Rozhovor s tvůrci (Jakub Horák a David Šimák)

Jak vznikl nápad na seriál?
JH: S Davidem jsme chodili na gympl Keplera. Znáte to – debaty o prsou spolužaček, první cigára, dotazování se učitelů, proč nevycházej knížky Franze Kafky, co je s dalajlámou, do hospy místo na vyučování. Já jsem si pak vyholil vlasy a z gymplu mě vyhodili – určitě toho dodnes litují. A oba dva jsme taky psali, takže jsme po letech začali Pakárnu psát jako povídky. Tenkrát se to ještě jmenovalo Neuvěřitelné příhody Bohouše Mekoty a jeho přátel – ty povídky, dneska předělané, teď vycházejí v naší knížce Je to všechno pakárna. A od tý doby z toho Česká televize nejdřív plánovala udělat kreslený seriál, potom Petr Čtvrtníček natočil pilot hraný verze a až teď je z toho tenhle 2D seriál. Mimochodem – já jsem Petra Čtvrtníčka teď taky zval ke spolupráci, taky protože mi dluží značnou částku z jedný chlastačky, ale on si tyhle věci nepamatuje a hlavně ho teď zajímaj ty jabka – a těch na to je opravdu málo.
DŠ: To je fakt. My jsme to na začátku začali dělat kvůli slávě a penězům. Ale teď už to děláme jen kvůli slávě.

Kde čerpáte nápady?
JH: Já je čerpám především z irský whisky Jameson. Dost jsem taky čerpal ze svý přítelkyně, ale tam mě teď opustila právě kvůli tomu Jamesonu. Teď se snažim čerpat z dalajlámy, ale nějak se nemůžu připojit – asi Číňani rušej nějakým vysíláním spojení.
DŠ: Já bych nerad prozrazoval svoje know-how, když řeknu, která je to pumpa, tak tam pak bude jezdit každý.

Jak vznikly hlavní postavy seriálu?
JH: Postavy vznikly podle našich kamarádů, ale neprozradíme jakejch, protože by se s námi přestali kamarádit. Ale taky – všechny ty figurky jsou součástí našich složitých osobností. Jung tomu říká archetypy, normální lidi tomu říkají „schýza“. Každý jsme zároveň Mekota, Intoš, Drsan a Synáček a ty jednotlivé postavy v nás vystupují v závislosti na denní či noční hodině a hladině alkoholu a dalších látek v naší krvi. Ty postavy jsou naší krví. Jediné, co nejsme, je doktor Bazna. To je Luděk Sobota.
DŠ: Přesně, jsou to naše mentální projekce. A stejně jako nad sebou, tak i nad nimi občas ztrácíme kontrolu a ony si žijí vlastním životem.

Jakou postavu máte nejraději?
JH: Já mám nejraději Pejsanu. Já myslím, že to je strašně hodná holka. David má na ni ale asi jiný názor. Teď mi například nahradil ve scénáři její otázku „A mají neúspěšní lidé v životě také nějaký smysl?“ větou „A neměli by se neúspěšní lidé vyhubit?“ Tohle by podle mě Pejsana nikdy neřekla.
DŠ: Pejsana je určitě fajn, ale já mám radši ovce. Škoda, že tam máme jen jednu.

Jak vznikla výtvarná podoba postaviček?
JH: Konkurs na postavičky řídil animátor Petr Horák ze studia Alkay Animation. Vítězný výtvarník Tomáš Vlasák je průkopníkem uměleckého stylu infantilismu, takže jsme vzhledem k tomu vybrali jeho výtvarné návrhy. Za nejlepší grafiku figurky považujeme postavu Synáčka, který má na tričku napsáno JÁ a na hlavě Eiffelovku.

Jak se spolupracuje s herci, kteří poskytli svůj hlas seriálovým postavám?
JH: On si to natáčení režíruje většinou Josef Viewegh z ČT s Petrem Horákem ze studia Alkay Animation. Já do televize moc nechodím, protože mi ještě nedali tu průkazku a já se bojím těch sekretářek na recepci. Ale jednou jsem tam viděl Krampola namlouvat ředitele Hnízda a sjel to na celej zátah z fleku. A Luděk Sobota je opravdu talent evropskýho formátu.

Novináři začali seriál srovnávat se Simpsonovými, ale není to spíše South Park?
JH: Já se na žádnej z těch seriálů nedívám, já sleduju jen Star Trek, Vetřelce a Krajní meze. Jestli mě něco inspirovalo, tak to byla kniha Spolčení hlupců. Ale David ty televize myslim sjíždí.
DŠ: Kdybych byl Miloš Zeman, tak bych teď zopakoval jeho tvrzení, že novináři jsou „hnůj, póvl a žumpa“. Naštěstí nejsem, takže si jen můžu povzdechnout nad povrchností tohoto srovnání. Každému, kdo se jen minimálně zajímá seriálovou tvorbu, musí být zcela zřejmé, že jsme se inspirovali mnohem hlubšími díly – seriály Čtyři z tanku a pes, Kapitán Kloss, Městečko Twin Peaks, Příběhy včelích medvídků, Sex ve městě a dále pak Felliniho Silnicí a ságou Pán prstenů, kterou jsme si pro potřeby seriálu přeložili z elfštiny. Ale vážně, teď se nosí dělat zjednodušené závěry – co má čtyři hrdiny, je kopie South Parku a co je kreslené, je kopie Simpsonů. My jsme tak neuvažovali, měli jsme příběhy a hledali jsme formu, jak je prezentovat. Kdyby to bylo hrané, určitě by nás obvinili, že kopírujeme Místo nahoře, Prison Break nebo Lost.

Kdo vám se seriálem pomohl?
JH: Máme na to strašně málo peněz, ale já oceňuju, že ČT vůbec něco původního vyrábí – v situaci, kdy si minutu Pepka Námořníka můžou koupit za pár dolarů. Proto nám pomáhala spousta lidí za flašku hruškovice. Tak třeba Xavier Baumaxa a Petr Zelenka nám za hrušku dali svoje písničky do titulků, Michal Dvořák podklady ke znělkám, který teď dělá Ivan Doležálek, a ti herci to taky dělají za pár korun – ale prý se jim to líbí. Takže všem dík. Snad až ta druhá série – ta prej bude pořádnej vejvar. No vono by to bylo spravedlivý – kdyby se po fotbalovejch rozhodčích a Čtvrtníčkovi taky nakonec dostalo na vopravdový umělce.