iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 3. 2021
09:00

1 2 3 4 5

2 hlasy
6686
zhlédnutí

Taková letní noc

Generační komedie o tom, že každý má trošku jinou představu o tom, jak trávit sobotní odpoledne na chatě…

58 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Taková letní noc

  • 00:00:01 HUDBA A ZPĚV
  • 00:00:04 "Tam u nás doma je fajn počasííí,
  • 00:00:10 tam u nás doma, kde pívo kvasííí.
  • 00:00:16 Žil jsem tam sám, žil jsem tam rád,
    nemůžu nevzpomínat.
  • 00:00:23 Tam u nás doma je fajn počasííí,
  • 00:00:30 tam u nás doma, kde pívo kvasííí.
  • 00:00:36 Tam u nás doma je fajn počasííí,
  • 00:00:43 tam u nás doma, kde pívo kvasííí."
  • 00:00:54 -Jindro, jak to držíš ten pemzlík?
    -Co?
  • 00:00:56 -Jak to držíš ten pemzlík?
    -Jakej...?
  • 00:00:59 -Podívej se, tady se podívej,
    jak se má držet pemzlík.
  • 00:01:01 Přestaň poslouchat ty pitomosti!
  • 00:01:07 Podívej se, lehce mezi prsty,
    aby sis neudělal puchejře.
  • 00:01:13 -Aha, vždyť já vlastně vím.
    -Ale nic nevíš.
  • 00:01:15 Práce, pořádná práce, to je to
    hlavní, co se musíš naučit.
  • 00:01:18 No.
  • 00:01:19 -Pořádná práce, no.
    -No.
  • 00:01:21 Podívej se a lehce táhnu.
  • 00:01:23 Dlouze, lehce, ne moc barvy...
    No, zkus to.
  • 00:01:30 -Aha.
  • 00:01:30 -No, lehce, jako když hladím
    kočku po hřbetě.
  • 00:01:33 -Jo kočku...?
    -Ale dej mi pokoj.
  • 00:01:36 Jindro, na co ty vlastně myslíš?
  • 00:01:39 -No na nic.
  • 00:01:41 -Na nic...
  • 00:01:42 Copak je možný, aby člověk
    myslel na nic?
  • 00:01:46 Ale co já se s tebou rozčiluju.
  • 00:01:48 -Á rodinka v plné práci.
    -Dobrý den, pane Říha.
  • 00:01:52 -Že vám to jde.
  • 00:01:53 -Jako housle.
    -Hele, nech si to.
  • 00:01:56 Pane Říha, koukněte, nemělo by
    se to vzít ještě jednou lakem?
  • 00:02:00 -To chtělo parůžky tohleto.
    -Jo?-No.
  • 00:02:04 -A kde je sebrat?
  • 00:02:05 -Jo ale dospod fermež,
    vlažnou fermež, na to lak.
  • 00:02:10 Pak to drží věčnost.
  • 00:02:11 -Jo.
  • 00:02:12 -Co je to věčnost, pane Říha?
  • 00:02:14 -No dva tři roky, člověče,
    chata chce pořád péči.
  • 00:02:17 -No, pak to drží věčnost.
  • 00:02:19 -Tříletou a pak zase a zase.
    -Hele, dělej, já se ještě vrátím.
  • 00:02:23 Tak říkáte teplou fermež, jo?
  • 00:02:25 -Ne teplou, vlažnou, vlažnou,
    aby se to nasáklo.
  • 00:02:29 No a pak můžete dvakrát třikrát...
  • 00:02:31 -Jindro, svačina!!
  • 00:02:36 -Tak stůj.
  • 00:02:37 Takhle se uklízí štětec?
  • 00:02:39 Vyndat, vymačkat,
    namočit do fermeže.
  • 00:02:42 -Teta volala, mám příkaz
    posvačit.
  • 00:02:44 -Prokristapána, z toho kluka
    v životě nic nebude.
  • 00:02:48 -Chatař teda určitě ne.
  • 00:02:53 -Úplně bez životního programu.
  • 00:02:57 Nic ho nebaví,
    do hospody nechodí.
  • 00:03:00 Ale co do hospody, pane Říha,
    ani za holkama ne.
  • 00:03:03 To my jsme byli jinačí.
  • 00:03:06 Co byli, my jsme.
  • 00:03:08 -Ženská... ženská...
  • 00:03:10 Práce je, ta ti neodpustí.
  • 00:03:19 -Dobrou chuť.
  • 00:03:21 -Vás zdravím, pardi.
    -Ahoj.
  • 00:03:22 -Nazdar.
    -Čau.
  • 00:03:24 -Ty, dej mi žvejknout.
    Dík.
  • 00:03:26 -Dej si, květino prérie.
  • 00:03:27 -Já to nerad lízal.
    -Z chleba, za to Tomík...
  • 00:03:30 -Mě vynech, signore, jo?
  • 00:03:32 -Tak ti děkuju.
    -Tak ty fachčíš, jo?
  • 00:03:34 -Jsem odsouzen pro naprostou
    neposlušnost natírat interiér.
  • 00:03:38 -No, nechci hecovat,
    ale já bych se na to vybodl.
  • 00:03:41 -Taky se na to vybodnu.
  • 00:03:42 -Jindro, chceš ještě chleba?!
    -Jo, tetičko, mám hroznej hlad!
  • 00:03:46 -Vem dva, jo?
  • 00:03:47 -Otcova ségra, starostlivá paní,
    už nám týden nahrazuje matku.
  • 00:03:52 Je to tady otrava, ale co.
  • 00:03:54 -Teda pánové,
    já jsem hrozně línej.
  • 00:03:56 -To je proto,
    že se pořád nic neděje.
  • 00:03:58 -Je tu nuda.
    -Ale je to lepší než ve škole.
  • 00:04:01 -Byl jsem pochválen,
    že mi chutná.
  • 00:04:02 -Dej mi kousek.
  • 00:04:04 -A k obědu jestli prý budu jíst
    smažený kuře.
  • 00:04:06 Teta je klasa.
  • 00:04:08 -Teta je klasa.
    Za to ty jsi ale přímo vůl.
  • 00:04:10 Dva chleby pro pět lidí, co to je?
  • 00:04:13 -Mládeži, víte, co je to věčnost?
    Podle pana Říhy je to doba tří let.
  • 00:04:18 -Andulo, kolik věčností
    už šlapeš tuhle zem?
  • 00:04:20 -Hele, neměj péči, jo?
  • 00:04:22 -Jsme ztracená generace,
    to je fakt.
  • 00:04:24 -Jo, můj fotr to říká vždycky
    večer, když nechci umýt nádobí.
  • 00:04:27 -A můj zase, když se mi pokouší
    objasnit rovnice.
  • 00:04:30 -A pravdu má, jako třeba já,
    blbě držím pemzlík,
  • 00:04:32 a proto nesplňuji další
    předpoklady lidského rozvoje.
  • 00:04:36 -Taky vás pořád nic nebaví,
    jako mě?
  • 00:04:38 -Jak kdy.
  • 00:04:39 Například dneska se mi život
    ohromně líbí.
  • 00:04:44 -Bodejť, když jsi doma sám.
  • 00:04:45 Hele, mohl bys u vás večer
    udělat mejdan.
  • 00:04:49 -No jo...
  • 00:04:49 Ale zejtra to bude mít fotr
    písemně
  • 00:04:52 od úsekový správy
    chatovýho střediska.
  • 00:04:55 -Úseková správa chatovýho
    střediska.
  • 00:04:57 To je debilní básnička.
  • 00:04:59 -Dřív měli šerifa.
  • 00:05:00 Máma mi vyprávěla,
    když stavěli tuhle osadu,
  • 00:05:01 že jim všem bylo kolem 18 let.
  • 00:05:03 -Páni, jak může osmnáctiletý
    člověk takhle zestárnout.
  • 00:05:07 -No věčnost.
  • 00:05:08 Po třech letech vždycky
    nová věčnost.
  • 00:05:10 -Představte si, pánové, že tyhle
    chatičky jednou budeme mít my.
  • 00:05:15 A budeme je přistavovat,
    udržovat a natírat.
  • 00:05:19 Budeme mít děti, ty vyrostou,
    zdědí tyhle chatičky
  • 00:05:22 a budou je zase přistavovat,
    udržovat, natírat a pak...
  • 00:05:25 -Víte, že bych chtěla mít děti?
  • 00:05:26 Proč ne?
    Jednou za dva za tři roky...
  • 00:05:27 -Celá věčnost.
    -Ty jsi ale blbej, viď?
  • 00:05:30 -No, s pomocí svýho otce
    to tuším.
