Statočný zlodej

Satirickou komedii jakoby vystřiženou z doby nejslavnějších filmů Vlasty Buriana či Oldřicha Nového natočil Ján Lacko v roce 1958 podle divadelní hry Ivana Stodoly „Jožko Púčik a jeho kariéra“. Odehrává se v Bratislavě v roce 1930 a hlavním hrdinou je skromný a naivní pokladník spolku Humanitas Jožko (J. Kroner), který se ocitá v obležení lidské proradnosti a pokrytectví. Jednoho dne má do banky vložit vklad čtyřiceti tisíc, ale když u okénka vytáhne obálku s penězi, zjišťuje, že v ní žádné nejsou. Při výslechu se ukazuje, že pachatelem zpronevěry může být kdokoliv, kdo s obálkou přišel do styku. Tedy on, předsedkyně spolku (H. Meličková), správce Rohatý (M. Gregor) nebo sekretářka Věrka (E. Krížiková), do níž je Jožko zamilován. Nikomu se odcizení nedaří prokázat, až na další chybějící dva tisíce, které si správce od spolku vypůjčil a Jožko při své dobrosrdečnosti vezme vinu na sebe jakožto zodpovědný pokladník. Za to má jít do vazby a rázem začne být podezřelý i z krádeže peněz z obálky. Vůbec nikdo mu nevěří a všichni chtějí, ať se raději přizná. Při všech těch prosbách si náhle uvědomí, že by z jeho přiznání každý profitoval, a pomáhat druhým je přece Jožkovi vlastní…