Sféry hmoty
Oči astronomie: Na velikosti záleží
9. 9. 2009
Po tisíciletí lidstvo vzhlíželo k fascinující noční obloze, aniž by vědělo, že hvězdy Mléčné dráhy jsou jiná slunce, nebo že vesmír je poset miliardami sesterských galaxií, nebo že my sami jsme pouhou tečkou ve vesmírné kronice, která líčí příběh trvající 13,7 miliard let. Dokud jsme k pozorování využívali jen vlastní oči, neměli jsme možnost hledat sluneční soustavy okolo cizích hvězd nebo zjišťovat, je-li někde ve vesmíru život. Teprve před čtyřmi stoletími, roce 1609, vyšel Galileo Galilei do polí poblíž svého domu. Namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy. Nyní stavíme obří dalekohledy, které zachycují světlo hvězd vzdálených mnoho miliónů světelných let. Největší dalekohled u nás má průměr zrcadla dva metry a stojí v Ondřejově. Ve světě nyní ty největší teleskopy dosahují průměru deseti metrů a ještě větší přístroje jsou již na kreslicích prknech.
» Číst víceTenké vrstvy v chladném plazmatu
31. 10. 2007
Stále vyšší počet prvků umístěných na jediném čipu vyžaduje nové technologické postupy i nové výchozí materiály. Se svými požadavky přicházejí i aplikace, jako například komunikační prostředky v mikrovlnné oblasti. Mladí vědci ve Fyzikálním ústav Akademie věd v Praze Ďáblicích se zabývají speciálním nízkoteplotním plazmatem – zatímco elektrony jejich plazmatu mají až 100 000 stupňů, neutrální plyn z plazmatu jen mírně převyšuje pokojovou teplotu. To umožňuje nanášet velmi tenké vrstvy s předem požadovaným složením nejen na podklady z kovu nebo křemíku, ale dokonce na podložky z plastu.
» Číst víceStaří Slované pod rentgenem
7. 2. 2007
Specialisté na raný středověk z Archeologického ústavu naší Akademie věd už mnoho let na levém břehu Vltavy nedaleko Roztok u Prahy zkoumají jedinečný nález: dosud největší obytný areál nejstarších Slovanů u nás. O životě našich předků vypovídá především množství nalezené keramiky. Z čeho a jak ji staří Slované vyráběli? Odpovědi na tyto otázky hledali pomocí moderních analytických metod naši chemici z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
» Číst víceNátěr proti graffiti
31. 1. 2007
Vozy metra, stěny stanic i fasády domů často „zdobí“ nejrůznější graffiti. Chemici proto vymysleli nátěry, které sice nápisům nezabrání, ale značně usnadní jejich odstranění. Takové protinátěry však nejsou levnou záležitostí. Náklady na pořízení ochranného povlaku proti graffiti v pražském metru mohou dosáhnout výše přes 14 milionů korun.
» Číst více