Portrét malíře Bedřicha Dlouhého (1998). Připravili P. Beňa a Č. Církva.

Bedřich Dlouhý se narodil v Plzni 2. srpna 1932 a šedesát let žije v Praze. Je jeden z těch autorů, kteří tvořili podstatu českého neoficiálního umění šedesátých let. Programu zformulovanému koncem let padesátých, kterýá obsahuje i kánon divnosti a kromě abstrakce sledoval i linii figurální malby, zůstal Dlouhý věrný dodnes. Patří do skupiny umělců, kteří si říkali Šmidrové – Koblasa, Komorous, Nepraš, Plíšková, Vožniak. A ti už na počátku své tvorby kombinovali strukturální malbu s útržky viděné reality. Vznikala tak velmi osobitá forma, osobitá i v kontextu světovém.

Technika používá různých technik, koláže, malby, včleňování reálných objektů a vypráví vlastně v obraze jakési příběhy. Význam pro konečný artefakt má i název. Dlouhý nikdy neopustil své přístupy a nevzdal se své někdy surové a syrové podstaty a tak položil základy k celistvosti svého zralého díla.

Film byl natáčen v Dlouhého ateliéru, díla tamtéž a u soukromých vlastníků, dále v galerii v New Yorku a v Praze. Vznikl v Tvůrčí skupině J. Platze a dokončen v TS Jitky Pistoriusové. Dramaturg Josef Platz, hudební spolupráce Jan Klusák, střih Alice Nussbergrová, vedoucí výroby Marcela Tůmová, kamera Peter Beňa, scénář a režie Čestmír Církva.

Napište nám