Planina Nazca
16. 5. 2007
Paleoastronomie se zabývá zkoumáním úrovně astronomických znalostí dávných civilizací. Dva čeští vědci, kteří se jí věnují, Jaroslav Klokočník a František Vítek, se rozhodli prověřit hypotézy týkající se indiánských civilizací střední Ameriky. Na planině Nazca pátrali po významu proslulých obrazců a v Mexiku se pokoušeli zjistit, zda stavitelé pyramid znali kompas.
Podivuhodné obrazce na peruánské planině Nazca nebo mayské pyramidy zná každý, ale dozvědět se, kdo je postavil a proč, je překvapivě obtížné. I když nebereme vážně fantazírování o zásahu mimozemských civilizací, existuje řada hypotéz, které se někdy vzájemně vylučují. Čeští vědci se pokusili ověřit pravdivost dvou z nich: pátrali po významu obrazců na planině Nazca a zjišťovali, zda stavitelé středoamerických pyramid používali kompas.
Docent Jaroslav Klokočník je astronom a zabývá se dráhami umělých družic země. Zároveň jej zajímá paleoastronomie, tedy výzkum astronomických znalostí dávných civilizací. Na výpravách do Peru, které podnikl s geodetem Františkem Vítkem, zkoumali planinu Nazca. Jde o oblast asi padesát kilometrů dlouhou a deset kilometrů širokou, kde se nacházejí desítky pozemních obrazců, geoglyfů.
Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Geoglyfy jsou vyrobeny tak, že je odstraněna horní vrstva zvětralé horniny, a tím se v té tmavé části dostaneme pět,deset, dvacet centimetrů pod povrch na písek, a ten je světlý. Vzhledem k tomu, že tam téměř neprší, tak se geoglyfy mají šanci udržet.
Vznik geoglyfů spadá do období kultury Nazca, která na planině existovala pravděpodobně v období dvě stě let před naším letopočtem až osm set let našeho letopočtu. Čeští vědci se v Peru pokoušeli ověřit hypotézu Američana Davida Johnsona. Ten porovnal družicové snímky vodních zdrojů na planině Nazca a v jejím okolí s mapou geoglyfů, které v půdě planiny vytvořili představitelé dávné civilizace. Soustředil se zejména na linie, které se táhnou po planině i horských úbočích a jsou mnohdy dlouhé desítky kilometrů. Zjistil, že mnoho těchto linií míří ke zdrojům podzemní vody. Jde o velmi suchou oblast a voda musela být pro indiánské civilizace životně důležitá.
Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Tady vidíme bezprostřední okolí města Nazcy, to je město, tady je řeka, a pak jsou tu modrou barvou vyznačena místa, kde jsou trojúhelníky, geoglyfy, které svojí špičkou míří tam, odkud má přicházet podzemní pitná voda, tedy ke geologickým zlomům. Je tady tedy návaznost: zlom, geoglyf, a potom podzemní voda vedená systémem studní.
Docent Klokočník dnes preferuje Johnsonovu hypotézu jako velmi pravděpodobné vysvětlení: linie protínající planinu Nazca souvisejí s vodními zdroji a jejich uctíváním. Podobný smysl mohou mít i obrazce, které planinu Nazca proslavily. Jsou vytvořeny stejnou technikou jako linie, tedy odkrytím svrchní vrstvy půdy. Měří až několik desítek metrů a jejich počet přesahuje tři stovky. Znázorňují nejčastěji různé živočichy, ale i lidské postavy a geometrické vzory. Předpokládaný astronomický význam se potvrdil jen u několika z nich.
Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Linie budovali proto, aby tam mohli pořádat obřady, třeba i vzývání božstev, která měla dodávat vodu.
Peruánský archeolog Aurelio Rodríguezdokonce na podkladě dochovaných indiánských kreseb zrekonstruoval podobu takového rituálu. Jeho účastníci se drží dlouhého provazu a tančí po linii obrazce. Třetí expedice zavedla Jaroslava Klokočníka a Františka Vítka do Mexika. Zaujala je hypotéza amerického vědce Roberta Rusína. Podle ní používali Olmékové a Mayové při stavbě svých pyramid kompas. Teoreticky to není vyloučeno. Při vykopávkách v mexickém městě San Lorenzo byl nalezen úlomek zmagnetizovaného kovového materiálu. Na modelu vidíme, že jej stačí položit na kus balzy plovoucí na vodě a otáčí se k severu. Pro Klokočníkův a Vítkův výzkum je podstatné, že severní magnetický pól, k němuž se obrací střelka buzoly, ale není stabilní – jeho poloha se postupně mění.
Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Na tomto obrázku vidíme Zemi a severní rotační pól. Ale ten není totožný se směrem magnetického pólu z toho důvodu, že gravitační pole a magnetické pole jsou dvě různé záležitosti.
Pohyb magnetického pólu v posledních tisíciletích dokázali vědci zmapovat. Pokud tedy známe stáří indiánských staveb, můžeme zjistit, zda odchylky v jejich orientaci odpovídají změnám polohy magnetického pólu.
Doc.Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc., Astronomický ústav AV ČR: Pokud byly stavby orientovány podle kompasu, musel by se projevit fakt, že magnetický pól se velmi rychle mění. Ty rozdíly jsou v průběhu, jak vidíte, tisíce let třeba i dvacet stupňů. Pro Yucatán platí, že v období devátého a desátého století je ta odchylka výrazná, patnáctistupňová zhruba, východní, což by sedělo.
Klokočník s Vítkem proměřili orientaci řady staveb na území Mexika a zjistili, že odchylky odpovídají předpokládaným změnám magnetického pólu. U starších staveb nejsou tato data přesná, protože neznáme jejich věk a chybí i údaje o pohybu pólu. Přesto pokládají vědci hypotézu o indiánské znalosti kompasu za velmi pravděpodobnou.