iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
31. 12. 2005
03:50 na ČT1

1 2 3 4 5

0 hlasů
1504
zhlédnutí

Kavárnička dříve narozených

Ondřej Suchý a jeho hosté.

60 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Kavárnička dříve narozených

  • 00:00:21 Vážení a milí,
    vítám vás opět v naší Kavárničce.
  • 00:00:25 Promiňte mi tu nepřirozenou pózu:
    nemám ischias nebo ústřel,
  • 00:00:32 nebo jak říkala babička
    "výstřel čarodějnic? neboli hexenšus
  • 00:00:37 Mám zde 1. hosta,
    je jím zasloužilý umělec,
  • 00:00:43 nositel Řádu práce, ale hlavně
    prvotřídní karikaturista,
  • 00:00:49 akademický malíř Otakar Štembera.
  • 00:00:52 Přesvědčil mne, že jsem velmi
    zajímavý typ
  • 00:00:56 a že si mne musí nakreslit.
  • 00:01:00 Nebo jsem ho přesvědčil já.
    To už nevím, ale je to jedno.
  • 00:01:05 -Mistře, mohu se už pohnout?
    -Ještě chvilku, už to bude.
  • 00:01:11 Děkuji, na to se těším nejvíc.
  • 00:01:14 -Nakreslíte i ostatní hosty?
    -Slíbil jsem to.
  • 00:01:21 To je nespravedlivé.
  • 00:01:24 Ota Štembera bude každého kreslit,
    ale kdo nakreslí Otu Štemberu?
  • 00:01:29 Zatímco on kreslil vás,
    já jsem nakreslil jeho.
  • 00:01:34 Dobrý den.
  • 00:01:36 -Zde je malá pozornost.
    -Děkuji, to je krásné.
  • 00:01:40 Abyste věděl, jakého máte štamgasta,
    můžete pokračovat v rozhovoru
  • 00:01:43 a já jdu za vás otevřít.
  • 00:01:46 Ondřeji, děkuji vám,
    je to první rozumný nápad.
  • 00:01:49 Teď vás trochu vyzpovídám.
  • 00:01:53 V Kavárničce nejčastěji vzpomínáme
    na slavné komiky.
  • 00:01:58 Věřím, že vy jste přes svou profesi
    s mnohými přišel do styku.
  • 00:02:04 S mnohými, např. s Jindřichem
    Plachtou.
  • 00:02:10 Poznal jsem ho v počátcích Dikobrazu,
    kam docházel
  • 00:02:14 a spolupracoval.
  • 00:02:18 Tehdy byl šéfredaktorem
    Ondřej Sekora,
  • 00:02:21 autor Ferdy Mravence.
  • 00:02:24 Odbočím s Ondrou Sekorou.
  • 00:02:31 Asi do 3. čísla jsem přinesl
    karikaturu proti byrokratům.
  • 00:02:37 Sekora mi tehdy řekl:
  • 00:02:39 "Soudruhu Šembero, ty jsi zapomněl,
    že jsme měli květnovou revoluci.
  • 00:02:44 Dneska už byrokraty nemáme.?
  • 00:02:49 On tomu Sekora tehdy věřil.
  • 00:02:53 Bylo to tím, že tehdy bylo
    úžasné pracovní nadšení,
  • 00:03:00 věřili jsme, že teď děláme
    něco pro sebe,
  • 00:03:03 musíme to dělat důkladně.
  • 00:03:07 Byli jsme plní elánu.
  • 00:03:10 Mezitím Jindřich Plachta
    spolupracoval s Dikobrazem
  • 00:03:16 a často jsem se s ním setkával
    na různých besedách.
  • 00:03:21 Byli jsme i v Ostravě na ústředním
    kole tvořivosti mládeže.
  • 00:03:30 Tehdy Plachta promlouval
    k pionýrkům a říká jim:
  • 00:03:38 "Pionýrci, učte se, protože být blbý
    je hřích.?
  • 00:03:47 To je hezké.
  • 00:03:49 -Dnes jste v Ostravě podruhé?
    -Ne, byl jsem zde mnohokrát.
  • 00:03:57 Když jsme byli v Mladé Frontě,
    jezdili jsme sem často
  • 00:04:02 starými dakotami,
    dnes bych do toho nesednul.
  • 00:04:08 Bylo to rozdrnčené, dakota dosedala
    v Hrabůvce na letišti.
  • 00:04:14 Byli jsme mladí a bylo to pěkné.
  • 00:04:19 Kromě Plachty jste ještě koho
    kreslil?
  • 00:04:24 Komiků bylo hodně,
    např. Saša Rašilov,
  • 00:04:31 Jaroslav Marvan, Karel Effa,
    Jiří Sovák.
  • 00:04:39 Bylo jich mnoho.
  • 00:04:42 Vrátil bych se ke karikaturám.
  • 00:04:46 Na jakou příhodu ze začátků nejraději
    vzpomínáte?
  • 00:04:51 Krátce jsem kreslil pro noviny,
    bylo mi 19 let,
  • 00:04:56 studoval jsem 1. rokem
    na vysoké škole kreslení a malbu
  • 00:05:00 u Cyrila Boudy
    a Jindřicha Blažíčka.
  • 00:05:03 Požádala mne známá pražská
    sportovkyně,
  • 00:05:07 která byla zámožná a elegantní,
    ale ne moc hezká,
  • 00:05:13 abych udělal její karikaturu.
  • 00:05:16 Snažil jsem se velice,
    protože mi slíbila 90 korun.
  • 00:05:22 Nevím proč 90, ale pro studenta
    to bylo hodně peněz.
  • 00:05:27 Když jsem jí nakreslil,
    odevzdám jí to, ona se usmívá,
  • 00:05:32 ale měl jsem dojem,
    že není zcela spokojena,
  • 00:05:36 abych přikreslil tělíčko
    v pohybu.
  • 00:05:40 Kreslil jsem znovu,
    dělal jsem, co jsem mohl,
  • 00:05:44 že už to líp nedokážu.
