iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 10. 2008
15:55 na ČT2

1 2 3 4 5

5 hlasů
30194
zhlédnutí

Mnichov 1938

Unikátní svědectví dokumentů a pamětníků o zániku první republiky a okolnostech Mnichovské dohody, od jejíhož podpisu právě uplynulo 80 let.

20 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Mnichov 1938

  • 00:00:15 28. října 1918
  • 00:00:18 byl vyhlášen vznik
    Československé republiky.
  • 00:00:35 Více než třímilionová
    menšina Němců,
  • 00:00:38 druhá největší
    národnost republiky,
  • 00:00:41 vytvořila v pohraničí
    hned při vzniku státu
  • 00:00:44 čtyři samostatné provincie,
    které se pokusily o odtržení.
  • 00:00:48 S nezdarem, neboť
    Československo mělo plnou podporu
  • 00:00:51 vítězných dohodových mocností,
    zejména Francie,
  • 00:00:55 která prosadila
    jeho oprávněné nároky
  • 00:00:58 na území vymezené historickými
    hranicemi Království českého.
  • 00:01:08 Své vojenské a politické vítězství
    dovršila Francie obsazením Porýní,
  • 00:01:13 když poražené Německo nebylo
    schopno platit válečné reparace.
  • 00:01:20 V roce 1929 propukla
    světová hospodářská krize
  • 00:01:24 a v řadě států se stala
    předzvěstí krizí politických.
  • 00:01:27 Protože nejhůře postihla
    oblasti orientované na vývoz,
  • 00:01:31 což v Československu
    bylo pohraničí,
  • 00:01:33 ocitlo se především
    jeho německé obyvatelstvo
  • 00:01:36 ve velmi obtížné situaci.
    Neschopnost vlády řešit jak krizi,
  • 00:01:40 tak spravedlivé
    česko-německé vyrovnání,
  • 00:01:43 o které od začátku
    usilovali demokraté
  • 00:01:45 v čele s prezidentem Masarykem,
  • 00:01:48 způsobila rozpad
    dosavadní vládní spolupráce
  • 00:01:51 s německými
    aktivistickými stranami.
  • 00:01:53 Místo jejich zájmu
    o zachování celistvosti státu,
  • 00:01:57 se dostaly do popředí
    nacionálně socialistické vlivy.
  • 00:02:01 Mezitím v sousedním Německu
  • 00:02:03 znovu ožívají prušácké
    militaristické tradice,
  • 00:02:06 nacionální šovinismus
  • 00:02:08 a imperialistické snahy
    po ovládnutí Evropy.
  • 00:02:11 30. ledna 1933
    prezident Hindenburg
  • 00:02:15 jmenoval Adolfa Hitlera
    říšským kancléřem.
  • 00:02:18 Nástup hitlerovského nacismu
    byl prologem k tragické události,
  • 00:02:23 která se do dějin našich národů
    zapsala jako "MNICHOV 1938".
  • 00:02:49 1. října 1933
  • 00:02:51 vznikla v Československu
    Sudetendeutsche Heimatfront,
  • 00:02:55 později přejmenovaná
    na Sudetendeutsche Partei.
  • 00:02:58 Svoji činnost zahajuje oficiálním
    distancováním se od nacismu
  • 00:03:02 a zdůrazněním své loajality
    k Československému státu.
  • 00:03:06 16. března 1935
  • 00:03:08 byla v Německu zavedena
    všeobecná branná povinnost.
  • 00:03:12 V červenci znovu zahájil činnost
    generální štáb německé armády
  • 00:03:16 a 7. března následujícího roku
  • 00:03:19 bylo Porýní
    opět obsazeno německými vojsky.
  • 00:03:23 Francie a Anglie
    odmítaly sovětské návrhy
  • 00:03:26 k zajištění kolektivní
    bezpečnosti v Evropě,
  • 00:03:29 které ve společnosti národů
    prosazoval Maxim Litvinov
  • 00:03:32 za vydatné podpory dr. Beneše.
