Naděje pro roztroušenou sklerózu
29. 9. 2010
Roztroušená skleróza mozkomíšní postihuje na světě 2,5 miliónu lidí, v České republice jí trpí zhruba 10 až13 tisíc lidí, nejčastěji ve věku mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života. Jde o chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému – mozku a míchy, které poškozuje pochvy nervových vláken i vlákna samotná, čímž nepříznivě ovlivňuje řízení mnoha tělesných, mentálních i psychických funkcí. I když je nemoc nevyléčitelná, lze její průběh ovlivnit. Evropská unie podporuje projekt zaměřený na vývoj nových terapeutických strategií.
V Evropě trpí roztroušenou sklerózou statisíce pacientů. Tato choroba ovlivňuje komunikaci nervových buněk v mozku a míše. Nemocní cítí mravenčení, mají poruchy koordinace pohybů nebo sníženou pohyblivost. Dalšími příznaky mohou být poruchy vidění. Těžké případy vedou ke stálé invaliditě.
Francesca Aloisi, koordinátorka projektu Neuropromise: Při nemoci postupují současně dva pochody. Zaprvé je to chronické zánětlivé onemocnění, které má pacient doživotně. Zadruhé jsou to neurodegenerativní pochody, kdy pacient ztrácí různé schopnosti nervového centrálního systému. Tato neurodegenerace pravděpodobně se zánětlivými pochody souvisí.
Vědci v Italském zdravotním institutu koordinují výzkumný projekt Evropské unie, zaměřený na vývoj nových terapií. Biologové ale nejdříve musejí lépe porozumět složitým pochodům vedoucím k vývoji této nemoci. Nervová vlákna obaluje tuková látka zvaná myelin. Pokud je tento obal zničen chorobným procesem – například zánětem, přenos nervových vzruchů se zpomalí nebo zcela přeruší.
Roberta Magliozzi, bioložka, Italský zdravotní institut: Analyzovali jsme tato poškození centrálního nervového systému zvaná plaky nebo léze. Nejenže můžeme potvrdit existenci těchto lézí, ale také jejich rozsah. A můžeme také stanovit, jak jsou tyto léze spojeny s přítomností buněk způsobujících zánět.
Výzkumníci nyní mají jasnější představu, jak se nemoc vyvíjí. Ale stále si nejsou jisti, jakvzniká a proč některé lidi ovlivní, zatímco jiné ušetří.
Francesca Aloisi, koordinátorka projektu Neuropromise: Stále nevíme, co nemoc způsobuje. Víme ale, že se při rozvoji roztroušené sklerózy složitě navzájem ovlivňují geny a okolní prostředí.
K dalšímu porozumění příčin nemoci přispěly genetické studie, provedené ve Švédsku. Laboratorní experimenty byly spojeny s klinickými zkouškami na dobrovolnících. U této pacientky byla roztroušená skleróza zjištěna před pěti lety. I díky ní výzkum pomohl zjistit některé geny, které mají vliv na původ nemoci.
Tomas Olsson, neurolog, Karolinska Institute: Našli jsme alespoň pět rizikových genů pro roztroušenou sklerózu. Každý ovlivňuje pravděpodobnost vývoje roztroušené sklerózy jen trochu, ale společně nemoci vyšlapávají cestičku.
Tato informace může pomoci najít novou terapii. Vědci ale také zjišťovali vliv různého životního stylu.
Tomas Olsson, neurolog, Karolinska Institute: Byli tu tři hlavní podezřelí, kteří mohou podpořit rozvoj nemoci. První je nedostatek slunečních paprsků, tedy i nedostatek vitaminu D. Dále je to infekce virem Epstein-Barrové. A třetí je kouření.
Studie ukazuje, že kouření zvyšuje riziko roztroušené sklerózy jen o zhruba 60 %. Avšak společně s dvěma rizikovými geny může kouření zvýšit riziko až o 2500 %.
Lars Fagger, neuroimunolog, University of Oxford: Vzniká velká potřeba vyvinout nové léky, které by pacientům pomohly. Problém je v tom, že vyvinout nový lék stojí zhruba jednu miliardu euro a vyžaduje deset až patnáct let tvrdé práce. Takže se ptáme, jestli tu není nějaká zkratka.
Lékaři tedy zjišťovali, jestli by se k zastavení degenerace nervů nemohl použít přípravek na vysoký krevní tlak. Nakonec došli k závěru, že ano. Již nyní se recidiva u pacientů snižuje. Ale až budou známy přesnější příčiny choroby, bude i naděje na účinnější terapie.
Autor: Šárka Speváková