  • 00:05:47 Ona se dívá a cítím námitku
    v oku.
  • 00:05:52 Její přítelkyně mě vzala pod paží
    a říká:
  • 00:05:56 "Jí nezáleží, aby si byla podobná,
    ale chce být jako americká hvězda.
  • 00:06:02 Udělejte jí pusu jako
    od Crawfordové,
  • 00:06:04 vlasy od Shirley Temple atd.
  • 00:06:07 Zdálo se mi to přehnané,
    ale 90 korun bylo elixírem,
  • 00:06:12 tak jsem to udělal,
    jak jsem mohl, v barvách.
  • 00:06:17 Bál jsem se, aby si nemyslela,
    že si z ní dělám blázny.
  • 00:06:24 Když jsem jí to odevzdal,
    podívala se na to se slzou v oku,
  • 00:06:29 padla mi kolem krku a povídá:
    "Mistře, vy jste božský.?
  • 00:06:35 -Už se mohu podívat?
    -Už by to šlo.
  • 00:06:40 Děkuji.
  • 00:06:44 To je nádhera, vy jste božský.
    Moc vám děkuji.
  • 00:06:49 -A co teď?
    -Dáte si kafíčko? -S chutí.
  • 00:06:56 Já vám za tu krásnou kresbu pustím
    unikátní nahrávku
  • 00:07:01 s Jindřichem Plachtou.
  • 00:07:09 HUDBA
  • 00:07:14 Dobrý večer.
  • 00:07:17 To jsou dnešní návštěvníci.
  • 00:07:20 Ti nejvzácnější už prošli,
    aby to bylo napínavější.
  • 00:07:25 Dobrý večer.
  • 00:07:27 Představuji vám svého přítele,
    hudebního skladatele, textaře
  • 00:07:32 a velkého pomocníka zde
    Jaroslava Wykrenta.
  • 00:07:36 Pojďte dál.
  • 00:07:41 Karel Effa není jen herec,
    ale i autor knihy vzpomínek
  • 00:07:46 "Ve znamení náhody?.
  • 00:07:48 Textař písniček
    i filmový scénárista.
  • 00:07:57 To je trochu přehnané,
    ale je pravda,
  • 00:08:01 že jsem na přání nakladatelství
    Melantrich napsal knihu vzpomínek
  • 00:08:06 "Ve znamení náhody?.
  • 00:08:09 Písničky píšu pro potěchu svou
    a mých přátel.
  • 00:08:14 Některé z nich zpívám i v rozhlase.
  • 00:08:18 Nyní budu spolupracovat
    s filmovým scénáristou
  • 00:08:25 J. A. Novotným na filmové povídce
    "Tenisák?,
  • 00:08:32 která se vyloupla z knihy
    jako vzpomínky na dětství.
  • 00:08:39 -Jak dlouho jste knihu psal?
    -Dvoje prázdniny,
  • 00:08:44 a když se blížil termín odevzdání,
    tak jsem nastavoval noce.
  • 00:08:53 Vzpomínáte tam i na filmové začátky.
  • 00:08:57 To je jasné, 1. film jsem točil
    v r. 1946 "Uloupenou hranici?.
  • 00:09:06 Tam mě zastřelili,
    ale nezbavili se mě.
  • 00:09:10 Tehdy bylo na roli zajímavé,
    že začala svým koncem.
  • 00:09:20 Nejdřív se točila moje smrt,
    to byl 1. záběr.
  • 00:09:25 Přes den jsem utekl kamarádům hercům
    a šel jsem si do lesa smrt zkoušet.
  • 00:09:32 Lehnul jsem si, díval se
    do koruny stromů
  • 00:09:37 a opakoval si poslední věty
    před mým skonem.
  • 00:09:44 Říkal jsem: "Už tu knížku nedočtu.?
  • 00:09:49 Zkoušel jsem to jednou, podruhé,
    přidával jsem, ubíral.
  • 00:09:55 Najednou jsem cítil,
    že mě někde pozoruje.
  • 00:10:00 Otočím se a 15 m ode mne
    byla hájovna,
  • 00:10:06 tam stála paní v zástěře,
    asi paní hajná,
  • 00:10:10 a volá: "Tati, tady se někdo
    zbláznil.?
  • 00:10:15 Tatínek přišel a říká:
    "Co tady blázníte??
  • 00:10:19 "Zkouším si tady umírání,
    my tady filmujeme.?
  • 00:10:24 On povídá: "Smrt vám neuteče,
    pojďte k nám domů na kafe
  • 00:10:28 a na vdolky.?
  • 00:10:30 Ani na 2. film nemohu zapomenout,
    bylo to v pohraničí.
  • 00:10:36 Dojalo mne, že jsem bydlel
    v pokojíčku s národním umělcem
  • 00:10:43 Jaroslavem Vojtou.
  • 00:10:47 To byla událost,
    byl jsem mladý začátečník,
  • 00:10:51 on dávno hvězda.
  • 00:10:54 Jednu věc jsem se dobře naučil
    na vojně, a to čištění bot.
  • 00:11:01 Jemu jsem večer, než jsme šli spát,
    boty nakrémoval a ráno vyleštil.
  • 00:11:10 Přišel do maskérny a říkal:
    "To mám pucfleka, co??
  • 00:11:16 Můžeme si tu ves v pohraničí
    připomenout?
  • 00:11:20 -Na vše jsme tu zařízení.
    -To bych byl rád.
  • 00:11:23 Pane vrchní, film!
  • 00:11:26 HUDBA
  • 00:11:41 -Dělej, ať se můžu taky umýt!
    -Kam pospícháš?
  • 00:11:45 -Chceš jít někam sálovat?
    -Že máš náladu dělat blbé vtipy.
  • 00:11:50 Já jsem otrávený
    jak malajský šíp.
  • 00:11:53 Tělo mám v jednom ohni
    od těch osin.
