PORT

Záznam chatu ze středy 31. března 2010

Olga Dašková,Mgr: „je opravdu možné, aby taková hra otce s dítětem, kdy v návalu štěstí a hravosti / vyhazování do vzduchu/ Dělal to můj otec se mnou a můj manžel se synem měla takové následky? Oba synaové jsou učiteli těl výchovy a dobrými sportovci. Měla takové následky ?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Dobrý den, při vyhazování dětí do vzduchu (např. při hře, ve štastných okamžicích jako projev radosti) vždy záleží na přetížení hlavy, deceleraci hlavy. Pokud se s dítetem vyhazuje opatrně a opatrně se brzdí při chytání, pak nemusí dojít k nebezpečným situacím. Ale nezle vyloučit nějaký kritický okamžik, zachycení dítete v mezní situaci a krátké zabrždění a pak může dojít k nebezpečnému zatřesení hlavičky dítěte a škodlivým následkům. Prostě se to 100x může obejít bez nebezpečných následků a po 101 může dojít k poškození mozku dítěte. Takže vyhazování dětí do vzduchu a následné chytání nedoporučuji, prostě preventivně nic takového nedělejte.“

Jakub Šetka: „Dobrý den. Vím že toto není uplně k tématu, ale rád bych se zeptal jestli se i dnes používá v kriminalistice ( u policie) k odhalování krve LUMINOL. Děkuji za odpověď.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „K věci to skutečně není, ale přesto Vám sdělím, že LUMINOL je orientační zkouška zkoumání krve, která může dát odpověď na místě činu, zda zajištěná stopa může být krev (lidská nebo zvířecí). Takových oreintačních zkoušek zkoumání krve je celá řada. LUMINOL se používá na odhalení krevních stop na velkých plochách, např. na podlaze místnosti. V dnešní době to není příliš frekventovaná orientační zkouška, jsou již modernější orientační zkoušky zkoumání krve.“

Alena, Živohošť: „Dobrý den, když děláte experimenty, jako je ten při zkoumání syndromu třeseného dítěte, stihnete to za jeden den, nebo je opakujete ještě několikrát?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Vlastní experimenty s biomechanickou figurínou provádíme celý den, připravíme si kamery, osvětlení, akcelerometry atd. (to trvá nějaký čas) a pak provedeme sérii vybraných pohybových akcí s biomechanickou figurínou dítěte a s dostatečným množstvím experimentálních osob. Experimenty jsou prostě časově i přístrojově náročné. Poté měníme způsob třesení nebo jiných pohybů s figurínou a vždy měříme deceleraci hlavy, čas a filmujeme pohybovou akci. To celé trvá celý den. Po nějakém čase celý proces opakujeme. Tímto způsobem dostaneme velké množství biomechanických hodnot, které lze dále využít.“

Katka, Olomouc: „Dobrý den. Dostávjí se k vám všechny případy, kdy je podezření na syndrom třeseného dítěte?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Všechny případy se ke mě nedostanou. Osobně se dostanu k případu "Shakem Baby Syndrom" jen v těch případech, že se na mě obrátí vyšetřovatel polici nebo soud, státní zástupce při vyšetřování nějakého poškození mozku dítěte. Jedna z možností, jak k poškození mohlo dojít je třesení dítetem. Osobně jsem takových případů řešil poměrně málo (cca 10 případů). Přirozeně není v mých možnostech zkoumat všechna poranění dítěte. Forenzně biomechanické zkoumání přichází v úvahu jen v případech vyšetřování poškození zdraví dítěte.“

Petr Horák, Praha: „Dobrý den, do jakého věku dítěte je "třesení" nebezpečné?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Nebezpečné je třesení dítete do 1 roku, podle statistických hodnot (celoevropský výzku) je nejvíce poškození mozku dítěte třesením dítěte ve věku 8 týdnů. Poškození mozku několikaměsíčního dítěte je dáto tím, že dítě má poměrně velkou (hmotnou) hlavičku a slabé krční svaly, které nedokáží tlumit kmity těla. Naše figurína simuluje 6 měsíční dítě.“

Renata, SR: „Pekny den prajem. Chcem sa opytat ci som mohla ohrozit mojho vtedy 5,5 mesacneho syna, hoci neslo o trasenie. Po kupani na prebalovacom pulte sa mi vysmykol ako som ho otacala z bruska na chrbat (mala som mastne ruky) a buchol si hlavicku o podlozku. Vyska bola asi 2-3 cm. Na hlavicke a ani v spravani som zmenu nenasla. Dakujem“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Při pohybu jak popisujete určitě nemohlo k nebezpečným zatížením hlavy. Pád hlavy z výšky 2 - 3 cm je zcela bezpečný. Buďte bez obav.“

Pavla, Mělník: „Je možné odhadnout, kolik případů syndromu třeseného dítěte nastane zhruba u nás? S jakými jinými příklady nechtěného závažného poranění dítěte se ještě setkáváte?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Počet případu syndromu třeseného dítěte mě není znám. Prostě nevím. V případech své znalecké praxe se setkávám s úmyslným úderem pěstí nebo dlaní do hlavičky dítěte. V některý případech dochází bohužel i ke smrtelným následkům.“