  • 00:03:34 Snažili se odvrátit pozornost
    Německa od svých vlastních zemí
  • 00:03:38 obrácením jeho pozornosti
    na Východ.
  • 00:03:41 A Východ,
    to bylo také Československo.
  • 00:03:44 Proto 16. května 1935 přijíždí
    do Moskvy dr. Edvard Beneš.
  • 00:03:48 Na společnou obranu
    před vnějším nepřítelem
  • 00:03:52 uzavírá se Sovětským svazem
    smlouvu o vzájemné pomoci.
  • 00:04:06 Účinnost této smlouvy
    je však vázána na pomoc Francie.
  • 00:04:22 V té době začíná
    už Konrad Henlein zdůrazňovat,
  • 00:04:26 že je sice nadále loajální
    k československému státu,
  • 00:04:30 ale chce zachovat
    věrnost a oddanost
  • 00:04:33 k jednomu stu milionu
    příslušníků německého národa.
  • 00:04:36 Republice začalo hrozit
    i vnitřní nebezpečí.
  • 00:04:39 A proto 18. února 1937
  • 00:04:42 byl vyhlášen vládní návrh
    na řešení německé otázky.
  • 00:04:45 Nebyl však nikdy
    důsledně realizován.
  • 00:04:48 Adolf Hitler obrátil pozornost
    na Československo už v roce 1932,
  • 00:04:53 kdy uvažuje
    o přesídlení Čechů na Sibiř.
  • 00:05:00 Jako protivník
    figuruje Československo
  • 00:05:04 v německých operačních plánech,
  • 00:05:07 jež byly později zpracovány
    ve Fall Grün, už od května 1935.
  • 00:05:12 A 5. listopadu 1937
    Hitler přímo označil
  • 00:05:16 Rakousko a Československo
    za nejbližší objekty agrese.
  • 00:05:20 Stalo se.
  • 00:05:22 12. března 1938 obsadila německá
    vojska území Rakouské republiky,
  • 00:05:27 která tímto dnem
    přestala existovat
  • 00:05:30 a stala se součástí
    Hitlerovy třetí říše.
  • 00:05:37 Anšlus Rakouska
    měl u nás za následek
  • 00:05:41 rozpad aktivistických stran
  • 00:05:44 a jejich přestup k Henleinově
    Sudetendeutsche Partei.
  • 00:05:49 Jedinými zastánci
    celistvosti republiky
  • 00:05:53 zůstali v pohraničí
    němečtí demokraté a antifašisté.
  • 00:06:10 Této významné síle
    se nedostalo podpory vlády,
  • 00:06:14 protože ta jednala s Henleinem.
  • 00:06:18 Avšak Konrad Henlein
    se řídil instrukcí,
  • 00:06:21 kterou mu dal Hitler 28. března.
  • 00:06:24 Podle ní měla
    Sudetendeutsche Partei
  • 00:06:27 stále žádat tolik,
    aby nikdy nemohla být uspokojena.
  • 00:06:31 Prvním takovým požadavkem
    se stal "Karlovarský program",
  • 00:06:34 vyhlášený na dubnovém sjezdu SDP.
  • 00:06:36 Takto se řešení sudetoněmecké
    otázky ujal vlastně sám Hitler.
  • 00:06:41 A tehdy vstupují na scénu
    západní mocnosti
  • 00:06:44 se svojí politikou appeasementu.
    Usmiřování Německa za každou cenu.
  • 00:06:48 Příkladem může posloužit anglický
    vyslanec v Berlíně Henderson,
  • 00:06:52 který hned na první návštěvě
    u svého českého kolegy Mastného
  • 00:06:56 důrazně žádal
    ústupky sudetským Němcům,
  • 00:07:00 nevěda však vůbec,
    kde jsou u nás usídleni.
  • 00:07:03 V srpnu 1938
    přijíždí do Prahy lord Runciman,
  • 00:07:08 aby v zájmu Anglie
    působil jako prostředník
  • 00:07:11 mezi československou vládou
    a Sudetendeutsche Partei.
