Jezerní aféra

Reportážní cyklus Zvědavá kamera patřil v 60. letech k nejzajímavějším a nejsledovanějším pořadům. Přinášel informace, které nikdy předtím v televizi nezazněly, a i když spadal pod vysílání pro mládež, patřil v dané době k málo počinům, které v době cenzury rozvíjely skutečnou publicistiku s reportérským zápalem. Po dvaatřiceti letech od dnes již legendárního vysílání reportáží o šumavských jezerech se vedoucí redaktor Zvědavé kamery Vladimír Branislav vrátil k akci, kterou na reportéry pořadu rafinovaně nastražila StB ve spolupráci s KGB. Vše začalo úplně nevinně. Místní šumavská dopisovatelka napsala do místního plátku, že zaslechla od pohraničníka, že díky zvláštnímu složení vody stojí na dně Čertova jezera mrtvoly v neporušeném stavu. Mezi nimi měli být i němečtí vojáci. Krátkou zprávu převzala Lidová demokracie. Produkční ze štábu Zvědavé kamery zprávu přečetl a navrhl, aby se k jezeru s potápěči vydali. Jenže v lednu téhož roku založila StB nový dezinformační odbor. Nález beden na dně vyvolal velký zájem a agenti nového odboru zrovna potřebovali kauzu, která by pošpinila Spolkovou republiku Německo. V bednách takové materiály nebyly. S radostí pomohla KGB a poslala listiny, které účel splnily. Reportéři Zvědavé kamery se sami objektivitě nezpronevěřili, nicméně se stali obětí dezinformace, a získali tak cennou lekci novinářské obezřetnosti.