PORT

Záznam chatu ze středy 12. září 2007

Markéta T.: „Dobrý den, pane docente. Na jaké choroby lze aplikovat léčbu bakteriofágy ? Lze využít i pro osoby s imunodeficitem, trpícími opakovanými problémy horních cest dýchacích? Jaké by byly možnosti při chorobách zažívacího traktu a mykotických onemocnění? Jak jsou čeští lékaři obeznámeni s touto léčbou? Děkuji Vám za odpověď na otázky. S pozdravem“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Dobrý den všem posluchačům. V humánní medicíně by bylo možné aplikovat léčbu bakteriofágy na několik typů onemocnění: akutní průjmová onemocnění způsobená zpravidla kmeny E. coli a Shigella; v našich podmínkách vzácné onemocnění cholerou (Vibrio cholerae); různé typy onemocnění způsobené multirezistentními kmeny bakterií k antibiotikům (Enterococcus faecium, meticilin rezistentní Staphylococcus aureus, Clostridium difficile); infekce ran způsobené Pseudomonas aeruginosa, E. coli, Staphylococcus aureus, Streptococcus a Proteus (směs fágů "PyoPhage" nebo preparáty z fágů odvozených lytických enzymů). U úporných onemocnění horních cest dýchacích může mít např. kloktání s fágovým lyzátem výrazný terapeutický účinek. V ČR je preparát Stafal určený k léčbě stafylokokových onemocnění předepisován zpravidla ve větších nemocnicích na doporučení lékaře-imunologa.“

Blanka Pavlovská, Brno: „Dobrý den, pane docente, moje 4-letá dcera měla na jaře třikrát spálu. Lze toto onemocnění také léčit pomocí bakteriofágů? A co angíny? Děkuji za odpověď.“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Existuje řada streptokokových fágů, avšak v našich podmínkách není žádný dostupný preparát. Obecně se dá očevát úspěch léčby u hnisavých onemocnění způsobených pyogenními streptokoky.“

klito@volny.cz: „Dobrý den,zaujala mě reportáž o léčbě pomocí fágů.Již 15 let mám problémy s píštělemi v měkkých tkáních,po léčbě ulcerosní kolitidy.Antibiotika zabírají jen okrajově.Dle stěrů jde převážně o zlatého stafilokoka.Bylo by u mě možné použít tuto léčbu,nevíte zda je možná léčba ve zmíněném Polsku?Děkuji.“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Také v ČR existuje antistafylokokový preparát Stafal založený na fágovém lyzátu. Zkuste se poradit s lékařem-imunologem.“

Dlouhý: „Prosím o sdělení, zda některá česká nemocnice či zdravotní oddělení spolupracuje s polskými vědci nebo u nás probíhá pouze vědeckovýzkumná činnost...? Děkuji“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Spolupráce je pouze v oblasti vědeckovýzkumné.“

Hanka: „Lze, nebo bude možné pomocí bakteriofágů léčit akné?“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Ano, zde je využití fágů, ale i bakteriocinů produkovaných např. Staphylococcus epidermidis, velmi perspektivní. V poslední době bylo popsáno několik fágů, které působí lyticky na Propionibacterium acnes. Vývoj bude směřovat také k přípravě preparátů z fágových lytických enzymů (masti, spreje).“

Roman: „Dobrý den. Jsou bakteriofágy účinné i proti virům, nebo dávají lidstvu možnost zakročit pouze proti bakteriím? Nebo nesou i velmi reálnou naději v boji s viry a s hrozbou se jménem HIV? Děkuji“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Bakteriofágy samy jsou řazené mezi viry (jsou to viry bakterií), takže nemohou být účinné proti jiným virům.“

Kleszcz: „Je to mažno pouřít proti hepatitidám A , B , C?“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Není, viz předchozí odpověď.“

Magda: „Dobry den, pane docente, zajimalo by me, jak moc jsou studenti biologie MU vtazeni do vyzkumu tohoto problematiky bakteriofagu. Dekuji“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Přímo na našem pracovišti vypracovala řada studentů oborů molekulární biologie a genetika, případně mikrobiologie své diplomové a doktorské práce v oblasti základního výzkumu bakteriofágů. Tyto práce jsou však orientovány spíše na studium biologie, genomiky a proteomiky fágů.“