  • 00:07:15 Výsledkem lordovy mise byl tzv.
    4. plán řešení německé otázky,
  • 00:07:20 což v podstatě nebylo nic jiného,
  • 00:07:23 než přistoupení na karlovarské
    požadavky Sudetoněmecké strany.
  • 00:07:27 Ta zůstala věrna Hitlerovým
    instrukcím a řešení nepřijala.
  • 00:07:32 Z této usvědčující pozice
    jí 12. září pomohl Hitler,
  • 00:07:36 když ve své závěrečné řeči
  • 00:07:39 na norimberském sjezdu
    nacistické strany
  • 00:07:42 s ohromný patosem líčil útlak
    německé menšiny v Československu
  • 00:07:46 a své odhodlání zakročit.
  • 00:07:52 Jeho projev vyvolal v pohraničí
    ozbrojené srážky,
  • 00:07:56 které měly přerůst v puč
    na celém německém území.
  • 00:08:01 Ale československá vláda
    se nedala zastrašit.
  • 00:08:06 Vyhlásila stanné právo,
  • 00:08:08 prosadila okamžitý zákaz
    Sudetoněmecké strany,
  • 00:08:12 vydala zatykač na Henleina,
    Franka a další vůdce povstání
  • 00:08:16 a pomocí armády a četnictva
    obnovila v pohraničí pořádek.
  • 00:08:20 15. září navštívil anglický
    ministerský předseda Chamberlain
  • 00:08:23 v Berchtesgadenu Hitlera.
  • 00:08:25 Chtěl mluvit
    o anglo-německých vztazích,
  • 00:08:29 ale Hitler
    odmítal mluvit o čemkoliv,
  • 00:08:32 dokud nebude vyřešena
    otázka Československa.
  • 00:08:35 V tomto smyslu působil pak
    Chamberlain na francouzskou vládu.
  • 00:08:39 Výsledkem bylo rozhodnutí
    vnutit Československu
  • 00:08:43 Hitlerův požadavek odstoupení
    sudetoněmeckých oblastí říši.
  • 00:08:49 Po velkém nátlaku a vojenském
    i politickém zhodnocení situace
  • 00:08:54 přijalo Československo 21. září
    anglo-francouzské požadavky.
  • 00:09:00 Proč se tak stalo?
  • 00:09:05 Československé hraniční opevnění
    proti Německu
  • 00:09:09 nebylo ještě zdaleka dokončeno.
  • 00:09:13 Nejhorší situace byla na jihu,
    kde bylo jen lehké opevnění,
  • 00:09:19 protože ještě před několika měsíci
  • 00:09:22 tu existovala nikoliv nebezpečná
    Rakouská republika.
  • 00:09:27 Mezi potenciální nepřátele
  • 00:09:30 jsme museli počítat
    též Polsko a Maďarsko,
  • 00:09:34 které si činily nároky
    na značnou část našeho území.
  • 00:09:38 To znamená, že až na
    150 km hranici s Rumunskem
  • 00:09:44 jsme byli zcela obklíčeni.
  • 00:09:47 Německo tenkrát mělo 75 divizí,
    Maďarsko 15
  • 00:09:52 a Polsko mohlo postavit
    až 80 divizí.
  • 00:09:56 My jsme měli celkem
    jen 42 divize,
  • 00:10:00 což bylo směšně málo
    na více než 2.000 km hranic.
  • 00:10:06 V této souvislosti
    se ventiluje otázka,
  • 00:10:10 proč prezident Beneš a vláda
  • 00:10:13 nežádala Sovětský svaz
    o bezpodmínečnou pomoc,
  • 00:10:18 která by nebyla vázaná
    ani na Francii,
  • 00:10:21 ani na Společnost národů.
  • 00:10:24 Monsieur Šrámek za stranu lidovou
  • 00:10:28 a já za stranu
    národně demokratickou.
  • 00:10:31 Tedy představitelé dvou
    ideologicky nekomunistických stran
  • 00:10:37 jsme hájili nutnost bojovat
    za každou cenu.
