal jedním z klíčových výzkumných projektů Jihočeské univerzity v této oblasti. Doufáme, že si udržíme podporu veřejnosti i poskytovatelů peněz na výzkum, bez kterých to jde jen obtížně. Přeju vám hezké vánoce a příznivý nový rok.“

Zoubkovi, Praha: „Prosím, můžete nám také něco říci o Vašich výzkumech v Egyptě? Nenatočíte také dokument odtamtud? Děkujeme.“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Činnost naší laboratoře v Abusíru se točí kolem zaniklého Abusírského jezera. Zkoumáme tam pomocí bioarcheologických metod přírodní prostředí a charakter naleziště v oblasti pyramidových polí, kde mnoho let provádí výzkum Český egyptologický ústav FF UK Praha. V současné době editujeme s kolegou prof. Miroslavem Bártou publikaci o výzkumu Západní pouště. Hlavní metodou je archeobotanika, čili oblast, která je od výzkumu netolické populace značně vzdálená. Máme ale v laboratoři na Přírodovědecké fakultě pár schopných mladých lidí, kteří se této práci věnují. Pro další informace dopolučuji navštívit webové stránky našich institucí.“

Touškovi: „Děkuji za odpověď a prosím ještě o sdělení, jak se máme přihlásit, kam se obrátit. Děkuji a zdravím“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „To je jednoduché. Obraťte se na starostu Netolic pana Oldřicha Petráška.“

Mikulka: „Který váš objev v životě byl nejvíce unikátní či nejcennější? Děkujiu a přeju další úspěchy.“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „To se dá těžko říct. Velmi si cením neolitického sídliště v Hrdlovce u Duchcova, kde byly dochovány unikátní půdorysy tzv. neolitických dlouhých domů z doby kolem roku 4500 př.n.l. Jeden z nich byl dlouhý 48 metrů. Ale je toho víc...“

Pallušová: „Co se skrývá za pojmem archeobotanika a jaké jsou podmínky jejího studia? Díky.“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Archeobotanika je metoda environmentální archeologie (ale i součást botaniky), která se zabývá výzkumem rostlinných zbytků na archeologických nalezištích. V ČR ji lze studovat pouze na Jihočeské univerzitě, na naší Přírodovědecké fakultě. Lze se přihlásit ke studiu bakalářské biologie a potom k magisterskému studiu botaniky, specializace archeobotanika. Máme taky doktorské studium pro vyšší "level".“

Vasek: „Da sa povedat ze ludia v stredoveku boli zdravsi? Asi sa nedozivali takeho veku ako my, ale co sa tyka najme stravovania a zivotneho prostredia nepostihnuteho znecistenym v porovnani s pritomnostou? Dakujem“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Středověký člověk se dožíval obecně nižšího věku než my, zhruba 40-55 let, ale žil i déle. Zdravé životní prostředí sice bylo, ale populaci kosily především války a epidemie. Každé období má své přednosti a klady, ale i zápory.“

Beránek, Praha 4: „Existuje výzkum "Kdo je můj předek" také v jiném městě - kraji? Hezký večer.“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Před pár měsící byla publikována významná práce o nejstarších zemědělcích z pohřebiště ve Vedrovicích na Moravě. Výzkum prováděl velký mezinárodní tým pod vedením kolegy Marka Zvelebila ze Sheffieldské univerzity. Pozoruhodné je, že výzkum nepotvrdil jihovýchodní původ neolitické populace (jedná se o období zhruba 5300-5100 př.n.l). Pohřbení lidé mají výzazné vazby na sever a severozápad Evropy. Další výzkum provádí kolegyně Drozdová z Masarykovy univerity. Suma sumárum, je nás víc a to je dobře.“

Beránek, Praha 4: „Existuje výzkum "Kdo je můj předek" také v jiném městě - kraji? Hezký večer.“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Takto široce založený výzkum máme asi jenom my, alespoň prozatím. Tématika má trochu smůlu: pokud podáte žádost o peníze jako archeolog, tak se to v systému tradičního členění věd kolegům z grantových agentur zdá příliš biologické a pokud to podáte jako biolog, pak se to zase kolegům biologů zdá přiliš archeologické. Je to velmi špatný stav, ale interdisciplinární výzkum nemá u nás na růžích ustláno. Takže začít výzkum i v jiném kraji je zatím velmi obtížné, především pro vysokou finanční náročnost. Ale doufáme, že dosud zarostlé cestičky budou prošlapány a že budeme mít v ČR další týmy, které se hledání předků budou věnovat. Přeji vám také hezký večer a krásně zasněžený advent.“

Vasek: „Nieje vasa praca nebespecna? Nehrozia nejake biologicke rizika kedze sa "vrtate" v tisicrocnych vzorkach? Vo filomoch je casto vidiet ze sa napriklad pri odkryvani mumii chrania ruskami a podobne :-). Stalo sa niekedy vo vasej paxi ze niekto bol zasiahnuty ak to vobec je realne? Dakujem“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „To, že máme roušky a další ochranné rukavice není tím, že bychom chránili sebe, ale chráníme ten vzácný antropologický materiál proti kontaminaci naší DNA :). Jinak je antropologický nález po ticíci letech v zemi zcela bezpečný a zvlášní ochrana není třeba (mimo např. očkování proti tetanu apod.). Jiná situace je v hrobkách napčíklad v kostelích nebo v Egyptě. Tam někdy hrozí nebezpečí z plísní a mikroskopických hub. Ale standatdní postupy archeologického výzkumu toto nevezpečí výrazně snižují.“

Vasek: „Moze teoreticky nastat situacia pri vasom DNA vyskume v Netolicich ze konkretnemu cloveku ukazete kostru o ktorej mu mozete povedat ze to je jeho priama pra-pra-pra...babka? Stalo sa to?“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Ne, to prozatím možné není. Pokud si spočítáte počet generací, které se vystřídaly za tisíc let (zhruba 30), zjistíte, že pravděpodobnost, kdy pohřbený jedinec bude mít své současné potomky mezi netolickou populací, je natolik vysoká, že příbuzní (bližší nebo vzdálenější) budou zřejmě všichni. Na druhou stranu je vzdálenost mezi jedenáctým stoletím a současností natolik vysoká, že bežné testy paternity už nemají význam. Jinými slovy, my zkoumáme podobnost určitých genetických skupin v populaci, tzv. haplotypů. A ty nám ukazují podobnosti nikoliv jedinců, ale celého populační vzorku. Na to ale potřebujeme udělat těch testů tolik, aby výsledky byly statisticky průkazné. Přeju pěkný večer.“

miška12: „dobrý den pane Beneši kdo jste?“

PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D.: „Dobrý večer, jsem archeolog a biolog a učím na Jihočeské univerzitě. Jinak jsem docela normální člověk :). Abych se trochu "zlidštil", tak dneska jsem si povídal o archeologii s malými dětmi z třetí třídy na Vodňanské škole v Prachaticích. Jinak lyžuju a mám rád víno...“