Přízrak růže

Známý americký romanopisec, dramatik a scenárista Ben Hecht (1893-1964) se nikdy netajil svým odporem k Hollywoodu a veřejně přiznával, že tam pracuje jen proto, aby si vydělal hodně peněz. Pravda je, že se svým přítelem a spolupracovníkem Charlesem MacArthurem podstatně ovlivnili tvář filmové scenáristiky ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Jejich divadelní hry, zejména komedie Expres Dvacáté století a Na titulní straně, byly s jejich tvůrčím vkladem úspěšně zfilmovány a z Hechtovy dílny pocházejí další klasické snímky jako Herna na Zlatém pobřeží (1935), Podvodnice (1938), Gunga Din (1939), Pověstný muž (1946) aj. Hecht má na svém kontě mj. dva Oscary a další čtyři nominace. Film Přízrak růže (1946), který si sám napsal, režíroval a produkoval, se z jeho tvorby poněkud vymyká. Jednak je natočen ve stylu tehdy populárního filmu noir (s vydatným přispěním kameramana Lee Garmese) a jednak se odehrává v prostředí, které se samo o sobě ve filmu příliš často neobjevuje a ve spojitosti s temným kriminálním příběhem už vůbec ne. Jeho hlavním hrdinou je tanečník Sanin (debutující Ivan Kirov), který je pronásledován silným nutkáním vraždit vždy, když slyší hudební motivy z baletu Přízrak růže. Tanečnice Heidi (rovněž debutující Viola Essenová), která se do něho zamiluje, doufá, že se jí podaří ho vyléčit. Oba hlavní představitelé se ve filmu lépe uplatňují jako tanečníci než dramatičtí interpreti, ale i přes jejich trochu omezený herecký projev je Přízrak růže nadprůměrnou ukázkou americké filmové tvorby čtyřicátých let.