  • 00:10:41 Tedy i třeba jen s pomocí
    Sovětského svazu.
  • 00:10:45 Já jsem dokonce přednesl
    jednomyslné usnesení své strany,
  • 00:10:50 které začínalo slovy:
  • 00:10:53 "O hranicích se nevyjednává,
    o hranice se bojuje."
  • 00:10:58 Prezident Beneš
    s námi nesouhlasil a prohlásil,
  • 00:11:03 že by to bylo to nejhorší,
    co bychom mohli udělat.
  • 00:11:07 Řekl: "Dnes je západ tak
    protibolševicky zfanatizován,
  • 00:11:12 že by byl i ochoten táhnout přes
    trosky zničeného Československa
  • 00:11:18 proti Sovětskému svazu.
  • 00:11:22 Z toho je jasně patrno,
    že prezident Beneš
  • 00:11:26 nezamítl pomoc Sovětského svazu
    z nějakého nepřátelství,
  • 00:11:31 nýbrž z obavy o osud
    nejen našeho národa,
  • 00:11:37 nýbrž také z obavy
    o osud Sovětského svazu.
  • 00:11:41 Myslím, že na stanovisko
    prezidenta Beneše,
  • 00:11:46 které se vykrystalizovalo
    asi tak kolem 19. září,
  • 00:11:51 měly vliv také zprávy z Ruska,
  • 00:11:56 které formulovaly
    pomoc ruskou tak,
  • 00:12:00 že sice pomůže všemi prostředky,
    ale když nepůjde Francie,
  • 00:12:06 tedy že bude nuceno,
    přirozeně v první řadě,
  • 00:12:11 přihlížet ke svým obranným zájmům.
  • 00:12:15 Tedy že sice pomůže
    hlavně materiálově,
  • 00:12:19 že však stěží bude moct
    brzy přitáhnout
  • 00:12:23 k záchraně obklíčené
    Československé republiky.
  • 00:12:28 Československo nemělo společnou
    hranici se Sovětským svazem
  • 00:12:32 a přes Rumunsko neexistovalo
    spolehlivé železniční spojení.
  • 00:12:37 Sovětský svaz nevyjednával
    ani s Polskem, ani s Rumunskem
  • 00:12:41 o průchodu svých vojsk
    územím těchto států.
  • 00:12:45 Polsko mělo obavy,
  • 00:12:47 že při eventuálním průchodu
    Rudé armády jeho územím,
  • 00:12:51 využije tato
    své přítomnosti v zemi
  • 00:12:54 k anexi západní Ukrajiny
    a Běloruska.
  • 00:12:58 A Rumunsko se zase obávalo,
  • 00:13:00 že stejným způsobem
    ztratí Besarábii.
  • 00:13:03 Sovětská vojenská pomoc
    Československu
  • 00:13:06 nebyla v této situaci reálnou.
  • 00:13:17 Anglický premiér Chamberlain
    se odebral do Godesbergu,
  • 00:13:21 aby Hitlerovi oznámil,
  • 00:13:23 že československá vláda
    přijala jeho požadavky.
  • 00:13:26 Hitler poděkoval Chamberlainovi
    za jeho námahu,
  • 00:13:29 dodal však, že mu to už nestačí.
  • 00:13:31 Kromě toho,
    že zvětšil své územní požadavky,
  • 00:13:34 žádal také o splnění polských
    a maďarských územních nároků.
  • 00:13:38 Hitlerova drzost ohromila
    Anglii i Francii natolik,
  • 00:13:41 že sdělily Československu,
  • 00:13:43 že za této situace mu nadále
    nemohou radit, aby nemobilizoval.
  • 00:13:47 Československá vláda
    tento vývoj očekávala,
  • 00:13:50 a tak byla 23. září
    vyhlášena mobilizace.