Jan Blahut: „Dobrý den, jmenuji se Jan Blahut a velice mne zaujala reportáž o bakteriofázích. Ctěl jsem se zaptat zda-li se tato metoda nebude potýkat s podobným probleme jako u antibiotik. Totiž, že si bakterie snadno vybudují rezistenci proti saprofágům. Pacient navíc bude z těla saprofágy vylučovat a tak bude na bakterie působit selekční tak nejen uvnitř těla pacienta, ale i mimo. Nebudu tak snadno vznikat rezistentní kmeny? Snad dokonce snáze než u antibiotik?“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Příčin rezistence bakterií k fágům může být celá řada (např. neschopnost adsorpce na povrch buňky, imunita k fágu v důsledku přítomnosti genomu příbuzného fága v genomu bakterie, produkce bakteriální restrikční endonukleázy, která degraduje fágovou DNA, aj.). Bakteriofágy však, podobně jako jiné viry, podléhají změnám v genomu (přestavbám a mutacím) čož jim umožňuje překonávat tyto bariéry a dokonce rozšířit spektrum hostitelů. Z tohoto důvodu se neočekává obecné zoršíření rezistence k fágům tak jako tomu je u antibiotik.“

Mlejnek: „Dobrý den, je možné v ČR udělat potřebné testy (kde?) a poslat je do Polska za účelem získání bakteriofágů k léčbě? Hodně úspěchů a více informací i odborné veřejnost přeje dr. Mlejnek“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „V ČR to pravděpodobně není možné, pouze na místě ve Wroclawi. V řadě případů je při experimentální léčbě nutno hledat účinného bakteriofága. Více informací najdete jistě na internetových stránkách www.aite.wroclaw.pl“

Hanka: „Existují nějaké internetové stránky věnující se bakteriofágům? Děkuji.“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Jako výchozí bych doporučil stránky laboratoře dr. S.T. Abedona "The Bacteriophage Ecology Group" www.phage.org“

Schubertová Jitka: „Co brání aplikaci této léčby v ČR? Co o ní vědí lékaři? Děkuji“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Ve světě zatím existuje velice málo schválených preparátů. Léčba je většinou na úrovni experimentální (nikoli však v ČR).“

Mužíková: „Dobrý večer. Prosím o odpověď, zda je Stafyl k dostání bez receptu a ve všech lékárnách? Děkuji a zdravím Mužíková“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Stafal je k dostání ve všech lékárnách, zpravidla na objednání. Cena se pohybuje okolo 175 Kč.“

Pavel Soukup: „Dobry den , rad bych se zeptal jak se da ocekavat vyvoj pouzivani antibiotik vs bakteriofagy rekneme na 10 let dopredu ? pokud muzu jeste jednui otazku , v poradu se mluvilo o nulovyh zasadnich negativnich vlivech pri pouziti Bakteriogagu. Jake jsou ty nezasadni ? Dekuji a pekny den“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „V současnosti se mluví o tzv. "krizi antibiotické účinnosti" protože vývoj nových antibiotik proti multirezistentním bakteriím zaostává. V posledních 5 letech ve světě vzniklo několik desítek firem orientovaných na využití fágů a fagovými proteiny inspirovaných preparátů. Proto vidím využití fágů jako velice perspektivní. Co se týka posouzení negativnich vlivů fágových preparátů, je k dispozici nedostatek informací o funkci řady proteinů, ze kterých se fágy skládají, většinou se jedná o jedinečné proteiny, které postrádají podobnost s proteiny známých organismů a jejich možné interakce s lidským organismem nejsou známy.“

Dvořák Dalibor: „Je možno použít fágovou terapii i při léčbě nozokmiální nakazy MRSA? A asi s jakým uspěchem??“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Ano, stafylokoková onemocnění mohou být léčena fágovou terapií, avšak některé kmeny MRSA mohou být rezistentní k fágům. Ale i zde je možnost izolace nových účinných fágů.“

Ludmila Ježová: „Vážený pane docente, je možné podstoupit léčbu za pomoci bakteriofágů v ČR? Pokud ano, tak kde? Děkuji za odpověď.“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „V ČR je dostupný pouze antistafylokokový preparát Stafal. Experimentální terapii je možno podstoupit v Polsku a také v Gruzii.“