  • 00:12:00 -Takhle jsem si to nepředstavoval!
    -Tebe straší ten prasečinec, viď?
  • 00:12:07 Takhle něco sníst,
    to by byla bašta.
  • 00:12:12 To by sedlo.
  • 00:12:13 Byl to tvůj nápad,
    takový zastrkov.
  • 00:12:16 Když jsi chtěl velkostatek
    po Lichtensteinovi,
  • 00:12:20 to jsi měl říct dřív.
  • 00:12:22 Kašlu ti na velkostatek,
    na tuhle rumařinu nejsem stavěný.
  • 00:12:26 Já bych si představoval obchod,
    v regálech nic,
  • 00:12:31 všechno pod pultem,
    to by bylo.
  • 00:12:37 Kdo ti říká,
    že tu musíme umřít?
  • 00:12:42 -Já můžu jít třeba hned.
    -To myslíš vážně?
  • 00:12:48 -Vážně.
    -Já věděl, že jsi sekáč.
  • 00:12:58 Významných herců, jako byl
    např. Jaroslav Vojta,
  • 00:13:03 jste v životě potkal mnoho.
  • 00:13:07 Celou plejádu.
  • 00:13:09 S Vlastou Burianem jsem hrál
    v divadle v Karlíně
  • 00:13:16 ve hře "Marijánka, matka pluku?.
  • 00:13:22 Vlasta Burian přivedl o premiéře,
    kdy je vše v lesku, prasátko.
  • 00:13:35 To začalo čůrat.
  • 00:13:38 Stékalo to do orchestřiště,
    lidé se mlátili do kolen
  • 00:13:45 a Burian to dovršil slovy:
    "Ono nám teče.?
  • 00:13:52 Vím o vás, že jste se setkal
    i s osobnostmi jiných profesí.
  • 00:13:58 Můžete si zavzpomínat?
  • 00:14:02 Byla jich řada.
  • 00:14:05 V r. 1963 jsem byl
    s filmovou delegací na Kubě.
  • 00:14:14 Tehdy za jedné dubnové noci
    jsem zpíval Fidelu Castrovi
  • 00:14:22 na našem velvyslanectví
    na kytaře "Tálinský rybník?.
  • 00:14:29 Veliké setkání bylo se sovětským
    skladatelem Aramem Chačaturjanem,
  • 00:14:36 protože z toho byla legrace.
  • 00:14:41 Tehdy jsme točili v Moskvě
    koprodukční film "Cirkus v cirkuse?.
  • 00:14:47 Režíroval to můj kamarád,
    národní umělec Oldřich Lipský.
  • 00:14:53 Z hotelu Beograd, kde jsme bydleli,
    viděl plakát s nápisem,
  • 00:15:01 že ten večer hraje Spartak Moskva
    s Dynamem Moskva hokej.
  • 00:15:11 Sport je má největší láska,
    říkám si,
  • 00:15:16 kdybych se tam tak večer dostal.
  • 00:15:19 Za 5 minut telefon,
    volá mi kamarád Cyril Molčanov,
  • 00:15:26 to byl tehdy ředitel
    Velkého divadla v Moskvě.
  • 00:15:32 Znal jsem ho z dob, kdy jsme
    v Praze točili "Májové hvězdy?.
  • 00:15:38 Napsal tak krásnou hudbu,
    včetně slavné písně o Praze.
  • 00:15:44 Ptal se mne, co dělám večer.
  • 00:15:47 Říkal jsem, že mám volno,
    že točím do 5-6.
  • 00:15:51 Říkal, že je to výborné,
    že půjdu na Spartak.
  • 00:15:56 Povyskočil jsem.
  • 00:15:59 -"Kde se sejdeme??
    -"U divadla, vchod číslo 19.?
  • 00:16:04 Říkám si, v Lužnikách jsem nikdy
    nebyl, je tam -20, -15.
  • 00:16:10 Oblékl jsem se jak Amudsen,
    klapky na uši, čepici, rukavice.
  • 00:16:16 Přijel jsem k divadlu,
    kolem mne pluly dámy,
  • 00:16:21 výstřihy, všude zlato.
  • 00:16:23 Koukaly na mne,
    já jako bych šel na severní pól.
  • 00:16:28 On otevřel dveře
    a ptá se mne, jak to vypadám.
  • 00:16:31 -"Jdeme na hokej, ne??
    -"Na jaký hokej??
  • 00:16:36 -"Na Spartak!?
    -"Ale to je balet.?
  • 00:16:42 -"Spartakus je balet.?
    -"U vás, u nás říkáme Spartak.?
  • 00:16:49 Celé vyprávění slyšel skladatel
    Aram Chačaturjan v kanceláři
  • 00:16:56 na ředitelství a na památku mi
    věnoval program s věnováním.
  • 00:17:06 Představoval jsem vás
    jako písničkáře,
  • 00:17:10 ale jako zpěváka vás známe déle.
  • 00:17:15 Vzpomínám si na písničky,
    např. "Sázejte si lotynku?,
  • 00:17:20 "5 strun?, "Noční host?.
  • 00:17:26 Jaké písničky píšete dnes,
    jaké písně zpíváte?
  • 00:17:36 Spíš jsou to písně pro přátele,
    pro mne, někdy jdu do rozhlasu,
  • 00:17:47 ale píseň, kterou chci zazpívat,
    se zrodila ze vztahu ke kočičce.
  • 00:17:57 Nemyslím dvounohou,
    aby vás to nenapadlo.
  • 00:18:05 Kočky mám rád pro jejich hrdost,
    svobodu, je to osobnost.
  • 00:18:11 Je omyl, že si někdo myslí,
    že kočky nejsou věrné jako psi.
  • 00:18:20 Jednou v noci v máji jsme šli
    se ženou, kde mám chatu,
  • 00:18:25 hvězdy svítily, k táboráku,
    kam nás pozvali příbramští horníci,
  • 00:18:30 se kterými kamarádím, protože jsem
    byl vychováván na březových horách.