  • 00:13:53 Částečná vojenská opatření,
    která učinil nejen Sovětský svaz,
  • 00:13:56 ale také Anglie a Francie,
    se zdála naznačovat,
  • 00:13:59 že německá nenasytnost ztratí
    sympatie západních mocností
  • 00:14:03 a tyto se postaví
    na stranu Československa.
  • 00:14:06 Za těchto okolností
    bylo možno plně počítat
  • 00:14:09 i s pomocí Sovětského svazu.
  • 00:14:12 Neměl jsem v životě nikdy strachu.
    Byl jsem vždy optimistou
  • 00:14:16 a můj optimismus je dnes
    silnější než-li kdy jindy.
  • 00:14:21 Mám nezlomnou víru v náš stát.
    V jeho zdravost, v jeho sílu,
  • 00:14:26 v jeho odolnost,
    v jeho skvělou armádu
  • 00:14:30 a v nezdolatelného ducha
    a oddanost všeho jeho lidu.
  • 00:14:34 Proto československá vláda
  • 00:14:36 odmítla Hitlerovy
    godesbergské požadavky
  • 00:14:39 ústy svého vyslance Jana Masaryka.
  • 00:14:43 "Proti těmto novým
    a krutým požadavkům
  • 00:14:46 pokládá má vláda za svou povinnost
    postavit se na svrchovaný odpor
  • 00:14:50 a my tak s boží pomocí učiníme.
    Národ svatého Václava,
  • 00:14:53 Jana Husa a Tomáše Masaryka
    nebude národem otroků."
  • 00:14:57 Československé naděje
    však trvaly jen několik málo dní.
  • 00:15:01 27. září prohlásil
    anglický premiér Chamberlain,
  • 00:15:05 že nemůže dát zaplést
    britskou říši do války
  • 00:15:09 jen pro takovou malou
    neznámou zemi
  • 00:15:12 a následující den nabídl Hitlerovi
    schůzku čtyř velmocí.
  • 00:15:17 Francouzský
    ministr zahraničí Bonnet
  • 00:15:20 ovlivnil Daladierovu vládu
    tvrzením,
  • 00:15:23 že vojenská pozice Francie
    je neutěšená,
  • 00:15:26 a že není myslitelné, aby šla
    do války pro podružné spory
  • 00:15:29 o provedení odstoupení
    německého území.
  • 00:15:31 Na poradách v Londýně
  • 00:15:33 se obě země na protičeskoslovenském
    postoji sjednotily.
  • 00:15:36 Litvinovův náměstek Potěmkin
  • 00:15:38 vznesl na vyslance
    Fierlingera dotaz,
  • 00:15:41 proč československá vláda
  • 00:15:43 nikdy nepoložila otázku
    bezpodmínečné pomoci Svazem.
  • 00:15:46 Fierlingerova depeše
    následujícího dne
  • 00:15:49 doporučovala nebrat tuto otázku
    příliš vážně.
  • 00:15:52 Projevy Litvinova
    ve Společnosti národů
  • 00:15:54 a Fierlingerovy depeše z Moskvy
    svědčí o tom,
  • 00:15:57 že sovětská vláda váhala
    jít Československu na pomoc
  • 00:16:00 bez západních velmocí.
    I kdyby tak učinila,
  • 00:16:03 její pomoc by nebyla
    už určována paktem.
  • 00:16:15 Situace hrozící přerůst
    v evropský konflikt
  • 00:16:18 i tentokrát zabránila
    prezidentu Benešovi
  • 00:16:21 o sovětskou pomoc požádat.
  • 00:16:24 A tak se Československo
    ocitlo v izolaci.
  • 00:16:30 29. září se v Mnichově
    sešla konference čtyř velmocí,
  • 00:16:34 které zastupovali Hitler,
    Mussolini, Chamberlain a Daladier.
  • 00:16:39 Československo jako partner
    nebylo přizváno s odůvodněním,
  • 00:16:44 že by to mohlo vyvolat
    Hitlerovu zuřivost.
  • 00:16:48 Zástupcům Československa mělo být
    sděleno rozhodnutí konference
  • 00:16:52 až po jejím skončení.
