Chat

vedoucí vědecký pracovník Ústavu fyziky plazmatu AV ČR

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.

Absolvent Elektrotechnické fakulty ČVUT, od roku 1960 pracuje v Ústavu fyziky plazmatu. Během své praxe několikrát změnil téma výzkumu, zabýval se urychlovači, elektronovými svazky, výboji ve vodě i rázovými vlnami. V letech 1973 až 2000 vedl oddělení Impulzních plazmových systémů. V letech 1990 až 1998 byl ředitelem ústavu. Nyní je vedoucím vědeckým pracovníkem.

Záznam chatu ze středy 28. února 2007

doktor družka: „Jak se máte??“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Ujde to“

Martina: „Pane Pavle chtěla bych se zeptat jestli je naše věda hodně vyspělá“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „V některých oborech je na světové úrovni. Vzpomeňte si třeba na Prof. Holého“

Jiří Vojtěch: „Pane docente, myslíte si, že mzdy špičkových odborníků v ČR odpovídají jejich vzdělání a množství vykonané práce?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Přesto, že v posledních letech se situce lepší, stále nám odborníci odcházejí do zahraničí.“

Karel: „Dobrý podvečer pane docente,jakkoliv nevlastníte příslovečnou křišťálovou kouli,pokuste se,prosím,odhadnout časovou perspektivu,kdy by se mohla v pozemských poměrech využívat řízená termonukleární syntéza,tj. budou standardně funkční zařízení typu Tokamak a spol.Děkuji a přeji hodně zdaru ve Vašem bádání.S pozdravem Karel“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Ze samé nervozity jsem vas, ctenare, zapomel privitat. Takze to cinim teď. Já už nerad předpovídám. Podle představ sedmdesátých let už měly v současné době termojaderné elektrárny fungovat. Kdysi nekorunovaný král termojederného výzkumu, akademik Arcimovič, na tuto otázku odpověděl:"Až bude potřeba". Lidé zatím dlouodobě nemají jinou alternativu.“

Marie: „Vážený pane docente, jak držíte různé druhy plazmatu na uzdě?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Jsou různé druhy plazmatu. V elektrických výbojích je doba života částic velmi krátká. Dlohodobé udržení plazmatu je nezbytné pro uskutečnění termojaderné fůze. Zde se využívá magnetické pole, které bání nabitým částicím v pohybu napříč magnetických siločar. Nejznámější v tomto směru je patrně toroidální zařízení zvané TOKAMAK.“

Tomaides Petr: „pane docente jak se vám líbil příspěvek v portu....“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Bylo to hezké“

Jan: „Pane docente, chtěl bych se zeptat jak daleko uz je ITER.“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Je rozhodnuto, že se postaví ve Francii, což je dost důležitý fakt“

Václav K.: „tak to tady nefunguje..., měl jsem říct pane docente?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Myslím, že je to jedno“

Tomaides Petr: „pane docente jak se vám líbil příspěvek v portu....“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Bylo to pěkné. Líbilo se to i mě řeně.“

Jiří Skalický: „Dobrý večer, pane docente, jaký je rozdíl mezi plazmatem uvnitř slunce a plazmatem které vzniká ve Vašem přístroji - litotriptoru? Děkuji za odpoveď“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Zásadní. Uvnitř Slunce jsou nesmírné tlaky a jim odpovídající hustoty čásic, vysoké teploty, které umožňují slučování vodíkových jader a to udržuje teplotu slunce“

robert: „k cemu vsemu se daji blesky ve vode jeste pouzit. slysel jsem o cisteni vody nebo tak neco. diky“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Čištění vody mělo být součástí tohoto pořadu, ale z časových důvodů se tam nevešlo. Pravděpodobně tomu bude běnován samostatný pořad.“

Václav K.: „Hezký večer, zajímá mě, jestli lze prostřednictvím výboje také něco spojit. (nějaký záporný výboj?)“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Svařovací oblou je dobře znám.“

mirek: „dobry den pane docente prispevek v televizi me zaujal a chtel sem se Vas zeptat jak dlouho trvalo vyvynout tuto metodu leceni ledvinovych kamenu to stavu jako je dnes kdyz už je vyuzitelna v praxi“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „To šlo poměrně rychle díky tomu, že jsme uměli techniku generace velkých impulsních elektrických výkonů. Během tí let byl první pacient.“

