Mnoha cenami ověnčený snímek známého filmaře a potápěče se vrací včetně filmu o filmu
00:01:20 Do karibské oblasti Silver Bank, kam jsme se vydali natáčet
00:01:23 obrovské velryby pro nový film Tanec modrých andělů,
00:01:27 náš filmový štáb vyplouval ze Sabana Bay,
00:01:30 což je zátoka na severu Dominikánské republiky.
00:01:51 Naložili jsme všechno, co bylo potřeba
00:01:53 k týdennímu pobytu na moři pro deset lidí,
00:01:55 vyřídili povolení k vyplutí, povolení k natáčení
00:01:59 a vydali se na stopadesátikilometrovou plavbu
00:02:01 do chráněné velrybí oblasti.
00:02:08 Během dlouhé cesty, na jejímž konci nás čekalo
00:02:10 plno nebezpečných mělčin, ještě nikdo netušil,
00:02:13 že tenhle film nás bude stát tolik sil.
00:02:16 Že to bude tak odlišné od všeho, co jsme dosud zažili,
00:02:19 a že snad nikdy nebudeme tak blízko konci jako právě tady.
00:02:25 Naše dominikánská posádka plavbu skvěle zvládla.
00:02:28 Dopravila nás bezpečně na místo
00:02:31 a natáčení mohlo začít.
00:02:33 Tedy - začít...
00:02:34 Nejdříve jsme museli sestavit takového primitivního draka,
00:02:37 který nás měl ochránit od vln, neustále stříkajících
00:02:40 do objektivu.
00:02:42 Vybalili jsme všechny podvodní kamery
00:02:44 i jednu filmovou "šestnáctku" a v momentě,
00:02:46 kdy to bylo všechno připraveno, jsme se na našich dvou
00:02:49 gumových člunech s velkou slávou vydali hledat velryby.
00:03:01 Hledání velryb je naprosto šílená věc.
00:03:05 Člověk jezdí tam a zpátky a pátrá po nějakém výfuku
00:03:08 nebo ocase trčícím z vody.
00:03:12 Na ploše dobrých dvaceti kilometrů čtverečních
00:03:14 je to asi taková snaha, jako najít jehlu v kupce sena.
00:03:43 Po třech dnech natáčení byla naše bilance -
00:03:45 stručně řečeno - žalostná.
00:03:48 Pět vteřin natočeného materiálu,
00:03:51 utržené kotevní lano a rozbitý potápěčský systém.
00:03:55 Takže místo krásných romantických večerních chvil,
00:03:58 kdy bychom si prohlíželi těch pět natočených vteřin,
00:04:01 nám naši Dominikánci, tedy "čmoudíci",
00:04:04 jak jsme jim důvěrně říkali, museli uplést nové kotevní lano
00:04:08 a z nás se stali amatérští inženýři,
00:04:11 kteří se snažili přijít na to, jak spravit uzavřený
00:04:13 dýchací systém.
00:04:44 Točit někde daleko na otevřeném moři je bezvadná věc,
00:04:47 protože vás tam nikdo neotravuje.
00:04:50 Ale na druhé straně vám tam také nikdo s ničím nepomůže.
00:04:53 Všechno si musíte udělat sami.
00:05:13 Honza byl konečně první, který se dostal k velrybám
00:05:16 opravdu blízko.
00:05:18 Jeho radost byla tak veliká, že jsme o něj málem přišli.
00:05:24 Ze samého nadšení se rozhodl utopit.
00:05:28 Naštěsí je to takový oplácaný medvídek,
00:05:30 takže je de facto nepotopitelný.
00:05:40 My jsme tím dostali pochopitelně obrovskou injekci,
00:05:43 a hned jsme se vrhli s velkou vervou do natáčení.
00:05:46 Točili jsme však na "šestnáctku", tedy na filmový materiál,
00:05:49 a nebyli jsme tak přizpůsobiví jako kdybychom točili na video.
00:05:59 Na Silver Bank tehdy fungovalo všechno podle Murphyho zákona.
00:06:03 Když byla velryba konečně před námi, došel filmový materiál.
00:06:07 Když se rychle založil materiál,
00:06:09 nebyla už velryba.
00:06:32 Náš průvodce Lorenzo Martinéz byl však úžasný
00:06:35 a měl na velryby zvláštní čuch.
00:06:38 Někdy z ničeho nic zastavil a zašeptal:
00:06:41 Vemte si kamery a běžte do vody.
00:06:43 Tam dole u dna je určitě velryba.
00:06:46 A opravdu tam byla.
00:06:48 Problém byl v tom, že velryby byly v hloubce
00:06:50 nějakých 25 metrů, a tak nezbývalo nic jiného
00:06:52 než se k nim potopit na nádech i s tím filmovým kombajnem -
00:06:55 tedy s kamerou -
00:06:57 a pokusit se dostat až k nim.