  • 00:18:38 Cítil jsem, že někdo vedle mne jde.
    Podívám se ? kočička.
  • 00:18:47 Naše číča.
    Byli jsme asi kilometr od chaty.
  • 00:18:51 Připsal jsem jí píseň.
  • 00:18:56 Miluji naivní umění,
    např. obrázky Pepíčka Hlinomaze.
  • 00:19:08 V tomto jaderném století naivní umění
    oprostí duši od všeho zlého.
  • 00:19:20 Taková myšlenka nepřichází
    v úvahu.
  • 00:19:24 Napsal jsem tuto prostou píseň.
  • 00:19:28 Rád bych vám ji zazpíval,
    ale potřeboval bych kytaru.
  • 00:19:35 Maličkost. Kytaru, prosím.
  • 00:19:40 Je zde.
  • 00:19:46 Když večer unaven, přišel jsem domů,
    vítala u dveří vždy příchod můj.
  • 00:19:58 Dostala filé a své mléčko k tomu,
    pak tlapkami omyla obličej svůj.
  • 00:20:08 Už jenom vzpomínky na číču mou
    samy si pokojem vyšlapujou.
  • 00:20:19 Kočičko, kočičko malá,
    moje malá,
  • 00:20:28 v klínu mém večer ses hřála,
    tolik hřála.
  • 00:20:37 Předla jsi u nohou
    klubko svých snů
  • 00:20:42 po válce do šťastných dnů.
  • 00:20:48 Kočičko, kočičko malá,
    sbohem malá.
  • 00:20:57 Slza mi na brýlích stála,
    sama stála.
  • 00:21:05 Tam, kde je Rožmitál
    pod Třemšínem,
  • 00:21:10 tam ses nám ztratila všem.
  • 00:21:16 Nedávno za noci jdu řadou stromů,
    spatřím tam u lípy koťátko stát,
  • 00:21:27 kdopak tě vyhodil,
    že nesmíš domů,
  • 00:21:32 pojď ke mně, kočičko,
    pojď ke mně spát.
  • 00:21:37 O jedné jsem zpíval,
    druhou teď mám,
  • 00:21:43 život chce běžet dál
    šanci jí dám.
  • 00:21:49 Kočičko, kočičko malá,
    vítej malá.
  • 00:21:58 Proč by ses za noci bála,
    sama bála?
  • 00:22:05 U nohou začni příst klubko
    svých snů
  • 00:22:11 po válce do šťastných dnů.
  • 00:22:16 Kočičko, kočičko malá,
    moje malá.
  • 00:22:22 Kdes krásu na sebe vzala,
    její dala?
  • 00:22:33 Ty už mne v životě neopustíš,
    skráně mi šednou, vždyť víš.
  • 00:22:55 Dozpíval Karel Effa a není to
    poslední z hostů,
  • 00:23:00 který dnes bude zpívat.
  • 00:23:03 Víte, kdo přijal pozvání?
    Divadelní a filmoví herci...
  • 00:23:09 Ale raději ne.
  • 00:23:12 Oni se představí sami
    svéráznějším způsobem.
  • 00:23:17 Světlo!
  • 00:23:32 Tebe mrzí, že mě vidí,
    to je můj starý známý.
  • 00:23:36 Dobře si spolu rozumíme.
  • 00:23:41 -Barčo, domů!
    -Tati!
  • 00:23:44 -Domů!
    -Dovolte!
  • 00:23:46 Mlč, nebo tě přetáhnu taky.
    Za tou holkou chodit nesmíš.
  • 00:23:50 -A nebudeš?
    -Co se to opovažujete?
  • 00:23:53 Já ti ukážu!
  • 00:24:00 -To vám přijde draho!
    -Ty si mne nežádej!
  • 00:24:12 Počkej, jdu si s tebou promluvit,
    musím zabránit neštěstí,
  • 00:24:18 většímu, než jste před 20 lety
    spáchali vy.
  • 00:24:22 -Dnes jsem zahlédl strašnou věc.
    -Copak?
  • 00:24:26 Tvá dcera Baruška se schází
    s mladým knížetem!
  • 00:24:31 To je tvůj vlastní syn!
    Bože, hřích roste!
  • 00:24:38 Hrůza! Modlím se za vás
    za všechny.
  • 00:24:41 Proto si nemusíte dělat starost,
    to už je vyřízená věc.
  • 00:24:47 Před chvílí jsem jim oběma domluvil.
  • 00:25:17 Nebylo od tebe diplomatické,
    že jsi člověka,
  • 00:25:20 kterému jsi před služebnictvem
    projevoval sympatie,
  • 00:25:24 dal 2. den zavřít.
    Co si o tobě pomyslí?
  • 00:25:27 Buď že se stýkáš se špatnými lidmi,
    nebo máš špatný charakter.
  • 00:25:31 Když ti to ta holka řekla,
    tak co jsem měl dělat?
  • 00:25:34 -Vztáhl na mne ruku!
    -Kolikrát ji na tebe vztáhnul?
  • 00:25:39 To jsem nepočítal!
    Snad jeho jednání neschvaluješ?
  • 00:25:45 Ne, jsem tvoje matka
    a mám tě ráda.
  • 00:25:53 Ale dostal jsi poprvé v životě
    výchovnou lekci
  • 00:25:57 podle osvědčeného receptu.
  • 00:26:00 -Jakým právem si to mohl dovolit?
    -Právem otce!
  • 00:26:05 Otce děvčete, jemuž jsi popletl
    hlavu.
  • 00:26:12 Tak se setkali v r. 1944 ve filmu
    zasloužilá umělkyně
  • 00:26:18 Vlasta Fabiánová a Zdeněk Dítě.
  • 00:26:27 Jaké máte vzpomínky
    na tento poetický film?
  • 00:26:33 Prstýnek ? kdeže loňské sněhy jsou.
  • 00:26:38 Maminka kněžna,
    říkal jsem jí mamá.
  • 00:26:44 Synu...
