Biosféra
ZoologieOpiceŠedý duch pralesa
25. 3. 2011
Pokud se jednou ocitnete v indonéské džungli na Kalimantanu poblíž Balikpapanského zálivu, v parku Sungai Wain, mačetou se prosekáte deštným pralesem k základně Jamaludin, a první jazyk, který uslyšíte, bude čeština, nedivte se. Čeští vědci už několik let hrají v této oblasti důležitou úlohu. Podařilo se jim nejen spatřit, ale i natočit v podstatě naprosto neznámou opici Hulmana běločelého. Nyní se naši vědci navíc zařadili po bok místních ochranářských organizací a bojují proti stavbě obří dálnice, která by měla procházet pobřežní oblastí parku.
» Číst více
BiologieInformační technologieElektrické rybyKomunikace rybPřevod elektrických signálůVěda a uměníENKI - Rybí vibrace
26. 11. 2008
Je možné, aby se lidský mozek vyladil na vlny vydávané tzv. elektrickými rybami?Určitě se o to pokusil Antony Hall ve své instalaci, kdy umístil dvě ryby do sousedících akvárií a nechal je spolu komunikovat. Kmitočet, který ryby vysílaly, pak přenášel a zesiloval tak, aby napomohl vyladit obě lidské mozkové hemisféry. V této instalaci zvané ENKI tedy autor přetvářel zvuk vycházející z ryby a použil ho k relaxaci – na rozdíl od umělého relaxačního přístroje, jako je třeba psychowalkman, kde zvuky a obraz generuje mikročip. Autor zvažuje, že v budoucnu by tato technologie mohla fungovat jako léčebná metoda, i když ji zatím tvůrce vyzkoušel jen sám na sobě a na čtyřiceti dobrovolnících. Nabízí se ještě jedna otázka: Je to způsob, jak by člověk mohl porozumět zvířatům?
» Číst více
MedicínaNáhradní díly pro člověka
2. 1. 2008
Medicína v nedávné době značně pokročila, když dokázala nahradit nemocné klouby kovovými. Ukázalo se však, že kov se při dlouhodobém namáhání nepatrně opotřebovává. V těle se pak hromadí mikroskopické částice a způsobují záněty. V Ústavu makromolekulární chemie AV ČR nyní vyvinuli materiál na bázi polyetylénu, který funguje jako měkké ložisko pro kovový kloub a zabraňuje otěru. Podle podaného patentu se již u nás začaly nové klouby vyrábět – ukážeme tedy, jak vypadá výrobní zařízení, kde tyto náhradní díly vznikají.
» Číst více
BiologieFascinace mikrosvětem
31. 10. 2007
Obrazy z mikrosvěta. Určitě jste se už někdy zastavili nad fotografiemi z mikroskopů a nechali se fascinovat tvary a také barvami. Docent doktor František Weyda. V Entomologickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích se specializoval na morfologii hmyzu. Svou hlavní pozornost však už řadu let věnuje elektronové mikroskopii a vědecké digitální fotografii v biologii. Evropská unie vyhlásila v letošním Týdnu vědy termín „fascinace světlem“. My jsme na to konto otevřeli výstavu fotografických prací studentů Přírodovědecké fakulty, učitelů a vědců z ústavů Akademie věd na téma Fascinace světlem, resp. Fascinováni světlem, abychom byli trochu originální. A chtěli bychom ukázat, že fascinace světlem je základem fotografické práce jak ve vědě, tak i v umění.