  • 00:05:32 -Hele, pojďte někam.
    Pojďte do našeho hradu.
  • 00:05:34 -No fajn, príma, si tam zařvem,
    budem válet.
  • 00:05:37 -Ano.
  • 00:05:46 -Hele, dej tu barvu dolů,
    nebo to spadne.
  • 00:05:49 -Já souhlasím, že cestu bychom
    měli dělat všichni.
  • 00:05:51 Ale ti, co mají auto
    by na ní měli dělat víc.
  • 00:05:55 My, co chodíme od autobusu pěšky,
    se spokojíme i s pěšinkou.
  • 00:05:58 Snad, ne?
  • 00:05:59 -No jo, ale když se sem
    něco veze,
  • 00:06:01 třeba nějaký tašky na střechu...
  • 00:06:04 -Co? Vy budete vozit tašky?
    To jste...
  • 00:06:06 -Já? Já jsem nic takového neřekl.
    Já dávám jenom příklad, ne?
  • 00:06:09 -No ne, ona by se měla
    svolat schůze.
  • 00:06:12 -A do hospody, aby to bylo
    atraktivní, ne?
  • 00:06:15 -No, ona nakonec ta cesta...
  • 00:06:19 Děti po nás budou mít jednou
    památku, ne?
  • 00:06:24 -To jo, nakonec člověk
    na ně musí myslet,
  • 00:06:28 i když je to dneska
    hrozná generace.
  • 00:06:31 -Mluv, Rudý válečníku.
    Mají kluci ze vsi praky?
  • 00:06:34 -Mají.
    -A vezmou si je na nás?
  • 00:06:37 -To víš, že jo.
    Au!
  • 00:06:39 -A hele, kluci, copak tady děláte?
  • 00:06:43 -Počkej, Zdeňku,
    až to řeknu tetě.
  • 00:06:45 -Teta vybírá sklad a my si tu
    hrajeme na Indiány.
  • 00:06:47 -My tady mučíme Vinetou.
    A vypadněte.
  • 00:06:50 -To je nějaká hra?
  • 00:06:51 Kdy už ho začnete pálit
    pod paždím?
  • 00:06:53 -No jo.
  • 00:06:54 -My mučíme Rudýho náčelníka
    jen tak.
  • 00:06:56 On nám musí odpovídat pravdu.
  • 00:06:58 -A co když vám lže?
  • 00:07:00 -Rudý náčelník nikdy nelže.
  • 00:07:10 -Pak tedy mluv.
  • 00:07:11 Kradeš doma cukr?
  • 00:07:13 -Jo.
  • 00:07:15 -A dáš kamarádům?
  • 00:07:18 -Někdy jo, někdy ne.
  • 00:07:21 -Hele, nemluv s nima,
    jsou to bledý tváře.
  • 00:07:24 A jděte pryč, my si chceme hrát.
  • 00:07:27 A radši řekni, kdo rozbil to okno.
  • 00:07:29 -Víťa, to ví každej.
  • 00:07:32 -A hele kluci, to on se musí
    přiznat, jo?
  • 00:07:35 -Když je to hra na pravdu,
    tak musí.
  • 00:07:38 -To je ale blbá hra.
    -Blbý jste vy.
  • 00:07:40 Odvaž ho a jdem.
    -Jdem!
  • 00:07:44 -Jste ale blbí,
    jste nám to zkazili.
  • 00:07:48 -Ti nám to tady zřídili.
    -To teda jo.
  • 00:07:49 -Tomíku, ty sem vážně chodíš
    s Dášou, jo?
  • 00:07:52 -No a kam máme chodit?
  • 00:07:54 -Hele ale, to by byla ale psina,
  • 00:07:56 kdyby si takhle velký hráli
    na pravdu, co?
  • 00:07:58 -Svázali bychom tady třeba
    pana Říhu, aby řekl,
  • 00:08:00 jak to bylo s tím králíkem,
    co ho hledal starej Vejška?
  • 00:08:03 -Anebo našeho otci, aby řekl,
    co soudí o mládeži.
  • 00:08:06 -A vy si myslíte, že by někdo
    z nich řekl pravdu, jo?
  • 00:08:08 -To víš, že ne.
  • 00:08:11 -Já mám někdy hroznou chuť
    říct doma pravdu.
  • 00:08:15 A koukat se na naše,
    jak při tom zíraj...
  • 00:08:24 Tak a budeš mluvit pravdu,
    Rudej pse.
  • 00:08:26 -No tak jo, tak první pravda,
    jsi vůl a Jindra taky.
  • 00:08:30 -Lžeš, kdybych byl vůl,
    tak doma natírám, ty...
  • 00:08:33 -Hele, pojďte se ho na něco ptát.
    Třeba co rád jíš.
  • 00:08:37 -Svíčkovou.
  • 00:08:38 -To na mě není vůbec zajímavý.
  • 00:08:41 Už ses někdy namazal?
  • 00:08:43 -Ne.
  • 00:08:43 -A chtěl bys?
  • 00:08:44 -Ne.
  • 00:08:46 -On mluví jako kladnej hrdina.
  • 00:08:47 A už jsi byl někdy s holkou
    v noci?
  • 00:08:51 -Andulo, poslouchej,
    pán tady bude vyprávět.
  • 00:08:55 -Byl.
  • 00:08:57 -A celou noc?
  • 00:09:00 -Ne.
  • 00:09:02 -Zeptej se taky něco?
  • 00:09:04 -Mě nic nezajímá.
  • 00:09:06 -Hele, Pepíku, líbím se ti?
  • 00:09:12 -No tak líbí, nebo ne?
    Můžeš se svobodně rozhodnout.
  • 00:09:16 -Trochu.
  • 00:09:17 -Máš prachy, abychom u vás
    udělali večer mejdan?
  • 00:09:19 Když tu nemáš famílii?
  • 00:09:20 -Nemám.
  • 00:09:21 -Úplně nezajímavej zajatec.
    Asi tě pustíme.
  • 00:09:24 -Počkej.
  • 00:09:26 Máš rád Andulu?
  • 00:09:30 -No?
  • 00:09:31 -Váhá...
    -No tak co, máš, nebo ne?
  • 00:09:36 -Ne.
  • 00:09:37 -Je vlastně sprostej, viď, Andulo?
  • 00:09:41 -Hele, kluci...
  • 00:09:52 -Dobrý den.
    -Dobrý den, pane Dykast.
  • 00:09:55 -Co tu blbnete?
  • 00:09:56 -Co vy tady?
  • 00:09:58 -No co já...
    Já si sem jdu pro prkno.
  • 00:10:00 -Ale to nejde, tohle je naše
    klubovna, pane Dykast.
  • 00:10:03 -Prosim vás...
    -Ne, to opravdu nejde.
  • 00:10:05 -To se nestydíte?
    Tak velký a hrajete si jako děti.
  • 00:10:07 Já potřebuju jenom...
  • 00:10:09 -Pánové, pozor,
    bude zemětřesení.
  • 00:10:11 -Já si vezmu jenom prkno a jdu.
  • 00:10:12 Nazdar, kluci.
  • 00:10:13 -Prosím, pane Dykast,
    je jich tu habaděj.
  • 00:10:21 -To jste mládež?!
  • 00:10:26 Ale...
  • 00:10:28 ...prkna tu maj pěkný.
  • 00:10:30 Chuligáni!
  • 00:10:32 -To je vedro.
  • 00:10:34 -Je.
  • 00:10:35 Já jdu vozit kompost.
  • 00:10:38 Dobrý den, paní Nováková.
  • 00:10:40 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:10:43 -Stromky to potřebujou.
    -Já vím, kompost.
  • 00:10:47 -Kompost.
  • 00:10:50 Člověk se na chatě nesmí
    zastavit.
  • 00:10:52 -Správně, správně.
  • 00:10:59 -Můžu dál?
    -Prosím.
  • 00:11:08 -A skalka zase potřebuje
    pilnou ruku.
  • 00:11:13 Jemnou ženskou ruku.
  • 00:11:17 -Au.
  • 00:11:19 Vy jste pořád stejnej lichotník.
  • 00:11:24 -Jestlipak víte, Aničko,
    jak velká má bejt skalka?
  • 00:11:27 -No, to nevím.
  • 00:11:29 -Tak skalka má být tak velká,
  • 00:11:31 aby ji mohla manželka
    pořádně obdělat.
  • 00:11:34 -To máte ale pravdu,
    ten můj na skalku ani nesáhne.
  • 00:11:38 -Slyšel jsem, že je na rekreaci.
  • 00:11:41 Ten se má.
    Moře, písek, ženský.