  • 00:26:49 Ve scénáři bylo napsáno,
    že Robert je divoký,
  • 00:26:59 milovník střílení, jízd na koni.
  • 00:27:06 Rekvizitáři přivedli závodního koně
    z Chuchle, ne mladého ?
  • 00:27:17 mládí daleko a do buřtů taky.
  • 00:27:27 Koníček dobře poznal,
    co je to za jezdce.
  • 00:27:36 Díval jsem se na něj, bylo horko,
    sedaly na něj mouchy, na mne taky.
  • 00:27:43 Vysadili mne na něj a zeptal jsem se,
    kde se lze koně držet.
  • 00:27:49 Bylo tak takové držátko
    a vyděšeně jsem čekal, co bude.
  • 00:27:57 V životě jsem na koni neseděl.
  • 00:28:02 V tom to nastalo.
  • 00:28:05 Otevřela se železná vrata
    a kůň vyrazil.
  • 00:28:12 Nasál vzduch, zavzpomínal
    na mládí a vyrazil.
  • 00:28:18 Viděl jsem jen stromy,
    byla tam alej
  • 00:28:21 a jen jsem viděl stromy,
    jak kolem mne letí.
  • 00:28:27 Nevěřil jsem, že vám těsně
    před smrtí proletí hlavou film
  • 00:28:34 od malých capáčků, mládí
    až do doby, než zesnete.
  • 00:28:42 Čekal jsem, kdy sletím z koně
    hlavou na strom.
  • 00:28:46 Prolítlo mi to od malých botiček
    přes první erotické zážitky
  • 00:28:52 až do doby,
    co jsem seděl na koni.
  • 00:28:57 Říkám si: "První velká role
    a takto skončíš!?
  • 00:29:05 Přišel zázrak.
  • 00:29:08 Asi 800 m byla alej
    a pak končila.
  • 00:29:13 Šla cesta vlevo, cesta vpravo.
  • 00:29:17 Kůň zastavil,
    nikdo mu nedal pokyn.
  • 00:29:21 Koukal vlevo, vpravo,
    hladil jsem ho po krku a říkal:
  • 00:29:27 "To je hodný koníček.?
  • 00:29:31 Pomalu jsem vysouval boty z třmenů
    a už jsem byl dole.
  • 00:29:41 Chytl jsem ho za ohubí
    a šli jsme snad půlhodiny,
  • 00:29:45 jak jsem ho vedl zpět
    do Veltrus na nádvoří.
  • 00:29:53 Zase mne vysadili
    a zas řekli, tady a takto.
  • 00:29:59 Říkám: "Kde je produkce?
  • 00:30:03 Tady musí být 3 řady lidí
    a nepustí koně do brány!?
  • 00:30:11 Produkce to udělala.
  • 00:30:15 Udělal jsem první 2 kroky,
    lid se rozestoupil,
  • 00:30:20 brána se rozevřela
    a kůň se mnou běžel oranicí,
  • 00:30:27 polem, lesem a tou alejí.
  • 00:30:30 Doletěl k potoku, kde jsem měl
    první setkání se svou jmenovkyní
  • 00:30:34 Janou Dítětovou.
  • 00:30:38 Když to viděli v kině,
    říkali:
  • 00:30:41 "Jak ty jezdíš,
    to je neuvěřitelné.?
  • 00:30:45 Dělal jsem 2 kroky a pak to dělal
    profesionální žokej.
  • 00:30:51 Se svou vrozenou skromností
    jsem říkal:?Viděli jste to,
  • 00:30:56 kdo umí, umí.?
  • 00:31:00 To je přesně ono.
  • 00:31:03 Která byla vaše životní
    filmová role?
  • 00:31:07 Já vím ? Pavel Sedloň,
    Pytlákova schovanka.
  • 00:31:13 My jsme tu odpověď čekali,
    tak jsme pro vás připravili
  • 00:31:18 filmový dárek.
  • 00:31:23 -Bonbonek.
    -Světlo prosím!
  • 00:31:30 -Elen, nechtěla být Ivetce matkou?
    -To by znamenalo...
  • 00:31:39 Stát se mou ženou.
  • 00:31:51 Ano!
  • 00:31:53 Elen.
  • 00:31:57 Chci býti tvou
    a děcku matkou pečlivou.
  • 00:32:05 Chce býti mou...
  • 00:32:07 A dceři matkou pečlivou.
  • 00:32:16 -Chci býti tvou...
    -Chce býti mou...
  • 00:32:23 Navždy býti tvou
    a být matkou pečlivou.
  • 00:32:31 Dupity dup, cupity cup,
    dupity dup, cupity cup...
  • 00:32:37 Kdo to dupe, kdo to je,
    že nám nedá pokoje?
  • 00:32:43 Kdo to dupe, kdo to je,
    že nám nedá pokoje?
  • 00:32:48 ZPĚV
  • 00:33:09 -Bude mi ctí...
    -Bude mi ctí...
  • 00:33:22 -O díky ti...
    -O díky mi...
  • 00:33:29 Díky nám!
  • 00:33:36 Díky nám!
  • 00:33:49 Pytlákova schovanka, parodie.
  • 00:33:56 Ale jak hrát parodii,
    nikdy jsme to nehráli.
  • 00:34:04 Došlo k situaci,
    kdy herci žádali na produkci
  • 00:34:11 na Barrandově, aby je vezla
    na Barrandov bez nároku
  • 00:34:16 na honorář, aby se podívali,
    jak Frič vyrábí tu parodii.
  • 00:34:23 Nikdo nehrál parodii,
    všichni to brali smrtelně vážně,
  • 00:34:30 jen situace vyráběly parodii,
    kterou to mělo mít.
  • 00:34:38 Příklad: Oldřich Nový a Hana Vítová
    sedí ve vlaku,
  • 00:34:44 mají spolu milostný rozhovor
    a hráli to opravdu vážně.
  • 00:34:53 Mezi nim byl koš s husou
    a Oldřich Nový hladil husu po hlavě.
