Mikroeseje Františka Koukolíka o vědě, světě a lidech (2007). Režie J. Vondráček

Na počítače jsme zvyklí, pracujeme s nimi denně. Dokážete si představit 1 miliontinu litru vody? To je neviditelná kapička, vždyť do jednoho mililitru se jich vejde tisíc. A přesto se v této nerozlišitelné kapičce může skrývat superpočítač s neuvěřitelnými vlastnostmi. Hardware je v něm DNA. Enzymy, které ji mění, jsou software. Do téhle neviditelné kapénky je možné vložit 3 biliony nepatrných počítačů. Vloží je tam bioinženýr. A tyto 3 biliony molekul zvládnou 660 miliard operací za sekundu. A to s přesností 99,9 %. Přitom uvolní pouze 5 miliardtin wattu energie. Všímáte si, kolik tepla utíká z vašeho notebooku? Odborníci tvrdí, že dvě kávové lžičky této tekutiny mohou být 100000krát výkonnější, než je současný největší superpočítač na světě. Mají ho Japonci.

Historie, o které vyprávím, sahá do roku 1959. V tomhle roce Richard Feynman, geniální americký fyzik, nositel Nobelovy ceny, vědecký vizionář, výborný pedagog a člověk s drastickým smyslem pro humor, pronesl proslulou přednášku. Jmenovala se: Tam na dně je přece spousta místa. Tím dnem měl na mysli svět, jehož rozměry se pohybují v miliardtinách metru, tedy v nanometrech. A hned na začátku přednášky se Feynman zeptal, jak by se dalo napsat 24 svazků Britské encyklopedie na hlavičku špendlíku. Feynmanova přednáška se považuje za okamžik, ve kterém se zrodila nanotechnologie. Nanotechnologie změní svět. Nové materiály, nano-dráty, nano-roboti, a také nano-počítače včetně DNA počítačů.

DNA, deoxyribonukleová kyselina je vlákno, které ukládá a umí zdvojovat informaci. V jádru každé tělesné buňky je ho svinuto skoro 2 metry. Tedy nepředstavitelné množství informace tvořené 3 miliardami písmen v kouličce, která má tak sotva 20 až 30 tisícin milimetru. Jak známo, naše počítače pracují s nulami a jedničkami. DNA pracuje se čtyřmi „písmeny“. To jsou jednoduché sloučeniny adenin, guanin, cytosin a tymin. Každá z nich zabírá v řetězu 0,35 nanometru vlákna, čili 0,35 miliardtin metru. A jsme u Feynmanova dna!

Budou mít DNA počítače brzo nějaké užití? Sotva. Věc se rodí. Ale očekáváme, že v nějaké budoucnosti bude možné například do těla nemocného člověka vstříknout biliony těchto biopočítačů, které doslova očichají místní geny, zajistí ty popletené a zablokují jim činnost.

Co z toho plyne? Informace je univerzální. Je celkem jedno, zda ji zpracovává soubor plechovek propojených drátky, silikonový mikročip nebo molekula DNA. Jen na lidech záleží, co z toho bude. Což je dilema staré jako dějiny.

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

Obecné prameny

Pro veřejnost

Odborné

Stopáž5 minut
Rok výroby 2006
 ST 4:3