  • 00:11:45 -No, co oko nevidí,
    to srdce neželí.
  • 00:11:48 -Pamatujete, Aničko, jak jsme
    před léty tahali na zahrádky
  • 00:11:51 všelijaké ty keře támhle
    z těch skal?
  • 00:11:54 -No to už je dávno.
  • 00:11:57 -No dávno, dávno...
  • 00:11:58 A léta běží, vážení, co?
  • 00:12:04 Ale poslyšte, Aničko, ten jeden
    jalovec, co jsme spolu vykopali,
  • 00:12:09 ten mi roste dodneška
    na zahrádce.
  • 00:12:12 -Vážně?
    -Hm.
  • 00:12:15 Přijďte se podívat,
    když jste tak sama.
  • 00:12:19 -Sama? Mám tady přece Andulu.
  • 00:12:28 -No jo, to já taky musím cepovat
    toho mýho klacka.
  • 00:12:32 Žena si je pěkně v lázních.
  • 00:12:35 No ale to přece...
  • 00:12:37 To přece nemusí být
    na závadu, ne?
  • 00:12:39 Vrátit se trochu do vzpomínek.
  • 00:12:41 -K vám na zahrádku?
    -No tak třeba ne na zahrádku.
  • 00:12:45 Ale víte co, Aničko?
  • 00:12:47 Co že bychom si vyšli do těch
    skal, co tam rostl ten jalovec?
  • 00:12:51 -Ježiš co to říkáte, tak nahlas...
  • 00:12:55 Mám tady přece dítě.
  • 00:12:56 -Dítě, prosim vás, Andulu?
    Holku na vdávání. Jděte.
  • 00:13:01 Co Aničko?
  • 00:13:03 Přijdu si pro vás večer,
    až půjde spát.
  • 00:13:06 Ty stráně jsou hezký v noci.
  • 00:13:08 -Říkali jsme vám tenkrát Bill.
    Pamatujete se?
  • 00:13:12 -Jak by ne.
    Žádnej Bohouš, ale Bill.
  • 00:13:16 Divokej Bill.
  • 00:13:18 Tak večer na skalách.
  • 00:13:20 -Pozor.
  • 00:13:26 -Vidíte, co jsem toho nahrabal?
  • 00:13:28 Člověk se nesmí
    ani na chvíli zastavit.
  • 00:13:31 -To je fakt, jinak ho ten čas
    úplně zavalí.
  • 00:13:33 Na shledanou.
  • 00:13:46 -Jau.
  • 00:13:54 -To byl fofr, viď?
  • 00:13:55 -Hm, to teda byl.
  • 00:14:00 -Já ani nevěděl, že mu to tak
    rychle spadne na hlavu.
  • 00:14:05 Do večera to odtahá ani nemrkne.
  • 00:14:08 A jestli ho uvidí někdo z osady,
    tak tam přiběhne taky a...
  • 00:14:11 ...kde byl náš hrad...
  • 00:14:15 To je jako když v Brazílii
    padne do řeky kráva.
  • 00:14:19 -Prosím tě, jaká kráva?
  • 00:14:21 -Tak. Taky bys tam mohla
    do tý řeky strčit ruku ty.
  • 00:14:23 -No dovol, tak to už
    je trochu moc.
  • 00:14:26 -Ne, to já tak nemyslel.
    To ne, ale já ti dávám příklad.
  • 00:14:30 V té řece jsou takové malé
    rybičky.
  • 00:14:32 Piraně.
  • 00:14:34 No a ty tu krávu nebo něčí ruku
    ohlodají za minutku na kost.
  • 00:14:39 No a s tou naší boudou
    to dopadne asi zrovna tak.
  • 00:14:42 -Náhodou to byl príma hrad.
  • 00:14:46 -Loni. Letos jsme tam už celý
    měsíc nebyli.
  • 00:14:50 Za rok člověka leccos
    přestane bavit.
  • 00:14:53 -Myslíš, jo?
  • 00:14:55 -Mě pořád chytáš za slovíčko.
  • 00:14:58 Teď máme přece jiný hry, ne?
  • 00:15:00 -Na pravdu, viď?
    -Na pravdu...
  • 00:15:04 Na pravdu se stejně hrát nedá.
    Ta buď je anebo není.
  • 00:15:09 -No ale ty jsi přece mluvil
    pravdu, když jsi stál u toho kůlu.
  • 00:15:13 -Mluvil.
  • 00:15:16 -Proč se tě ptali,
    jestli mě máš rád?
  • 00:15:18 -Protože jsou blbý!
  • 00:15:19 -Ty jsi řekl, že nemáš.
    -A co jsem měl dělat?
  • 00:15:24 Měl jsem říct, že...
  • 00:15:27 Já bych to teď třeba řekl.
  • 00:15:30 -Kdyby se tě někdo ptal, víš?
    Ale mně je to úplně fuk.
  • 00:15:36 -Andulo!
  • 00:15:38 Víš, že je to docela hezký jméno?
  • 00:15:41 Andula.
  • 00:15:43 -Já bych se chtěla jmenovat
    úplně jinak.
  • 00:15:46 -Počkej, to já taky.
  • 00:15:49 Pepík...
  • 00:15:50 -No, když si na to člověk
    zvykne, tak...
  • 00:15:51 -Tak ti teda děkuju.
  • 00:15:56 -Slušel by mi prstýnek?
  • 00:16:00 -Kdyby byl zlatej...
  • 00:16:02 ...tak to určitě.
  • 00:16:06 -Hele a jak se to vlastně pozná,
    když má někdo někoho rád?
  • 00:16:15 -To se pozná.
  • 00:16:16 -Ale jak se to pozná?
    -Jak?
  • 00:16:21 No, třeba takhle...
  • 00:16:26 -Chytnout někoho kolem krku?
    To je přece úplná blbost.
  • 00:16:31 Ba ne, to musí být úplně
    v něčem jiném.
  • 00:16:36 -A v čem tedy?
  • 00:16:38 -No třeba v tom, že to nezapřeš,
    když se tě na to někdo ptá.
  • 00:16:41 -Ale Andulo, vždyť já jsem
    nechtěl...
  • 00:16:43 -Vždyť jsi to zapřel,
    když se tě ptali.
  • 00:16:44 -A co jsem měl dělat?
    Aby si z nás potom dělali psinu?
  • 00:16:48 -Ty si myslíš, že by Tomík
    zapřel, kdyby se ho ptali,
  • 00:16:51 jestli má rád Dášu?
  • 00:16:52 -Ale já nevím.
  • 00:16:59 Třeba ne.
  • 00:17:03 A víš proč?
  • 00:17:05 Protože...
  • 00:17:06 ...on ji rád nemá.
  • 00:17:09 On za ní jen blbne a jí se to líbí.
  • 00:17:13 Ale když člověk neblbne,
    myslí to doopravdy,
  • 00:17:20 tak to určitě říct nemůže.
  • 00:17:29 A hele, kluci začínají hrát fotbal.
  • 00:17:33 -Víš co?
  • 00:17:36 Když chceš jít hrát fotbal,
    tak běž, já tě vůbec nedržím.
  • 00:17:39 -Ale Andulo, vždyť já nechci.
  • 00:17:42 Já nevím, tobě se pořád
    něco nelíbí.
  • 00:17:48 -Líbí se ti, když má holka
    takovýhle culíky?
  • 00:17:53 S mašlema?
  • 00:17:56 -To jsou moc fajn vlasy.
  • 00:18:01 -Proč jsi nechtěl dnes večer
    udělat u vás mejdan,
  • 00:18:03 když jsi sám doma?
  • 00:18:08 -Jsem chtěl bejt s tebou.
  • 00:18:10 -A se mnou bys udělal mejdan?
  • 00:18:12 -No udělal, no to by bylo príma!
  • 00:18:16 Ale já tam nic nemám.
  • 00:18:17 Ale to je jedno, to já bych něco...
  • 00:18:20 To by bylo takový třeskutý,
    kdybys přišla, tajný.
  • 00:18:23 -No, to by bylo.
  • 00:18:25 A co když se vrátí vaši?
    To ne, to nejde.
  • 00:18:27 -Kdepak, otec, ten se vrátí
    až zejtra ráno a matka kdo ví kdy.
  • 00:18:30 Tak pojď.
  • 00:18:33 -Ty si vaříš sám?
    -Já, kdepák, prosim tě.
  • 00:18:37 Já musím chodit na oběd
    k sousedům,
  • 00:18:38 abych prej nehladověl, to víš.
  • 00:18:45 Ale stejně bych se na to nejradši
    vybodl.
  • 00:18:47 -Víš, že umím vařit?
    -Vážně, jo?