  • 00:35:02 Lidé v kinu řvali smíchy,
    ale jen jedna polovina,
  • 00:35:10 druhá syčela a okřikovala je,
    čemu se směje, že je to normální.
  • 00:35:17 Jak to bylo s vaší zvláštní
    filmovou maskou v tomto filmu?
  • 00:35:26 Byla to geniální maska.
  • 00:35:28 Frič přišel na to, že bych měl mít
    příčesek jako Kubelík,
  • 00:35:34 velké černé vlasy a pořád zkoumal
    a pak dal rozkaz: "Oholit obočí.?
  • 00:35:42 Oholili mi obočí a oči dostaly
    tak pitomý výraz,
  • 00:35:48 bylo to něco nepředstavitelného,
    že kolegyně Smejkalová,
  • 00:35:54 která měla říct:
    "Pavle, vy máte tak věrné oči?,
  • 00:36:01 tak jen řvala smíchy,
    když to viděla.
  • 00:36:05 Navíc jsem přišel na něco
    geniálního,
  • 00:36:08 co jsem si přinesl z divadla.
  • 00:36:11 Vezme se kousek papírové vaty,
    vata přilne z 2. strany ke rtům,
  • 00:36:16 takže dostanete tohle.
  • 00:36:23 Mohl jsem mluvit, zpívat,
    ještě jsem hrál na housle
  • 00:36:28 a v bílých rukavičkách jsem hrál
    na kameru.
  • 00:36:42 Musíme se ještě vrátit k filmu
    "Prstýnek?.
  • 00:36:47 Krásnou roli tam vytvořila
    zasloužilá umělkyně
  • 00:36:51 Vlasta Fabiánová.
  • 00:36:53 -Jak jste řekl mé jméno?
    -Vlasta Fabiánová.
  • 00:36:58 Tak to je špatně, protože já se
    jmenuje Vlasta Fabianová.
  • 00:37:05 Tatínek by se na vás zlobil,
    byl na to chytlavý.
  • 00:37:09 -Já jsem tady doma.
    -Vy jste se narodila v Ostravě?
  • 00:37:16 Ne, v Praze, ale tady jsem
    byla počata.
  • 00:37:26 A to vím bezpečně,
    protože už dědeček si psal kroniku.
  • 00:37:31 Dědeček, tatínkův otec,
    bydlel tady v koloniích.
  • 00:37:39 Včera jsem se na to ptala,
    prý tady ještě jsou.
  • 00:37:43 Dlouho jsem tam nebyla.
  • 00:37:46 Dědeček byl horník
    a bydlel v kolonii.
  • 00:37:52 Na to si už pamatuji.
  • 00:37:55 Četná rodina, tehdy 6 dětí
    nehrálo žádnou roli.
  • 00:38:02 Tak jsem vypadala,
    když jsem se narodila v Praze.
  • 00:38:10 Dost udiveně, proč jsem na světě.
  • 00:38:15 Do této doby, kdy jsem vypadala
    takto,
  • 00:38:22 tak jsem sem každou chvilku
    s rodiči jezdila.
  • 00:38:27 Vraťme se k filmu "Prstýnek?.
    Jaké máte na něj vzpomínky?
  • 00:38:33 Krásné, melancholické, nivé ?
    nebo jak se to řekne.
  • 00:38:41 Ty si taky vzpomeneš, viď?
  • 00:38:43 A často.
  • 00:38:47 Mohla bych vzpomínat, ale to bychom
    tu seděli do rána
  • 00:38:53 a ještě by nám to nestačilo.
  • 00:38:58 Na jednu, která je mi nejdražší,
    protože je svázána s kolegou
  • 00:39:07 předrahým ? Františkem Smolíkem.
  • 00:39:16 Říkali jsme mu "Smolíčku pacholíčku?
    nebo "Fanoušku?.
  • 00:39:20 Měl v sobě něco dětského,
    strašně lidského.
  • 00:39:31 -Nebeského.
    -Říkali jsme, že má oči jako anděl.
  • 00:39:36 Mám na něj krásnou vzpomínku.
  • 00:39:40 S manželem se navečeříme,
    Plachta byl lékař a rádce
  • 00:39:51 pana hraběte, Růženka Šlemrová,
    báječná herečka.
  • 00:39:58 Sedíme a večeříme, pak vstáváme
    od stolu a jdeme k ložnicím.
  • 00:40:12 -Dlouhá chodba ? který to byl zámek?
    -Veltrusy.
  • 00:40:19 -I kůň byl z Veltrus.
    -Bohužel.
  • 00:40:23 Dlouhá chodba zámku,
    1 dveře, dlouho nic, moje ložnice,
  • 00:40:30 manželova ložnice.
  • 00:40:34 Zastavíme se u dveří ložnice,
    Plachta odchází s Františkem,
  • 00:40:41 já s Růženkou.
  • 00:40:44 Pak je krásná scéna,
    jsem smutná, mám být proč.
  • 00:40:53 Nemám tady ty fotografie?
  • 00:40:55 Byla jsem smutná.
  • 00:40:59 Zastavili jsme se u dveří,
    František mi políbil ruku,
  • 00:41:06 nastavila jsem tvář
    a on mne lehce políbil
  • 00:41:12 a říká: "Dobrou noc.?
  • 00:41:16 Říkám: "Dobrou noc.?
  • 00:41:18 Smutně odcházím.
  • 00:41:24 Byla nám vidět jen záda.
  • 00:41:28 Oni odcházejí do ložnice
    a já jdu a říkám:
  • 00:41:34 "Ještě 3,2 kroky, musíš sáhnout na
    kliku, nesmíš jít z kamery.?
  • 00:41:41 Dávám si takové vnitřní pokyny,
    protože jsem přitom nemluvila.
  • 00:41:45 Najednou za sebou slyším:
    "Vlastičko.?
  • 00:41:50 Říkám si: "Ty jsi se zbláznila,
    co děláš??