Mgr. L. Zychová: „Dobrý den, zajímalo by mě, zda bykteriofágy by byly schopné působit i proti chlamydiím. Pokud ano, kam se mám se svým problémem obrátit, aby mi chlamydiový nález v očích léčili touto metodou (zatím po půlroční léčbě různými antibiotiky nic nezabralo). Velmi děkuji za odpověď lenzy@post.cz“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Viry chlamydií nepatří mezi klasické fágy s bičíkem, ale jsou řazeny do čeledi Microviridae (mikroviry). O jejich využití pro léčbu se neuvažuje.“

Iva Krčmářová: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat jestli je možné léčit bakterifági také astma. děkuji Krčmářová“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Jsou známé publikace (ze 60. tých let) úspěšných výsledků léčby astmatu, které se rozvinulo jako následek infekčního onemocnění.“

Zdeněk Mlnařík: „Dobrý den pane docente, jsem léčen injekcemi - preparát Polystafana, mám Stafylococus aureus v nose, poprvé zabral z části - léčba nepokračovala až do úplného vyléčení, nyní podruhé nezabírá. Nákaza je skutečně úporná, nereaguje na nic. Nevím zda také Polystafana obsahuje bakteriofágy či nikoli. Děkuji“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Polystafana patří mezi antistafylokokové vakcíny a neobasahuje fágy. Její složkou jsou upravené (detoxikované) stafylokokové exoproteiny navozující imunitu.“

mrak: „Pane docente, kdy se dostanou Vaše výzkumy do praxe? Případně, co tomu brání? Probíhá výzkum pouze v Brně nebo i v jiných částech republiky? Děkuji Vám.“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „Stafylokokovými fágy se detailně zabýváme v ČR jako jediné pracoviště. V současnosti studujeme fágy především na úrovni proteomu a jako perspektivní se jeví využití jejich lytických proteinů. Také na Slovensku existuje skupina zaměřená na výzkum fágů orientovaný na jejich terapeutické využití. V několika dalších laboratořích V ČR A SR jsou studovány fágy jiných bakteriálních rodů.“

Václav Hrdlička: „Vážený pane docente, chtěl bych se zeptat, zda je již možné v případě onemocnění léčitelném bakteriofágy, obracet se v České republice na nějaké specializované zařízení (např. po neúspěchu konvenční léčby), či zda je toto v rámci stádia vývoje tohoto druhu léčby zatím "problematické". Děkuji za odpověď a za Vaše užitečné profesní úsilí.“

doc. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.: „V České republice neexistuje specializované pracoviště, které by se zabývalo léčbou bakteriofágy. Jak již bylo uvedeno v ČR je k dispozici jen jediný výrobek (Stafal) určený pro místní aplikaci u infekcí vyvolaných stafylokokovými kmeny včetně meticilin-rezistentních (MRSA). Může se použít v humánní i veterinární medicíně a slouží k lyzi stafylokokových buněk. Současně tak může navozovat i nespecifickou imunitu. Používá se k eliminaci úporných stafylokokových infekcí (kožní infekce, rezervoáry infekce v nosohltanu, střevním a močovém traktu). Představuje významný prostředek při komplexní léčbě chronických forem infekcí (abscesy, píštěle, osteomyelitidy) a zabraňuje jejich vyústění v celkovou sepsi. Je možné ho využít i pro preventivní opatření např. v předoperační přípravě s cílem zabránit pyogenním komplikacím po operativních zákrocích. Předpokládám že v blízké budocnosti se objeví na trhu i další preparáty inspirované fágy, protože výzkum v této oblasti je velmi intenzivní. Věřím že tato odpověď uspokojí všechny další tazatele na stafylokokovou problematiku. Bez konkrétní podrobné znalosti jednotlivých případů pacientů se stafylokokovými infekcemi nemohu poradit vhodný druh terapie. Doporučuji pacientům proto konzultaci s ošetřujícím lékařem případně imunologem zaměřenou na možnosti aplikace přípravku Stafal. Děkuji za Vaše dotazy a věřím že odpovědi byly pro vás užitečné.“