  • 00:18:49 -Teda ne moc, ale trochu jo.
  • 00:18:52 -A co?
    -Třeba čaj a vajíčka.
  • 00:18:56 A tak, no.
  • 00:18:57 Ukaž?
    Jéžišmarjá, já musím domů.
  • 00:19:02 Máma hrozně ráda vede řeči o tom,
  • 00:19:04 že dívka má vědět,
    co se sluší
  • 00:19:06 a hlavně teď, když se táta
    opaluje u moře,
  • 00:19:08 není s ní vůbec k vydržení.
  • 00:19:10 Tak ahoj.
  • 00:19:12 -Ahoj.
  • 00:19:14 -Tak tobě se líbí jméno Andula?
    -A co má bejt?
  • 00:19:17 -A líbí, líbí a líbí!
  • 00:19:20 -Ta je trhlá.
  • 00:19:23 Ale príma.
  • 00:20:29 -Pozor, co blázníš,
    ať se nepřerazíš.
  • 00:20:30 -Tak mě pusť.
    -Já tě nedržím, vždyť ty držíš mě.
  • 00:20:32 -Tak rozsviť.
  • 00:20:33 -Tady to nejde, tady jsou jenom
    žaluzie. Pojď.
  • 00:20:37 A pomalu.
  • 00:20:39 Někdo uvidí světlo
    a přiběhne sem.
  • 00:20:41 Já mám spát vedle u Sýkory.
  • 00:20:42 -A co jsi řekl u Sýkorů?
    -Že spím ve stanu u řeky.
  • 00:20:45 -Ty jsi ale lhář.
    -A co jsi řekla ty matce?
  • 00:20:47 -No nic, ona si myslí, že spím.
  • 00:20:49 Vůbec nemůže pochopit,
    že by se v noci nemělo spát.
  • 00:20:51 -My jsme oba asi hrozně špatný, co?
    Počkej tady.
  • 00:21:15 -Dobrý, ne?
    -Hm, dobrý.
  • 00:21:23 -Jestli chceš, já to zhasnu.
    -Zhasni, ale já jdu pryč.
  • 00:21:26 -Ne, počkej, Andulo.
  • 00:21:29 Neblázni.
  • 00:21:30 Sedni si, já tě pohostím.
  • 00:21:32 -Ty budeš vařit čaj?
  • 00:21:34 -Já čaj? Kdepak, to ne, ale...
    Mám tu Tabasco.
  • 00:21:39 -Tabasco do čaje?
  • 00:21:42 -Tak... ale sušenky si vezmeš, ne?
  • 00:21:47 Prosím.
  • 00:21:51 -Jo tak ty jsi počítal s tím,
    že sem přijdu.
  • 00:21:54 -No a co má bejt?
    -Ty jseš si nějakej jistej.
  • 00:22:03 -Hele, já tu mám trochu vermutu,
    ale jenom jednu sklenku,
  • 00:22:06 nevadí ti to?
  • 00:22:06 -To nevadí, budeme se střídat.
    -Tak jo.
  • 00:22:08 -Je sladkej?
    Já mám totiž hrozně ráda sladkej.
  • 00:22:11 -No jo, ženská.
  • 00:22:12 -No a ty jako mužskej to nepiješ,
    viď?
  • 00:22:14 -No...
    -No vidíš.
  • 00:22:21 -Andulo...
  • 00:22:25 ...Nezlobíš se na mě?
  • 00:22:27 -Proč?
  • 00:22:30 -Já měl dneska dojem,
    že se na mě zlobíš.
  • 00:22:33 -Já jsem se zlobila,
    jenom když jsi mě zapřel.
  • 00:22:39 -A chtěla bys se mnou tady
    takhle bydlet?
  • 00:22:41 -Už bydlet? To by byla psina.
  • 00:22:43 To bys takhle seděl doma,
    já bych ti uvařila čaj,
  • 00:22:45 ty bys říkal:
    "Ježiš, to je to horký."
  • 00:22:48 A já bych ti řekla, že máš vítr
    v puse, abys foukal.
  • 00:22:51 -A pak bych přišel vždycky
    domů a říkal bych:
  • 00:22:52 "Jéžišmarjá, mamino,
    dneska ti to byla práce."
  • 00:22:57 A ty bys mě litovala.
  • 00:22:59 -A pak bys řekl, že musíme
    spravovat střechu a...
  • 00:23:01 -Tak to teda ne,
    chaty mít nebudeme!!
  • 00:23:03 -Tak na mě nekřič.
  • 00:23:05 -Tak promiň.
  • 00:23:06 Ale chatu mít nebudeme.
  • 00:23:07 -No dobře, no.
  • 00:23:11 A čím chceš vlastně bejt?
  • 00:23:14 -Ajéje.
  • 00:23:20 Já...
  • 00:23:25 Já nevím.
  • 00:23:27 Ale určitě chci študovat.
  • 00:23:30 Jestli mi vyjde ta čeština
    a ruština.
  • 00:23:33 To víš, já jsem na jazyky tvrdej.
  • 00:23:35 -Já zase na matiku, no.
  • 00:23:39 Já půjdu po škole dělat.
  • 00:23:44 Myslíš, že je možný, aby se
    vyplnilo to, co si myslíme?
  • 00:23:55 -Když budeme chtít...
  • 00:24:06 Když ty budeš chtít, Andulo.
  • 00:24:12 -Tak tohle chtít určitě nebudu.
  • 00:24:14 -Tak promiň, no,
    už to víckrát neudělám.
  • 00:24:25 -Ale měla by tady bejt
    nějaká hudba.
  • 00:24:29 Taková slabounká jenom z dálky
    a my dva bychom při ní usínali.
  • 00:24:34 -Usínat chceš, ale když na tebe
    sáhnu, tak se zlobíš.
  • 00:24:36 -Tak na mě nesahej.
  • 00:24:41 LADĚNÍ
  • 00:24:44 A máme po poezii.
  • 00:24:48 -Člověk by skoro řekl,
    že jsi ráda.
  • 00:24:53 -Kdybych tě teď přivázala
    ke kůlu, mluvil bys pravdu?
  • 00:25:02 -Kdybys mě přivázala ke kůlu...
  • 00:25:07 ...trošku mě třeba mučila...
  • 00:25:12 ...tak bych pravdu mluvil.
  • 00:25:15 -A co bys mluvil?
  • 00:25:20 -No, že jo.
  • 00:25:29 Mám tě rád.
  • 00:25:32 -To neříkej.
  • 00:25:38 Nemáš tam ještě něco napít?
  • 00:25:40 Je to hrozně dobrý
    a mně se točí hlava.
  • 00:25:42 -Tak už nepij.
  • 00:25:43 -Ale já chci, aby se mi točila,
    dneska to chci.
  • 00:25:56 -Andulo, já bych ti něco řekl.
  • 00:26:02 Ale kdyby ses mi nesmála.
  • 00:26:04 -Ty mi teď přece musíš
    říkat všechno
  • 00:26:07 a já se ti samozřejmě
    nesmím smát.
  • 00:26:13 -Tak já...
  • 00:26:15 Já píšu básně.
  • 00:26:16 -Neblázni. A rýmujou se?
  • 00:26:18 -No tak někde jo.
    Já je tu mám někde schovaný.
  • 00:26:21 -Fajn.
  • 00:26:39 -Má milá chudobko,
    na pláč teď není čas,
  • 00:26:43 ač kveteš u cesty,
    máš přece sedm krás.
  • 00:26:48 Nevím, které to jsou,
    co na tom záleží,
  • 00:26:52 největší krásy jsou
    stejně jen pápěří.
  • 00:26:56 Není to moc blbý?
    -Ne, čti.
  • 00:27:03 -Těch sedm prostých krás
    je jako sedm ctností,
  • 00:27:08 když všechny opadnout,
    jedna tě neopustí.
  • 00:27:13 Ta osmá tvoje krása
    všech sedm v sobě má,
  • 00:27:18 když utrhne tě milá
    bílýma rukama.
  • 00:27:22 Má milá chudobko,
    na pláč teď není čas,
  • 00:27:26 má lásko, chudobko,
    má všech tvých sedm krás.
  • 00:27:36 Líbí se ti to, Andulo?
  • 00:27:44 Andulo?
  • 00:27:53 No nazdar.
  • 00:28:19 -Chtělo by to,
    aby ještě zašel měsíc.
  • 00:28:21 -Jo, to bych mohl někam slítnout.
  • 00:28:23 -No ale byla by to romantika.
  • 00:28:27 -Pojďte, posaďte se.
  • 00:28:30 Je tady hezké místečko.