Robert Machovský: „Dobrý večer. Rozbití kamene rázovou vlnou se mi zdá docela jasné,ale jak se dá rozbít nádor,který má stejnou konzistenci jako okolní tkáň? Jak vysvětlíte rázové vlně o má zničit? Dekuji“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Právě proto jsme vyvinuli nový generátor, který produkuje dvě po sobě následující rázové vlny fokusované do společného ohniska. První vlna vytváří v tkáni akustickou nehomogenitu (podobně jako kámen) a druhá vlna se na této nehomoghenitě tlumí. Tím je možné dosáhnou lokálního účinku i v původně akusticky homofenním prostředí“

iveta: „pane Docente, mate take pres vsechno badani a pokusy nejaky volny cas? co delate nejradeji...konicky a tak...zni to mozna divne, ale zajima me jak vedec zije mimo svou praci.Nebo stale vymyslite? i doma?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Říká se tomu prokletí rozumu. Mozek nejde jen tak vypnout.“

Tomaides Petr: „pane docente jak se vám líbil příspěvek v portu....nebylo to moc nejasné“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Myslím, že to bylo doré. Samozřejmě, že za 10 minut neuděláte z národa genie.“

Lenka: „Dobrý den pane docente, chtěla jsem se zeptat: Předpokládám, že pro výzkum rozbíjení nádorových buněk používáte matematické modely - to asi nelze řešit pouze experimentálně - jaké modely používáte, spolupracujete vedle biologů a lékařů také s matematiky?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Zatím je to jen experiment“

Lukáš: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat na lečení kamene jak bylo uvedeno v pořadu, jestli to bolí.Děkuji“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Trochu to bolí, zejména hubené, ale dá se to vydržet.“

Jelínek: „Dobrý den, zajímalo by mne jestli generování několika rázových vln na nádory je elektronicky generováno, nebo jestli jde o jednu vlnu zpožděnou několika cestami různých délek. Děkuji.“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Používá se obou způsobů. Metoda různých průletových délek neumožňuje měnit zpoždění mezi nimi. My pro výzkum používáme dvou, samostatně napájených výbojů.“

Mirek Umlauf: „Je možno ještě pokladat dotazy a nebo ne? Ať tak nečiním zcela zbytečně.“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „V 7 hodin se chat vypíná. Můžete mě kontaktovat na mailu:sunka@ipp.cas.cz“

Václav K.: „Dobrý den, viděl jsem pořad a zajímalo by mě, jestli jde teoreticky využít tyto vlny například při odstraňování přebytečného tuku.“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „O tom jsem zatím neslyšel.“

Mirek Umlauf: „Dobrý den pane docente, chtěl bych se zeptat na Váš názor. Na mailech nyni lidé objevují zpravu nějakého člověka čecha bydlícího 7 let v USA, který varuje před radarem. Mimo jiné tam píše, že pulzní výkon tohoto radaru je 1000 MW!!! Nepřeklepl jsem se tak to tam je. Co si o tom myslíte?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Myslím, že kolem radaru je příliž mnoho nekvalifikovaných názorů. J etaké chybou, že politici, potažmo Američané, nic pořádného neřeknou“

karkulka: „pane docente, mají dnešní mladí lidé o fyziku a její výzkum zájem. jak těžké je dostat na výzkumné pracoviště mladé lidi a jaká je spolupráce s ostatními zeměmi světa.“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Zájem o fyziku klesá už dost dlouho v celém světě.“

Václav. K: „s tím tukem. teoreticky kdyby se změnila homogenita tuku, tak by mohl jít odpinknout vlnou? co myslíte?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Nakonec to musíte nějak dosta ven.“

Petr Mrázek: „dobrý den pane docente, asi bude důležitý interval mezi jednotlivými výboji. Při aplkaci výboje na člověka to nehraje roli? Na jeho zdraví, je to v celku jedno?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Hodně. Při větších zpožděních 50 -500 mikrosekund druhá vlna do ohniska vůbec nedojde.“

Jaromír: „jaký je prosím rozdíl mezi běžným bleskem a tím který udělá rázovou vlnu. děkuji“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Řekl bych, že jednak v rozměrech a jednak v prostředí.“

Vladimír Zunk: „Dobrý den pane docente. Je vlna tsunami stejná jako rázová vlna? a včem?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Ve fyzikální podtatě. Vlna tsunami vzniká tím, že u břehu se spodní vrstvy zpomalují vlivem tření o dno, zatímco horní vrstvy se pohybují nezměněnou rychlostí. Tím vznikají ty vysoká vlny. U naší rázové vlny plní funkci dna závislot rychlosti zvuku ve vodě na tlaku.“

Marie Konečná ,Brno: „děkujeme pane docente za váš výzkum. pokračujte. dáváte lidem naději na uzdravení.“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Děkuji za povzbuzení“