  • 00:41:56 To je omyl, přece nemůže do záběru...
  • 00:42:00 Když se řekne: klapka, kamera,
    jedem!,
  • 00:42:05 tak jen režisér smí říct stop.
  • 00:42:10 Kdyby na mne spadla cihla
    nebo začalo hořet,
  • 00:42:15 tak musíš pokračovat dál.
  • 00:42:19 Říkám si, že se mi to jen zdálo.
  • 00:42:23 Jdu dál a zase: "Vlastičko?.
  • 00:42:29 Říkám si, to už se mi nezdá,
    něco se děje.
  • 00:42:32 Buď dělám chybu, nebo...
  • 00:42:35 Ještě víc jsem znejistěla,
    sahám na kliku
  • 00:42:39 a najednou slyším:
    "Vlastičko, vrať se,
  • 00:42:44 snad by to přece jenom šlo.?
  • 00:42:54 Zůstala jsem stát
    a čekám na to "stop?.
  • 00:43:05 Za chvíli se ozvalo to spásné "stop?
    a celý štáb, od kamer, zvuku,
  • 00:43:18 začali řvát smíchy a do toho řval
    režisér Frič: "Nechat, nemazat!?
  • 00:43:38 Skutečně to existuje.
  • 00:43:41 Někde to leží.
  • 00:43:48 Už jsem kolikrát prosila
    na Barrandově,
  • 00:43:52 zda by to našli v archivech,
    že bych to ráda viděla.
  • 00:43:59 Myslím, že se na tu scénu podíváme,
    ale na tu, která je ve filmu.
  • 00:44:14 -To je ta slušná?
    -Ano.
  • 00:44:29 Drahoušku, spěte sladce,
    dobrou noc.
  • 00:44:36 Dobrou noc.
  • 00:44:39 Smím vás políbit?
  • 00:44:49 Dobrou noc.
  • 00:45:13 Otevři okno, je dusno.
  • 00:45:16 -Zavřel jsi dobře okno?
    -Ano, Jasnosti.
  • 00:45:28 -Jsem tak unaven.
    -Jasnosti... -Co?
  • 00:45:35 Pane doktore, snad by bylo
    třeba trochu vody.
  • 00:45:51 -Tak... Proti čemu to bylo?
    -Proti kašli.
  • 00:46:01 -Copak bereme?
    -Prášek pro spaní.
  • 00:46:05 Dejte pro spaní.
  • 00:46:16 Chtěli jsme využít vaší návštěvy,
    abychom se zeptali
  • 00:46:21 na národního umělce
    Bohumila Záhorského.
  • 00:46:25 Nevím, zda chcete slyšet vzpomínky
    na Bohouška vzpomínky partnerské,
  • 00:46:36 pracovní, nebo byste chtěl slyšet
    soukromé.
  • 00:46:42 Oboje.
  • 00:46:45 Jako partner jsem se s Bohouškem
    na jevištích a v televizi
  • 00:46:55 moc nesetkávala.
  • 00:46:58 Měli jsme odlišné obory.
  • 00:47:04 Vlasy nejsou jeho, to je paruka.
    To není indiskrece.
  • 00:47:13 Je to krásné.
  • 00:47:20 Když přišel z Realistického divadla
    do Národního jako kolega,
  • 00:47:25 od té doby jsme vedle sebe žili
    v divadle
  • 00:47:31 a pak jsme se sblížili natolik,
    že jsme se chtěli vzít.
  • 00:47:47 To byl rok 1971, kdy jsme se
    rozhodli, že budeme mít svatbu.
  • 00:47:58 Bohoušek ji chtěl mít v Jílovém
    u Prahy, máme tam blízko chatu.
  • 00:48:04 Dovolíte?
  • 00:48:08 Jak ho ověnčuji chomoutem.
  • 00:48:15 Tady je s Jiřinkou Šejbalovou,
    která byla Bohouškův svědek.
  • 00:48:23 Tváří se prapodivně,
    já vítězně.
  • 00:48:27 Bohoušek, jako když trpí.
  • 00:48:31 Mělijsme svatbu.
  • 00:48:35 Když jsme přišli na národní výbor
    a řekli, že se chceme vzít,
  • 00:48:40 tak všichni plakali radostí.
  • 00:48:44 Říkali, že to snad není možné,
    že tady budeme mít svatbu.
  • 00:48:49 Předseda národního výboru,
    když pronášel řeč,
  • 00:48:55 řekl: "Vážení snoubenci.?
  • 00:49:00 Všichni v místnosti se mohli usmát.
  • 00:49:04 Řekl, ať si vyměníme prstýnky.
    Řekli jsme, že žádné nemáme.
  • 00:49:11 On řekl, ať se aspoň políbíme.
    Takto jsme se políbili.
  • 00:49:19 Mi se to tehdy líbilo,
    byl to krásný život.
  • 00:49:28 Bohužel se Bohoušek nedočkal
    otevření Národního divadla.
  • 00:49:36 Pořád jsem slibovala,
    že se tam oba vrátíme.
  • 00:49:44 Tady je fotografie,
    které říkám "Odchod klauna?.
  • 00:49:51 Klauny mám ráda.
  • 00:49:55 Tady je Bohouškova stará šatna
    ve starém Národním divadle.
  • 00:50:00 Bylo to poslední představení,
    které v Národním divadle hrál ?
  • 00:50:04 starého vodníka Michala
    v Jiráskově "Lucerně?.
  • 00:50:11 Seděl po představení,
    to jsem tu ještě nebyla,
  • 00:50:16 odličoval se ze zelené barvy,
    protože byl jako vodník nazeleno.
  • 00:50:24 Otevřela jsem šatnu a viděla jsem,
    že pláče.
  • 00:50:31 Vidíte to podle výrazu tváře.
  • 00:50:34 Klekla jsem si a začala dělat
    legraci, ale nebylo to moc platné.
  • 00:50:40 Loučil se těžce,
    ale jinak to byl život veselý.