  • 00:28:31 -Ale mluvil jste, Bille, o nějakém
    jalovci támhle na skalách.
  • 00:28:37 -Ale to je až nahoře.
  • 00:28:39 Přece tady nepolezeme
    v noci po skalách, ne?
  • 00:28:41 To bychom taky mohli
    uklouznout.
  • 00:28:44 No tak, Aničko.
  • 00:28:45 -Ale tenkrát se mně říkalo
    Rosemary, pamatujete se?
  • 00:28:49 -Vážně?
  • 00:28:50 A já myslel, že se to říkalo tý...
  • 00:28:53 ...tý tlustý,
    co se potom nechala rozvést.
  • 00:28:58 -Ale ne, tý se říkalo Marion.
  • 00:29:03 Mě si ale moc nepamatujete, že?
  • 00:29:06 -Pojďte, posaďte se,
    je tady pěkný místečko.
  • 00:29:10 -Vy myslíte jenom na to, Bille.
    -Na co, Marion?
  • 00:29:15 Totiž pardon, Rosemary.
  • 00:29:17 -Na takové přízemní věci,
    sednout si, sedět...
  • 00:29:22 A člověku by se chtělo vzlétnout.
  • 00:29:25 -No jo, nejdřív si sedneme
    a potom vzlítneme.
  • 00:29:27 -No, ale až na skále.
  • 00:29:30 -Aničko...
  • 00:29:33 No.
  • 00:29:48 -Jů...
  • 00:29:52 -Počkej, pomalu, pomalu.
  • 00:29:57 -Pšššt.
  • 00:30:11 Tak prosím, pojďte, račte dál.
    Pozor schod.
  • 00:30:14 Pomalu, opatrně, opatrně.
  • 00:30:17 Prosím, posaďte se,
    já hned rozsvítím.
  • 00:30:23 -Dneska už toho bylo dost,
    viďte?
  • 00:30:27 Já nevím, ale asi je to nesmysl
    celý ten flám ještě natahovat, ne?
  • 00:30:33 -Prosím vás, proč nesmysl?
  • 00:30:36 Vždyť je tady docela příjemně.
  • 00:30:41 Odpočineme si.
  • 00:30:45 Můžeme se při měsíčku
    vykoupat.
  • 00:30:48 -Ale...
    -No to nám udělá moc dobře, ne?
  • 00:30:51 -Tak to tedy nevím.
  • 00:30:54 -No, tak počkejte.
  • 00:30:56 -Ve vinárně bylo zakouřeno, co?
    -Hm.
  • 00:31:02 -Vy tu máte krb?
    -Zatím bez ohně.
  • 00:31:07 -Ale soudruhu náměstku.
  • 00:31:09 -Jo tak, promiňte,
    já si na ten titul ještě nezvykl.
  • 00:31:15 -Taky jste měl na to jenom
    jeden den.
  • 00:31:17 -Tady jsou cigarety.
  • 00:31:20 Ale byl bych raději, Olenko...
    -No...
  • 00:31:25 -...Kdybyste mi říkala jinak.
    Co, co, co?
  • 00:31:28 -Ne.
  • 00:31:29 -Ne? Tak se posaďte.
  • 00:31:30 -Úcta k představenému
    mně v tom brání...
  • 00:31:34 ...soudruhu náměstku.
    -No no no...
  • 00:31:36 Snad to nějak zvládneme, ne?
    -Tak to tedy nevím.
  • 00:31:41 -Tak, něco k pití, viďte?
    Počkejte.
  • 00:31:43 -Prosím vás, už nic neshánějte.
  • 00:31:47 Ale kdybyste zapálil v krbu.
    Já mám hrozně ráda oheň.
  • 00:31:51 -Já tady teď hospodařím sám.
  • 00:31:52 Teda abyste rozuměla,
    momentálně s klukem, víte?
  • 00:31:55 -Jé, kde je?
  • 00:31:57 -Ale ne, jen buďte klidná,
    ten spí u sousedů.
  • 00:32:01 Jsme tady úplně sami.
  • 00:32:04 -Fuj, to jsem se lekla.
  • 00:32:07 KUKAJÍ HODINY
  • 00:32:09 Jé, kukačky.
  • 00:32:12 -Kde je ten vermut?
  • 00:32:15 Tady je aspoň kapka slivovice.
    A prosím, poslužte si.
  • 00:32:21 -Já už pít nemůžu.
  • 00:32:23 -No no, trošičku.
  • 00:32:26 -Ale takhle kafe, kdyby bylo.
    -Kafe bude.
  • 00:32:30 Počkejte, čisté skleničky,
    já se podívám nahoru.
  • 00:32:33 Hned jsem tady.
  • 00:32:40 -Nemám skočit někam pro dříví?
  • 00:32:43 Do toho krbu!
  • 00:32:48 -Pšššš. Cože?
  • 00:32:52 -Co?
  • 00:32:54 Vy pořád s tou flaškou.
  • 00:32:58 Já už pít nebudu.
    -Jo jo, prosím.
  • 00:33:03 -To kafe uvařím sama,
  • 00:33:04 víte, že u nás vařím kafe
    skoro pro celý podnik.
  • 00:33:07 -Jo jistě, já vím, prosím,
    poslužte si.
  • 00:33:09 -Děkuju.
  • 00:33:10 Prosím vás, co je vám?
    Třesou se vám ruce a jste zvadlej.
  • 00:33:15 -Ne.
  • 00:33:17 To nic, nic, nic, to...
  • 00:33:19 -Já jsem měla jet rovnou domů
    a pořádně se vyspat.
  • 00:33:24 Co?
  • 00:33:26 No, já bych sem přijela
    někdy jindy.
  • 00:33:30 -Teda slečno, promiňte,
    soudružko...
  • 00:33:32 SMÍCH
  • 00:33:35 -Páni.
  • 00:33:39 Vy jste zapomněl, že jste mi celý
    večer říkal Olenko.
  • 00:33:43 Já to tedy nemám moc ráda,
    ale když jste pořád chtěl,
  • 00:33:48 tak vás teď musím poslouchat.
  • 00:33:52 Budete mi moc poroučet?
  • 00:33:56 -Cože? Prosím?
  • 00:33:59 Jo ták...
  • 00:34:00 Ne, vůbec ne.
  • 00:34:03 -Kdo tu je?
  • 00:34:06 To je matka?
  • 00:34:13 -To je ten průšvih,
    že máma to není.
  • 00:34:18 -No a co budu dělat?
    Nemůžu zmizet oknem?
  • 00:34:20 -Vždyť je zamřížovaný.
  • 00:34:22 Zatím o nás stejně nevědí.
  • 00:34:24 -No a co když sem někdo přijde?
  • 00:34:28 Já měla stejně pocit,
    že už tu někdo byl.
  • 00:34:31 -Já taky.
  • 00:34:35 -Co je vám?
  • 00:34:37 Jen se na sebe podívejte,
    jste celej zelenej.
  • 00:34:41 -Ale ne, nic, to nic, to...
  • 00:34:51 Šel bych trochu na vzduch.
  • 00:34:58 Nechcete jít na vzduch?
  • 00:35:03 -Já jsem sem přece vůbec
    nechtěla, já...
  • 00:35:11 -Promiňte, samozřejmě, to já.
  • 00:35:21 Chtěl jsem vám ukázat
    chatu, no, tak...
  • 00:35:24 -No, to se stalo, tak můžeme jít
    na procházku.
  • 00:35:30 Já vám najednou nerozumím.
  • 00:35:35 -Já tomu taky nerozumím.
  • 00:35:40 -Soudruhu náměstku,
    já vám uvařím to kafe.
  • 00:35:46 -Ne.
  • 00:35:48 Počkejte, kafe už ne.
  • 00:35:49 Vy jste přece jenom měla pravdu,
    měli bychom asi jet do Prahy.
  • 00:35:56 -Já bych si potřebovala trochu
    protřít oči, jestli je to možné.
  • 00:36:02 -Prosím, samozřejmě,
    tam za tou plentou.
  • 00:36:04 -Děkuju.
  • 00:36:21 -Co to znamená?
    Co to znamená, ptám se!?
  • 00:36:25 Kdo je to tam?
    -A kdo je tam?
  • 00:36:27 -No dovol?
  • 00:36:28 Tady se ptám já.
  • 00:36:30 -Lepší by bylo,
    kdyby ses neptal, tati.
  • 00:36:34 -To je prostě neslýchaný
    skandál tohle.
  • 00:36:36 -Tak si ho snad nebudeme
    vyčítat, ne?
  • 00:36:41 -Pojď ven! Pojď, pojď...
  • 00:36:53 -Promiňte.
    -Dobrej večír.