00:07:21 Tihle ohromní savci byli úžasní.
00:07:23 A po čase začali opravdu spolupracovat.
00:07:26 Postupně si nás zvykali a nakonec se začali
00:07:28 okolo nás promenádovat úplně blizoučko.
00:07:32 Skoro bych řekl, že až moc blízko,
00:07:34 protože není nic horšího než dostat ploutví po hlavě
00:07:36 od třicetitunové velryby.
00:07:40 Po inkasování jednoho výraznějšího pohlavku jsem měl pocit,
00:07:43 že do mě vrazil buldozer a že jsem přišel nejenom o ruce
00:07:46 ale o všechny kosti v těle.
00:07:57 Když mě majzla, to byla taková morda!
00:08:04 Blbej jsem já, ne vona! Vona je větší.
00:08:07 Osmsetkrát! Osmtisíckrát.
00:08:11 Je to šílený. Máš pocit, že plaveš normálně s panelákem!
00:08:16 To je obrovský - jeden panelák - druhej panelák a malej paneláček.
00:08:22 Problém Silver Bank je v tom, že to není žádná pevnina.
00:08:25 Potřebovali jsme zachytit výskoky velryb,
00:08:27 které ovšem skákaly daleko od nás.
00:08:30 Zoufale jsme potřebovali najít uprostřed oceánu pevný bod.
00:08:33 Z houpající se lodě to nešlo.
00:08:36 Vzali jsme tedy Matěje a vysadili ho na starý rezavý vrak
00:08:39 velrybářské lodi.
00:08:41 Doufali jsme, že je to správné místo.
00:08:43 Ale ten vrak se chvěl a rezonoval pod nárazy vln,
00:08:46 takže ani na tom nejlepším stativu nebyla kamera schopná
00:08:48 udělat čistý krásný záběr.
00:09:06 Matěj točil a točil a točil a my jsme se mezitím vrátili
00:09:09 k naší lodi, udělali si večeři a padli únavou do postelí.
00:09:14 Nad ránem okolo druhé možná třetí najednou někdo zařval:
00:09:17 Ty vole! Matěj!
00:09:19 V okamžiku nám došlo, že jsme tam Matěje zapomněli.
00:09:22 Ten, chudák, s úplně spálenou hlavou od ostrého slunce
00:09:25 ležel mezi rezavými troskami stočený do klubíčka
00:09:28 a jen doufal, že se pro něj někdo vrátí.
00:09:32 Výskoky velryb se mu sice povedly, ale nebyly tak stabilní,
00:09:35 aby se do filmu daly použít.
00:09:38 Ale čekaly nás ještě daleko horší chvíle.
00:09:42 Ke konci našeho pobytu se začalo dost rychle
00:09:44 zhoršovat počasí, zvedaly se vlny
00:09:46 a přicházející mraky nevěstily nic dobrého.
00:09:49 My jsme se však v jakési euforii snažili natočit za každou cenu,
00:09:52 co se dalo, i když naši Dominikánci už chtěli domů.
00:11:14 Po celotýdenním houpání na otevřeném moři
00:11:17 jsme toho měli všichni dost.
00:11:19 Byli jsme unavení, otrhaní, ale pochopitelně šťastní,
00:11:22 protože se nám velryby přece jenom podařilo natočit
00:11:25 a záběry byl opravdu skvělé.
00:11:28 Pobřeží Dominikánské republiky jsme měli ještě hodně daleko,
00:11:31 když se najednou prudce zvedl vítr
00:11:33 a my se bezmocně dívali, jak plujeme doprostřed velké bouřky.
00:11:49 Nevím přesně, co se kde zanedbalo, ale najednou se nám zničeho nic
00:11:52 rozsvítily kontrolky paliva.
00:11:55 Jasně nám oznámily, že máme téměř prázdné nádrže.
00:11:59 Před sebou jsme však měli pořád nekonečných osmdesát kilometrů
00:12:02 k pobřeží.
00:12:18 V noci, v silné bouři, bez jakéhokoliv spojení,
00:12:21 ve vodách, kde nás nemůže potkat nic dobrého.
00:12:25 Tedy - kromě nějakých náhodných pirátů -
00:12:27 a o ty jsme v tomto okamžiku už vůbec nestáli.
00:12:31 Nebyl důvod k přílišným radovánkám.
00:12:37 Ti, kteří neodpadli kvůli mořské nemoci,
00:12:39 vydrželi na můstku a jenom se dívali na kurz,
00:12:42 který jsme stále měnili.
00:12:46 Nevěděli jsme opravdu, kam máme plout, zda k útesům
00:12:49 rovnou k pobřeží, ztroskotat tam a pokusit se doplavat,
00:12:52 nebo se útesům vyhnout, jet delší cestou a věřit v zázrak,
00:12:56 že doplujeme až do Sabana Bank.
