Kde jsem:

Cestujte s Českou televizí

Karel Kryl — Lidé — Česká televize

písničkář

* 12. dubna 1944

† 3. března 1994

Jeho písně vždycky provokovaly a dodnes nenechávají žádného posluchače lhostejným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl jen věčně nespokojeným kverulantem. Krylovy písně, ke kterým si sám skládal hudbu a texty, oslovují svojí naléhavou výpovědí stejně silně dnes, jako v době, kdy se jeho pověstný generační song Bratříčku, zavírej vrátka stal symbolem odporu proti srpnové okupaci Československa a tehdejšímu nedemokratickému režimu. Jako jeden z prvních se do své republiky vrátil a snažil se napomoci změnit situaci v Československu. Zklamaný vývojem v zemi nakonec předčasně 3. března 1994, pár týdnů před svými padesátinami, umírá.

Písničkář Karel Kryl, někdy přezdívaný jako básník s kytarou, se narodil v roce 1944 v Kroměříži. Byl ostrým kritikem předlistopadového režimu a jedním z hlavních představitelů českého protestsongu v letech 1968 až 1989.

První školní léta prožil v Novém Jičíně, ve 14 letech nastoupil do internátu na střední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963 až 1965 prošel základní vojenskou službou a poté vystupoval s olomouckou beatovou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové.

Roku 1967 díky pomocné ruce Miloše Zapletala natočil své první rozhlasové nahrávky, které se staly páteří desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň se pak stala hymnou protiinvazního odporu po srpnu 1968. V roce 1969 odešel do Německé spolkové republiky, kde požádal o azyl. Od roku 1981 pak pracoval jako redaktor rádia Svobodná Evropa.

Až s příchodem Sametové revoluce se Československo s majitelem charakteristického hlubokého hlasu opět setkalo tváří v tvář. Po čtyřech letech, které trávil střídavě v Praze a v Mnichově, zasažen infarktem předčasně zemřel 3. března 1994, krátce před svými 50. narozeninami.

Odkazy