  • 00:36:57 -No nazdar, se mi zdá,
    že jsme vás vzbudili.
  • 00:37:00 -Ne.
  • 00:37:02 No, totiž vlastně jo.
  • 00:37:04 -Vy tady bydlíte?
  • 00:37:07 -Já jsem tady na návštěvě.
  • 00:37:10 -Jo na návštěvě.
  • 00:37:15 Já taky.
  • 00:37:17 -No když mě sem pozval,
    tak jsem přišla, no.
  • 00:37:18 -No jo, když si vás sem pozval...
    Ale proč sem tahal mě?
  • 00:37:22 -No, to já nevím.
    My se totiž známe.
  • 00:37:27 -Dlouho?
    -No, dost.
  • 00:37:30 A kde je vlastně Pepík?
  • 00:37:32 -Jo tak vy mu říkáte Pepiku.
  • 00:37:36 -No vždyť se tak jmenuje.
  • 00:37:38 -Pepiku...
  • 00:37:39 Já nevím, proč mě to zajímá,
    já jedu pryč.
  • 00:37:46 -Já bych šla taky,
    ale starej pán je venku, co?
  • 00:37:51 -Kdo?
    -No, starej pán Záleský přece.
  • 00:37:58 -Vy jste dcera?
    -Ne, já jsem tu s Pepíkem.
  • 00:38:05 -No tak to je tedy velká psina.
  • 00:38:09 -No, to bych teda ani neřekla.
  • 00:38:14 -Já chci vědět,
    co je to za holku, rozumíš?
  • 00:38:17 A jak je možný, že...
  • 00:38:18 Ty ses zbláznil, člověče,
    v tvých letech!
  • 00:38:20 -Já jsem se nezbláznil,
    já jsem spal.
  • 00:38:23 -S holkou na jedný posteli,
    chápeš to?
  • 00:38:25 -Co jsem měl dělat, když usnula?
  • 00:38:34 -To je neuvěřitelné.
  • 00:38:36 Jak sis něco takového vůbec
    mohl dovolit?
  • 00:38:39 Co tomu řeknou lidi?
  • 00:38:41 -Ale tati, ta slečna, co je u nás,
    bude jistě mlčet a my dva také.
  • 00:38:45 -Dej si pozor na hubu, jo?
  • 00:38:47 My jsme sem přijeli,
    abychom se dali do pořádku,
  • 00:38:49 a teď hned jedeme zpátky
    do Prahy.
  • 00:38:50 Ale jak ty sis sem mohl vzít
    holku a k tomu mi lhát,
  • 00:38:52 že z ničeho nic usnula.
  • 00:38:54 -Já ti nelžu,
    já ti říkám pravdu, usnula.
  • 00:38:56 -Prosím tě, nevykládej,
    přece znám život.
  • 00:38:58 -To vidím.
    -Já tě...!
  • 00:39:00 -Dobrý večer.
  • 00:39:06 -To je Andula Nováková,
    tady z osady.
  • 00:39:08 -Cože?
    Počkej, kam jdeš?
  • 00:39:10 -No za ní.
    -Nikam, doma budeš.
  • 00:39:13 -To se mám setkat s tou slečnou?
  • 00:39:19 -Zatracená práce.
  • 00:39:24 -Andulo...
  • 00:39:27 -Rodinná komplikace, co?
  • 00:39:31 -Já tomu nerozumím.
  • 00:39:35 Já jsem z toho celý...
  • 00:39:38 Kluk a troufne si takovouhle věc.
  • 00:39:43 Já nevím, co si o tom mám
    myslet.
  • 00:39:46 -A co si o tom má myslet on?
  • 00:39:49 -Jak to on?
  • 00:39:51 Já jsem dospělý člověk,
    kdežto on je kluk, dítě.
  • 00:39:59 A byli tam po tmě.
  • 00:40:03 -Po tmě.
  • 00:40:05 Ta dívenka taky ještě není
    moc stará.
  • 00:40:08 -No, prosím, tak to vidíte.
  • 00:40:11 Já jsem z toho celý pryč.
  • 00:40:15 -Asi není snadné mít
    dospívajícího syna.
  • 00:40:19 -Ne, to není.
  • 00:40:24 -Tak...
  • 00:40:27 Já...
  • 00:40:28 No.
  • 00:40:36 Snad mě dovezete aspoň
    k autobusu, ne?
  • 00:40:40 -Samozřejmě vás dovezu
    až do Prahy a hrozně lituju,
  • 00:40:43 že se to takhle zkazilo,
    mohl to být krásný večer.
  • 00:40:46 -Ale to byl zajímavý večer.
  • 00:40:59 -Víte, že mě nějak bolí nohy?
  • 00:41:04 -Dál už se mnou nechoďte,
    aby nás někdo neviděl.
  • 00:41:08 Byla to hezká procházka.
  • 00:41:10 -Myslíte?
  • 00:41:13 -Vy nemáte smysl pro romantiku.
  • 00:41:17 -Asi už ne.
  • 00:41:22 Ale zítra si pro vás přijdu dřív.
  • 00:41:24 -Chraň Bůh.
  • 00:41:26 Jednou se vrátit do minulosti
    úplně stačí.
  • 00:41:33 Dobrou noc.
  • 00:41:35 -Dobrou.
  • 00:41:39 A sakra, Andula.
  • 00:41:43 -Co tady děláš tak pozdě večer?
    Počkej.
  • 00:41:45 -Nic, byla jsem venku.
  • 00:41:47 -Nikam neutíkej,
    viděl jsem tvoji mámu.
  • 00:41:48 -Ježiš a kde?
  • 00:41:49 -No před chvílí, koukala z chaty,
    třeba tě hledá.
  • 00:41:52 -Páni, to bude binec.
    -To nic, za chvíli bude spát.
  • 00:41:57 Pojď, zatím se projdeme.
  • 00:41:59 -Pusťte mě.
    -No dovol, co si to myslíš?
  • 00:42:04 A s kým jsi byla,
    to mi taky neřekneš?
  • 00:42:07 -To ne.
  • 00:42:10 -Třeba to byl můj kluk.
    -Jindra? To určitě.
  • 00:42:13 Dobrou noc.
  • 00:42:18 -Dobrou.
  • 00:42:19 "Modrý údolí, modrý údolí,
    samý lásky kraj..."
  • 00:42:24 No ještě tohle.
  • 00:42:25 "...Slunce krajinu zlatí
    a nikdo není sám,
  • 00:42:29 v kostele všichni svatí
    ti dají autogram,
  • 00:42:32 teplý noci jsou jasný
    a holky jako květ..."
  • 00:42:37 No, to jsou mi věci.
  • 00:42:38 -Jakýpak věci?
    Co tady děláte?
  • 00:42:40 -To se ptáte vy mě?
    Co ten pytel?
  • 00:42:42 -Co ta mladá holka?
  • 00:42:46 -Jaká mladá holka?
    -No nejsem přece slepej.
  • 00:42:51 -No tak já taky ne.
  • 00:42:54 Odkud to nesete?
  • 00:42:57 -A odkud byla ta holka?
  • 00:42:58 -Ale sakra, přestaňte s holkou.
    O holku nejde.
  • 00:43:03 To je cement?
    Já bych taky potřeboval.
  • 00:43:07 -Ale ne, to je vápno,
  • 00:43:09 mají ho jézédáci složený
    za vsí v otevřené stodole.
  • 00:43:13 Ke stromkům jako med.
  • 00:43:16 -Tak to já bych si taky zašel.
  • 00:43:19 Aby člověk jen tak zbůhdarma
    neproflákal tu noc, ne?
  • 00:43:23 -Člověk se na chatě
    nesmí zastavit.
  • 00:43:43 PÍSKÁNÍ
  • 00:43:50 -Co je?
  • 00:43:50 Jo to jsi ty?
    Páni, to ti bylo hrozný.
  • 00:43:53 -Ne, fotr už je dávno pryč.
  • 00:43:55 -Ale to ne, tady to bylo hrozný.
  • 00:43:58 Matka se teprve před chvílí
    vrátila domů.
  • 00:44:00 -A kde byla?
    Viděla tě?
  • 00:44:03 -Copak jsem vadná?
    Neviděla.
  • 00:44:05 Hele, poznal mě tvůj otec?
  • 00:44:08 -Ne.
  • 00:44:10 Ale já mu řekl, že jsi to byla ty.
  • 00:44:15 Já už tě dál zapírat nebudu.
  • 00:44:18 -Dobrý.
  • 00:44:19 Teď jdi spát.
  • 00:44:20 -Nemůžu, on mi zamkl barák.
  • 00:44:24 -A kde teda budeš spát?