  • 00:17:07 Když jsme s vyslancem
    doktorem Mastným
  • 00:17:10 vstoupili do konferenční síně
    hotelu Regina,
  • 00:17:13 byl tam Chamberlain a Daladier
    se svými pobočníky.
  • 00:17:16 Hitlerovi a Mussolinimu
    jsme nestáli ani za řeč,
  • 00:17:19 ani za minimální slušnost.
  • 00:17:22 Nebyli jsme dokonce
    ani vpuštěni do Hnědého domu,
  • 00:17:25 kde se konference konala.
  • 00:17:28 Když nám sděloval
    toto rozhodnutí konference,
  • 00:17:32 Chamberlain zcela nepokrytě
    a otráveně zíval,
  • 00:17:36 Daladier se rozpačitě
    díval do země.
  • 00:17:40 Když jsme se ptali Daladiera,
  • 00:17:43 zda očekávají ještě nějaké
    vyjádření neb odpověď naší vlády,
  • 00:17:48 mlčel a neodpovídal.
  • 00:17:51 Pak se toho ujal jeho pobočník.
  • 00:17:54 Řekl zcela neomaleně a hrubě,
    že žádné odpovědi
  • 00:17:58 od československé vlády
    už neočekávají,
  • 00:18:02 že zcela samozřejmě
    považují dohodu za přijatou.
  • 00:18:06 Ráno jsme byli odvezeni na letiště
    v policejním přepadovém voze
  • 00:18:12 a v doprovodu policistů
    jako obyčejní zločinci.
  • 00:18:19 Z rozhovoru s prezidentem Benešem
    za Mnichova a po něm vím,
  • 00:18:24 že se rozhodl ke kapitulaci
    mnichovskému diktátu,
  • 00:18:28 abychom odstoupili
    pohraničí Německu především proto,
  • 00:18:33 aby se nemohlo tvrdit,
  • 00:18:36 že Československo je příčinou
    rozpoutání nové světové války,
  • 00:18:41 a že jsme se rozhodli
    pro válku raději,
  • 00:18:45 než bychom přiznali
    právo sebeurčení
  • 00:18:48 třem milionům sudetských Němců.
  • 00:18:51 Je nutno si uvědomit
    důležitý fakt,
  • 00:18:55 že až do podepsání dohody
    29. září v Mnichově,
  • 00:19:00 stálo proti nám jen Německo
  • 00:19:03 a jeho vstup na naše území
    by byl jasnou agresí.
  • 00:19:10 Od oné nešťastné chvíle
  • 00:19:13 však stála proti nám koalice
    čtyř evropských velmocí
  • 00:19:18 a vstup Německa na naše území
  • 00:19:21 byl jen plněním
    mezinárodní dohody.
  • 00:19:25 Že uzavřené bez nás a proti nám
    nemění nic na tomto faktu.
  • 00:19:31 Za těchto okolností
    rozhodl se nakonec prezident Beneš
  • 00:19:38 vzít sám plnou odpovědnost na sebe
  • 00:19:42 a postavil se celou váhou
    své velké autority
  • 00:19:48 na podrobení se
    mnichovskému diktátu.
  • 00:19:53 Toto rozhodnutí, jež vláda přijala,
    učinil však v pevném přesvědčení,
  • 00:19:59 že k válce dojde záhy
    z jiné příčiny
  • 00:20:04 a za lepší mezinárodní konstelace
    pro demokratické síly světa.
  • 00:20:11 To se skutečně do roka stalo.
  • 00:20:14 Velmoci, které nás opustily,
    pocítily to brzy samy.
  • 00:20:21 Jaké konečné důsledky
  • 00:20:24 měla jejich neprozíravá politika
    i pro ně samotné,
  • 00:20:28 je dodnes v živé paměti
    mnoha milionů lidí.
  • 00:20:33 Bylo by dobře,
    aby se na to nikdy nezapomnělo.
  • 00:20:42 Titulky: V. Červínová,
    Česká televize 2008

Související