Peter: „Pekny podvecer, chcem sa spytat ako zmeni 1. razova vlna strukturu nadoru??? neviem si to predstavit ked bunky nadoru su rovnake ako zdrave bunky preco 1. razova vlna zmeni len strukturu nadoru a nie ostatnych zdravych buniek a ta 2. razova vlna zasiahne len nador!“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Rázová vlna zasáne oblast kolem ohniska. Bohužel, čas se naplnil. Děkuji všem za dotazy. Těm, který jsem nestačil odpovědět, se omlouvám. Pokud máte zájem, můžete mě kontaktovat ma E-mailu:sunka@ipp.cas.cz Přeji vam příjemný zbytek večera a ještě jednou děkuji.“

Pavel G.: „Dobrý den pane docente! Chci se Vás zeptat, zdali je tato metoda využitelná taktéž při léčbě Bechtěrevovy choroby? Děkuji za odpověď.“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „To nevím. Vím, že se malé rázové vlny (dnes popularně nazývané "nanosoky")použávají i u nás k odstraňování bolestí pohybového ústrojí (tenisové lokty, golfová kolena a pod.)“

Anna: „Dobrý den. Kdy začala práce s ultrazvukovými vlnami?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „V roce 1985. Byla to téměř neskutečná shoda náhod. Ale, náhoda přeje připraveným. Ostatně, celý můj život je snůžkou náhod.“

Mirek Umlauf: „Dobrý den pane docente, chtěl bych se zeptat na Váš názor. Na mailech nyni lidé objevují zpravu nějakého člověka čecha bydlícího 7 let v USA, který varuje před radarem. Mimo jiné tam píše, že pulzní výkon tohoto radaru je 1000 MW!!! Nepřeklepl jsem se tak to tam je. Co si o tom myslíte?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Kolem toho radaru je spousta mylných informací. Mnohdy se k tomu vyjadřují i lidé, kteří ani pořádně nevědí co radar je. Pokud jde o udávaný výkon tak, pokud je mi známo, tak největší výkon, který byl kdy generován v krátkých (60 ns) pulsech na vlnové délce 10cm, byl 10 GW, tedy 10 000 MW. Ono se to zdá závratné číslo,ale ono to není tak děsivé jak to vypadá. Když 10 GW násobíte 60 ns dostanete energii 600 J, což odpovídá svícení 100W žárovky po dobu 6 vteřin. I my jsme už před čtvrt stoletím uměli generovat impulsní výkony na ůrovni 20 GW, což by ve stacionárním režimu odpovídalo 20 temelínským blokům. Vývoj velmi výkonných mikrovlnných generátorů byl velmi populární v první fázi tzv. hvězdných válek (SDI), kdy se předpokládalo, že zbraně umístěné na orbitě budou ze Země aktivovány prostřednictvím mikrovlnného signálu odraženého od pasivního reflektoru na stacionární orbitě, aby nebylo možné nějký komunikační satelit oslepit (vypálit mu vstupní obvody přijímače), a tam jsou potřeba extrémní výkony (mimo změny frekvence). Nevím jaký bude impulsní výkon zamýšleného radaru. Domnívám se však, že to bude někde na úrovni několika MW až několika desítek MW. Dál nemá smysl jít, protože radar stejně za horizont nevidí. Ty velké výkony jsou potřebné pro vysoko letící rakety třeba z Koree.“

Ivan Toman: „pane docente, jaké jsou další potenciální možnosti využití výbojů?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Použití elektrických výbojů je velmi široké. Když vynechám nízkotlaké výboje, na nichž je založena velká část mikroelektroniky, včetně plazmových displejů, a uvažuji jenom o výbojích při atmosférickém tlaku a neuvažuji svařovací oblouk, tak mi pořád zbývá docela široká oblast aplikací. Je to třeba čištění výfukových plynů při studeném startu, kdy ještě katalyzátory nefungují. Je to čištění komínových plynů, odstraňování zápachů z kuchyní, ale také úprava povrchů různých plastů (smáčivost, barvtelnost a pod.). Těch aplikací je celá řada a nejspíš se budou ovjevovat stále nové“

Jan: „Pane docente, kdy by mel byt spusten LHC?“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Nevím, ale předpokládám, že v příštích několika letech. Na řadu experimentů bude mít CERN světová monopol.“

Mirek Umlauf: „No tak dekuji za vyčerpavající odpovědi a těším se na další takto plodnou diskusi :-)“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „I já se těším“

Albert Einstein: „Gibt es eine möglichkeit, dass es zum Schaden führen kann? Unerwatete Fälle..“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „Německy jsem se povinně učil dva roky za války a potom, bohužel, už nikdy. Pokud mi pošlete Vaši otázku v angličtině, tak Vám zkusím odpovědět.“

Míla: „Můžu se zeptat jakou máte rád zmrzlinu??????“

Doc. Ing. Pavel Šunka, CSc.: „To je docela zajímavá otázka. Zmrzlině, a to jakékoliv, holduji v parných letních dnech.“