MUDr. Jarkovská: „Pane profesore, tématem se zabývám mnoho let. Co si myslíte o uznávané metodě tzv. pěti "S" ? Mnoho úspěchů.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Nevím co je to metoda pěti "S", budu rád, když jí blíže objasníte. Rád Vám odpovím, budu-li vědět.“

Martin: „Povedený pořad, jak se na zkoumání podílí praktici - opravdoví kriminalisté ? Není to totiž jen o teorii, nýbrž o praxi a zkušenostech....“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Osobně se dmomnívám, že teoretické poznatky jsou vhodně doplněny o praktické zkušenosti kriminalistů. Všechny experimenty provádíme na Policejní akademii ČR v Praze, na výzkumu se podílí studenti PA, mohou do experimentální práce přispět vlastní kriminalistickou praxí. Výsledky jsou použitelné v kriminalistické praxi, výsledky jednak přednáším studentům PA ČR v Praze případně i při dalších postgraduálních kurzech. Mimochodem připomínám myšlenku "Není nic praktičtějšího, než dobrá teorie".“

HELENA: „Nejspíš jako také dědeček - doporučil byste "divočejší" hry s vnoučaty ? H.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Tak za prvé dědeček ještě nejsem, a za druhé nevím co to jsou "divočejší hry" s vnoučaty. Pokud je jakákoliv hra vždy v mezích bezpečí, tak určitě doporučuji. Pokud vím, tak existuje řada bojových sportů, kterou trénují a provozují i malé děti (od 5-6 let), je-li vedena pod zkušeným trenérem, jsou to bezpečné aktivity.“

Vojtěch, student v UK: „Dobrý večer, mám - při vší úctě ke snaze pocit, že na rozdíl od medicíny jste "objevil" dávno objevené, říká vám něco Abusive head trauma/inflicted traumatic brain injury or AHT - a form of inflicted head trauma.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Máte pravdu v tom, že třesení dítětem není nic "extra" nového, přesto je to jev, který se neustále studuje, rozvíjí, měří se stále nové parametry, zjišťují se nové hodnoty. Pro kriminalistiku je velmi potřebné exaktně hodnotit a predikovat extrémní dynamické zatížení dětského organismu, a to zejména při vyšetřování násilných trestných činů. Jen pro Vaší informaci - před dvěma lety se v Tallini (Estonsko) uskutečnila mezinárodní konference pouze s tématem "Shaken Baby Syndrom", kde se prezentovaly výsledky jednotlivých kolektivů. Tento jen se neustále studuje a nelze jej považovat za uzavřený. Biomechanické informace o pohybu hlavy při třesení dítětem nejsou ukončené. Vámi citované pojmy - Abusive head trauma/inflicted traumatic brain injury or AHT - a form of inflicted head trauma samozřejmě znám.“

Evička K., Praha: „Pane Strausi, kde všude jste už ve světě přednášel ?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Výsledky výzkumu forenzní biomechaniky prezentuji převážně na konferencích, jen namátkou uvedu - Helsinky, Instabul, Honk-Kong, Melbourne, Glasgow, Basilej. V loňském roce jsem byl na pozvání ministr vnitra v Banja Luce, kde jsem přednášel výsledky forenzní biomechaniky, teoretické poznatky a její praktické aplikace ve vyšetřování. Mimochodem Forenzní biomechanika je poměrně nová forenzní věda, která může velmi pomoci při vyšetřování trestných činů.“

MUDr. Jarkovská: „Pane profesore, jde o světově známou metodu Dr. Harvey Karp'se, nechci elaborátem zatěžovat diskusi.“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Stále nevím o jakou metodu se jedná - světově známou metodu Dr. Harvey Karp'se - budu rád, když mě napíšete podrobnosti o této metodě. Kontaktní spojení naleznete na stránkách Policejní akademie ČR - www.polac.cz.“

Tomáš: „Jsem také vystudovaný učitel matematiky, už v důchodu, pamatuji pana Karase, Vašeho učitele, pokud se nepletu. Jak on by se asi díval na pokrok českých biomechaků ? Co umíme lépe než třeba Američané ?“

prof. PhDr. Jiří Straus, DrSc.: „Vzpomínkou na prof. PhDr. Vladimíra Karase, DrSc. jste mi udělal velkou radost, pan prof. Karas byl můj učitel, u něj jsem studoval biomechaniku a až do jeho smrti jsem s ním velmi intenzivně spolupracoval. Vždy jsem s ním konzultoval všechny projekty, nápady a experimentální cesty. Prof. Karas byl první znalec z oboru forenzní biomechanika a mám jej ve velké úctě. Myslím, že by byl velmi hrdý na to, kam jsme dotáhli forenzní biomechaniku, kterou on založil a rozvinul. Mimochodem prof. Karas přes 30 let spolupracoval s kriminalisty a na konferencích (i při osobním neformálním společenském stekání) vždy akcentoval využití poznatků biomechaniky v kriminalistice. V tomto spojení "biomechanika + kriminalistika" se objevují nové možnosti dekódování informace z kriminalistických stop, nové možnosti posouzení pohybového chování pachatele na místě činu. Jinak asi nejsme moc lepší než Američané, ale jsme ve forenzní biomechanice stejně dobří, nemáme tak velké týmy vědců, nemámte tak drahé přístroje (které umí všechno), hodně výsledků musíme tvořit "na koleně", ale výsledky máte srovnatelné. A to stojí za námahu a ve finále si myslím, že jsme dobří.“