» Číst více
GenetikaZ čeho se skládáme
24. 10. 2007
Život na naší planetě je nesmírně pestrý a mnohotvárný. Lidem se už podařilo určit genom mnoha organismů, to ale nestačí. Genetický kód poskytuje pouze instrukce k vytváření bílkovin. Vědci proto nyní chtějí odhalit všechny bílkoviny, ze kterých se jednotlivé formy života skládají. Je to však úkol mnohem složitější – zatímco lidský genom obsahuje na pětadvacet tisíc genů, počet bílkovin se odhaluje na dvě stě tisíc až dva miliony. Lidské geny tedy kódují přinejmenším desetkrát více proteinů a jejich forem. Předpokládá se, že dnes jich známe asi třetinu, ale nikdo si tím není jistý. Ukážeme, jaké metody vědci používají, aby se dobrali toho, z čeho se skládáme. Jejich poznatky ovšem budou sloužit k tomu, abychom poznali podstatu mnoha nebezpečných nemocí.
» Číst více
BiologieGenetika v praxi
2. 5. 2007
Genetika se stále více propojuje s praxí. Představíme všechny možné oblasti, kde se v současné době uplatňuje. Patří k nim samožřejmě lékařství a farmacie, ale také sledování původu člověka a historie, kriminalistika a zemědělství. Tady všude genetika pomáhá dosahovat lepších výsledků - a přesto ještě mnohdy vyvolává různé obavy a fóbie.
» Číst více
BiologieO čem vypráví vydří trus
28. 2. 2007
Genetický výzkum populace vydry říční rozborem vzorků trusu umožňuje jednak sledovat konkrétní jedince vydry a velikost jejich okrsku či aktivitu, jednak také nahlédnout do genetické struktury celé populace, která u nás žije. To má velký význam pro stanovení dalšího postupu v ochraně tohoto ohroženého druhu. Ve světě jsou už podobné výzkumy běžné; u nás probíhá první studie tohoto typu.
» Číst více
BiologieKdo žije v hlubinách?
21. 2. 2007
Tisíce hektarů neprozkoumaných vodních ploch donedávna ukrývaly dosud neznámá, a přesto velmi důležitá fakta. Vodohospodáři jen věděli, že ve volné vodě a ve velkých hloubkách je mnoho ryb a že jsou pro ekosystém důležité. Údaje o jejich počtech, velikostech a chování se jen odhadovaly z běžných průzkumů u břehu. Vědci proto vyvinuli unikátní způsob odhadu rybích obsádek, když zkombinovali běžné metody průzkumu s metodami mořské biologie. Profesionální ultrazvukové přístroje vidí miliony jedinců v milionech metrů krychlových vody a zjistí velikost každé ryby. Tímto způsobem vědci zjistí, kolik ryb a jakých druhů žije v údolních nádržích a jezerech, takže se také podařilo objevit nový živočišný druh – hlubinného okouna.
» Číst více
ZoologieKůň Převalského
17. 1. 2007
Tito skromní a odolní koně pocházejí ze stepí a polopouští na mongolsko-čínském pomezí. Evropa je zná jako samostatný druh od konce 19. století. Už před druhou světovou válkou ale začali koně Převalského ve volné přírodě mizet a za války byly zdecimovány i jejich chovy. Kůň Převalského je však velmi významný. Jde totiž o posledního žijícího předka našich domácích koní.
» Číst více
ZoologieNámluvy nejrychlejší šelmy
3. 1. 2007
Gepardi drží mezi kočkovitými šelmami několik rekordů. Jsou nejrychlejší ze všech pozemských živočichů – dokáží běžet až sto kilometrů v hodině. Patří mezi nejkrásnější šelmy. Hrozí jim však vyhynutí. Před sto lety žilo v přírodě asi sto tisíc gepardů, dnes už v Asii tato zvířata téměř vymizela a v Africe se za dvacet let snížil jejich stav na polovinu - odhaduje se na asi patnáct tisíc. V zajetí dříve gepardi neměli mláďata a brzo hynuli, proto se dlouho předpokládalo, že se vůbec nedají rozmnožit. Postupně však etologové přišli na to, proč se nepářili. Nyní již například Chovatelské centrum gepardů ve Dvoře Králové úspěšně odchovalo čtyřicet tři mláďat.
» Číst více