00:13:00 Už dlouho jsme jeli jenom na jeden motor
00:13:02 a věděli, že v okamžiku, kdy nám vypoví i ten druhý,
00:13:04 věci dostanou rychlý spád.
00:13:06 Bylo nám jasné, že by se neovladatelná loď
00:13:08 otočila dnem vzhůru a šla by rychle dolů.
00:13:11 Zoufalý Bill vysílal světelné signály, i když nevím dost dobře
00:13:14 komu, my jsme se střídali u vysílačky a donekonečna
00:13:18 volali mayday, mayday, mayday.
00:13:21 Veškeré naše snažení bylo ale úplně zbytečné.
00:13:28 Byli jsme příliš daleko od pobřeží a v noci,
00:13:30 v tak silné bouři, neměl naše volání o pomoc kdo zachytit.
00:13:35 A pak už jsme jenom čekali.
00:13:41 Vysněný film o velrybách, plný emocí, tragédií lidských
00:13:44 i těch zvířecích byl tak strašně daleko.
00:13:47 Najednou zmizel úplně v nedohlednu.
00:13:58 Naše loď do Sabana Bank bez jediné kapky paliva nakonec doplula,
00:14:02 a já jsem od té doby začal věřit na zázraky.
00:14:28 Na počátku nebylo nic.
00:14:41 Jen černočerná, nekonečná, hluboká tma.
00:14:53 Po hluboké tmě přišel řád.
00:14:58 Střety hvězdných světů dostaly svůj rytmus.
00:15:05 Teprve až potom se v běhu desítek miliard věků
00:15:09 postupně ustavilo všechno to, co až mnohem později bylo nazváno -
00:15:19 vesmírem.
00:15:30 Stalo se také, že až na samé periferii jedné z galaxií
00:15:34 se naprosto neznámá vesmírná částice náhodou -
00:15:42 která snad ani nemá matematické vyjádření -
00:15:46 srazila se stejně neznámou planetou
00:15:49 obíhající tehdy dosud jen váhavě kolem svého mladého Slunce.
00:15:56 A teprve tehdy došlo k zázračnému střetu.
00:16:45 Dost možná, že planetě, na kterou dopadla,
00:16:50 přinesla zkázu.
00:16:54 Ale do jejích oceánů současně přinesla cosi,
00:17:00 čemu se mnohem mnohem později začalo říkat - život.
00:17:47 Je to zvláštní.
00:17:49 Ale když jsem byla malá holka, tak jsem si myslela,
00:17:52 že Měsíc je převlečené Slunce, že se chce i v noci dívat na Zemi.
00:17:59 To aby vidělo, co dělají všichni ti tvorové, které stvořilo.
00:18:04 Teda myslím, že je stvořilo Slunce,
00:18:07 protože když ráno vyjde, tak všechno hned běhá
00:18:10 jako pominutý, lítá a leze, jako kdysi já.
00:18:16 Ale taky to mohl být klidně Měsíc.
00:18:19 Protože proč vlastně ne, když vypadá skoro stejně?
00:18:25 Většina chytrých lidí vždycky říkala, že život začal v oceánech
00:18:29 jedině díky Slunci.
00:18:31 Což je dost možný.
00:18:33 Ale v podstatě je mi to docela fuk,
00:18:35 protože Měsíc taky zbožňuju.
00:18:38 Když vyjde, tak se mi chce vždycky malovat.
00:18:42 Většinou moře, protože moře miluju úplně nejvíc ze všeho.
00:18:48 Teda skoro.
00:18:54 Ta barva moře je prostě úžasná!
00:18:58 Zavřu oči a letím.
00:19:03 Letím na takový místo, který nikdo nezná.
00:19:08 A já ho taky nikomu neprozradím.
00:19:11 Fakt. Nikdy!
00:19:27 Na tom mým místě totiž žijou dost legrační
00:19:31 a přitom nejkrásnější tvorové na světě, který znám.
00:19:36 Jsou děsně velký a přitom docela hodný.
00:19:39 Nikam nespěchají a umí zpívat i tancovat.
00:19:43 A vůbec - jsou prostě úžasný!
00:19:48 No - a k těm vždycky odletím.
00:19:58 Nejhorší ale je, že se mi nikdy nechce zpátky.
00:20:14 Připomínají mi velký, přejedený ptáky,
00:20:17 kterým se v mořské vodě rozpustilo peří,
00:20:20 a už neuměli odletět zpátky do nebe.
00:21:07 Všechny velryby jsou vlastně takoví tlustoprdové.
00:21:12 A teď ti ptáci - teda velryby - lítají ve vodě.