  • 00:44:26 -To je jedno.
  • 00:44:27 Tak ahoj.
  • 00:44:30 -Počkej, budeš spát tady,
    já tady mám nafukovačku a...
  • 00:44:34 ...teď už je to stejně fuk.
  • 00:44:36 -To nejde.
  • 00:44:44 -Tak jestli tomu dobře rozumím,
    ty se tím vším ještě chlubíš, viď?
  • 00:44:48 -Já se tím vším nechlubím.
  • 00:44:50 Já jenom říkám, co to bylo
    a že to byla pravda.
  • 00:44:55 Nejdřív přišla ona ke mně,
    chvilku jsme povídali, seděli
  • 00:44:59 a pak usnula.
  • 00:45:01 No a potom, když si vezl
    tu slečnu do Prahy,
  • 00:45:04 tak jsi zamkl chatu
    a vzal sis moje klíče,
  • 00:45:07 tak co jsem měl dělat?
  • 00:45:08 Kde jsem měl spát?
  • 00:45:10 -Vy jste se úplně zbláznili.
    -Ona to vůbec byla bláznivá noc.
  • 00:45:15 -Jaképak vůbec, já jsem se prostě
    na chvíli zastavil na chatě,
  • 00:45:17 nic víc.
    -Když myslíš.
  • 00:45:19 -Žádám tě, abys nebyl drzý.
  • 00:45:23 Aby sis laskavě uvědomil,
    že jsi to děvče, totiž to dítě,
  • 00:45:26 dostal do velmi nepříjemné
    situace.
  • 00:45:30 A sebe taky.
  • 00:45:33 -Všichni jsme se dostali
    do nepříjemné situace.
  • 00:45:38 Jenže já aspoň přiznávám,
    jak to bylo.
  • 00:45:40 A jestli chceš,
    já to řeknu každýmu.
  • 00:45:43 -Pepíku, prosím tě, měj rozum.
  • 00:45:46 Ve společnosti jsou nutné
    určité ohledy, rozumíš?
  • 00:45:48 Lidi nepředěláš.
  • 00:45:51 A proto nikomu nic říkat
    nebudeš, já taky ne
  • 00:45:53 a je to vyřízený.
  • 00:45:56 Víš, co by tomu řekla maminka,
    kdyby to věděla?
  • 00:46:00 Chápeš, jaké je to štěstí,
    že nepřijela už v noci?
  • 00:46:03 -Štěstí to je.
    A ne jenom pro mě, že jo?
  • 00:46:08 -Tak teď sis teda o to řekl!
  • 00:46:10 -Promiňte.
    -Vítám vás, paní Nováková.
  • 00:46:15 Pojďte dál, copak, stalo se něco?
  • 00:46:17 -Pane inženýre, já tomu vůbec
    nechci věřit, ale...
  • 00:46:20 -Prosím, prosím.
  • 00:46:22 -Ta moje holka...
    -No?
  • 00:46:25 -Váš syn prý u nás spal.
    Nahoře u Anduly.
  • 00:46:32 Pepíčku, Pepíčku, je to pravda?
  • 00:46:37 -Je.
  • 00:46:37 -Ježišmarjá,
    vždyť jsou to ještě děti.
  • 00:46:40 -Tak podívejte se, paní
    Nováková, já myslím,
  • 00:46:42 že tady kluk, tedy můj syn,
  • 00:46:44 že se choval jako opravdový
    muž, víte?
  • 00:46:46 Tedy pardon, jako gentleman.
  • 00:46:48 -Ale Andula mi taky řekla,
    že byla v noci tady, u něj.
  • 00:46:51 Docela klidně,
    jako by to vůbec nic nebylo.
  • 00:46:54 Prostě ona byla v noci tady
    s vaším synem
  • 00:46:56 a on byl pak zase u ní.
  • 00:46:58 -Na tom přece není
    vůbec nic zlýho.
  • 00:46:59 -Podívej se, Pepíčku, až se najíš,
    tak to tady po sobě hezky ukliď,
  • 00:47:03 ať maminka neřekne,
    že tady je nepořádek.
  • 00:47:05 -Ano, tatíčku.
  • 00:47:07 -Paní Nováková,
    pojďte na chvilku ven.
  • 00:47:15 Paní Nováková, nač hned dělat
    takovouhle paniku?
  • 00:47:19 -Ale oni byli spolu sami.
  • 00:47:21 -No, tak ne tak docela,
    byl jsem tady totiž taky já, víte?
  • 00:47:25 Přijel jsem už včera večer...
    -Ano?
  • 00:47:28 -Ano, tak jsem přijel
    naprosto nečekaně
  • 00:47:31 a všechno bylo úplně v pořádku,
  • 00:47:33 chovali se, jak bych to řekl,
    naprosto korektně.
  • 00:47:38 A potom, asi z trucu, se sebrali
    a šli ještě k vám,
  • 00:47:42 u nás totiž zaklaply dveře
  • 00:47:43 a kluk nemohl zpátky domů,
    taková hloupá maličkost.
  • 00:47:47 -Ale proč to oba tak veřejně
    přiznávají, že?
  • 00:47:49 Vždyť by z toho mohly být řeči,
    znáte lidi.
  • 00:47:52 -Já je znám, paní Nováková,
    ale oni ještě ne.
  • 00:47:57 Mají takovou hloupou hru
    na pravdu a myslí si...
  • 00:48:01 Mimochodem, paní Nováková,
  • 00:48:03 vy jste přece byla
    v noci doma, ne?
  • 00:48:08 -Já, no...
    No samozřejmě.
  • 00:48:11 Kde bych taky byla, že?
    Manžel je na rekreaci.
  • 00:48:15 -V Rumunsku, já vím.
    -V Rumunsku.
  • 00:48:18 -Ano.
  • 00:48:19 Já tím jenom myslím,
    když vy jste byla doma tak,
  • 00:48:24 jako já jsem byl tady,
  • 00:48:27 tak ani přece nemohlo
    k něčemu dojít, ne?
  • 00:48:31 -No, to vlastně nemohlo, že?
    -No, tak vidíte.
  • 00:48:36 -No, jenže oni jsou to ještě
    blázni.
  • 00:48:39 -Bohužel.
  • 00:48:40 -Nevědí, že člověk musí svou
    dobrou pověst hlídat.
  • 00:48:44 -Hlídat, hlídat, paní Nováková,
    to je to správné slovo.
  • 00:48:49 Tak na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:48:52 -A klid, klid, paní Nováková.
  • 00:48:55 -A pozdravujte vaši paní.
  • 00:48:57 -Děkuju.
  • 00:49:04 To se spolehni.
  • 00:49:12 No, tak s milostivou paní
    je to vyřízené.
  • 00:49:17 Podívej se, Josef, udělal jsem ti
    určitou službu, víš?
  • 00:49:22 Ujistil jsem paní Novákovou,
  • 00:49:23 že mezi tebou a Andulou je
    všechno v naprostém pořádku.
  • 00:49:27 -Já přece neříkal, že není.
    -Moment.
  • 00:49:29 Já jsem ochoten na všechno
    zapomenout,
  • 00:49:31 jako by ta dnešní noc ani nebyla,
  • 00:49:32 ale s tou Andulou přestaneš
    mluvit, jo?
  • 00:49:36 -To není možný.
    -Počkej, co není možný?
  • 00:49:42 -Já...
  • 00:49:45 Já už jsem jí řekl, že ji mám rád.
    -Jo rytíř, aha, aha, aha.
  • 00:49:54 Ale z brnění nám ještě čouhá
    cumel, pane rytíři,
  • 00:49:56 dej pokoj, prosím tě, nedopaluj.
  • 00:50:00 -Copak ty nemáš rád tu slečnu,
    co tady byla?
  • 00:50:04 -Samozřejmě, že ne, to...
    -A proč tu tedy byla?
  • 00:50:08 KLEPÁNÍ
  • 00:50:09 -Dál.
  • 00:50:11 -Dobrýtro.
    -Dobrý den, copak?
  • 00:50:13 -My bychom chtěli jenom s Pepíčkem,
    maličko... kdybychom mohli.
  • 00:50:18 -Kdybychom, kdybychom,
    abychom s Pepíčkem mohli...
  • 00:50:22 Tak si to vyřiďte, ahoj.
  • 00:50:23 -Děkujeme.
  • 00:50:24 Pojď sem.
  • 00:50:28 -Hele, Míca jede na čundr,
    má dvě lodě a stany.
  • 00:50:31 Jindra se už přidal, co ty na to?
  • 00:50:34 -To není špatný.
  • 00:50:35 Řešení rovnice o dvou
    neznámých, co?