  • 00:50:58 Nehledej štěstí na ulici,
    nehledej štěstí na Měsíci,
  • 00:51:06 tak jako náměsíčníci.
  • 00:51:15 Nenajde nikdy,
    kdo bláznivě se choulí,
  • 00:51:22 pověz štěstí našel,
    3x objeď zeměkouli.
  • 00:51:31 Nečekej, nečekej,
    já nevrátím se zpátky,
  • 00:51:38 vždyť život je tak krátký,
    já musím bílou lodí plout.
  • 00:51:46 Nečekej, nečekej,
    navždy ti sbohem dávám
  • 00:51:53 a bílým šátkem mávám,
    já jedu hledat tichý kout.
  • 00:52:02 Chci najít ten ostrov,
    který má vůni zašlých dnů,
  • 00:52:08 chci najít ten ostrov
    tmavomodrých snů.
  • 00:52:19 Nečekej, nečekej,
    že navrátím se zpátky,
  • 00:52:26 vždyť život je tak krátký,
    já musím bílou lodí plout.
  • 00:52:50 Nečekej, nečekej,
    že navrátím se zpátky,
  • 00:52:58 vždyť život je tak krátký,
    já musím bílou lodí plout.
  • 00:53:21 Ondřeji, dnes jsme se ani moc
    nešpičkovali.
  • 00:53:24 Dnes ne, ale počkejte příště,
    ono se něco najde.
  • 00:53:28 To je fakt.
  • 00:53:30 Jak to bude s dnešní
    písničkovou směsí?
  • 00:53:33 Myslím, že ji předznamenala písnička,
    která dozněla.
  • 00:53:36 Josef Grus napsal stovky
    krásných písní.
  • 00:53:40 Takže písně Josefa Gruse,
    to je výborné.
  • 00:53:44 Musíme se nejdřív rozloučit.
  • 00:53:47 Běžte se připravit
    a já to udělám za vás.
  • 00:53:51 Vážení, co vám budu vyprávět.
    Příště na shledanou.
  • 00:54:10 Chlupatý kaktus mám tak rád,
    je to můj zelený kamarád,
  • 00:54:22 chlupatý kaktus má tak rád,
    ten musí na stráži stát,
  • 00:54:29 když jdu spát.
  • 00:54:33 Roste od desíti k pěti
    na své poušti smutkem zavátý,
  • 00:54:39 Narodily se mu 4 děti,
    přišly na svět vousatý.
  • 00:54:45 Chlupatý kaktus mám tak rád,
    je to můj zelený kamarád,
  • 00:54:57 chlupatý kaktus mám tak rád,
    ten musí na stráži stát,
  • 00:55:04 když jdu spát.
  • 00:55:14 Já bych se tak ráda vdávala,
    na muže pozor dávala,
  • 00:55:18 z okna mu mávala,
    když za prací by šel.
  • 00:55:32 Pak bych se za ním dlouho dívala
    a něžně za ním dívala,
  • 00:55:40 celý den zpívala,
    dokud by domů nepřišel.
  • 00:55:56 Má milá voní rezedou
    a páni s ní nic nesvedou,
  • 00:56:01 od máje totiž do máje,
    má milá věrná je.
  • 00:56:06 Že ví, jak si mne nakloní,
    vždy rezedou se navoní,
  • 00:56:11 a když mi řekne můj milý,
    jsem láskou opilý.
  • 00:56:17 Snad jednou pochopí
    tvé lásky hlubokou tůň,
  • 00:56:22 snad se jednou utopí
    v tvé rezedové vůni.
  • 00:56:27 Má milá voní rezedou,
    a páni s ní nic nesvedou,
  • 00:56:32 od máje totiž do máje,
    má milá věrná je.
  • 00:56:44 Tak jako slunečnice každým dnem
    otáčí se za sluncem,
  • 00:56:51 tak já hlavu svou obracím
    jen za tebou.
  • 00:56:59 A jako karavany pouští jdou,
    jdou za tichou oázou,
  • 00:57:05 v které klid svůj naleznou,
    jdu já stále za tebou.
  • 00:57:13 Bez ledovců jižní pól,
    Florencie bez nebe,
  • 00:57:19 bez Vesuvu Neapol to bych byla
    bez tebe.
  • 00:57:27 A jako slunečnice každým dnem
    otáčí se za sluncem,
  • 00:57:33 tak já hlavu svou obracím
    jen za tebou.
  • 00:57:58 Jen pro ten dnešní den
    stojí za to žít,
  • 00:58:04 jen klid svůj tichý mít,
    víc po ničem netoužit.
  • 00:58:13 Jen pro ten dnešní den,
    snad pro úsměv váš
  • 00:58:20 se život změní v sen,
    ten den, kdy štěstí potkáváš,
  • 00:58:24 nesmíš se ptát, co bylo včera,
    bude zítra zas,
  • 00:58:33 jen dnešek uchopit a pochopit,
    že nejkrásnější jen
  • 00:58:39 je dnešní den.
  • 00:58:44 Jen pro ten dnešní den
    stojí za to žít,
  • 00:58:49 jen klid svůj tichý mít,
    víc po ničem netoužit.
  • 00:59:06 Celý den jen si zpívám,
    celý den radost mám,
  • 00:59:09 život miluji, svět si maluji
    jen barvou růžovou.
  • 00:59:15 Jeden den radost mívám,
    druhý den radost mám,
  • 00:59:20 smutek potlačím,
    já se nemračím,
  • 00:59:23 i když se to někdy zdá.
  • 00:59:27 Já se k smutku nedám zlákat,
    smích jen proudí do mých žil,
  • 00:59:32 kdybych měl hned nad vším plakat,
    v slzách by se utopil.
  • 00:59:38 Proto jen stále zpívám,
    celý den radost mám,
  • 00:59:42 je mi do zpěvu,
    že mám život hrozně rád.
  • 00:59:52 Skryté titulky: Milena Nečadová,
    Česká televize, 2009

Související