00:21:16 Ale určitě jim to nevadí, protože se můžou potápět
00:21:19 až k samému středu Země, kam my, lidé, nemůžeme.
00:21:24 Teda já jo, protože jsem někdy taky velryba.
00:21:29 Společně houkáme jako o život, že by to mohlo být slyšet
00:21:32 až na druhém konci světa.
00:21:49 DOROZUMÍVÁNÍ VELRYB MEZI SEBOU
00:25:41 NÁŘEK VELRYBY
00:26:43 ZVUKY BOUŘE A FIČENÍ VĚTRU
00:27:30 Stejně si myslím, že za všechno může Slunce.
00:27:34 Dalo Zemi chytrý lidi a úplně zapomnělo je naučit,
00:27:38 jak na ní žít.
00:27:40 Nechá je pachtit se a stejně jim to potom všechno sebere.
00:27:55 Udělalo ty chytrý lidi tak hloupý,
00:27:57 že si dokonce umí vyrobit nástroje,
00:28:00 kterýma zničí a zabijou to, co k životu potřebují
00:28:03 a co mají vlastně docela rádi.
00:28:09 Tomu opravdu vůbec nerozumím.
00:28:12 Ještě že jsem tak často velrybou...
00:28:15 Protože my - tedy velryby a ptáci - určitě přežijeme.
00:28:21 Pokud lidé třeba nenajdou způsob, jak vypustit moře
00:28:25 a všechno z něho sebrat.
00:30:33 ZAKLEPÁNÍ
00:30:35 Veroniko?
00:30:38 Verunko! Vero, ty tady máš ale zimu.
00:30:41 - Hmm.
- Nepotřebuješ přikrýt?
00:30:44 A co telka? Možná tam bude ta nová soutěž.
00:30:46 Ne, ne.
00:30:48 Včera to bylo docela dobrý.
00:30:51 A nech už toho malování a odpočiň si trochu.
00:30:55 Ne abys zase rozlila barvy jako včera.
00:30:57 Sestra Ivanka byla děsně naštvaná,
00:30:59 vytírala to snad hodinu.
00:31:02 No tak nic. Já poběžím. Kdyby něco, tak zazvoň. Pa pa!
00:31:09 Jo a hlavně prosím tě nerozlej ty tvý barvy!
00:31:12 Jinak bude mazec!
00:31:38 PÍSEŇ
00:31:46 Nad hlavou měsíc, oči jak pramen
00:31:49 za víčky řeky tisíce ramen je zášť.
00:31:57 Pak jen pláč, déšť, mlhy cár.
00:32:08 Kapek tisíce v mořích jak dotyků,
00:32:12 vlnami brodíš se, ruce jim ze zvyku dáš.
00:32:20 Pak jen pláč, déšť, mlhy cár
00:32:28 zvolna můžeš být,
00:32:33 andělům tančit nocí,
00:32:37 let ptáků snít,
00:32:41 v hlubinách zažít pocit duhou být.
00:32:51 Oči jak démant za víčky máš,
00:32:55 jezera, řeky, vlny, moře a pláž.
00:33:04 Pak jen pláč, déšť, mlhy cár
00:33:11 zvolna můžeš být,
00:33:16 andělům tančit nocí,
00:33:21 let ptáků snít,
00:33:25 v hlubinách zažít pocit duhou být.
00:33:35 Přece je máš, nikdo je nevidí,
00:33:39 sto modrých andělů tam s tebou tančí,
00:33:43 volná jak láska ve světě bez lidí,
00:33:47 volná jako mysl - tě nechytí.
00:33:57 Skryté titulky Jana Hrušková
00:33:59 Česká televize 2006
Ochrnutá dívka Veronika prchá ve svých představách do světa velryb, kde bojuje s krvelačnými velrybáři o jejich záchranu. Za keporkaky dlouhoploutvými až do oblasti Silver Bank v Karibiku se vydal tým Steva Lichtaga. Nepochybně netušil, že tohle dobrodružství bude patřit k těm nejtěžším i nejnebezpečnějším. Daleko od těchto vod, na druhé straně zeměkoule, žije sedmnáctiletá Veronika. Když jí bylo třináct let spadla ze stromu a zůstala doživotně připoutána na invalidní vozík. S nesmírnou vůlí se ústy naučila malovat obrazy a díky nim pak utíká do tajemného světa gigantických savců, které miluje a obdivuje. Jejím snem je stát se velrybou a žít v oceánech, být volná a nespoutaná. Ve svých představách „modré anděly“ chrání a bojuje s lidskou nenasytností. Film byl natočen podle skutečného příběhu a vy se stanete nejenom obdivovateli nádherných tančících obrů, ale spolu s Veronikou také procítíte chvíle, které je pod krutou taktovkou člověka odsuzují k smrti.