  • 00:50:38 Tak počkej.
    -Jaký rovnice, vole?
  • 00:50:40 -Hele, Andula.
  • 00:50:42 -A hele, dívka zvaná Andula.
  • 00:50:46 Tě vidim, skvoste, na.
  • 00:50:49 -Čau.
  • 00:50:50 -Neboj, Pepik přijde hned.
    Šel zpracovat svýho živitele.
  • 00:50:54 Pojedem totiž na čundr, víš?
    Řeka, loď, stany, blaženost sama.
  • 00:51:00 -A holky berete?
  • 00:51:01 -Ne, copak by tebe například
    máti pustila?
  • 00:51:03 -No a co kdybych se neptala?
  • 00:51:05 -Tak co, máš už na to dekret?
    -Mám.
  • 00:51:08 -Tak obratem u řeky.
    Ahoj.
  • 00:51:09 -Ahoj.
    -Čau.
  • 00:51:15 -Andulo...
  • 00:51:21 -Co se děje doma?
  • 00:51:22 -Úplná duha míru.
  • 00:51:24 -Tvůj táta ohromě naladil mámu.
    Ale stejně jsou oba blbý, ne?
  • 00:51:27 -Ale že to byla príma noc, co?
  • 00:51:31 -Ty pojedeš s klukama?
    -No jasan.
  • 00:51:35 -A vzal bys mě?
  • 00:51:38 -No že váháš...
  • 00:51:41 Ale co matka?
    Pustí tě?
  • 00:51:43 -No že váháš, zdrhnu.
    -Tak fajn, čau.
  • 00:51:47 -Čau.
  • 00:52:05 -Chceš pomoct?
    -Děkuju.
  • 00:52:11 Ty, poslouchej, na tom trampu
    opatrně, ano?
  • 00:52:15 -No jo.
    -Ať zase nejsou nějaký patálie.
  • 00:52:18 Já znám ty tvoje kamarády
    až moc dobře, víš?
  • 00:52:24 S tebou jsou jenom starosti, viď?
  • 00:52:27 -Právě proto bude lepší,
    když budu pryč, že jo?
  • 00:52:30 -No, tak vlastně jo.
  • 00:52:33 -Ahoj.
    -Ahoj mami.
  • 00:52:34 -To je píle.
  • 00:52:36 -Jé, hele, maminka už je tady.
    Jak to?
  • 00:52:39 -Svezl mě mladý Šteh, tak jsem
    nemusela čekat na autobus.
  • 00:52:42 -Ahoj.
  • 00:52:42 -Hlavně jsem trnula,
    co tady Pepík.
  • 00:52:44 Jedl jsi pořádně?
    -No jo.
  • 00:52:46 -A kde jsi spal?
    U sousedů, jo?
  • 00:52:48 -No jo.
  • 00:52:50 Vlastně...
  • 00:52:51 On ti to tatínek vysvětlí.
  • 00:52:56 -No, tak dneska spal doma,
    já už jsem přijel včera večer.
  • 00:52:59 -Jo a ty jsi nějakej bledej.
  • 00:53:00 -No já jsem přijel trochu později,
    ale přece jenom ještě včas.
  • 00:53:04 -No, ona mu kontrola neuškodí.
    A babička vás pozdravuje.
  • 00:53:07 -Jo, děkuju, děkuju.
  • 00:53:08 -Škoda, mami, že jsi taky
    nepřijela včera.
  • 00:53:11 Kvůli zesílené kontrole.
    -A kam jdeš?
  • 00:53:13 Kam jdeš, prosím tě?
  • 00:53:17 -Na tramp.
    -Jak to na tramp?
  • 00:53:22 -Já jsem mu to dovolil,
    ať taky trochu oslavuje.
  • 00:53:25 Mamino, jmenovali mě
    náměstkem podnikového ředitele.
  • 00:53:28 -Ne.
    -Jo.
  • 00:53:30 -Opravdu, to je báječné.
  • 00:53:32 Tak to já musím udělat nějaký
    pořádný slavnostní oběd, že jo?
  • 00:53:35 -My už jsme to s tatínkem
    oslavili, viď, tati?
  • 00:53:37 Tak ahoj.
  • 00:53:38 -Tak počkej, prosím tě,
    co ta oslava?
  • 00:53:40 A máš prádlo, jídlo?
  • 00:53:41 -Ale mami, vždyť je to jenom
    na dva dny.
  • 00:53:43 -A čím se přikryješ?
  • 00:53:45 -To mají všechno kluci, tak čau!
  • 00:53:47 -Ahoj!
  • 00:53:54 -Tak viděl jsi tohle někdy?
    -Jen ať klidně jede.
  • 00:53:57 Já jsem totiž zjistil,
    že má tady holku, víš?
  • 00:54:02 -Pepík holku?
  • 00:54:04 Ty ses snad zbláznil.
    -On se zbláznil.
  • 00:54:07 -Vždyť to je dítě?
    -To si myslíš ty.
  • 00:54:11 Zkrátka z výchovných důvodů
    jsem mu to dovolil,
  • 00:54:14 ať je chvilku bez ní,
    aspoň ho to spíš přejde.
  • 00:54:16 Jé, hele, karfiol.
  • 00:54:20 -To jsou věci.
  • 00:54:23 Člověk na chvíli vytáhne paty,
    ty jsi náměstek, kluk má holku.
  • 00:54:30 No, tak to musíme oslavit
    spolu sami.
  • 00:54:35 -No jo, sami dva.
  • 00:54:39 Vlastně to tak bude nejlepší, viď?
    Mamino.
  • 00:54:53 -No, to je dost, že jdete.
    Nemůžu se vás dočkat.
  • 00:54:56 -Vy ale nemáte rozum.
    -Právě že mám.
  • 00:54:57 Poslyšte, v JZD udali,
  • 00:54:59 že jim dneska v noci ukradl
    někdo pár pytlů vápna,
  • 00:55:03 tak kdyby něco,
    tak jsem byl s vámi.
  • 00:55:04 -Zbláznil jste se?
    Byla jsem doma, mám přece dceru.
  • 00:55:09 -No jo, až na to, že ji Říha
    viděl v noci se mnou.
  • 00:55:12 -S vámi taky?
    -Hm.
  • 00:55:15 -Andulo!
  • 00:55:19 -To je malér, co?
  • 00:55:21 Ale my nic nevíme, že jo?
  • 00:55:24 Já jsem vás viděl,
    když jste byl s tou holkou...
  • 00:55:26 -Byl jsem sám na procházce.
    -Co, v noci?
  • 00:55:30 No jo, vlastně jo.
  • 00:55:32 A já jsem...
  • 00:55:33 -Vy jste mi řekl: "Neviděl jste
    nic? Neslyšel jste nic?"
  • 00:55:36 A já na to: "Nic."
  • 00:55:38 -Prokristapána, ona se zbláznila.
  • 00:55:41 V noci s ním byla a teď s ním
    ještě jede na tramp.
  • 00:55:45 -Kdo s kým byl?
    -Andula s tím klukem Záleským.
  • 00:55:48 -No tak vidíte,
    kdo s kým byl v noci.
  • 00:55:49 -Prosím vás pěkně, utíkejte
    k Záleskému, že běžím k řece,
  • 00:55:52 ještě je snad zastihnu,
    ať taky přiběhne.
  • 00:55:54 No tohle přece nejde.
  • 00:55:57 -To je dneska mládež, co?
  • 00:56:00 -Jo ty jsou schopni všeho.
  • 00:56:02 Možná, že i ty pytle mají
    na svědomí oni.
  • 00:56:05 -Cože?
  • 00:56:12 -Zatracenej kluk.
  • 00:56:13 Já ho pustil jenom proto,
    aby nebyl s ní.
  • 00:56:15 -No jo, já ji nepustila vůbec,
    ale to on ji k tomu navedl,
  • 00:56:19 protože ona je ještě dítě.
  • 00:56:20 -Jo dítě, já je v noci viděl,
    pěkný děti.
  • 00:56:23 -Andulo, zpátky!
    Domů, já to nedovolím!
  • 00:56:27 -Pepíku, člověče, to přece nejde,
    s cizí holkou!
  • 00:56:31 -Andula není cizí!
    My se máme s Andulou rádi!
  • 00:56:35 Ahoooj!
  • 00:56:37 -Ježiši tím hůř, domů!
    No slyšel jste tohle někdy?!
  • 00:56:42 -Jo, slyšel, ale to už je dávno.
  • 00:56:46 -Andulo!!
  • 00:56:48 -Pepíku!!
  • 00:58:24 Titulky: Kristýna Derzsiová,
    Česká televize, 2021

Související